Integracija, znamjo přećiwo namocy, wuznaće přećiwo hidźe na cuzych a nowy jednaćel Domowiny – takle móhli podawki minjenych dnjow w Budyšinje a wokolinje skrótka wopisać. Někotryžkuli pak pytnje, zo něšto pobrachuje. Mějachmy dźě so tež z njerjanymi zjawami, kaž z prawicarstwom, namocu, diskusijemi wo nadpadach na serbskich młodostnych a njespokojacych wuslědkach přepytowanjow, z demonstracijemi po Budyšinje a ze skutkowanjom Serbow w statnej bjezstrašnosći NDR rozestajeć.
Najhórše za mnje bě, kak bu nahladnosć Budyšina w zjawnosći znowa porjadnje wopancana a sprjewine město jako bruny blak do prawicarskeho róžka stłóčene. To boli! Hišće bóle, dokelž je Budyski wyši měšćanosta w telewiziji so zakitujo na to skedźbnjał, zo njeje wjetšina Budyšanow prawicarsce zmyslena. Tež čłowječi rjećaz wutoru wječor w měsće bě znamjo a wobkrućenje, zo su wobydlerjo města a wokolnych wsow wotewrjeni. Mnozy pak to hižo njesłyša, dokelž njeposkaja a tak bytostne přesłyša.
Na njedawnej hłownej zhromadźiznje Róžeńčanskeje agrarneje towaršnosće Sorabia rozžohnowa předsyda Matej Korjeńk wjelelětneho zamołwiteho za rostlinsku produkciju Jana Hermana na zasłuženy wuměnk. Z jeho naslědnikom, Pančičanom Christianom Hrjehorjom, je so Jan Kral rozmołwjał.
Prošu Was, so našim čitarjam skrótka předstajić.
Ch. Hrjehor: Pochadźam ze Serbskich Pazlic a sym 31 lět stary. Wuchodźiwši Worklečansku šulu nawuknych w ratarskim zawodźe w Krěpjecach powołanje ratarja a sym tam wjele lět dźěłał. W běhu lět sym so w Großenhainje a Freiberg-Zug dale kubłał. Wot 1. julija 2010 dźěłam tule w Sorabiji. Dokelž chcych so powołansce dale wuwić, wukmanich so wot lěta 2013 w dualnym studiju w Drježdźanach na polu ratarskeho managementa. 1. oktobra přewozmu nětko zamołwitosć za rostlinarstwo w Róžeńčanskej agrarnej AG Sorabia.
Što wobhladujeće jako wosebite wužadanje swojeho dźěła w Sorabiji?
Ze župnej kermušku wotměje so sobotu, 24. septembra, w 19 hodź. w Chróšćanskej „Jednoće“ jedyn z lětušich wjerškow dźěła župy „Michał Hórnik“. Marian Wjeńka je so z regionalnej rěčnicu Katharinu Jurkowej rozmołwjał.
Kajki je tuchwilny staw přihotow za župnu kermušku?
K. Jurkowa: Změjemy jara pisany program. Jón wuhotuja dorostowa skupina Wudworskeho folklorneho ansambla, Smjerdźečanska rejwanska skupina, Chróšćanscy muzikanća, lajskej dźiwadłowej skupinje Chrósćicy a KonjecyŠunow, Hostakec trójka, chór Lilija a čłonki Róžeńčanskeho kružka pisacych. Program traje dohromady něhdźe połdra hodźiny. K rejam zahraje nimo Chróšćanskich muzikantow kapała Logarhythmus. Nětko dyrbimy halu hišće nazymsce wupyšić a potom směmy so na rjany zabawny serbski wječor wjeselić.
Na kermušce tež nichtó hłódny wostać njetrjeba, abo?
Budyske towarstwo Majak zhladuje mjeztym na dźesaćlětne wobstaće. Z předsydku Natali Deis je so Cordula Ratajczakowa rozmołwjała.
Kajke bě wuwiće Majaka minjenych lět?
N. Deis: 2006 běchmy kruta skupina sydom ludźi, a chcychmy jako wusydlency z Ruskeje něšto za sebje kaž tež za druhich činić. Tak smy towarstwo załožili. Zakładna myslička bě, wusydlencow praktisce podpěrać, jim pomhać a jich přewodźeć. Hač su to Němcy z Ruskeje, přisłušnicy Europskeje unije abo tež druzy migranća, žanu rólu njehraje. Na integraciji dźěłać je hłowny zaměr. Smy sami migranća a chcemy swoje nazhonjenja z integraciju dale dać.
Kelko čłonow maće a kotre aktiwity přewjedujeće?
