Z dwanaće lětami masterski studij wotzamknył je wulce inteligentny Laurent Simons. W runje jednym lěće je belgisko-nižozemski hólc studij fyziki na uniwersiće w Antwerpenje zmištrował, uniwersita zdźěla. Maturu bě Laurent hižo z wosom lětami zakónčił. Po tym studowaše wón elektrotechniku. Spočatk lěta wobdźěli so wón na slědźenskim projekće Mnichowskeje uniwersity k wuslědźenju nowych srědkow přećiwo rakej.
Zwada mjez šoferom taksija a sobujěducymi je w juhohessenskim Mörfelden-Walldorfje zasadźenje policije zawinowała. 42lětny šofer bě třoch pasažěrow w starobje 22 a 23 lět namołwjał, z awta wulězć, po tym zo běchu so płaćizny dla zwadźili. Na to dwaj młodostnaj awto wobškodźištaj, načinjejo škodu wjacorych tysac eurow. Dóńdźe tež k ćělnym rozestajenjam. Policija pad přepytuje.
Při skomolenej rubježniskej turje bu paduch w sewjerorynsko-westfalskim Windecku pod wrotami zatłusnjeny a dyrbješe bjezpomocny na policiju a wohnjowu woboru čakać. Pomocnicy jeho wuswobodźichu a policiji přepodachu. 24lětny bě so zhromadnje z kumpanom do hale składźišća zadobyć chcył. Mužojo stłóčichu wrota tak wysoko, zo móžeše so jedyn z njeju předrěć. W tym wokomiku pak so wrota začinichu a muža zatłusnychu. Kumpan so zminy. Susod słyšeše spodźiwne zwuki a zazwoni policiju.
Dospołnje pjany a po seklojtej čarje je šofer taksija w Kölnje swojich pasažěrow po měsće wozył. 64lětny bě policistam napadnył, dokelž měješe wočiwidnje ćeže, runjewon jěć. Při kontroli alkohola zwěsćichu skónčnje 2,5 promilow. Jězbnu dowolnosć a licencu za woženje hosći zastojnicy nablaku sćazachu.
Papagaj je minjeny kónc tydźenja w münsterlandskim Werne prawdźepodobnje paduchow wućěrił. Kaž policija zdźěla, běchu skućićeljo hižo škleńcu chěžinych duri jednoswójbneho domu rozbili, jako so něšto njewočakowaneho sta. Wočiwidnje běchu papagaja budźili, kiž móže „halo“ a „na ty“ prajić. Po dotalnym stawje su so paduši bjez rubizny zaso zminyli. Papagaj dźeń po tym policistow, kiž chcychu pad dokumentować, tohorunja z „halo“ a „na ty“ witaše.
Hłódny paduch, kotrehož běchu w badensko-württembergskim Stimpfachu w cuzym domje při pječenju kołbasy lepili (SN rozprawjachu) je so dźeń po tym na městno njeskutka nawróćił, hdźež móžachu jeho zajeć. Wobydlerka bě policiju informowała, zo w jeje zahrodźe cuzy muž spi. Zastojnicy zwěsćichu, zo jedna so wo paducha z cuzeho domu.
Pječena jatrowa pasteta je paducha w cuzym domje w Badensko-Württembergskej přeradźiła. Muž bě so přez wokno w delnim poschodźe do bydlenskeho domu w Stimpfachu zadobył a sej tam rjenje zarjadował. Spočatnje spřihotowa sej městno k spanju, potom dušowaše a dźěše do kuchnje w delnim poschodźe. Jako mjaso pječeše, wobydlerjej w delnim poschodźe wotućištaj. Hłódny paduch so zminy. Policija podarmo za nim pytaše a nadźija so swědkow.
Curryjoweje kołbasy dla staj so hósć a korčmar w piwowej zahrodźe w Neu-Ulmje zwadźiłoj. 56lětny hósć bě so spjećował, kołbasku zapłaćić, policija zdźěli. Pinčnik bě jemu město čerwjeneje kołbasy z kožu běłu bjez kože přinjesł. Mužej so tak dołho wurěčowaštaj, doniž policiju njezawołachu. Tola tež zastojnicy njemóžachu problem rozrisać.
