Wojerecy (AK/SN). Čitarjow w Němskej wšědnje stronu www.hoyte24.de wopytaja. Přez 400 000 přistupow wob měsac naliči regionalna powěsćowa internetna platforma. Nakładnik Siegbert Matsch (61) chce z tym lokalny žurnalizm dale wuwić. „Chcemy wo wšědnym žiwjenju pisać“, wón wuzběhny. 61lětny, kiž je w Ćisku wotrostł, wotkry hižo zahe swoju žadosć za powěsće. W serbsko rěčnej swójbje je přeco wjele tajkich słyšał. Poprawom chcyše so wón z sportowym reporterom stać, tola w NDR běše za to jenož mało městnow. Najprjedy nawukny po maturje powołanje mechanikarja. Po času we wójsku přińdźe do Budyšina a rozsudźi so za wolontariat pola „Noweje Doby“. Tam podpěrachu jeho wosebje Manfred Laduš a Měrćin Weclich při pisanju tekstow jako młody žurnalist. Předewšěm Anton Nawka, něhdyši korektor Noweje Doby, pohonjowaše jeho teksty z Wojerowskej serbšćinu, potajkim z dialektom, spisać. Po studiju žurnalistiki a sportoweje wědomosće załoži Matsch z komilitonom Frankom Treue Wojerowski tydźenik a pozdźišo Wojerowski dźenik. To běše wot měrca 1993 do junija 2025 lokalny dźěl Sakskich Nowin (Sächsiche Zeitung).
Budyšin (SN/bn). Hižo dlěje hač štwórć lětstotka wěnuje so bariton Ronald Hein, narodźeny w Budyšinje, tworjenju łužiskich komponistow. To njewotbłyšćuja jenož nahrawanja, kotrež je jako hudźbnik a wudawaćel zwoprawdźił, ale tež wosebite komornohudźbne koncerty, kotrež wot lěta 2022 w Budyskim Serbskim muzeju wuhotuje. Program, tónraz bjez titula, kotryž předwčerawšim zhromadnje z pianistom Hirotom Saigusu předstaji, přiwabi nažel jenož něhdźe 25 zajimcow, kotřiž sej spočatnje ani aplawděrować njezwažichu. Ćim wichorojćiši bě přiklesk po wuklinčenju wuměłstwoweho spěwa „Młodym Serbam“, skomponowaneho wot Bjarnata Krawca na wjerše Jakuba Barta-Ćišinskeho, z kotrymž hudźbnikaj zarjadowanje zakónčištaj.
Zhorjelc/Budyšin (SN). Afriska swinjaca mrětwa w Sakskej hižo tajki wulki problem njeje. W minjenych dwanaće měsacach zwěsćichu w Budyskim wokrjesu jenički pad. Wo tym informuje sakske ministerstwo za socialne, kotrež je zdobom za wotwobaranje zwěrjacych mrětwow zamołwite. Tohodla nětko škitnej pasmje pomjeńša. Tomu je tež komisija EU přihłosowała, rěka w nowinskej zdźělence. Škitne pasmo I, kotrež je tak mjenowane pasmo pufera, je nětko hišće 1 487 kwadratnych kilometrow wulke, do toho rozpřestrěwaše so wone na 1 500 kwadratnych kilometrach. Tute pasmo su w sewjeru Budyskeho a Zhorjelskeho wokrjesa kaž tež při pólskej mjezy zarjadowali.
Škitne pasmo II – to su wohrožene kónčiny – je nětko hišće 170 kwadratnych kilometrow wulke, do toho bě to 1 403 kwadratnych kilometrow. Kónčiny wokoło Łutow a Halštrowskeje Hole su do njeho zapřijate.
Hižo pjeć lět so Sakska a Braniborska kaž tež druhe zwjazkowe kraje intensiwnje wo wotwobaranje mrětwy prócuja. Hajnikam je rozsud statneho knježerstwa wulke wolóženje.
Nimo Glorije Lanzyneje, kotraž je w mytowanej seriji „Against All Gods“ sobuskutkowała, je so Lisa-Maria Cyžec tež z Dennisom Grossom rozmołwjała. Jako widejograf serije drje njebě sam wobdźělnik, móžeše pak jednanje zbliska wobkedźbować. W rozmołwje powěda wón, kak je wuwiće w WG dožiwił a kak je při tym serbsku kulturu zeznał.
Čehodla sy seriju „Against All Gods – Die Glaubens-WG“ natočił?
Wuměłstwo, rjemjesło a kreatiwita zwjazuja wobdźělnikow 19. mjezynarodneje rězbarskeje dźěłarnički w Miłočanskej skale. Dwě njedźeli je dźewjeć wuměłcow z cyłeho swěta w kreatiwnej zhromadnosći dźěłało. Su swoje ideje do drjewa a wšelakich družin kamjenja přetworili a cyle rozdźělne skulptury zhotowili.
Hayk Tokmajyan zhotowi hižo loni na rězbarskej dźěłarničce w Miłočanskej skale skulpturu z titulom „oratorij“. „Wona předstaješe hudźbu. Myslu sej, zo hudźbu w kamjenju začuwam a słyšu“, wón powěda. Je wot materiala wotwisne, kak tuta hudźba za njeho klinči: „Marmor ma hinašu melodiju hač twjerdy a hłuboki zornowc.“ Lětsa dźěłaše armenski wuměłc na nurjacej so žonje ze zornowca. Rozpalitosć za nurjenje je jeho inspirěrowała. „Pod wodu wšitko namakaš: zwěrjata, žołmy, pohib. Sym samo alegorisku krabu do kamjenja sadźił – hdyž hladam na krabu, začuwam wjeselo a lochkosć.“
Mjeztym zo docpě tydźenja w letiskej stolicy euforija basketbulistow swój wjeršk, zetkachu so tež angažowani dźiwadłownicy w syći „EnAct on move“ z cyłeje Europy w Rize. Zaměr zetkanja w starodawnej Mazā Gilde bě mjezynarodna wuměna wo temje „diwersita“ w amaterskim dźiwadle.
Zetkachu so skupiny z pjeć krajow, zo bychu w dźěłarničkach a přednoškach wšelake dimensije mnohotnosće wuslědźili. Diskutowachu wo jeje wuznamje w mjezynarodnych dźiwadłowych projektach, kaž tež w dźěle jednotliwych skupin.
Wobdźělili su so hosćićeljo letiskeho amaterskeho dźiwadłoweho zwjazka, čłonojo belgiskeho dźiwadła „OPENDOEK“, inkluziwneho kulturneho centruma „Sijraffen“ z Norwegskeje, wuměłča a dźiwadłowy pedagoga ze Słowjenskeje kaž tež zastupjerjo zwjazka němskeho amaterskeho dźiwadła. Mjez nimi bě tež Křesćan Schröter z projekta ZARI – syć za serbsku rěč a regionalnu identitu z Budyšina, zo by perspektiwu wšelakorosće rěčow a mjeńšinow w Europje do diskusije zapřijał.