Koncertuja znowa za dobry zaměr

póndźela, 18. apryla 2016 spisane wot:

Před wulkotnej kulisu niwoweho lěsa we Łazku wotměje so njedźelu, 24. jutrownika, 12. beneficny koncert, wuhotowany wot Towarstwa swj. Filomeny. Alfons Handrik je so z předsydu Geratom Róblom rozmołwjał.

Beneficny koncert we Łazku je so stał z rjanej, mjeztym derje wopytanej tradi­ciju. Kak je docyła k tomu dóšło?

G. Róbl: Po tym zo je spočatnje Towarstwo Cyrila a Metoda prěnje beneficne koncerty wuhotowało je so tomule nadawkej, po załoženju Towarstwa swj. Filomeny w měrcu 2004, wěnowało. Za to so městnosć we Łazku derje hodźeše.

Koncert přihotować a přewjesć je wjele dźěła. Kak je zmištrujeće?

G. Róbl: Nadawki kaž zaručenja programa, wupyšenje swjedźenišća a zastaranje ludźi sej w předsyd­stwje dorěčimy. Wosebje wuzběhnyć chcył podpěru čłonki towarstwa Rejzy Wićazoweje. Spočatnje smy koncert trójce­ zasobu kóždolětnje wuhotowali. Mjeztym­ wotměje so wón prawidłownje kóžde­ druhe lěto.

Za čo je lětuši wunošk předwidźany?

Přinošuja k zhromadnosći

štwórtk, 14. apryla 2016 spisane wot:

Skupina lajskich dźiwadźelnikow, kotřiž předstajeja w Chrósćicach pasionsku hru – mjez nimi předsyda Towarstwa Cyrila a Metoda, pobychu njedawno w pólskim Cieszynje na zetkanju zjednoćenstwa Europapasion. Janek Wowčer je z Jurjom Špitankom wo europskim zetkanju porěčał.

Kak sće k přeprošenju přišli?

J. Špitank: Nižozemski čłon prezidija Europasiona Lex Houp so za naše předstajenje zajimowaše a chcyše do Chrósćic přijěć, štož pak so njeporadźi. Mějachu w tym času sami předstajenja. Zwisk z lěta 2005 pak dale wobsteji a tuž sposrědkowa nam europski zwjazk přeprošenje na lětuše zetkanje. Tak nastajichmy so dźesaćo do pólskeho Cieszyna.

Što so za zjednoćenstwom chowa?

J. Špitank: Cyłkej přisłuša 90 skupin z 15 krajow Europy, kotrež stawiznu wo ćerpjenju a wumrěću Jězusa Chrystusa předstajeja, a to čestnohamtsce. Prěni raz wobdźěli so lětsa nětko tež serbska skupina a běchmy tróšku kaž eksoća.

Čehodla?

Serbska hudźbna literatura wobstatk wučby

štwórtk, 07. apryla 2016 spisane wot:

Charlotte Garnys nawjeduje Budysku wokrjesnu hudźbnu šulu jako komunalny swójski zawod wokrjesa Budyšin. Měrćin Weclich je so z njej rozmołwjał.

Kak je waša šula wućežena a kak posudźujeće wuwiće zašłych lět? Su mjez šulerjemi tež ćěkancy?

Ch. Garnys: Wučbne hodźiny su tak efektiwnje kaž móžno wućežene. Na zakładźe wulkeho naprašowanja mamy za wulki dźěl předmjetow samo čakanske lisćiny. Po swojich móžnosćach chcemy jako hudźbna šula wězo tež ćěkancow zapřijeć. W Kamjenskej regionalnej wotnožce wotměwa so tuchwilu kurs hraća na bijadłach za dźěći ćěkancow.

Móža tež dorosćacy socialnje słabych swójbow hudźbnu šulu wopytować?

Ch. Garnys: Za tajke potrěbne swójby je wučba – wobsedźa-li socialny pas Budyskeho wokrjesa – wo połojcu potuńšena. Nimo toho móža so z wotpowědnym dobropisom na socialnym a kulturnym žiwjenju w zhromadnosći wobdźělić. Chodźa-li wjacore dźěći jedneje swójby do našeje hudźbneje šule, zmóžnimy tež jim potuńšenje.

Kak hódnoćiće wubědźowanje „Młodźina hudźi“?

