„Wuwićowy proces, kiž traje“

štwórtk, 25. awgusta 2016 spisane wot:

Iniciatiwna skupina za Serbski sejm wotměje zajutřišim, sobotu, w Njebjelčicach klawsuru. Marko Wjeńka porěča wo tym z dr. Měrćinom Wałdu.

Njeje tomu ani hišće tak dołho, zo sće so ke klawsurje zešli. Čehodla nětko dalše tajke zarjadowanje přewjedźeće?

Dr. M. Wałda: Nawjazujemy na klawsuru z 11. junija, jako smy wažne rozsudy tworili. Te dyrbimy nětko dale wuwić a zeskutkownić, wšako je hišće tójšto wotewrjenych prašenjow.

Što budu ćežišća zarjadowanja w Njebjelčicach?

Dr. M. Wałda: Chcemy mjez druhim wo „radźe starostow“ wuradźować. Wona ma gremij być, kotryž „předparlament“ přewodźa a poradźuje. W radźe starostow njebudu pak božedla stari ludźo, ale budźe to wuběrk nazhonitych a kompetentnych ludźi serbskeho zjawneho žiwjenja. Móhł sej předstajić, zo su w nim na přikład lawreaća Myta Ćišinskeho zastupjeni. Tež předsydow najwažnišich serbskich towarstwow chcemy za sobudźěło zdobyć. Tajcy ludźo su wulce legi­timowani, Serbow zastupować. Tež wo wažnych skriptach a nic naposledk wo financach chcemy na klawsurje w Njebjelčicach rěčeć.

„Ludźo so přejara boja“

štwórtk, 25. awgusta 2016 spisane wot:

Jörg H. Schröder słuša k iniciatoram a nošerjam Ćernjawcyneho statoka we Wujezdźe­ pola Bukec. Cordula Ratajczakowa­ je so z Waldorfskim pedagogu, wučerjom eurytmije a prašanym docentom antropozofije rozmołwjała.

Kak chceće Ćernjawcyny statok wozrodźić?

J. Schröder: Tule ma nastać městno strowoty a hojenja, na kotrymž ludźo zhromadnje bydla a wuknu. Ludźo, kotřiž maja ćělne abo tež hinaše problemy a trjebaja pomoc. Přirodna wokolina ma tomu runje tak tyć kaž strowe zežiwjenje a terapeutiske hladanje. Rozdźěl mjez priwatnym a njepriwatnym so zhubi. Dołhodobnje budu tule tež někotři z nas w starobje bydlić.

Njebojiće so hoberskeho předewzaća? Ležownosć ze štyrjomi wulkimi twarjenjemi ma nimale 10 000 kwadratnych metrow. Kak projekt financujeće ?

Janšojce 1988, 1991 a 2016

pjatk, 19. awgusta 2016 spisane wot:
Axel Arlt

W Janšojcach swjeći Delnja Łužica jutře a njedźelu Festiwal serbskeje kultury. Přičin­ zhromadneho swjedźenjowanja je dosć. Domowina zhladuje na 70lětne skutkowanje w južnej Braniborskej. 1991, před štwórć lětstotkom běchu župy Choćebuz, Gubin-Baršć, Kalawa-Lubin a Grodk swoje mocy zjednoćili a zhromadnu Domowinsku župu Delnju Łužicu wutworili. Hižo kónc awgusta samsneho lěta móžachu tysacy zahorjenych wopytowarjow w Janšojcach žiwy wuraz bohatosće delnjoserbskeje kultury na tajkim festiwalu dožiwić.

A nětko zaso Janšojce. Domowinjenjo tamnišeje skupiny kaž tež w Rogowje, Mosće, Radowizy, Turjeju a Hochozy su podawk nastorčili. To swědči wo strowym narodnym wědomju. Domowina ma w Delnjej Łužicy mjeno, a cyły rjad pilnych partnerow organizatorow podpěruje. Hosćićeljo sami zwjazuja z festiwalom dalšej róčnicy: Serbsko-Němski domizniski muzej w Jan­šojcach wobsteji 20 lět a wjes bu před 670 lětami prěni raz pisomnje naspomnjena.

Asterix, Bobolix a Powerserbja

pjatk, 19. awgusta 2016 spisane wot:

Jutře wotměje so wubědźowanje Powerserb 2016 w Radworju. Cordula Ratajczakowa je so ze sobuorganizatorom Jakubom Wowčerjom rozmołwjała.

Čehodla sće krótkofilm za Powerserb po comicsu Asterix wjerćeli?

