Budźić hordosć na korjenje

štwórtk, 08. julija 2021 spisane wot:

Lětuši Serbski ewangelski domizniski dźeń wotměje so njedźelu we Wojerecach a na Horach. Z fararjom Wojerowskeje Janskeje wosady a koordinatorom zarjadowanja Heinrichom Kochom je Andreas Kirschke porěčał.

Knježe fararjo, na čo je serbski domizniski dźeń wusměrjeny?

H. Koch: Wón měł wšěm tym přeprošenje być, kotrymž su serbske korjenje wažne, kotřiž chcedźa so na nje dopomnić. Zdobom dźe wo to, serbsku rěč pěstować a ju dale žiwu dźeržeć, ale sej tež stawizny spřitomnić.

Štó podawk zaměrnje přihotuje?

H. Koch: Wo to stara so dźěłowy kruh něhdźe 20 angažowanych křesćanow z Wojerec, Blunja, Łaza, Slepoho a z dalšich cyrkwinskich wosadow. Wot wšeho spočatka je bywši serbski superintendent Jan Malink pódla. Hakle 29. junija je dźěłowy kruh pandemije dla zawja­zujcy postajił, zo so lětuši domizniski dźeń w połnym wobjimje wotměje.

Kotre wobsahi su planowane?

Štó budźe prěni mišter keklije?

srjeda, 07. julija 2021 spisane wot:

Dołho je trało, nětko pak móže Budyske towarstwo Škit swoje „1. swětowe mišter­stwa w ‚Pismikowej kekliji‘“ skónčnje wuhotować. Wubědźowanje wotměje so njedźelu, 11. julija, na byrgarskej zahrodźe Serbskeho ludoweho ansambla. Bosćan Nawka je so z městopředsydu Škita Robertom Maćijom wo cham­pionaće rozmołwjał.

Knježe Maćijo, hdy sće so pod kotrymi wuměnjenjemi na termin dojednali ?

R. Maćij: Poprawom wšak chcychmy turněr najprjedy loni nazymu a po tym lětsa nalěto přewjesć, štož pak wobstajnje měnjatych wobstejnosćow dla móžno njebě. Nět­čiša situacija nam dowola tajke zarjadowanje organizować, a tuž smy krótkodobnje rozsudźili, wubědźowanje njedźelu wuhotować. Předołho čakać ­tak a tak njesmědźachmy, wšako mamy pjenje­zy sakskeho fondsa „Čiń sobu!“, kotrež nam přilubichu, jenož hišće hač do kónca lěta k dispoziciji.

Čehodla sće sej runje zahrodu SLA za wubědźowanje wuzwolili?

Po wosom lětach zaso na jewišću

wutora, 29. junija 2021 spisane wot:

Serbski ludowy ansambl wuhotuje w rjedźe „Zynki a linki“ dalši hudźbno-literarny wječor, tónraz w Budyskim Kamjentnym domje. Na klawěrje hraje jutře w 19.30 hodź. pianistka Soyoung Kim. Teksty Mikławša Andrickeho čita Tomaš Kliman, z kotrymž je so Bosćan Nawka rozmołwjał.

Knježe Klimano, što je Was pohnuło so na serbske jewišćo wróćić – wšako na nim dosć dołho wjace skutkował njejsće?

T. Kliman: SLA je so mje prašał, hač nochcył zaso raz we Łužicy čitać. Ze za­čuća bych skoro nablaku připrajił – w domiznje něšto za nju zdokonjeć je mi stajnje naležnosć wutroby –, ale dyrbjach najprjedy trochu rozmyslować. Wšako je to­mu dźesać lět, zo běch jako hrajer w inscenaciji Němsko-Serbskeho ludoweho dźiwadła „Marathon“ sobu skutkował. Nimo toho sym so z powołanjom dźiwadźelnika před wosom lětami roz­žohnował. A z Graza do Budyšina ... to je něhdźe 800 kilometrow. Naposledk pak je so wutroba přesadźiła.

Hdyž sće sej tajku dołhu dźiwadłowu přestaw­ku popřał, da čitarjow zawěsće pozadki zajimuja ...

