Turkowska pósćele wojakow do Katara

štwórtk, 08. junija 2017 spisane wot:
Istanbul/Berlin (dpa/K/SN). Do diplomatiskich zapletkow mjez Katarom a wjacorymi islamskimi statami ze Saudi-Arabskej na čole je nětko Turkowska zasahnyła. Parlament kraja schwali zaměstnjenje dalšich turkowskich wojakow w golfowym staće jako znamjo skutkowneje podpěry. Turkowska je dotal w Kataru hižo wojerske zepěranišćo z 80 wojakami měła. Po najnowšim zrěčenju budu přidatne jednotki wěstotne mocy emirata wukubłać a z nimi tež zhromadne manewry wotměwać. Njedźiwajcy wšěch móžnych prócowanjow Berlina, wosebje wonkowneho ministra Sigmara Gabriela (SPD), njeje so dotal poradźiło, strašny diplomatiski konflikt rozrisać.

Přinjese Comey Trumpa do wuskosćow?

štwórtk, 08. junija 2017 spisane wot:
Washington (dpa/K/SN). Něhdyši direktor FBI James Comey je zjawnje wobkrućił, zo je prezident USA Donald Trump zasahował do přepytowanjow přećiwo tehdyšemu wěstotnemu poradźowarjej Michaelej Flynnej. Comey zdobom znowa rjekny, zo žadaše sej prezident 14. februara wot njeho wuznaće lojalnosće napřećo­ sebi. 9. meje je jeho njenadźicy ze zastojnstwa pušćił. Dźensa Comey před wuběrkom senata za tajne słužby wupraja, štož so z njemałej napjatosću wočakuje. Trump ze swojeje strony prěje, zo je spytał wliw wukonjeć na přepy­towanja FBI, zo by Moskwa spytała, aktiwnje wobwliwować prezidentske wólby 2016 na jeho dobro.

Jenož alibi-politika?

štwórtk, 08. junija 2017 spisane wot:
Budyski wokrjes wužiwa hižo wot lěta 2007 zwjazkowy program „Demokratie leben“, zo by přećiwo prawicarskemu ekstremizmej a hidźe na čłowjeka aktiwnje stupił. To je derje tak. Tež wčerawša konferenca demokratije bě derje přihotowana. Referenća – historikar, kubłanska wědomostnica, měšćanosta – přinošowachu ze swojimi rozdźělnymi nazhonjenjemi a dopóznaćemi k tomu, rozšěrjacu so hidu na cuzeho a njedowěru do demokra­tije lěpje rozumić. Tež partnerojo-pomocnicy za móžne přichodne akcije stejachu k dispoziciji. Přiwšěm wostanje njespokojace začuće. Tak pobrachowachu wučerjo jako snano najwažniši mediatorojo ni­male dospołnje. „Njetrjebamy symbolisku alibi-politiku, ale dyrbymi demokratisce žiwi być“, žadaše sej referentka. Što zwostanje z konferency? Jenož za demokratiju wabjacy měšk, pisak a cedlowy blok je přemało­. Cordula Ratajczakowa

Cyž: Tež my měli skoržić

štwórtk, 08. junija 2017 spisane wot:

Najebać dosć pozitiwny rozsud wo sydlenskim rumje je wobmyslenjow

Choćebuz (SN/JaW). Zwjazkowe předsydstwo Domowiny je so minjeny pjatk w Choćebuskim delnjoserbskim internaće mjez druhim ze serbskim sydlenskim rumom w Braniborskej rozestajało.

To a tamne (08.06.17)

štwórtk, 08. junija 2017 spisane wot:

Wobě noze złamał je sej paduch w Mecklenburgsko-Předpomorskej při ćěkańcy. Zhromadnje z kumpanomaj bě wón w twarskich wikach w Parchimje wěcy w hódnoće 60 eurow kradnył. Při­stajeni skupinu lepichu a dowjezechu ju do běrowa w prěnim poschodźe. Jedyn z muži tam z wokna skoči a so ćežko zrani.­ Tamneju přepodachu policiji. Zranjeneho dowjezechu do chorownje.

Něhdy za dźesać eurow na čaporowych wikach kupjeny, nětko za 750 000 eurow dale předaty: Londonski awkciski dom Sotheby’s je drohotny diamantny pjeršćeń za njewočakowano wulku sumu přesadźował. Muž bě před něšto časom pjeršćeń w awkciskim domje trochować dał. Při tym so wukopa, zo ma stary pjeršćeń­ z 80tych lět drohotny 26,92 karatowy­ diamant za 350 000 eurow. Sumu­ su nětko jasnje přetrjechili.

