Dalši serbski kandidat AfD

pjatk, 31. meje 2024 spisane wot:

Choćebuz (SN/mb). Dalši znaty Serb kandiduje w Delnjej Łužicy za AfD: Skótny lěkar Ulrich Wünsch nastupi na lisćinje AfD za wólby měšćanskeje rady Choćebuza we wólbnym wokrjesu Dešank, Depsk, Žylowk, Zaspy, Chmjelow, Žylow, Škódow a Rogozno. To rozprawja „Nowy Casnik“ (NC) w aktualnym wudaću. Do toho je kandidatura Hanza Wylema-Keła, prominentneho zapósłanca Serbskeho sejma a předsydy „Łužiskeje aliancy“, za AfD we Wětošowje zadźiwanje w serbskej zjawnosći zbudźiła (Serbske Nowiny su rozprawjeli). Tež Wünsch běžnje delnjoserbsce rěči, tohodla su jeho njedawno wobdźělnicy projekta „Zorja“ w zwěrjencu wopytali – a to běše tež tema přinoška telewizijneho wusyłanja „Łužyca“.

Mjeztym so předsydstwo župy „Delnja Łužica“ wot wólbneho wabjenja Choćebuskeje AfD ze serbskimi drastami distancuje. Na naprašowanje NC předsyda AfD w Choćebuzu kritiku wotpokaza, wšako serbska drasta „njeje uniforma Domowiny“, ale dźěl „našeje kultury, našeje tradicije, našeje domizny“. Wo serbskej rěči pak w programje Choćebuskeje AfD ničo njenamakaš.

Biden: Trumpej zadźěwać

pjatk, 31. meje 2024 spisane wot:

Washington (dpa/SN). Prezident USA Joe Biden je zasudźenje bywšeho prezidenta Donalda Trumpa k wólbnej namołwje w swójskej naležnosći wužił. „Je jenož jeničkeje móžnosće, Donaldej Trumpej puć do Běłeho domu zatwarić, we wólbnej kabinje“, piše demokrat na swojej ­internetnej stronje. Proces je pokazał, zo njesteji nichtó nad zakonjom, Biden rjekny. Trump wohrožuje demokratiju a „přinjese jenož chaos“, prezident twjerdźi.

Žana woborna winowatosć

Erfurt (dpa/SN). Zwjazkowe knježerstwo njeplanuje po słowach zwjazkoweho kanclera Olafa Scholza (SPD) žadyn nawrót k wobornej winowatosći w znatej formje. Tole njeje tež zakitowanski minister Boris Pistorius (SPD) nihdy předwidźał. Informacije, zo běchu wotpowědne plany hižo hotowe, Scholz wotpokazuje. Dźensa je tójšto modelow zakitowanja kraja. Pistorius ma nadawk, najlěpši wu­zwolić a předstajić, Scholz rjekny.

Zajim za europske wólby přiběra

We wulkich kotołach warja sobudźěłaćerjo pomocnych organizacijow jědź před twarjenjemi, kotrež su při israelskej ofensiwje w měsće Chan Junis na juhu Gazaskeho pasma roztřěleli. Před staciju pomocnikow čakaja samsny čas tysacy palestinskich ­ciwilistow na rozdźělenje nuznje trěbnych žiwidłow. Foto: dpa/Ramadan Abed

Trumpej winu dali

pjatk, 31. meje 2024 spisane wot:
New York (dpa/SN). W procesu zatajenych přepokazankow na dobro hrajerki pornografiskich filmow dla je sudnistwo bywšemu prezidentej USA Donaldej Trumpej we wšěch dypkach winu dało. Tole je sudnistwo wčera w New Yorku zdźěliło. Je to prěni króć w stawiznach kraja, zo bywšeho prezidenta njeskutka dla zasudźa. Trump reagowaše na wusud měrnje a z chutnym mjezwočom. Před twarjenjom sudnistwa mjenowaše wón wusud „hańbu“. Sudnik Juan Merchan chce měru chłostanja 11. julija wozjewić. Trumpej hrozy jastwo wjacorych lět. Skerje prawdźepodobne je, zo napołoža jemu pjenježne chłostanje. Jeho prawiznicy chcedźa so wusudej juristisce wobarać. Najebać to chce Trump k prezidentskim wólbam w nowembru nastupić. Wobkedźbowarjo z toho wuchadźeja, zo wusud nahladnosć Trumpa dale zwyši.

Měr ludźom najwažniši

pjatk, 31. meje 2024 spisane wot:
Berlin (dpa/SN). Po zwěsćenju magacina Deutschlandtrend sćelaka ARD je wólbo­kmanym w Němskej při wólbach Europskeho parlamenta zawěsćenje měra ze 26 procentami najwažniša tema. Na druhim městnje slěduje z 23 procentami starosć wo socialnu wěstotu a ze 17 procentami migracija. Škit klimy a přirody je 14 procentam ludźi najwažniši. Bychu-li hižo ­zajutřišim, njedźelu, wólby Europskeho parlamenta byli, by CDU 29 procentow hłosow zdobyła, Zeleni 14 a SPD 15 procentow. AfD ma 14 procentow, FDP štyri a BSW šěsć procentow, sćelak ARD po woprašowanju zwěsća.