Swětowy podawk w Smochćicach

wutora, 22. junija 2021 spisane wot:

Serbski ludowy ansambl předstaji we wo­błuku „Smochčanskeho jewišća“ 2. a 3. julija swoju nowu inscenaciju „Napoléon a agentka“ w parku tamnišeho kubłanišća swj. Bena. Bosćan Naw­ka je so ze zastupowacym intendantom SLA a libretistom hry Tomašom Kreibichom-Nawku rozmołwjał.

Knježe Kreibicho-Nawka, čehodla sće sej lětsa runje temu „Napoléon“ wupytał?

T. Kreibich-Nawka: Smy sej temu pola nas w dramaturgiji zhromadnje wu­myslili, a Smochćicy zdachu so prawe jewi­šćo za to być, Napoléonej składnostnje jeho 200. posmjertnin program wěnować. Mnozy najskerje njewědźa, zo bě bitwa pola Budyšina swětowy podawk a tajke něšto kaž wobrot wuspěcha francoskeho kejžora nastupajo jeho wojersku wuprawu po Europje. Nimo toho mamy cyle konkretny regionalny poćah. Wšako bě tehdyša wobsedźerka Smochčan­skeho kubła, hrabina Charlotte von Kielmannsegge, wulka wobdźiwarka kaž tež agentka Napoléona a zdobom spěchowarka Maćicy Serbskeje.

Sće hru spisał a koncept inscenacije wuwił. Kelko dźěła za tym tči?

Z krótkoprozu ke krótkoprozy

štwórtk, 10. junija 2021 spisane wot:

Ludowe nakładnistwo Domowina přihotuje přichodnu zběrku krótkopowědančkow za čitarjow wot 12 lět a wuhotuje w tym zwisku 26. junija dźěłarničku za awtorki/awtorow. Bosćan Nawka je so­ rozmołwjał z Weroniku Žurowej, za projekt zamoł­witej lektorku LND.

Knjeni Žurowa, na koho je dźěłarnička wusměrjena?

W. Žurowa: Wuhotujemy ju přede­wšěm za awtorow, kotřiž su hižo w do­talnych antologijach zastupjeni byli. Wotpowědne přeprošenja smy mjeztym rozesłali. Zdobom pak jedna so wo poskitk zajimcam, kiž chcedźa so na polu lite­rarneho tworjenja wuspytać, abo kotřiž snano hižo pisaja, ale z kajkejež­kuli tež přeco přičiny takrjec zaćichim skutkuja. Za nich smy wosebitej měst­nje rezer­wowali. Přizjewić měli so hač do 20. junija z mejlku na , při čimž nas wězo zajimu­je, što jich motiwuje so na dźěłarničce wob­dźělić.

Je poskitk na wěstu starobu wjazany?

W. Žurowa: Ně, wjeselimy pak so stajnje nad młodymi, njewotkrytymi ta­len­tami. Wobhladujemy dźěłarničku tež ja­ko­ naprawu, serbski literarny dorost spěchować. Tohodla je poskitk darmotny.

Towarstwo Šćeńčanska młodźina tež w ćežkich časach korony dale dźěła. Wone wudźeržuje dobry zwisk k wjesnej radźe, pěstowarni a dalšim partneram. Gmejnu Łaz młodostni při zarjadowanjach z personalom a techniku podpěruja. Andreas Kirschke je so z předsydu towarstwa Steffenom ­Münsterom rozmołwjał.

Loni a lětsa sće dyrbjeli swjatkowny swjedźeń wotprajić. Parujeće jón?

S. Münster: Haj, jara. Wšako je to w Šćeńcy wjeršk lěta, kotryž wot 1994 organizujemy. To zetkawaja so přećeljo, pomocnicy a mnozy něhdyši wobydlerjo. Dwójce njejsmy tajku zhromadnosć nětko hižo dožiwić móhli.

Kajke su financielne straty?

St. Münster: To njehodźi so tak jednorje rjec. Fakt je: Mamy kóžde lěto wysoke kóšty za zawěsćenja našich čłonow, za techniku, wuhotowanje, nuzniki a dalše. Tež w časach korony mamy kóšty, kotrež z rezerwow płaćimy. To njeje tak lochko. Něšto dobytka z minjenych swjatkownych swjedźenjow smy měli. Nětko dyrbimy jón za dalewobstaće towarstwa nałožić. Mamy dwaj wozaj z nuznikami, a z podruže něšto pjenjez nahospodarjamy.

