Lange žada sej rozsud pruwować

pjatk, 18. decembera 2015 spisane wot:

Z napjatosću wočakowany dypk dnjoweho porjada na wčerawšim posedźenju kulturneho konwenta Hornja Łužica-Delnja Šleska w Zhorjelcu bě próstwa města Zhorjelca, so z wothłosowanja­kmanym čłonom gremija stać.

Zhorjelc (SN/CoR). W kulturnym konwenće wostanje najprjedy wšitko, kaž je. Město Zhorjelc smě drje dale wo rozsudach sobu diskutować, wothłosować pak nima. Zhorjelski krajny rada Bernd Lange (CDU) bě wčera za próstwu hłosował, přirjadnica Budyskeho krajneho rady Birgit Weber wšak přećiwo tomu. Tak bě próstwa wotpokazana. Załožba za serbski lud njeje so na wčerawšim posedźenju konwenta wobdźěliła.

Antiserbskosć element rasizma

pjatk, 18. decembera 2015 spisane wot:

Budyšin (ML/SN). „Stereotypy su wobrazy w našich hłowach a nastajenje skupiny ludźi k druhej“, wuzběhny dr. Tobias Weger wčera w přednošku w Budyskim Serbskim instituće. Wědomostnik w Oldenburgskim Zwjazkowym instituće za kulturu a stawizny Němcow we wuchodnej Europje porěča na temu „Hornja Łužica na němskich ,mental maps‘ w času mjez swětowymaj wójnomaj“.

Pawlina Krawcowa

pjatk, 18. decembera 2015 spisane wot:
Do delnjoserbskich prócowarjow a woporow nacistiskeho režima słuša Pawlina Krawcowa, kotraž narodźi so 18. decembra 1890 dźěłaćerskej swójbje Kita Rejnusa w Gołkojcach. W Choćebuzu nawukny wona wušiwanje a wukubła so w Berlinje na mišterku-šwalču. Wuda so na tkalca Krawca z Bageńca. Swójba přesydli so 1928 do Choćebuza, hdźež bě Krawcowa wot lěta 1926 do 1938 samostatna šwalča za delnjoserbsku drastu. Wuběrnje je tež klanki w tutej drasće zhotowjała. Jeje ludowuměłske­ wudźěłki wustajachu w Frankfurće n. M., hdźež dósta za nje diplom, w Budyšinje, Drježdźanach, Berlinje, Saarbrückenje a Praze. Tam wobdźěli so 1932 tež na zjězdźe Sokoła. W srěnich lětach pisaše někotre reportaže a basnje wo narodnym a socialnym połoženju do Casnika a do Pratyje. Nacije ju „antiněmskeje propagandy, strašnych poćahow a spionaže za Čěsku dla“ wobskoržichu, a 1938 ju Gestapo zaja. Na smjerć chora bu z jastwa pušćena. 16. septembra 1941 wona zemrě. Před domom šwalčernje připrawichu 2009 kopolak a na domje 2010 wopomjatnu taflu. Manfred Laduš

Z kombitiketom

štwórtk, 17. decembera 2015 spisane wot:

Budyšin (SN/at). Z kombinowanym zastupnym lisćikom chce Budyska turistiska informacija klětu wot měrca wopytowarjow jednoho muzeja w měsće wabić, zo sej hišće dalše wobhlada. Za tak mjenowany kombitiket płaći jednotliwc dźesać, swójba 28,50 eurow. To zaruča zastup do Serbskeho muzeja, Muzeja Budyšin, Stareje wodarnje a na Bohatu wěžu. Budyski wokrjesny sejmik je naležnosći póndźelu přihłosował a změnjene płaćizny zastupnych lisćikow za Serbski muzej wot 1. měrca 2016 wobzamknył. Kaž Katrin Bernkopfowa ze zarjadnišća we wokrjesnym nošerstwje zdźěli, „su dotalne płaćizny dale płaćiwe. Změna stej wudospołnjeni kombitiketa dla.“

Poskitk je předewšěm za turistow mysleny. Za dobu jednoho lěta kombinowany zastupny lisćik we wobłuku pilotoweho projekta jenož w turistiskej informaciji na Hłownym torhošću předawaja. Po tym rozsudźa wo trěbnym přiměrjenju kasow w muzejach, zo móhli tež tam kombitiket předawać. Muzeje dóstanu podźělny dobytk, turistiska informacija pawšalu. Nadźijeja so tuž wjace muzejowych wopytowarjow.

Zaso taj wrotarjej!

srjeda, 16. decembera 2015 spisane wot:

Druha kompjuterowa hra Rapakow „Krabat a potajnstwo serbskeho krala“

Stawizny kompjuterowych hrow – adventurow – su dołhe a hibićiwe. Tónle žanr bě w 1990tych lětach PC jako platformu za hru wurosć dał. Titule kaž „Monkey Island“ su po wšej dorostowej generaciji hłuboki zaćišć zawostali. Je lědma 40lětneho, kotrehož woči njeby­štej so tež dźensa hišće při sadach kaž „Tam, zady tebje, třihłowata wopica!“ hnydom błyšćiłoj.

