Wopytowarki, přińdźće w swojej drasće!

pjatk, 08. septembera 2023 spisane wot:

Z „drastiwalom“, swjedźenjom tróšku hinašeho razu w Dešnje hnydom na dwaj jubilejej zhladowali

W drasće nalěwo žony tež na namšu chodźa, ­porno tomu maš serbski modern (naprawo).Wjesnjanka w tutej drasće na měšćanske wiki chodźi. Nalěwo swjedźenska drasta staršich žonow

Wosebite zarjadowanje z najwšelakorišimi wariantami ludoweje drasty přewjedować, to běchu sej w Domizniskim muzeju Dešno dawno hižo předewzali. Ideja běše, pobrachowaše jenož dosć derje wabjace mjeno, kaž muzejowica Kathrin Šwjelina powěda. To je Kerstin Kossakowa, społnomócnjena za serbske naležnosće wokrjesa Sprjewja-Nysa, namjeto­wała: „drastiwal“. Kumštny wuraz ze słowow „drasta“ a „festiwal“ je něhdźe 300 ludźi wćipnych sčinił, tak zo přichwatachu minjenu sobotu na łuku za cyrkwju w Dešnje a na areal z mjenom Stary lud. Drastiwal měješe wosebitu składnosć, dwoje narodniny swjećić: 40 lět domi­zniski muzej a dźesać lět areal pod hołym njebjom Stary lud. Swojorazne narodninske zarjadowanje wotměchu we wobłuku Dołheje nocy muzejow we wokrjesu Sprjewja-Nysa.

Wnučka a prawnučka w Dešnje

pjatk, 08. septembera 2023 spisane wot:
Na wutorne wopominanje Bogumiła Šwjele stej jeho wnučka Irmela Scholz a prawnučka, jeje dźowka Iris Content (wotprawa) do Dešna přijěłoj. Mać Irmele Scholz bě Šwjelowa dźowka Elisabeth. We wačoku njeměještej žonje jenož sep historiskich ­fotow, ale tež derje schowany cylinder dźěda, jeho pjelnjak z k tomu słušacym čornidłowym kónkom, serp a košik, z kotrymž je trawu dźěłał. Serp je wona klepać ­dała, nětko z njej zaso dźěła, Iris Content powědaše. Dale stej wolijowu mólbu sobu přinjesłoj, starši bratr Jan Šwjela běše Bogumiła wokoło lěta 1900 molował. Objekty maja so lětsa nazymu w Choćebuskim Serbskim muzeju pokazać. Fota w powjetšenym formaće su mjez wobdźělnikami wopominanja wulki zajim zbudźili. Na přikład je Choćebuska muzejownica Christina Kliemowa na jednym foće swoju wowku wuhladała. Foto: Axel Arlt

Florian Bulank (11. lětnik)
Josephina Bretšnajderec (12. lětnik)
1. Sym 17 lět a bydlu w Budyšinje. 2. W šuli mam w sporće, biologiji a němčinje wosebje wjele wjesela. 3. Rejuju hiphop w towarstwje, spěwam w chórje, přeco zaso raz w dźiwadle sobu hraju a jara rady hudźbu činju. Nimo toho z wulkim zapalom wolejbul hraju. 4. Po šuli chcu so na pućowanje podać a sej swět wotkryć. Što po tym přindźe, je hišće prašenje přichoda.

1. Sym 16 lět stary a bydlu we Wotrowje.

2. Na kóždy pad sport, ale tež matematika a fyzika mje zajimujetej.

3. Sym hižo wot lěta 2009 aktiwny kopar Budissy Budyšin a trenuju tam trójce wob tydźen. Tohorunja hraju wolejbul, wšoje­dne hač w hali abo w pěsku.

4. Móžu sej předstajić, zo póńdu naj­prjedy lěto do wukraja, do Kanady. Potom chcu studować, njewěm pak hišće, kotry směr.