Sće čłonow korony dla zhubili?

„Tajki zjaw njemotiwuje“

póndźela, 07. junija 2021 spisane wot:

Dr. Pětš Šurman nawjeduje nětko župu Delnja Łužica. Axel Arlt je so z nim wo prěnich myslach w nowym zastojn­stwje rozmołwjał.

Sće nazhonity w Domowinskim dźěle. Dosa­ha to za zastojnstwo župana?

dr. P. Šurman: Rozsudne za mnje bě, zo sym wjele dobrych myslow nastupajo swoju wosobu ze stron župneho předsydstwa dóstał. Wosebje słowa Haralda Koncaka su mje hnuli, kotryž rjekny: „Ty dyrbiš to činić, ty sy ta prawa wosoba, maš nazhonjenja.“ Tež přistajeni Domowiny w Choćebuzu běchu jednoho měnjenja, zo měł županstwo přewzać.

Woni wočakuja, zo budźeće mosty twarić.

dr. P. Šurman: Mam dobre zwiski do Budyšina. Sym zbožowny, zo mamy jako župa kooperaciske zrěčenje ze Zwjazkom Łužiskich Serbow. Tak móžemy wěste problemy po krótkim puću z Budyšinom rozjimać a rozrisać.

Što su Waše nazhonjenja nastupajo zwisk k centrali Domowiny w minjenych lětach?

Hač do kónca lěta ma „Kulturny plan Łužica“ nastać. Cordula Ratajczakowa je so z dr. Martinu Taubenberger z agentury KulturKonzepte rozmołwjała, kotraž­ na planje dźěła.

Kak su Serbja do projekta zapřijeći?

M. Taubenberger: Dohromady je so 257 kulturnych institucijow a 89 komunow na naprašowanjomaj wobdźěliło. Njejsmy so eksplicitnje za tym prašeli, hač so wo serbskich akterow jedna. Hladajo na mjena kulturnych zarjadnišćow a iniciatiwow bě něhdźe dwanaće do 15 procentow serbskich. W dźěłowych skupinach je tohorunja něhdźe 15 procentow wobdźělnikow ze serbskich institu­cijow a zjednoćenstwow.

Wuslědk naprašowanja bě mała koope­racija mjez Sakskej a Braniborskej. Su Serbja z přikładom za lěpši přichod?

Komponować wuknyć

wutora, 01. junija 2021 spisane wot:

Kompozitoriska dźěłarnička budźe na iniciatiwu Zwjazka serbskich wuměłcow wot 2. do 3. a wot 16. do 17. julija w Budyskim Serbskim domje. Cordula Ratajczakowa je so z organizatorku ­Jěwu-Marju Čornakec rozmołwjała.

Kak je so ideja za dźěłarničku zrodźiła?

Nětko online spěwać

wutora, 25. meje 2021 spisane wot:

Internetna strona je nětko online. Milenka Rječcyna je so z iniciatorku projekta Lydiju Maćijowej rozmołwjała.

Internetny poskitk wabi z profesionelnje wuhotowanej stronu. Kak je k tomu dóšło?

L. Maćijowa: Naš zaměr je poskićeć dźěćom, jich staršim kaž tež kubłarjam a wučerjam składnosć, serbske spěwy nawuknyć respektiwnje je sobu spěwać. Tak smy přeswědčili tež jury wubědźowanja „Čiń sobu!“, a dóstachmy myto 10 000 eurow. Smy so rozsudźili nadawk za zestajenje strony přepodać profijej Christianej Schützej.

Strona je dwurěčna, serbska a němska. Je Christian Schütze ze serbskej rěču zwjazany?

L. Maćijowa: Ně, z projektom pak smy w nim zajim za našu maćeršćinu zbudźili. To je na stronje wočiwidne.

Přiwšěm njeje internetny poskitk hišće dospołny.

Serbska debata

nowostki LND