Berlin (dpa/SN). CDU a CSU ležitej po najnowšim woprašowanju w nahladnosći wolerjow zaso před Zelenymi. Unija by po internetnym naprašowanju slědźenskeho instituta YouGov 26 procentow hłosow dóstała, Zeleni 22 proc. Na prašenje „Koho byšće přichodnu njedźelu wolili, bychu-li wólby zwjazkoweho sejma byli?“ by nimo toho 15 proc. SPD woliło, dwanaće proc. podachu FDP, jědnaće proc. AfD a sydom proc. Lěwicu.
Při naprašowanju YouGov před štyrjomi tydźenjemi ležachu Zeleni z 25 procentami z jednym procentom předskoka snadnje před uniju. W tym času móžeštej so SPD a FDP wo jedyn procent polěpšić, AfD stagněruje a Lěwica je procent přisadźiła.
Při posudźowanju politiskeho dźěła ma kanclerski kandidat SPD Olaf Scholz najlěpše znamki: 21 procentow ludźi wobswědča jemu dobre dźěło. Na druhim městnje slěduje předsyda FDP Christian Lindner před kandidatku Zelenych Annalenu Baerbock a kanclerskim kandidatom CDU/CSU Arminom Laschetom.
Z kože wujěł je bywši kopar narodneje wubranki Jonas Hector při kurioznym interviewje z telewizijnym sćelakom a je tak předewšěm w socialnych syćach wulku kedźbnosć zbudźił. „Stajnje tajke srane prašenja“, swarješe kapitan 1. FC Kölna po poražce 0:1 přećiwo Holsteinej Kielej. „Waš job je hłupe prašenja stajeć. To derje činiće.“ Na prašenje za mentalnym nastajenjom mustwa wón rjekny: „Na to scyła žanu wotmołwu nimam.“ Po jednej mjeńšinje reporter rozmołwu přetorhny.
Bobra nachwilnje zajała je policija w Heidenauwje pola Drježdźan, dokelž wospjet po wjele wužiwanej dróze běhaše. Drježdźanska policajska direkcija rěčeše wo „policiji derje znatym hrymzaku“. Čehodla bě bobr swój žiwjenski rum w rěce Müglitz wopušćił, znate njeje. Zastojnicy nawabichu zwěrjo do paslow a přepodachu je přirodoškitnemu zarjadej.
Prěni raz po wjacorych měsacach wotmě so wčera posedźenje Rady za serbske naležnosće Sakskeje z wobdźělenjom zapósłancow wjacorych frakcijow w rumnosćach krajneho sejma. Radźićeljo zaběrachu so mjez druhim ze sakskim etatom 2021/2022 ze serbskeje perspektiwy, z aktualnym stawom nastupajo strukturne srědki za serbske projekty a z dalewuwićom widźomneje dwurěčnosće w zjawnosći.
San José (dpa/SN). Třělc je w depoće tramwajkow w kaliforniskim měsće San José wosom ludźi zatřělił a so po tym sam morił. Při krawnym njeskutku při přepodaću změny wčera rano bu dalša wosoba ćežko zranjena. Motiwy třělca, kiž bě sobudźěłaćer předewzaća měšćanskich tramwajkow, dotal znate njejsu. Prezident USA Joe Biden rěčeše wo „surowej tragediji“ a připowědźi zakonske iniciatiwy, skónčić „epidemiju wobrónjeneje namocy“ w Zjednoćenych statach Ameriki.
Kašće woporow w Israelu
Tel Aviv (dpa/SN). Po smjertnym njezbožu gondle powjaznicy w Italskej su kašće pjeć israelskich woporow do jich domizny dowjezli. Wosebita mašina lětanskeho předewzaća El Al je wčera na mjezynarodnym lětanišću w Tel Avivje přizemiła. K česći jednoho z woporow Izchaka Cohena (81) rěkaše čisło lěta LY COHEN. Wón bě sobuzałožer lětanskeho předewzaća. Hromadźe z nim běchu jeho mandźelska Barbara (71), wnučka Tal (26), jeje muž Amit (30) a dwulětne dźěćo w gondli žiwjenje přisadźili.
Wo naprawach wuradźowali
Wilster (dpa/SN). Zwjazkowa kanclerka Angela Merkel (CDU) a norwegska ministerska prezidentka Erna Solberg stej dźensa nowy milinowód Nordlink mjez Němskej a skandinawiskim krajom wotewrěłoj. Dwě miliardźe eurow droha trasa zwjazuje prěni króć milinowe systemy wobeju krajow a je wažny měznik energijoweje změny. Po wjacore měsacy trajacym wupruwowanju milinowód mjeztym něšto tydźenjow dźěła.
Nordlink zwjazuje Wilster w Schleswigsko-Holsteinskej a Tonstad w Norwegskej přez cyłkownje 623 kilometrow, 516 kilometrow z toho w morju. Přez milinowód ćeče po potrjebje milina wětrnikow do Norwegskeje abo nawopak wodowych milinarnjow do Němskeje. Hoberske składy wody w Norwegskej słuža tak indirektnje jako składźišća přewjele produkowaneje miliny wětrnikow. Nawopak móže Němska problemy pobrachowaceje miliny wětrnikow z milinu z wody wurunać. Milinowód ma kapacitu 1 400 megawattow, štož za to dosaha 3,6 milionow domjacnosćow zastarać.
Berlin (dpa/SN). Hladajo na woteběrace ličby koronainfekcijow sej dźeń a wjace ludźi žada, w šulach so zaso k normalnej prezencnej wučbje wróćić. Po měnjenju sejma wokrjesow by to infekciske połoženje hišće do lětnich prózdnin dowoliło. „Přilubjenje, šule jako prěnje zaso wotewrěć, měła politika najspěšnišo spjelnić“, rjekny prezident sejma Reinhard Sager Osnabrückskim nowinarjam. Tak tež wo to dźe, hač měli šulerjow přećiwo koronawirusej šćěpić abo nic.
Předsyda stajneje šćěpjenskeje komisije Thomas Mertens chcył pruwować, hač je šćěpjenje dźěći woprawdźe jenički a prawy srědk přećiwo wirusej. „Njezabudźmy: Při šćěpjenju njerozdźělamy placki. Je to medicinski zasah.“ Hłowny zaměr měło derjeměće dźěći być. Porno tomu su argumenty kaž wotewrjenje šulow, nawrót k normalnemu žiwjenju abo dowol ze staršimaj jeno „sekundarne“.