Brüssel (dpa/SN). Po tydźenje trajacych wobćežnych wuradźowanjach su so we wobłuku Europskeje unije na miliardy eurow wopřijacy program k sylnjenju zakitowanskeje industrije dojednali. Zastupnicy čłonskich statow a Europskeho parlamenta su so na to dorozumili, hač do kónca 2027 pomocne srědki EU 1,5 miliardow eurow k dispoziciji stajić. Z pjenjezami chcedźa wobstejace brónjenske kapacity wutwarić a brónje kupować.
Marina dale łódźe škita
Berlin (dpa/SN). Zwjazkowa wobora wobdźěli so dale na misiji EU „Aspides“ w Čerwjenym morju, z kotrejž wikowanske łódźe před nadpadami milicow Huthijow z Jemena škitaja. Zwjazkowy sejm je mandat mariny wo dalše lěto podlěšił. Čerwjene morjo mjez sewjerowuchodnym pobrjohom Afriki a arabskej połkupu je jedne z najwažnišich wikowanskich čarow swěta. Jemenska milica tam stajnje zaso wikowanske łódźe nadpaduje, wosebje tajke po puću do Israela.
Flacowstwa wotnětka dróše
Washington (dpa/SN). Johna Boltona, jednoho z najwótrišich kritikarjow prezidenta USA Donalda Trumpa, su wobskoržili. Bywšemu narodnemu wěstotnemu poradźowarjej Trumpa wumjetuja, zo je sensibelne informacije narodneho zakitowanja dale dawał a tajke dokumenty ilegalnje składował, justicne ministerstwo we Washingtonje zdźěla.
Ze 76lětnym Boltonom wobskorža dalšeho prominentneho přećiwnika Trumpa. Před tydźenjemi bě bywši direktor zwjazkoweje policije FBI sudnisku skóržbu dóstał, kotruž běchu na ćišć Trumpa zestajeli. Trump twjerdźi, zo wojuje jenož wo sprawnosć. Jeho běchu swój čas wobskoržili, dokelž bě tajne dokumenty w swojej garaži chował.
Drježdźany (dpa/SN). Sakski ministerski prezident Michael Kretschmer (CDU) je w debaće wo nowu wobornu słužbu namjet kritizował, w nuzy wojakow po puću wulosowanja do wójska zwołać. „Takle to njeńdźe“, wón nowinarjam časopisa Spiegel w rozmołwje rjekny. W debaće wo nawrót k wobornej winowatosći su wot wšeho spočatka „knefle wopaki začinjeli“. „Helmut Kohl je něhdy rjekł: hdyž su knefle laca deleka wopaki začinjene, njemóže horjeka žadyn porjadny wuslědk nastać“, Kretschmer rjekny.
W diskusiji měło wo to hić, zo so wjace młodych ludźi na słužbje na dobro swojeho kraja wobdźěli. Tole so nětko pozhubi. Zwjazkowy zakitowanski minister Boris Pistorius (SPD) ze swojim ministerstwom je skomdźił, wobydlerjow do tuteje debaty zapřijeć. „Trjebamy towaršnostny konsens. To njeńdźe wot horjeka.“ Kretschmer namjetuje w tym zwisku ludowe wothłosowanje wo nowej wobornej winowatosći.
Němska bě zakonsku wobornu winowatosć lěta 2011 zběhnyła.
Washington (dpa/SN). Po tym zo je přiměr na Bliskim wuchodźe wuspěšnje zrjadował, přiwobroća so prezident USA Donald Trump nětko zaso sylnišo wójnje Ruskeje přećiwo Ukrainje. Wón chce so „najskerje přichodnej tydźenjej“ w Budapesće z ruskim prezidentom Wladimirom Putinom zetkać. Tole rjekny Trump nowinarjam, po tym zo bě wčera wječor z Putinom telefonował. Hižo w awgusće běštaj so statnikaj w Alasce zetkałoj – bjez ukrainskeho prezidenta Wolodymyra Zelenskeho a bjez konkretnych wuslědkow. Tež tónkróć njeje róla Zelenskeho jasna.
Erfurt/Magdeburg (dpa/SN). Wjace hač tři lětdźesatki po znowazjednoćenju Němskeje je rozdźěl mjez mzdami na wuchodźe a na zapadźe dale wulki. Na wuchodźe zasłužeja połnje přistajeni po informacijach Němskeho zwjazka dźěłarnistwow (DGB) wob lěto přerěznje 13 400 eurow mjenje hač kolegojo na zapadźe. To je rozdźěl 21 procentow. Symbolisce to woznamjenja, zo přistajeni na wuchodźe wot 16. oktobra matematisce zadarmo dźěłaja.
Hłowna přičina toho je po měnjenju DGB snadny podźěl zawodow, kiž płaća mzdu po tarifje. W tajkich zawodach dźěła w nowych zwjazkowych krajach jenož 42 procentow ludźi, na zapadźe je jich 50 procentow. W Saksko-Anhaltskej zasłužeja dźěławi w zawodach z tarifowym zrěčenjom 718 eurow wjace wob měsac. W Durinskej wobradźi tarifowe zrěčenje dźěławym wob měsac 740 eurow wjace hač ludźom w firmach bjez tarifoweje wjazby.
W ćmowych podkopkach móža so ludźo wot jutřišeho we wopytowarskim šachće Röhrig w saksko-anhaltskim Wettelrode strachować. Bywše wudobywanišćo kopora su za bližacy so Halloween spřihotowali, zamołwići zdźěleja. Wosebje zajimawa je něhdźe kilometer dołha jězba z hórniskej železnicu, kotraž je hotowy kabinet stracha. Tak zlě pak na kóncu njebudźe, wšako je šacht dźěćom wot pjeć lět přistupny. Wot 1873 do 1990 su tam kopor wudobywali.
Wosamoćenosć mjez młodymi ludźimi spochi přiběra. Tole je wuslědk přepytowanja organizacije za hospodarske zhromadne dźěło a wuwiće. Mjez 16- do 24lětnymi je podźěl wšědnych kontaktow wot 2015 do 2022 wot 44 na runje hišće 36 procentow woteběrał. Runočasnje je wšědny čas před kompjuterom a smartfonom spochi přiběrał.