Waršawa (PŽ/K/SN). Pólska stolica je sobotu „ćichi pochod tysacow talarow“ dožiwiła, přewjedźeny wot sudnikow kraja za njewotwisnosć justicy před wobmjezowacymi ju naprawami knježerstwa strony Prawo a sprawnosć. Na prěnim tajkim zarjadowanju wobdźěli so wjace hač tysac sudnikow kaž tež prawiznikow a k tomu tójšto solidarnych sudnikow z europskich statow. Wot Najwyšeho sudnistwa ćehnjechu woni k sejmej z chorhojemi Pólskeje a EU. Na transparentach zwuraznjachu hesła „Prawo na njewotwisnosć“ a „Prawo na Europu“.
„Praktisce su tu zastupnicy wšěch sudnistwow z předsydku Najwyšeho sudnistwa Małgorzatu Gersdorf na čole“, cituje Gazeta Wyborcza protestowacych witaceho zarjadowarja. „Sym w talaru, dokelž njejsym priwatnje přijěł. Sym tu słužbnje z přisahu sudnika, hajić wustawu, prawo a prawa wobydlerjow“, rjekny jedyn z wobdźělnikow nowinarjam. „Před měsacami hišće njeběchmy sej předstajić móhli, zo raz w talaru na dróhu póńdźemy“, wón doda.
Waršawa (RD/SN). Wot spočatka noweho lěta Pólska njedźelne předawanje dale a bóle wobmjezuje. Tutón měsac smědźa wobchody jeničce 26. januara wotewrjene měć, po tym hakle zaso njedźelu do jutrow. Cyłkownje smědźa wone lětsa jenož hišće sydom razow njedźelu wočinjene być, podobnje kaž w Němskej. Tole postaja zakoń, kotryž hižo wot lońšeho we wjacorych krokach płaći. Pólska bě dotal z wida kupcow paradiz, w kotrymž su tež njedźelu hač do 20 hodź. nakupować móhli. To wšak je so mjeztym změniło.
DOMJACNOSĆE Čěskeje su w lěće 2018 šwarny „fenk“ wudali – kóžda na wosobu přerěznje 149 162 krónow (něhdźe 5 850 eurow). Za njezbytne wudawki – financne srědki za cyrobizny, bydlenje, strowotu, za wobdźělenje na wobchadźe, dowol a zdźěłowanje – su wone předloni 3,4 procenty wjace pjenjez nałožili.
Wotpowědne daty je Čěski statistiski zarjad kónc minjeneho lěta w medijach publikował. Najwjace pjenjez ze swójbneho etata spóžěrachu wudawki za bydlenje, wučinjace cyłych 25 procentow. Porno lětu do toho zwyšichu so wone wo 3,17 proc., konkretnje na 34 332 krónow přerěznje na wosobu. Na druhim městnje z podźělom 20 proc. steja wudawki za cyrobizny a njealkoholiske napoje. Za jedne kaž tamne trjebachu domjacnosće přerěznje 28 940 krónow porno 28 222 krónam w lěće 2017.
Druha stronka medalje je, zo su domjacnosće pola bankow abo drustwowych lutowarnjow z přibližnje 1,8 bilionami krónow (něhdźe 706 miliardow eurow) zadołžene. Najčasćišo bjeru ludźo kredity za to, wobnowić abo wuhotować swoje bydlenja. Požčonki za to wučinjeja přisamom tři štwórćiny wšeho dołha.
Nuknica (BŠ/SN). Mjeztym 22. raz je so Nukničanska Brězanec bróžnja čumpała. Wjesny klub prošeše sobotu na tradicionalnu jolku, lětsa pod hesłom „Sioux tepi bozanku“. Wjedro njebě cyle tajke, kajkež w domiznje jolki Ruskej runje maja. Přiwšěm běše bróžnja na najwjetšim serbskim zymskim wjesnym swjedźenju zaso kopata połna.
Na jolce njeńdźe wo naročny kulturny program, ale skerje wo lóštnu zabawu. A tajku mějachu zaso hnydom na spočatku z chórom indianow pod nawodom Michała Cyža. Ze znatej štučku „Maja“ Karela Gotta – a to ze serbskim tekstom – mějachu publikum hnydom w horšći. Tež tekst běše jasnje rozumić, čemuž minjene razy stajnje tak njebě.
Wojerowčanka Dagmar Steuer angažuje so za dotal jónkrótny projekt w regionje. Pod hesłom „Město sadźa“ nastawa we Wojerecach na něhdźe 1,3 hektary wulkej priwatnej ležownosći předewzaćelki přirodna drohoćinka, na kotrejž su hižo 250 sadowcow sadźeli. Ze štomami a jich płodami ma wona tójšto předwidźane. Silke Richter je z iniciatorku projekta rěčała.
Byšće-li swoje předewzaće z jeno třomi wopřijećemi wopisać měła, kak by to klinčało?
D. Steuer: Wutrobna naležnosć, lubosć k přirodźe, regionalny sad.
Inwestujeće nimo swojeho dźěła tójšto časa a pjenjez do tohole čestnohamtskeho projekta, štož njeje samozrozumliwe ...
Pkw do transportera zrazył
Njebjelčicy. Pola Njebjelčic stej so sobotu při wobchadnym njezbožu dwě wosobje zraniłoj. Něhdźe w 16.30 hodź. je z Kamjenca-Brěznje jěduce wosobowe awto na S 94 do transportera zrazyło. Wobeju šoferow dowjezechu do Kamjenskeje chorownje. Njebjelčanska wohnjowa wobora je městnosć njezboža zawěsćiła. Dróha bě dwě hodźinje zawrjena.
Slepo (AK/SN). Dźakowano dotal miłej zymje w Slepjanskej komunje wažne twarske předewzaća derje postupuja. Na to skedźbni na minjenej gmejnskej radźe nawoda zarjada za planowanje, twarstwo a hórnistwo w zarjadniskim zwjazku Slepo Steffen Seidlich. „Nastupajo wopłóčki móžachmy někotre naprawy wuspěšnje zakónčić“, wón rozłoži. „Statna dróha bu w přitomnosći zastupnikow krajneho zarjada za dróhotwar a wobchad a dróhoweje mištrownje Běła Woda kónc decembra zjawnosći přepodata.“
Doprědka dźe z předewzaćom zemski płun za Slepo-juh, Rowno a Trjebink. Projekt chcedźa w třoch etapach zmištrować. „Wupisanje za prěnjej dźělej je zakónčene. Klětu w měrcu chcemy dźěła zahajić“, Seidlich podšmórny. „Potom změjemy tež hruby plan wo twarskich časach a móžemy rjec, na kotrych pućach budźe hdy twarjene. Z tymi, kotřiž so syći přizamknu, sej firma terminy přizamkowanja direktnje wujedna.“