Wokoło lěta 2000 pak bě boom nimo, a mnozy připowědźachu tehdy kónc žanra. Jenož w Europje dźeržachu so hišće zasakle někotre małe studija, kotrež dale za zbywacych fanow produkowachu, kaž běštej to na přikład Amanita Design w Čěskej a Funcom w Norwegskej. W tym času wozjewi šěsć přećelow z Łužicy pod mjenom Rapaki 2001 prěnju serbsku widejowu stawiznu „Krabat je so nawróćił“. Z lubosću wuhotowana hra bě mjez serbskimi młodostnymi jara woblubowana. Dokelž pak njebě žana němskorěčna wersija, wosta wona zwonka dwurěčneje Łužicy zwjetša njeznata.

Na kóncu swjedźenskeho tydźenja, wotměwaceho so po wuspěšnym zakónčenju wobnowjenja Budyskeje simultaneje cyrkwje swj. Pětra, je ewangelsko-lutherska wosada wosebje sylny duchownohudźbny dypk stajiła. Wulke wosadne kantorstwo předstaji ze solistiskim kwartetom z Drježdźan kaž tež z tamnišim baroknym­ orchestrom pod nawodom cyrkwinskeho hudźbneho direktora Michaela Vettera jednu z wusahowacych hudźbnych twórbow barokneje doby, oratorij „Messias“ (The Messiah) Georga Friedricha Händela (1685–1759). Wot lońšeje nazymy w Budyšinje jako kantor a hudźbny direktor za cyrkwinski wo­krjes Budyšin-Kamjenc skutkowacy cyrkwinski hudźbnik běše sej z tejle twórbu jako dirigent a zdobom cembalist nadawk předewzał, za kotrehož přihot trjebaja nazhonići interpreća zwjetša cyłe lěto. Jara poradźene předstajenje w połnje wobsadźenym Božim domje njehodźi so tuž wysoko dosć hódnoćić.

Najwjace předstajenjow ma Budyske NSLDź ze 156 zarjadowanjemi w decembrje. Petra-Maria Bulankec-Wencelowa steji 37 króć w hodowniku na jewišću, a to w hrě „Dźěći kralow“, „Mein vermessenes Land“, „Väterchen Frost“, „My Fair Lady“ a „Königskinder“. „W tym času sy jako dźiwadźelnik wosebje za dźiwadło žiwy. Priwatne žiwjenje dyrbiš wróćo stajić“, praji Bulankec-Wencelowa. „Dźěći kralow“ předstajić so jej wosebje lubi. „Atmosfera je nimale swjatočna. Z hodownej stawiznu ludźi z turbulentneho časa budźić a jim to zbližić, štož hody poprawom woznamjenjeja, to su magiske wokomiki, kotrež z wopytowarjemi hromadźe začuwam.“ Foto: M. Nowotny

„Dźowka Cion, wjesel so ...“

póndźela, 14. decembera 2015 spisane wot:

Adwentny koncert serbskich gymnaziastow znowa zahoriće přiwzaty

Budyšin (CRM/SN). Połnje wobsadźena cyrkej a wutrobny přiklesk hižo k powitanju chóra 1. serbskeje kulturneje brigady a jeho nawody, cyrkwinskeho hudźbneho direktora Friedemanna Böhmy – tajka přijomna atmosfera skićeše so tež zaso sobotu nawječor w Michałskej cyrkwi. Znowa so tak pokaza, zo słuša tradicionalny adwentny koncert serbskich gymnaziastow za mnohich do cyle krutych terminow.

Ze słowami a wobrazami so dopominali

póndźela, 14. decembera 2015 spisane wot:

Chrósćicy (SN/MWj). Kaž jězba do časa dźěćatstwa a młodźiny bě mnohim wopytowarjam knižna premjera sobotu w Chróšćanskej putniskej hospodźe. Tam předstaji Beno Knebel swoju knihu „Hdźe statok mój“. 45 zajimcow je takrjec dwójnu premjeru dožiwiło. Prěni raz je Ludowe nakładnistwo Domowina nowostku w putniskej hospodźe předstajiło. Do njeje je z Baćonja pochadźacy Beno Knebel zapřijał swoje dopomnjenki na ródnu wjes a na domjacy statok. A te pochadźeja z rozdźělneju časow.

M. Stangec-Fiedlerjowa

póndźela, 14. decembera 2015 spisane wot:
Wuběrna serbska spěwarka Mathilda Stangec narodźi so 10. decembra 1840 swójbje Čornochołmčanskeho fararja. Hižo jako dwacećilětna zanošowaše hudźbnje jara nadarjena solistka na serbskich spěwanskich swjedźenjach we Wojerecach a Budyšinje kaž tež na koncertach Budyskeje Bjesady mjez druhim twórby Kocora a Zejlerja. Dale wustupowaše wona solistisce z chórom Lumir pod nawodom gymnazialneho wučerja a komponista Korle Awgusta Fiedlerja po Hornjej Łužicy a w Drježdźanach. Stangec a Fiedler so zalubowaštaj. Serbske Nowiny wotćišćachu jeje lubosćinske pěsnje. Fiedler spisa za nju tohorunja tójšto basnjow, kotrež je literarny časopis Łužičan pod pseudonymom Pětrowič wozjewił. 1869 wuda so Stangec na Fiedlerja. Jako wosebita lóštna kwasna nowina wuńdźe „Budysko-Čornochołmčanski Łužičan“, do kotrejež Zejler, Smoler, Kocor, Hórnik a Hendrich Jordan dopisowachu. Młoda mandźelska zemrě 30. junija 1871. Ota Wićaz wěnowaše 1922 lubosćinskemu porej rady čitane powědančko „Wutrobine nalěćo Mathildy Stangec a Korle A. Fiedlerja“. M. Laduš

nowostki LND