Dźensniši dźeń móžeš mnohe wěcy online nakupować. To wšak smy loni k hodam dožiwili. Lěpje wšak je sej twory pola domoródnych zhotowjerjow kupować. Kak to dźe, pokazuja hnydom tři manufaktury w Budyšinje a Wjazońcy (Neukirch), kotrež nadobne tekstilne produkty zhotowjeja a k tomu hišće ze sobu kooperuja: modowa designerka Corinna Seiler ze swojim ateljejom „e.elle“ w Budyšinje, płatowa manufaktura Hoffmann z Wjazońcy a Karin Mross, tohorunja z Wjazońcy, kotraž předewšěm płaty z wušiwankami zlěpšuje a twory w swójskim wobchodźe „Die Lade“ předawa. Rady wone zajimcam we wobłuku dnjow wotewrjenych duri wšitko nadrobnje pokazuja. Loni činjachu to pod hesłom „ManufakTour“.
Galiciska, dwurěčny awtonomny region w Španiskej, leži na sewjerozapadźe Iberiskeje połkupy mjez Atlantiskim oceanom na sewjeru a zapadźe, Portugalskej na juhu, wjerchowstwom Asturias a awtonomnym regionom Castilla y León na wuchodźe. Tale kónčina ma cyle hinaši raz hač nam znate regiony woblubowaneho dowoloweho kraja. Klima je jěra a włóžna, lěća su chłódne a dešćikojte, často z howrjacymi wichorami, zymy pak krute z wjele sněhom.
Galiciska krajina je swojorazna, dźiwja, zelena z bujnej wegetaciju. Na zapadźe, na pobrjoze Atlantiskeho oceana, sahaja wuske mórske promjenja – fjordy – daloko do kraja, na wuchodźe, wosrjedź galiciskeje prowincy Ourense wupřestrěwaja so hač do 2 000 metrow wysoke horiny Macizo Galaico. A tule běše w starodawnych, předkřesćanskich časach žiwa mytiska wosoba z mjenom Apalpador abo Pandingueiro – galiciski „rumpodich“.
Jich zhromadne stejišćo móžeće tule čitać. Kritisce su so katolscy serbscy měšnicy wo tuchwilnym towaršnostnym stawje wuprajili. „Połoženje we wjacorych wobłukach zjawneho serbskeho žiwjenja a wosebje na čole institucijow je njeznjesliwe. Starodawne tradicije, kotrež su naši wótčincy pod njepřećelnymi němskimi wuměnjenjemi załožili a nam jako zakład serbskeho byća dale dali, dźensa jenož do prašenja njestajeja, ale je ranja a jich stołpy niča. Prašamy so, što ma žona na čole najstaršeho serbskeho towarstwa činić, w kotrymž su generacije sławnych muži na dobro serbstwa skutkowali? Bóh dał, zo njepřesadźi wólne kóncowki swójbnych mjenow za wšěch (Dawid Statnikowa? Měrćin Deleńkojc?) abo samo dženderizowanje serbskeje hymny!
Lózystwo a rubjenstwo
Hiphop wysoku kulturu dosahnył
– Serbski rap tež hižo za čas pućowanja ludow?
Zamołwići kóždy měsac wuchadźaceje přiłohi „Wuměłstwo a wjace“ stawkuja a dźěło zapowědźeja. Tak błyšća so hižo přez poł lěta z cyłostronskim wobrazom na prěnjej stronje, štož zalutuje mnóstwo teksta. Bildka drje móhła tež mjeńša być, ale tak ju samo połslepy spóznawa.
Abo tči za tym hłubši, traš samo inowatiwny dźenderowy zmysł? Kazek
Hižo lěta dołho wužiwam w kuchni „měšatko“, kotrež njesłuži jenož měšenju ćěsta, ale tež jako „roz-měšatko“ za zhotowjenje smoothieja. Tež suwatko-rězatko trjebam, při kraću chlěba, šunki abo kołbasy.
Wot najnowšeho mam nětko „šmóratko“. Z nim sej tu a tam pošmórnu – přez hubu, abo hdyž je trjeba, a jara swjerbi, šudruju po wonych třoch pismikach, hdys a hdys tež trochu mócnišo (to mam drje potom „šudrowančko“ ?!).
Tuchwilu, za čas korony samotny, hižo druhdy z nim porěču, druhdy přez nje tež z někim, nětko mutěrowane na „rěčatko“. Słucham-li přidatnje na bledźenje z njeho, je to potom „słuchatko“?! Jeli pak so z njeho tamny wubječi, je to – cyle prawje – „bječatko“!
PS: Na mojim telewizoru móžu nětko tež šmórać, za šudrowanje po ... pak je přewulki.
Kazek
Bim bom
z koronu dom!
Što ha doma?
Whatsapp hladać,
fenki škrabać
a sej online čapor skazać.
Bim bom
z koronu dom!
Hdźe je stara?
Na mnje swari,
masku pari,
dźěćom bojtelzópu wari.
Bim bom
z koronu dom!