Mato Dźisławk (12. lětnik)

1. Ja po­chadźam z Chasowa a sym 17 lět stary.

2. Moje najlubše předmjety su sport, matematika a stawizny.

3. Hraju wot 2014 kopańcu za sportowe towarstwo Radwor a druhdy trenuju wolejbul we Worklecach pola tamnišeje Viktorije.

Dowol w dźiwokrasnej Korutanskej

pjatk, 01. septembera 2023 spisane wot:
^
5
4



Fota: annama3
2
1

① Skupinski foto na Čertowym

mosće we wudrjeńcy Čepa.

② Stand-up-paddling na Klopin-

skim jězoru.

③ Foto našeje skupiny při hotelu

při jězoru.

④ Pohlad na Turnowski jězor

⑤ Kajaking w podkopkach

słowjenskeho města Mežica.

Fota: dawid matik

Kónc junija wopytach z přećelomaj Stefanom Hübnerom a Handrijom Bjedrichom Korutansku – kónčinu w Awstriskej, hdźež wotmě so loni ­koparska europeada. A dokelž běch tam tehdy primarnje jenož na hrajnišćach, ­njejsym za wobhlada­nje zajimawostkow dosć chwile měł. To chcych ze swojimaj přećelomaj nětko nachwatać.

Po dźesaćhodźinskej jězbje smy wječor do našeho ­hotela dojěli. Ze swjatočnym piwkom na wulkej terasy dachmy dźeń wuklinčeć.

Vinea meaw Smječkecach

pjatk, 01. septembera 2023 spisane wot:
fota: nick francis, martin noack (2)

Před měsaco­maj su młodostni ze Smječkec zaso jednu z naj­wjetšich serb­skich partyjow na nohi sta­jili. Vinea mea je přez cyły kónc ­tydźenja wjacore sta serbskich a něm­skich ­lubowarjow elek­tro­niskeje hudźby do ma­łe­je wsy přiwabiła. Mjez dru­him wjerćachu tam Lucas & Marw, Die Genossen Fett, Halbsteiv, Scala a hišće tójšto wjac DJjow swoje tačele.

Jurij Bjeńš


Pjatk, 1. septembra 2023
 SERBSKE NOWINY – KÓNCTYDŹENSKA PŘIŁOHA

PriKulowskim haceswjecili

pjatk, 01. septembera 2023 spisane wot:
^
´
´

Spočatk awgusta ­přeprosy United Clubs for Kulow z. t., ­zjednoćenje młodźinskich klubow a młodźinskich skupin města Kulowa, na swój openairowy festiwal při měšćanskim haće – a to mjeztym dźesaty raz. Hosćo zbliska a zdaloka móžachu so na mno­hostronsku hudźbu wšelakich live-bandow wjeselić runje tak kaž na wustupy w regionje znatych DJjow. Za lubowarjow techno-hudźby bě přidatny stan natwa­rjeny. Tak młoda kaž tež starša generacija hač do nocy swjećeše. tekst a foće: Jan Bogusz

Hudźbnik Ansa Sauermann

zahori publikum ze swojimi popowymi ­spěwami. Hakle kónc junija bě rodźeny Drježdźanjan swój nowy album „Du Kriegst

Was Du Brauchst“ wozjewił.

Njebě hižo wjele městna na parkeće,

jako stupi znaty Dj JohnDee na jewišćo –

jedyn z wjerškow sobotneho wječora.

W pozadku běše składnostnje dźesateho

jubileja festiwala hdys a hdys

wohnjostroj widźeć.

