W rěči, wěrje a tradiciji zakótwjene

štwórtk, 09. apryla 2020
artikl hódnoćić
(0 )
Prawidłownje spěwarki Rowniskich glosow w narodnej drasće bohosłužby w Rownjanskej wokolinje sobu wuhotuja. K tomu słušeja tež kóždolětne žnjowodźakne kemše k zahajenju dworoweho swjedźenja na Njepilic statoku.  Foto: Andreas Kirschke Prawidłownje spěwarki Rowniskich glosow w narodnej drasće bohosłužby w Rownjanskej wokolinje sobu wuhotuja. K tomu słušeja tež kóždolětne žnjowodźakne kemše k zahajenju dworoweho swjedźenja na Njepilic statoku. Foto: Andreas Kirschke

Přezpólne spěwarki – Rowniske glosy – slepjanšćinu zaměrnje zachowuja

Wulki swjedźenski ćah je Rownjanow a jich hosći w septembrje 2006 zawjeselił. Tak dopominachu tehdy na 200lětne wobstaće Njepilic statoka. Wosrjedź swjedźenskeho ćaha předstaji spěwna skupina Rowniske glosy wobraz wo serbskim nałožku přezpólneho spěwanja „Pćezpolne spiwanje“. „Hač do lěta 1955 bě nałožk w Rownom žiwy. Zo móhli jón awtentisce pokazać, bě tójšto dźěła trěbne“, powěda Rownjanka Erika Petrikowa. Mějachu zajimowane žony za skupinu namakać. Runje tak wažne bě narodnu drastu přezpólnych spěwarkow zestajeć. Wona wobsteji z módrozeleneje plisěrowaneje suknje, z běłeho płatoweho šórcucha a słónčneho rubiška, běłeho rubiška z róžowym mustrom. Předewšěm Erika Petrikowa a Rita Krautzowa stej tehdy zaměrnje zajimče pytałoj a namakaštej je w Rownom, Trjebinje, Mułkecach, Slepom, Budyšinje a Choćebuzu. Pilnje nazwučowachu sej wone za předstajenje nałožka typiski kěrluš „Dowěr so Bogoju“.

wozjewjene w: Předźenak
Prošu přizjewće so, chceće-li komentar podać

Serbska debata

nowostki LND