Ze swojim žiwjenjom zapłaćił je běły kenguru wulět po awtodróze 44 pola Mönchengladbacha. Dokelž njeje so policistam poradźiło, stajnje zaso ćěkace eksotiske zwěrjo popadnyć, dyrbjachu hajnika přiwołać. Tón pak třělbu za pohłušenje njeměješe a so tuž rozsudźi, kenguruwa zatřělić. Kaž so wukopa, bě zwěrjo z priwatneje ležownosće twochnyło.
Po jenož 25 dnjach je ekstremny sportowc Joseph Heß w Rynje płuwajo swój zaměr docpěł a po 1 200 kilometrach Rotterdam nad Sewjernym morjom docpěł, w rekordnym času. Něhdźe dźesać hodźin je hospodarski inženjer z Kamjenicy wšědnje we wodźe był. Dokelž njeběchu jemu dowolili, w Rotterdamje płuwać, dowjezechu jeho w motorowym čołmje po měsće. Poslednjej dwaj kilometraj hač k Sewjernemu morju Heß sam płuwaše, přewodźany wo wodoškitneje policije.
Mjeztym hižo 15. króć je Joey Chestnut z New Yorka wubědźowanje dobył, při kotrymž dyrbi hot dog jěsć. Swójski swětowy rekord 76 tajkich kołbaskow w całće w běhu dźesać mjeńšinow z lońšeho lěta lětsa docpěł njeje. Přiwšěm je 38lětny z wuslědkom, 63 kołbasow, spokojom, wšako njeměješe do toho dosć chwile trenować.
Cigaretoweje přestawki dla je muž w Fuldźe nimale swój ćah skomdźił. Poprawom je spěšnik hižo pomałku z dwórnišća wotjěł. Mužej pak so poradźi na njón skočić. Mjez dwěmaj wagonomaj sedźo na něhdźe 160 kilometrow na hodźinu spěšnym ćahu je něhdźe 20 kilometrow sobu jěł. Zwjazkowa policija je ćah skónčnje zadźeržała. Hladajo na žiwjenje strašnu akciju je wulke zbožo, zo je 32lětny wšitko bjez zranjenjow přetrał.
Dokelž chcyše pjećlětny minjeny pjatk rano w Drježdźanach na kóždy pad na hrajkanišćo, je z bydlenja staršich twochnył a so ze swojim kolesom na puć podał. Kedźbliwi pasanća su jeho šěsć kilometrow zdaleny při brjohu Łobja wuhladali. Tež mać je hižo za hólčecom pytała a policiju informowała. Mjez druhim su namołwu w socialnych syćach zahajili.
Wutřělow na kwasu dla měješe policija w Duisburgu minjeny štwórtk wulki wuspěch. Hósć na kwasu bě wjacore razy wulkeho zboža dla do powětra třělił, na čož wjacore awta policije přichwatachu. Jako sobujěducych luksusoweho kwasneho awta kontrolowachu, lepichu skónčnje 25lětneho nawoženju, za kotrehož přikaz jatby předležeše. Swój swjedźeń pak wón wopušćić njetrjebaše. Po tym zo je chłostanski pjenjez zapłaćił, móžeše so wón k swojim hosćom nawróćić.
Po wjacorych nadpadach barow na ludźi dyrbješe so słowakski wobswětowy minister Jan Budaj starosćić, zo swoje zastojnstwo zhubi. Tole bě sej skupina prawicarskoekstremistiskich zapósłancow słowakskeho parlamenta žadała a próstwu njedowěry zapodała, štož dźěl zapósłancow Lěwicy podpěrachu. Wobswětowy minister wšak žiwjenje ludźi riskěruje, wšako njeda bary zatřělić. Zawčerawšim je parlament wo próstwje wothłosował a ju wotpokazał.
Dźesać wosobow je na juhu Irana w minjenych něhdźe 40 dnjach hoberski přestrjenc zhotowiło. Postajeny je kumštny rjemjeslniski wudźěłk za lětuše swětowe koparske mišterstwa, čehoždla mějachu dźěłaćerjo wulki časowy ćišć. Přestrjenc je něhdźe 100 kwadratnych metrow wulki a z ruku zhotowjeny. Zo njebychu sej dźěłaćerjo wusnyli, su stajnje hromadźe spěwali.