... sym přeswědčena, zo přitrjechja słowa, kotrež Johannej Wolfgangej Goethemu připisuja: „Dwoje měli dźěći wot swojich staršeju dóstać: korjenje a křidła.“
Korjenje pak dźěćo jeničce w swójbje njedóstawa, ale tež w kulturnej towaršnosći, do kotrejež je so narodźiło a w kotrejž wotrostuje: přez rěč, nałožki, pěsnje, stawizny. Jenož tón, kiž je derje zakorjenjeny, móže sebjewědomy, kedźbliwy a wotewrjeny do pluralneje towaršnosće skutkować, změje křidła a stanje so z wobohaćenjom za swoju wokolinu, za swój kraj a za našu Europu.
Wobšěrne mjeńšinowe prawa su znamjo žiweje, fungowaceje demokratije.
Podpisajće tež wy na internetnej platformje pod www.minority-safepack.eu, pósćelće nam wobraz wo was a přidajće cyle skrótka w dwěmaj sadomaj, što je was pohnuło, wobydlersku iniciatiwu Federalistiskeje unije europskich narodnych mjeńšin FUEN Minority SafePack za škit narodnych mjeńšin w Europje podpěrać. Waš wobraz a tekst pósćelće k wozjewjenju redakciji Serbskich Nowin najlěpje na e-mailowu adresu: .
Kedźbliwa kóčka je swoju wobsedźerku w hessenskim Rüsselsheimje před paduchom škitała. Zadobywar bě w nocy na srjedu ćeknył, dokelž tam micka žałosćeše. Štyrilětna Nala tak wótře mjawčeše, zo wobsedźerka wotući a za njej pohlada. Při tym runje hišće widźeše, kak so paduch z jeje bydlenja we wjaceswójbnym domje zminje. Pokradnył wšak přespěšeneje ćěkańcy dla ničo njebě.
Jenož w spódnich cholowach wosnje wokoło chodźacy muž je sej w badensko-württembergskim Pforzheimje na policajsku stražu wućeknył. Wón bě so prawdźepodobnje sam z bydlenja wuzamknył a zymu mrějo po měsće błudźił. Zastojnikam 29lětny rozłoži, zo časćišo wosnje wokoło běha. Jeho mać na zbožo móžeše pomhać, dokelž wobsedźi tohorunja kluč bydlenja. Wona muža na policiji wotewza a přewodźeše jeho domoj.
Berlin/Budyšin (SN). Po cyłym swěće swjeća dźensa Mjezynarodny dźeń žonow. Tón je mnohim składnosć, pokazać na wobstejace njedostatki nastupajo runoprawosć muži a žonow.
Generalna sekretarka sakskeje SPD Daniela Kolbe ma 8. měrc za wažny politiski dźeń milionow žonow po wšěm swěće. Wona na to skedźbnja, zo ma dźeń žonow lětsa wosebity wuznam: Runje před sto lětami běchu sej žony wólbne prawo wuwojowali. „Nimale lětstotk pozdźišo dyrbimy zwěsćić, zo njeje runoprawosć muži a žonow w lěće 2018 přeco hišće zwoprawdźena. Dźeń žonow njeje tuž žana folklora, ale wažne napominanje, so za runoprawosć zasadźeć a swoj hłós pozběhnyć“, rěka w nowinskej zdźělence. Socialdemokratka Kolbe zhladuje w tym zwisku na nowowuzwoleny zwjazkowy sejm, kotryž wobsteji dotal z najwjace muži: Runje hišće 31 procentow zapósłancow je žónskeho splaha. Zo CSU do noweho knježerstwa jenož muži sćele, je po jeje słowach wopačny signal. Daniela Kolbe na to pokazuje, zo je SPD wažne ćežišća na dobro žonow w koaliciskim zrěčenju z uniju zakótwiła.
Budyšin (SN/at). Budyska zapósłanča zwjazkoweho sejma Caren Lay (Lěwica) wojuje dale wo to, stajić pomnik za Jurja Brězana w sprjewinym měsće. Předewzaće mjenowaše wona na wokrjesnym zjězdźe swojeje strony jako jedne z tych, za kotrež chce so lětsa wosebje zasadźeć.
Prěni raz bě Lay mysl na spominanskim zarjadowanju składnostnje 100. posmjertnych narodnin Brězana před lětomaj w Budyskim Kamjentnym domje předstajiła a za to tójšto přihłosowanja žnjała. „Bohužel njebě ze stron města žanych reakcijow. Tohodla chcu to nětko znowa spytać“, zapósłanča praji. Wona prócuje so wo iniciatiwny kruh ze zastupjerjemi a zastupjerkami Serbow kaž tež wšelakich towaršnostnych zarjadnišćow a skupin. „Chcemy město prosyć, zo by Jurja Brězana w zjawnosći hódnoćiło. Nadźijam so, zo móžemy zarjadnistwu hišće do jutrow swoju naležnosć oficialnje předstajić.“