Budyšin je tele dny zaso raz njesławnje w medijach zastupjeny. Wjacore wječory za sobu je na tudyšich Žitnych wikach k rozestajenjam mjez domoródnymi a požadarjemi azyla dóšło. W nocy na štwórtk połoženje eskalěrowaše. Skupinje 20 njepřewodźanych małolětnych požadarjow azyla steješe 80 k namocy zwólniwych domoródnych napřećo. Dźěl z nich přiliča policija prawicarskej scenje sprjewineho města.
W swojej nowej, runje w LND wušłej knize „Sorben im Blick der Staatssicherheit. Die Akten der K 5 und des MfS der DDR 1949–1989“ dokumentuje p.d. dr. Timo Meškank na zakładźe archiwalijow, kak je ministerstwo za statnu bjezstrašnosć serbske žiwjenje wuskušało a wobwliwowało. Cordula Ratajczakowa je so z historikarjom rozmołwjała.
Čemu ma tale kniha słužić?
T. Meškank: Jedna so wo historizaciju temy skutkowanja statneje bjezstrašnosće w Serbach. Předstajam instituciju, kotraž bě za wobstaće komunistiskeje diktatury njeparujomna, w towaršnostnym konteksće tehdomnišeho časa.
Čehodla bě Wam wažne, zwiski tak wobšěrnje rozłožować?
T. Meškank: Statna bjezstrašnosć měješe hłownohamtskich a inoficialnych sobudźěłaćerjow, zo by wotpowědowała swojemu nadawkej, być tarč a mječ strony SED. Tychle akterow nadrobnje předstajam, zo móhł skutkowanje institucije w Serbach znazornić.
Kelko materiala sće přeslědźił?
We wobłuku dnja wotewrjeneho pomnika předstaji Budyski Serbski muzej njedźelu wustajeńcu „Swědki stawiznow“ wo něhdyšej sólnicy, sydle dźensnišeho Serbskeho muzeja. Cordula Ratajczakowa je so z inicatorom a nawodu młodźinskeho projekta Michaelom Jemeljanowom rozmołwjała.
Kak sće ideju projekta zrodźił?
M. Jemeljanow: Pochadźam z ukrainskeho Černowica a sym tam, prjedy hač do Budyšina přińdźech, dwě lěće architekturu studował. Zo je tu serbski lud žiwy, bě mi wosebite nazhonjenje. Chcych něšto wo jeho kulturje a stawiznach činić. A dokelž so stawizny tež w architekturje wotbłyšćuja, wuwich projekt wo Hrodźe a twarjenju Serbskeho muzeja. Znata měješe zwiski k sakskemu zwjazkej zjednoćenstwa Młodźina w Europje, a tón je nošerstwo přewzał.
Kak je so předewzaće wuwiło?
Dźeń do Stróžanskich wikow přirody přeproša domizniske towarstwo Radiška tež lětsa zaso na koncert, a to jutře, 9. septembra, w 19 hodź. do tamnišeho centruma biosferoweho rezerwata. Cordula Ratajczakowa je so z městopředsydku towarstwa a organizatorku koncerta Janu Pětrowej rozmołwjała.
Što sće sej za program přemyslili?
J. Pětrowa: Lětsa běše wubědźowanje młodych hudźbnych talentow w Serbskim ludowym ansamblu. A Katrin Suchec-Dźisławkowa z SLA je so na nas wobroćiła, hač nochcemy dobyćerjam wubědźowanja zmóžnić, w zwisku z tradicionalnym koncertom w Stróži hudźić. Tomu rady wotpowědujemy. Sym na mytowanskim koncerće w meji w SLA była, so z młodymi talentami zaběrała a sej někotre wuzwoliła.
A koho móže publikum pjatk dožiwić?
Uwe Mickel je płuwanski mišter. W lěću dźěła jako přistajeny města Kulowa w tamnišej lěsnej kupjeli, w zymje je jako ćěsla w twarskim zawodźe zasadźeny. Měrćin Weclich je so z nim rozmołwjał.
Sće w Kamjenskej wódnej straži 15 lět wukubłar za wuchowanske a za płuwanje powšitkownje. Kajki je wothłós?
Uwe Mickel: Płuwanske wukubłanje wukonjam w lětnich prózdninach we wobłuku swojeho dźěła jako płuwanski mišter w lěsnej kupjeli. Tele dalekubłanja su prawidłownje wuknihowane, čehoždla měli so zajimcy sčasom přizjewić. Na wuchowanskeho płuwarja so wukubłać, to měł sej zajimc dokładnje wobhladać, hač je k tomu kmany abo nic.
Što z tym měniće?
Uwe Mickel: Wuchowanske płuwanjenjeje jenož tróšku płuwanja. To stawa so pod dosć wulkimi poćežowanjemi.
Kotre wuměnjenja su tuž trěbne?