Wuměłska kolaža nalěća

štwórtk, 07. apryla 2016 spisane wot:

Pod hesłom „Wobrazy nalěća“ wotměje so njedźelu w Budyskim Dźiwadle na hrodźe wosebity program, iniciěrowany a organizowany wot Liany Bertók. Cordula Ratajczakowa je so z Budyskej komponistku a pianistku rozmołwjała.

Što je zakładna myslička programa?

L. Bertók: Chcemy publikumej twórby serbskich komponistow, kotrež zrědka słyšiš, předstajić. Znajemy wšitcy njeličomne Korle Awgusta Kocorowe zhudźbnjenja basnjow Handrija Zejlerja, štó pak znaje hudźbu Kocora na teksty Heinricha Heiny a Ludwiga Uhlanda? Tele spěwy pak słucharja hnuja. Hišće bóle mje zrudźa, zo ma hudźba někotrych zemrětych serbskich komponistow lědma městno w koncertnych programach, kaž wot Helmuta Fryče. Z jeho pjera zaklinči rjana pěseń „Tři ptačatka“ na baseń Jana Radyserba-Wjele kaž tež spěw na tekst Wilhelma Buscha wo ptačkach, kiž jenož njefifola, ale kotrež lózyski kocor zežerje.

Su tež nowe twórby pódla?

Hra žada sej zmužitosć

wutora, 05. apryla 2016 spisane wot:

Elewaj činohrajneho studija NSLDź hotujetaj so na premjeru „Makojčka“ jutře wječor w Budyskim Dźiwadle na hrodźe. Cordula Ratajczakowa je so z nawodu serbskeho dorostoweho studija Torstenom Schlosserom rozmołwjała.

Před něšto dnjemi sće sam premjeru měł, nětko mataj Wašej takrjec šulerjej Juliana Gruhnec a Richard Nowak swójsku před sobu. Kak spokojom sće z jeju wuwićom?

Stat měł spartu brunicy přewzać

srjeda, 30. měrca 2016 spisane wot:

Štwórte protestne wuchodźowanje inicia­tiwneho zwjazkarstwa ,,Strukturnu změnu nětko – žane Wochozy II“ ma ludźi dale pozbudźić. 3. apryla pućuja zajimcy pod hesłom ,,Swjate su nam naše strony a wjeski“ wot Slepoho do Rownoho­. Andreas Kirschke je so z iniciatorom Adrianom Rinnertom rozmołwjał.

Što je zaměr protestneho pućowanja?

A. Rinnert: Demonstrujemy za zdźerženje wsow wokoło Slepoho. Wone maja­ so ze swojimi wjesnymi zhro­madźen­stwami w přirodnej wokolinje zachować. Zdźeržeć měła so runje tak kultura ze Slepjanskej serbšćinu, tradicijemi a nałožkami. Tema protestneho wuchodźowanja je aktualniša dyžli prjedy.

Koncern Vattenfall chce brunicowu spartu předać. Kak realistiske to je?

A. Rinnert: Fakt je, zo nima Vattenfall dosć rezerwow. Wuhlady su tuchwilu jara špatne. Tak nima nichtó wulki zajim, wuhlowu spartu přewzać. Wotnětka budźe inwestor wjele pjenjez zasadźeć dyrbjeć, zo by so brunica hač do kónca wudobywać hodźała. Je jara wažne škody wobmjezować.

Kak měło dale hić?

Turizm maja hižo dlěje hač 90 lět

srjeda, 23. měrca 2016 spisane wot:

Jutry su zwjetša čas, hdyž w mnohich kónčinach prěnich dowolnikow wo­čakuja a hdyž so takrjec turistiska sezona započina. Tomu je tež w gmejnje Sprjewiny­ Doł tak. Wo tym je so Jost Schmidtchen z wjesnjanostu Manfredom Heinu (njestronjan) rozmołwjał.

Je poprawom znate, kak dołho organizowany turizm na dźensnišim teritoriju wašeje gmejny wobsteji?

M. Heine: Hižo jutry 1921 su Grodkowscy kanuća prěni raz po Sprjewi horje do Čelnoho jěli. Dźensa wotměwa so tale jězba stajnje zeleny štwórtk, ale po rěce dele. Naš hosćenc „K hamorej“ je wot 1977 oficialna stacija kanutow. Do toho bě to wjele lět hosćenc we wotbagrowanym Čelnom. Ale tež hewak su kanuća z Grodka rady do našeje kónčiny přijěli.

Čehodla?