3
2
1

fota: jan boguszM

jeztym hižo dźesać lět wuhotuje ­młodźinski klub we Wotrowje swój znaty Summer-ending openair-party. Tež lětsa móžachu so hosćo zaso na přewšo wotměnjawe hudźbne stile ­wjeselić. Tak ­zaklinčachu tam minjeny kónc tydźenja znate šlagry, wosebje pak mjez młodźinu woblubowana elektroniska hudźba. Na třoch jewišćach su we Wotrowje wšelacy ­DJjojo zbliska a zdaloka zahrali, tak mjez druhim ­Scala, Zylas b2b SimpleXx abo tež Hangover Crew (foto 1). ­Jedna z wosebi­tosćow wječora běše wustup Serbskeje dwójki Julian Bulank a Tadej Špitank, ­kotrajž kombi­nowaštaj elektronisku hudźbu z live-­bijadłami. (foto 2 a 3). Najebać dešćikojte wjedro je sej tójšto ­młodostnych do Wotrowa dojěło. Jan Bogusz

Swjedźeń młodźiny swěta a wěry

pjatk, 25. awgusta 2023 spisane wot:

Na swojich swětowych zetkanjach so młodostni zhromadnje modla, spěwaja, swjeća a mjezynarodne styki nawjazuja

Před dwěmaj njedźelomaj nawróćištej so dwaj ­busaj serbskich młodostnych z nje­wšěd­neho dyrdomdeja. Zhromadnje z třomi dalšimi busami Drježdźansko-Mišnjanskeho biskopstwa běštej so na iberisku połkupu podałoj. Portugalska z dobrymi 10 milionami wobydlerjow bě přeprosyła na swětowe zetkanje młodźiny, na kotrež přichwata 1,5 milionow hosći – njejapki to rozrost ludnosće wo wjace hač dźesać procentow na čas dweju njedźel. Wjace hač połojca serbskich młodostnych je so prěni raz na tajkim ­zetkanju wobdźěliła. Tuž so na dołhim, dołhim puću – přeprěčejo cyłu Němsku, Francosku a Španisku – najprjedy jónu z tematiku zaběrachu.

Na iniciatiwu bamža

Šansy a rizika kumštneje inteligency

Někotři mjenuja ju pokleće, druzy žohnowanje. Ale z njej smy w nimale kóždym wobłuku našeho žiwjenja direktnje abo indirektnje konfrontowani – z kumštnej inteligencu, abo skrótka KI. W nowembru 2022 je nowa forma KI wušła: ChatGPT. Grat to, z kotrymž na nimale kóžde prašenje wobšěrnu wotmołwu dóstanješ.

Hižo prjedy hač je ChatGPT wušoł, je nas kumštna inteligenca wšědnje a wšudźe přewodźała. Přikład: Zajimujeće so za wěstu temu a pytaće za tym w interneće. Nazajtra wam Google abo YouTube ­„cyle připadnje“ přinoški namjetuje, kotrež so runje ze samsnej temu zaběraja. Cyle připadnje? Ně, algoritmus je wam přez ramjo hladał a temy, za kotrež sće so njedawno zajimował/a, přiměrił. Tež tu bě kumštna inteligenca aktiwna.

Cyle připadnje?

W hospodarstwje

Kumštnu inteligencu wužiwa po naprašowanju hospodarskeho slědźenskeho instituta Ifo dobrych 13 procentow předewzaćow w Němskej. Dalšich dźewjeć planuje jeje zasadźenje. Wosebje rozšěrjena je KI w industriji. Kóžde třeće předewzaće tam ju hižo wužiwa abo tole planuje.

Pola posłužbarjow a we wikowanju je jich, kaž ­naprašowanje pokazuje, něhdźe pjećina a w twar­stwje 15 procentow. Za nimale 40 procentow firmow w Němskej KI wokomiknje njeje tema. Z toho podźěl w twarstwje wučinja 60 procentow.

Ifo-institut je so w nadawku instituta Hanseatic- Block­chain we wobłuku swojeho woprašowanja konjunktury dla w juniju nimale 9 000 firmow prašała, hač KI zasadźeja abo hač to planuja resp. wo tym diskutuja abo hač scyła žanu rólu njehraje.

W medijach

nowostki LND