Wiesbaden (dpa/SN). Industrijna produkcija w Němskej tči dale w krizy. Předewzaća su w oktobru produkciju njewočakowano znowa znižili, wosebje w awtomobilowym hospodarstwje.
W industriji, energijowej branši a w twarstwje je produkcija přirunujo ze septembrom wo jedyn procent woteběrała, statistiski zarjad we Wiesbadenje zdźěla. Fachowcy běchu z tym ličili, zo hospodarstwo wo cyły procent rozrosće. Přirunujo z lońšim lětom je produkcija samo wo 4,5 procentow spadnyła. „Woteběracy trend industrijneje produkcije so dale pokročuje“, piše fachowc němskeje industrijneje a wikowanskeje komory Jupp Zenzen. „Produkcija je na najnišim stawje po pandemiji.“ Wysoke kóšty, hospodarsko-politiska njewěstosć, pobrachowacy fachowcy a běrokratija předewzaća poćežuja. Tole wotbłyšćuje so w prózdnych knihach nowych nadawkow.“ Bórzomne polěpšenje njeje wotwidźomne.
Bad Schandau (dpa/SN). Móst nad Łobjom w Bad Schandauwje wot dźensnišeho dokładnje přepytuja. Za to su prěnje přihoty zahajili, krajny zarjad za dróhotwar a wobchad zdźěla. Potrjecheny je móst nad Łobjom, po kotrymž wjedźe zwjazkowa dróha 172. Fachowcy chcedźa twarski staw mosta posudźować a material a zatwarjeny wocl analyzować. Po sypnjenju dźěla Carolineho mosta w Drježdźanach su dalše sakske mosty pruwowali. Při tym su zwěsćili, zo móhł móst w Bad Schandauwje, po samsnym wašnju twarjeny kaž Drježdźanski, runje tajke statiske problemy měć. Tuž běchu wažny wobchadny zwisk 6. nowembra njewočakowano zawrěli.
Najprjedy natwarja twarske rošty, kotrež z wulkej planu škitaja, zo njebychu třěski na susodnu železnisku čaru padali. Po tym chcedźa beton z wulkim ćišćom wody wotpryskać a sej po tym ležacy wocl bliže wobhladać. Kaž w Drježdźanach wobsteji tež w Bad Schandauwje strach zerzawca, kiž móhł „spontane zaprajenje“ mosta zawinować.
Podstupim (dpa/SN). Socialdemokraća a Zwjazk Sahry Wagenknecht (BSW) chcedźa dźensa na stronskimaj zjězdomaj puć za zhromadny knježerstwowy zwjazk runać. Delegaća wothłosuja wo dorěčanym koaliciskim zrěčenju.
Koalicija SPD a hišće jara młodeje strony BSW by w Němskeje dotal jónkrótna była. Debatowali su wosebje wo wonkopolitiskich pozicijach zwjazka Wagenknecht k wójnje w Ukrainje a k nastajenju nowych raketow USA w Němskej.
Na krajnym zjězdźe w Podstupimje wočakowachu dźensa popołdnju załožerku a zwjazkowu předsydku Sahru Wagenknecht, kotraž so tež na wólby zwjazkoweho sejma w februaru hotuje. We woprašowanjach mjez wolerjemi dóstawa BSW tuchwilu sydom procentow.
Wuraz „Ampel-Aus“ su za „Słowo lěta 2024“ wuzwolili. Tole zdźěla Towaršnosć za němsku rěč (GfdS) we Wiesbadenje. Zapřijeće symbolizuje na spektakularne wašnje zwrěšćenu koaliciju SPD, Zelenych a FDP. Na druhe městno přińdźe słowo „Klimaschönfärberei“, třěće městno wobsadźi wuraz „kriegstüchtig“.
Pjany šofer chorobneho awta je sej w Braniborskej za wodźidłom wusnył a je 88lětnu starušku hodźiny w awće čakać dał. Poprawom měješe wón žonu z chorownje do bliskeje starownje dowjezć. Z 2,43 promilemi pak njebě wón wjace jězdźenja kmany. Jězbnu dowolnosć dyrbješe hnydom wotedać, wupowědźenje přepodachu jemu dźeń pozdźišo. 58lětnemu hrozy chłostanske jednanje.