J. Wowčer: Měnimy, zo trjebaja młodostni z tamnych wsow tróšku motiwacije, so do Radworja podać. Smy so prěni raz za filmčk rozsudźili, dokelž z tajkim clipom wjac ludźi docpěješ a móžeš cyłu temu bóle zwobraznić. Ideja nasta přez našeho předsydu młodźinskeho kluba z přimjenom Bobo (Bosćij Wencl). Z toho nasta Bobolix. A tak chcychmy cyłu tematiku Asterixa a Obelixa na lětuši Powerserb­ přenjesć. Dźe wězo tež wo to, zo so młodostni zetkaja a serbsku zhromadnosć haja.

Wubědźujeće so jutře tež we warjenju kuzłarskeho­ napoja?

J. Wowčer: Ně, tón tajny napoj hižo mamy. Hrajemy sej wězo z temu Asterix a Bobolix. Tak budźetej mjetanje hlebije a přewinjenje romskich wojakow runje tak pódla kaž čołmikowanje přez Atlantik w boju z chrobłymi piratami.

Što na publikum hišće čaka?

Ideja festiwala na bazy nastała

štwórtk, 18. awgusta 2016 spisane wot:

Sobotu a njedźelu a wotměje so w Janšojcach serbski festiwal składnostnje 25lětneho wobstaća župy Delnja Łužica kaž tež 70 lět skutkowanja Domowiny w Delnjej Łužicy. Z regionalnej rěčnicu třěšneho zwjazka za Choćebuz Karin Tšukowej je so Cordula Ratajczakowa rozmołwjała.

Sće ze stawom přihotow spokojom?

K. Tšukowa: Smy jara spokojom, dokelž mamy dobry team na městnje. Tak mamy w Janšojcach wulku Domowinsku skupinu ze sto čłonami. K tomu hišće přińdźe, zo tamniše towarstwo „WIR“ kóžde druhe lěto dujerski swjedźeń wuhotuje, a tak budźe wězo woblubowana dujerska kapała tež pódla. Nimo Janšojc zarjad Picnjo swjedźeń pjenježnje sobu podpěruje. Swjećić tam móža, a tak móža tež z tym zwisowace dźěło zmištrować. Ideja festiwala njebě wot Domowiny nanuzowana, ale nasta na bazy w skupinach Janšojce, Rogow, Móst, Radowiza, Turjej a Hochoza.

Kelko ludźi kónc tydźenja sobu skutkuje?

Serbski podźěl na bronzy Sophie Scheder

wutora, 16. awgusta 2016 spisane wot:

W brazilskim Rio de Janeiru wotměwaja so tuchwilu­ Olympiske lětnje hry 2016. Zo pak změje Serb snano tež swój podźěl na medali mustwa Němskeje, by w stawiznach jeje olympiskeho sportoweho zwjazka nowum był. Janej­ Hrjehorjej je so mjenujcy dopowědało, zo je Stefan Möller ze Šunowa někotrych němskich top-sportowcow na olympiadu přihotował.

Sam sće znaty jako čłon tri-teama-serbja, nic pak jako trenar němskich olympionikow. Što tučasnje dźěłaće abo studujeće?

S. Möller: W meji zakónčich swój studij sportowych wědomosćow w Kamjenicy. Tučasnje požadam so wo dźěło na polu wukonoweho kaž tež rehabilitaciskeho sporta. Dalše durčka wostajam sej wotewrjene z móžnym masterskim studijom. Nětko w lěću dźěłam připódla jako wodosportowy asistent w surfowanskej šuli při Lejnjanskim jězoru.

Kaž sym zhonił, maće tež wy mjeńši abo wjetši podźěl na přihotach někotrych němskich olympionikow. Štó je pod wašej režiju trenował?

Floppy dolls w maćernym dowolu

wutora, 16. awgusta 2016 spisane wot:

Hudźbna skupina NSLDź Floppy dolls njeje jenož we Łužicy, ale mjeztym tež w Texasu a w Praze wuspěšnje serbsku naladu šěriła. Kak z njej dale­ dźe, wo tym je so Cordula Ratajczakowa z jeje šefom, dźiwadźelnikom Měrkom Brankačkom, rozmołwjała.

Wjele wuspěcha, ale mało čłonow – takle hodźi so nětčiše połoženje skupiny Floppy dolls wopisać, abo?