Katolikojo wupožčichu wołtar

srjeda, 07. junija 2017 spisane wot:

Wittenberg/Münster (B/SN). Ze swjatočnej Božej słužbu pod hołym njebjom z wjac hač 100 000 wěriwymi bu před tydźenjom we Wittenbergu Ewangelski cyrkwinski dźeń zakónčeny. Na jewišću steještej dwě požčonce: Wołtar a čitanski pult z masiwneho drjewa buštej hižo na mnohich Dnjach katolikow wužiwanej. Wobě cyrkwinskej wulkozarjadowani sej stajnje zaso mjezsobu pomhatej, rjekny jednaćel Dnja katolikow, Martin Strauch: „Je to rjane ekumeniske znamjo.“

Najdlěša biblija swěta

Kilica zajeli

srjeda, 07. junija 2017 spisane wot:

Istanbul (dpa/K/SN). Turkowska wyšnosć je krajneho šefa organizacije čłowjeskich prawow Amnesty International Tanera Kilica w prowincy Izmir zajeć dała. Kilicej wumjetuja, zo je wudźeržował zwiski z muslimiskim prědarjom Fethullah Gülenom. Turkowski prezident Recep Tayyip Erdoğan hibanje w USA žiweho prědarja toho winuje, zo je naškarał pospyt puča w juliju zašłeho lěta. Amnesty International sej wot Turkowskeje žada, Kilica hnydom zaso pušćić.

Dawk njepłaćiwy

Karlsruhe (dpa/SN). Dawk za palne elementy w jadrowych milinarnjach, kotryž bě Němska wot lěta 2011 hač do 2016 zběrała, spřećiwja so zakładnemu zakonjej. Tole je Zwjazkowe wustawowe sudnistwo w Karlsruhe dźensa rozsudźiło. Z tym móža so atomowe koncerny nadźijeć, zo jim srědki wjace hač šěsć miliardow eurow zaso wróća. Po měnjenju sudnikow njebě Zwjazk kompetentny, zakoń za wony dawk zdźěłać. Po informacijach financneho ministra je dawk statnej kasy 6,285 miliardow eurow wunjesł.

Rentowy koncept předstajeny

Dosć přijomny termin mějachu koparjo němskeho narodneho mustwa dźensa na dnjowym porjedźe, po tym zo běchu wčera přećiwo Danskej z 1:1 derje wobstali. Šulerjo Kopenhagenskeje šule swj. Pětra běchu jich na dźěćacu nowinarsku konferencu přeprosyli. Do toho pak byrbjachu hrajerjo kaž wrotar Kevin Trapp pilnje awtogramy pisać. Foto: dpa/Marvin Ibo Güngör

Politika Trumpa je wopačna

srjeda, 07. junija 2017 spisane wot:
Berlin (dpa/K/SN). Němski wonkowny minister Sigmar Gabriel (SPD) je so na stronu Katara w konflikće z jeho susodami stupił. Katar ma so wočiwidnje izolować a eksistencielnje trjechić, politikar SPD rjekny. „Tajkele trumpizowanje wo­srjedź regiona, tradaceho bjeztoho z krizami, je wosebje strašne.“ Dramatiska eskalacija połoženja ze sćěhami za cyły region napjelnja jeho ze starosću. Gabriel kritizowaše politiku prezidenta USA Donalda Trumpa. Brónje, předate golfowym monarcham, zwyšeja riziko spirale brónjenja. „To je dospołnje wopačna politika“, Gabriel podšmórny. Porno tomu zaleži Němskej na tym, rozrisać konflikty z rozmołwami. Dźensa zetka so Gabriel w Berlinje ze sawdi-arabskim wonkownym ministrom Adelom al-Dshubeirom.

Třěleńca w Teheranje

srjeda, 07. junija 2017 spisane wot:
Teheran (dpa/K/SN). W twarjenju iranskeho parlamenta kaž tež w mawsoleju zemrěteho nawody rewolucije Ruhollah Chomeinija je dźensa k třěleńcam dóšło. Tole rozprawjeja iranske medije, hódnoćo to jako koordinowanu akciju. Do parlamenta běchu so třo abo štyrjo mužojo z mašinskimi třělbami zadobyli a třoch ludźi zranili, z kotrychž je jedyn pozdźišo zemrěł. W mawsoleju Chomeinja su so tohorunja třo wobrónjeni zjewili a třěleć započeli, při čimž su jednoho čłowjeka morili a pjećoch zranili. Po powěsćerni ILNA je so jedyn z nadpadnikow sam rozbuchnył, tamneju su móhli zajeć.

Chróšćan Šulerjo

nowostki LND