Grodk/Hamor (SN/mb). Hamorski wjesnjanosta Hendryk Balko je nowy rěčnik sakskich gmejnow a městow w komunalnym zwjazku za wuwiće strukturow „Łužiske koło“. Wón naslěduje Torstena Pötzscha, něhdyšeho wyšeho měšćanostu Běłeje Wody. Jeho njedawno wolena Běłowodźanska naslědnica na čole města je Katja Dietrich. Tuta je wotnětka zhromadnje z Ralfom Brehmerom, wjesnjanostu w Rěčicach, ze zastupowacej rěčnicu komunalneho zwjazka na sakskim boku. Na čole hranicu zwjazkoweju krajow přesahowaceho Łužiskeho koła wostanje Grodkowska měšćanosta Christine Herntier, kotraž je zdobom rěčnica braniborskich čłonskich komunow. Wšo dohromady přisłuša Łužiskemu kołu 56 gmejnow a městow.
Hendryk Balko so w zdźělence koła wupraji: „Mamy wulki nadawk zwoprawdźić, tworjenje hódnotow a móc hospodarstwa we Łužicy wutwarjeć.“ Wón so tež derje wuznawa z požadanjom regiona jako prěni „Net-Zero Valley“ w Europje. Woni chcedźa z Łužicy modelowy region sčinić, w kotrymž so wustorkowanje wuhlikoweho dioksyda wo 90 procentow zredukuje. Zbytk móhła přiroda mjez druhim z pomocu lěsa wottwarić.
Giddings/Texas (SN). Asociěrowane čłonske towarstwo Domowiny, „Texas Wendish Heritage Society & Museum“ je „Giving Tuesday“ za wabjenje wo dary wužiwało. Wutoru po swjedźenju Thanksgiving, wjele ludźo na swěće wulkomyslnje druhich wobdarja. Nawjazujo na tule mysličku su texascy přećeljo Serbow w socialnych syćach wo dary za swoju misiju prosyli a za pěstowanje serbskeho herbstwa wabili.
Woni chcedźa „jónkrótne stawizny, kulturne kubła a tradicije našich serbskich prjedownikow, kotřiž su w Texasu swoje doma namakali, w pomjatku zachować a z wjele ludźimi dźělić.“ Z wustajeńcami, kubłanskimi naprawami a kulturnymi wjerškami so wo to prócuja, zo so jich herbstwo njezhubi. Zaměr towarstwa je, zo tež přichodne generacije tute serbske herbstwo pěstuja a swjeća.
Domowinje přisłuša dźesać asociěrowanych towarstwow, mjez nimi stej samo dwě w Awstralskej.
Berlin (dpa/SN). Organizacija za škit čłowjeskich prawow Amnesty International wumjetuje Israelej hladajo na jeho postupowanje přećiwo Palestinjanam w Gazaskim pasmje morjenje ludu. Israelske wójsko je ze swojej wojerskej ofensiwu wójnske złóstnistwa skućiło a tam žiwym ciwilistam wotpohladnje nuzu a zničenje naparało. Organizacija dokumentuje swoje wumjetowanja w 300stronskej rozprawje.
Merz: Najprjedy wójnu skónčić
Berlin (dpa/SN). Kanclerski kandidat unije Friedrich Merz (CDU) je rozmyslowanja wonkowneje ministerki Annaleny Baerbock (Zeleni) kritizował, zo w padźe přiměra wojakow zwjazkoweje wobory za zaručenje měra w Ukrainje zasadźa. Merz ma tajke spekulacije hladajo na tuchwilne połoženje za njezamołwite. To rjekny wón w sćelaku ARD. Wójna w Ukrainje traje, Ruska dale brutalnje přećiwo ciwilnej ludnosći postupuje, wón dale měni. Nětko dyrbja „tutón wójnu spěšnje skónčić“.
Lawrow na zeńdźenju OSZE