M. Heine: Dokelž so Sprjejčanske holcy na trochu schowanym městnje rady w Sprjewi kupachu. Tam su 1980 postawu Wenusy wotkryli. Dźensa mjenujemy tele městno Wenusowu hórku.

Su so tež druhdźe w Sprjewi kupali?

Čuje so z městom dale zwjazany

štwórtk, 17. měrca 2016 spisane wot:

Fotografije Rolfa Dvoraceka wo Budyšinje ze šěsć lětdźesatkow pokazuje Budyski muzej wot soboty we wosebitej wustajeńcy „Pytać za perfektnym wokomikom“. Axel Arlt je so ze znatym fotowym žurnalistom, kiž swjeći w aprylu 81. narodniny, rozmołwjał.

Je tale přehladka retrospektiwa?

R. Dvoracek: Zawěsće, wšako su fota z wjace hač 60 lět widźeć. Prěnje su z lěta 1958, poslednje wot loni. To dokumentuje puć, kotryž sym šoł. Sym cyle blisko z kameru wuwiće města dožiwił. Tak njemóžeš sej je jeno ze swójskeho pomjatka wotwołać. Pokazane fota će podpěruja so na wěste podawki znowa dopomnić, byrnjež dawno zabyte byli.

Fotowy žurnalist jako časowy swědk a dokumentarist. Kak je muzej tule koncepciju zwoprawdźił?

R. Dvoracek: Sym ze sobudźěłaćerjemi Budyskeho muzeja dosć spokojom. Woni su so jara prócowali, su při dźěle detailam swěrni wostali. Wustajeńcu wuhotowacy muzeologa Hagen Schulz je k fotam kaž tež k tam pokazanym nastrojam rešeršował a tójšto pozadkowych informacijow zezběrał, štož ja činił njejsym. To je so wulkotnje radźiło, a sym wšitkim jara dźakowny.

„Njemóžu to doskónčnje rjec“

srjeda, 02. měrca 2016 spisane wot:

Smolerjec kniharnja Ludoweho nakładnistwa Domowina (LND) wobsteji 4. měrca 25 lět. Přiležnosć to zhonić, kak jeje nawodnica Annett Šołćic na jubilej zhladuje. Axel Arlt je z njej porěčał.

Dźěłaće wot spočatka tu a sće wot februara 2002 načolnica kniharnje. Što Wam jubilej woznamjenja?

A. Šołćic: Začuwam wjeselo nad wjele knihami, kotrež su přez naše ruki tule w kniharni swojeho nadźijomnje spokojneho čitarja namakali.

Po starće na Pchalekowej 20 su rumnosće w domje LND wot lěta 2006 druhi wobchod. Kotra městnosć bu lěpje přiwzata?

A. Šołćic: Snano dźe so kupcam runje tak kaž mi: Njemóžu to doskónčnje rjec. Rumnosće, w kotrychž smy 1991 započeli, mějachu swoju přitulnosć bóle priwatneje atmosfery dla. Kupcy móžachu awto tež direktnje před kniharnju parkować a do njeje zastupić. Lěpšina w twarjenju LND je, zo je naš poskitk přehladny a přewidny na nimale jednej runinje. Wulke wo­kna zajimcam zmóžnjeja, naše wudźěłki tež wotwonka widźeć.

Kotre nazhonjenja maće w Smolerjec kniharni z młodymi kupcami/čitarjemi?

Kompjuterowa hra zwjazuje

póndźela, 15. februara 2016 spisane wot:

Krabat II – serbsku kompjuterowu hru předstajeja w šulach jako medijopedagogiski projekt. Milenka Rječcyna je so z nawodu Budyskeho studija Sakskeho wukubłanskeho a wupruwowanskeho kanala (SAEK) Michałom Cyžom rozmołwjała.

Sće hižo a budźeće dale w serbskich šulach hru Krabat II předstajeć. Čehodla?

M. Cyž: Tale hra skići wjacore płoniny, na kotrychž móža so šulerjo wukmanjeć. To je mjez druhim na rěč słuchać abo teksty čitać. Hrajerjo trjebaja za rozrisanje hódančkow wulku sćerpnosć. Zdobom trenuja wosebje ći mjeńši, swoje zamóžnosće na žadanja z wobrazowki z pohibom ruki resp. porstow a z wužiwanjom myški reagować.

Sće so tež z wučerjemi rozmołwjeli. Kotre wuslědki z toho sobu bjerjeće?

Chróšćan Šulerjo

nowostki LND