M. Brankačk: Cyle jednore: Po tym zo je so naš peruski bubnar Diego Carlos Seyfahrt do swojeje domizny wróćił, zo by tam w filmje sobu hrał, a po tym zo stej tež hišće našej spěwarce Anna-Maria Brankačkec a Lisa Čornakowa w maćernym dowolu, naša skupina nětko najprjedy wotpočuje.

Kak dołho wona scyła hižo eksistuje?

Bianka Šeferowa

Nowy inwestor žanu wěstotu njepřinjese! To je facit, kotryž dyrbiš tuchwilu sćahnyć, zhladuješ-li na wotpohladanu předań łužiskeje brunicoweje sparty předewzaća Vattenfall čěskemu koncernej EPH. Tele dny hakle zaso rěkaše, zo so předań, kotruž wšak chcychu kónc awgusta wotzamknyć, dale dliji. Dwě lěće trajaca njewěstosć přistajenych Vattenfalla, jich swójbow kaž tež wobydlerjow regiona tuž wostanje.

Přičina dlijenja je skóržba saksko- mongolskeje holding LMMG pola Europskeje unije. Holding bě so tohorunja wo přewzaće brunicoweje sparty prócowała. W januaru pak běchu ju z předawanskeho jednanja wuzamknyli. Do toho bě Vattenfall tež hižo poskitk přirodoškitneje organizacije Greenpeace wotpokazał. Poprawom bě jasne, zo sej LMMG wuzamknjenje lubić njeda, a skóržba njeje tuž žana wulka překwapjenka. Wšako by kóžde předewzaće, kotrež ma móžnosć a financy, šansu wužiwało so rozšěrić. Tajku składnosć njeje LMMG na žadyn pad spušćić chcyła.

Dwurěčnosćsamozrozumliwa

štwórtk, 11. awgusta 2016 spisane wot:

Njedźelu wola wobydlerjo gmejny Halštrowska Hola noweho wjesnjanostu. Wot załoženja komuny 1995 zastawa zastojnstwo Dietmar Koark (CDU). Janek Wowčer je so z jeničkim kandidatom za njedźelne wólby rozmołwjał.

Kak hódnoćiće swoje skutkowanje w minjenej wólbnej dobje?

D. Koark: Dalewuwiće infrastruktury mam za wuspěch. Z dalewuwiwanjom přemysłoweje přestrjenje w Narću a z rozšěrjenjom industrijneje přestrjenje w Blunju/Zabrodźe smy docpěli, zo su so dalše zawody zasydlili. Tak skićachmy nowe­ a přidatne dźěłowe městna. Za pozitiwne mam tež postup we łužiskej jězorinje, předewšěm při Parcowskim a Lejnjanskim jězorje. Tak je so na přikład Lejnjanska­ swětłownja nimo tamnišeje cyrkwje z marku stała. A wabimy hosći ze zajimawym ansamblom mjeztym pjeć płuwacych a wosom modernych, tróšku futuristisce skutkowacych chěžow k nam.

Što su najwažniše nadawki do přichoda?

„1 000 słowowbě naš narok“

srjeda, 10. awgusta 2016 spisane wot:

Juliana Kaulfürstowa je wot lěta 2010 w Slepom projektowa koordinatorka za zwonkašulsku zaběru. Wona ma bjezdwěla wulki podźěl na tym, zo je wušoł prěni słownik Slepjanskich słowow. Jan Kral je so z njej rozmołwjał.

Što je Waš zajim za slepjanšćinu zbudźiło?

J. Kaulfürstowa: Jako přińdźech w lěće 2010 do Slepoho, mi napadny, zo tam wosebje starši ludźo hinašu serbšćinu rěča. Jeje zwuk bě za mnje jara zajimawy, haj skoro muzikaliski. Mi je so rěč lubiła, chcych tuž wjace wo njej wědźeć a snadź spytać sej ju přiswojić.

Sće započała słowa Slepjanskeje narěče zběrać. Kak sće postupowała?

J. Kaulfürstowa: Sym jenož předdźěła přewjedła. Nastork, słowa zběrać, je přišoł w rěčnych kursach towarstwa Njepilic dwór. Samo na sebi njeběchu to rěčne kursy, ale zetkanja čłonow towarstwa, hdźež slepjansce rěčachu abo sej mjez sobu słowa předstajachu. Běch tež štyri, pjeć razow na tajkim zetkanju. Myslička, słowa hromadźić a je wozjewić, bě tehdy hišće daloko zdalena.

Nałožuja slepjanšćinu tež młódši ludźo?

nowostki LND