Berlin dawa Kijewej dowolnosć

pjatk, 31. meje 2024 spisane wot:

Washington (dpa/SN). Zwjazkowe knježerstwo je Ukrainje dowoliło, wot Němskeje dodawane brónje přećiwo wojerskim objektam na ruskim teritoriju zasadźić. Ruska je Ukrainu minjeny čas wosebje w Charkiwskej kónčinje wot zepěranišćow w bjezposrědnym pomjeznej ruskim teritoriju nadběhowała, zdźěli rěčnik knježerstwa Steffen Hebestreit. Z tym přizamknje su Berlin znowa knježerstwje USA. Te bě Ukrainje wčera wječor dowoliło, brónje USA we wobmjezowanym wobjimje přećiwo wojerskim objektam w Ruskej zasadźić. Ukrainske wójsko dyrbjało kmane być, „ruske wójsko nadběhować“, we Washingtonje rěkaše. Němski zakitowanski minister Boris Pistorius (SPD) je Ukrainje mjeztym nowy paket brónjow w hódnoće 500 milionow eurow přilubił.

Hač směła Ukraina wšě wot zapada přewostajene brónje za nadpady na ­wojerske objekty w Ruskej wužiwać, w NATO dale kontrowersnje diskutuja.

Idealny pad

pjatk, 31. meje 2024 spisane wot:
Hdyž rěčimy wo naslědnistwje w priwatnych rjemjeslniskich zawodach, je Čornakec firma za kładźenje dłóžkow a twar ­kachlow runjewon idealny pad. Załožer předewzaća drje by hišće něšto lět chwile měł, so za swojim naslědnikom rozhladować. Přiwšěm wón to hižo poměrnje zahe čini. Nimo toho ma wón syna, kiž nima ­jenož zajim, předewzaće přewzać, ale je z dwěmaj mišterskimaj titulomaj tež ­derje wukubłany a smě tež sam wučom­nikow wukubłać. Tajku dobru konstela­ciju dźensa bohužel přehusto nimaš. Kak často rozprawjamy wo firmach, kotrež su wjele lět derje dźěłali. Dokelž pak so nichtó njenamaka, kiž by chcył je dale wjesć, dyrbi šef swoje předewzaće z ćežkej wutrobu zawrěć. To so w Konjecach stać ­njebudźe. Za to słuša Šćěpanej Čornakej wša česć. Nic jenož, zo hižo zahe rozmysluje, kak z firmu dale póńdźe, ale tež zo je swojemu synej prawe nastajenje k rjemjeslniskemu dźěłu do kolebki połožił. Marian Wjeńka

Twarja inkluziwne hrajkanišćo

pjatk, 31. meje 2024 spisane wot:
Na terenje Rogeńskeho hrodoweho wudwora nastawa tuchwilu inkluziwne hrajkanišćo. Zhromadnje z Choćebuskej pěstowarnju Fröbela, najwjetšim nošerjom pěstowarnjow a hortow Němskeje, je Załožba wjercha Pücklera a Rogeńskeho parka wot lěta 2020 mysličku hrajkanišća wuwiła. Dźěći naćisnychu mjez druhim pyramidu za krosnowanje a wšelake nastroje za hrajkanje, na kotrychž móža sej zhromadnje – ze zbrašenjom abo bjez toho – bjezbarjernje hrajkać a so wucychnować. Z nowym hrajkanišćom pokročuja wulku tradiciju. Wjerch Pückler bě tam wokoło lěta 1850 jedne z prěnich hrajkanišćow Němskeje natwarić dał. Foto: Michael Helbig

Wien (dpa/SN). Při ćežkim wobchadnym njezbožu w Awstriskej su štyrjo z cyłkownje šěsć sobujěducych wosoboweho awta žiwjenje přisadźili. Dwaj so tak ćežko zraništaj, zo staj w smjertnym straše. Awto ze šwedskim čisłom bě po informacijach policije z wulkej spěšnosću přez kružny wobchad zajěło a so wospjet přećisnyło. Wóz wosta na třěše ležo. Pjeć sobujěducych bu z awta ćisnjenych. Skupina bě wčera po puću do Wiena. Njezbožo sta so 60 kilometrow před stolicu. Pomocnicy namakachu štyrjoch muži mortwych.

To a tamne (31.05.24)

pjatk, 31. meje 2024 spisane wot:

Samo sudnik bě bjezradny: W USA je so muž k sudniskemu jednanju jězdźenja bjez jězbneje dowolnosće dla internetnje přizamknył – sedźo za wodźidłom awta. Sudnik Cedric Simpson w staće Michiganje nochcyše swojimaj wočomaj wěrić. Wobskorženy bě po puću k lěkarjej, kaž rjekny a pytaše runje za parkowanišćom. Rozhorjeny sudnik mužej kazaše, so hišće samsny dźeń w jastwje přizjewić. Po dwěmaj dnjomaj jeho zaso pušćichu. Přichodny sudniski termin je srjedu.

Na drjewjanym mosće so přełamał je kóń we wokrjesu Trier-Saarburg. Jěcharka chcyše wčera rano konja pěši po mosće wjesć, jako so zwěrjo ze zadnimaj nohomaj přełama a so snadnje zrani. Kóń njemóžeše wjace sam stanyć. Alarmowane wohnjowe wobory wjacorych wsow přijědźechu a konja skónčnje wuswobodźichu. 54lětna jěcharka so njezrani.

nowostki LND