Kontrowersna debata w sejmje wo naprawach

srjeda, 04. nowembera 2020 spisane wot:
Drježdźany (dpa/SN). W Sakskim krajnym sejmje su dźensa dosć naležnje a kontrowersnje wo naprawach přećiwo korona­wirusej debatowali, kotrež bě krajne knježerstwo wukazało. Na spočatku zakitowaše ministerski prezident Michael Kretsch­mer (CDU) postajenja, dokelž njeje po jeho słowach žanych druhich móžnosćow, rozšě­rjenju wirusa skutkownje zadźěwać. Frakcija AfD – druha najsylniša w sejmje – je wobmjezowanja jako dospołnje přehnate kritizowała. Wona boji so wulkeje žołmy insolwencow. Lěwica sej žadaše, ­zo měł krajny sejm hižo do wobzamknjenjow kabineta do debaty wo skutkownosći nowych naprawow zapřijaty być.

Washington (dpa/SN). Republikanski mějićel zastojnstwa Donald Trump je při wólbach prezidenta w USA wažny zwjazkowy stat Texas za sebje zdobył. Po tym puću je sej hłosy 38 wólbnych ludźi za­ručił, kaž powěsćernja AP dźensa rano zdźěli. Dobyće Trumpa w Texasu běchu powšitkownje wočakowali. Bjez hłosow na wobydlerjach najbohatšeho kraja by za njeho nimale njemóžne było, prezidentske wólby dobyć. Za to trjeba znajmjeńša 270 hłosow wólbnych muži. W Texasu bě wón hižo lěta 2016 jasnje před tehdyšej kandidatku demokratow Hillary Clinton dobył.

Na wčerawšim wólbnym dnju běštaj wobaj kandidataj, Trump kaž tež jeho demo­kratiski kontrahent Joe Biden, optimistiskaj, zo wólby dobudźetaj. Trump rěčeše dźensa rano wo „wulkim dobyću“ a wumjetowaše swojemu politiskemu přećiwnikej, zo chcył tón „wólby kradnyć“. Biden rjekny: „Wěrimy, zo smy po dobrym puću, tute wólby dobyć.“ De­mokrat prošeše swojich přiwisnikow wo sćerp­nosć, dokelž móhło wuličenje hłosow hišće trać. „Wólby njejsu nimo, doniž njeje posledni hłós wuličeny.“

Tež w Choćebuzu hosćency zawrjene

srjeda, 04. nowembera 2020 spisane wot:
Dźělny lockdown koronawirusa dla tež w Choćebuzu: Kołowokoło Starych wikow w Choćebuzu su wot minjeneje póndźele wšitke hosćency zawrjene. Tež w Brani­borskej ličby nowych infekcijow najebać zawrjenja dale přiběraja. Wčera běchu 229 nowonatyknjenych zličili, póndźelu 162. Mjeztym zastopnjuja wšitke 14 wo­krjesow a štyri bjezwokrjesne města kraja jako rizikowe kónčiny. W braniborskich chorownjach lěkuja 258 pacientow, 34 wjace hač póndźelu. Foto: Michael Helbig

PiS nahladnosć přisadźiła

srjeda, 04. nowembera 2020 spisane wot:
Waršawa (dpa/SN). Po rozsudźe wustawoweho sudnistwa nastupajo přiwótřenje prawa na wotehnaće je pólska knježaca narodnokonserwatiwna strona Prawo a sprawnosć (PiS) tójšto nahladnosće mjez wobydlerjemi přisadźiła. Tuchwilu by PiS zhromadnje z koaliciskimaj partneromaj jenož hišće 28 procentow hłosow dóstała, wčera wozjewjene wuslědki woprašowanja instituta Ibris w nadawku nowiny Rzeczpospolita wujewjeja. W sep­tembru měješe PiS hišće 39 procentow. Druhe woprašowanja maja podobny wuslědk. W oktobru bě pólske wustawowe sudnistwo rozsudźiło, zo njesmědźa žony dźěći hižo wotehnać, byrnjež dźěćo w maćernym žiwoće ćežko zbrašene było. To je faktiski zakaz wotehnaća. Wot toho časa po wšěm kraju masiwnje protestuja. Dokelž je sudnistwo z přiwisnikami PiS wobsadźene, maja rozsud za politisce motiwowany. Woprašowanja pak tež wujewjeja, zo njemóže opozicija z tuchwilneho połoženja wjele wuzbytkować. Najwjetši opoziciski zwjazk KO móžeše so runje wo dwaj na 25,3 procenty polěpšić. Porno tomu by 15 procentow nowe křesćanskodemokratiske hibanje woliło.

To a tamne (04.11.20)

srjeda, 04. nowembera 2020 spisane wot:

Wustróžane wołanje papagaja je Awstralčanej žiwjenje wuchowało. Ptak bě wosrjedź nocy, jako muž kruće spaše, toho mjeno wołać započał. Muž wotući a zwě­sći, zo so kuri. Zadni dźěl domu so hižo paleše. Krótko na to přijědźe wohnjowa wobora. Wona móžeše tomu zadźěwać, zo płomjenja na dalše twarjenja přeskoča. Přiwšěm so drjewjana chata Awstralčana dospołnje wotpali.

Z runje sydom kwadratnymi metrami płoniny najmjeńša chěža Bremena je na předań. Kaž z nawěška wikowarja imobilijow wuchadźa, žadaja sej za njón 77 777 eurow a prowiziju šěsć procentow. Jednoposchodowy domčk z terasu na třěše je něhdźe sto lět stary a steji w měšćanskej štwórći Schnoor. Tam je tójšto małych pisanych chěžow we wuskich haskach. Dom ma WC, dušu, kuchnju a róžk za spanje. Kachlicy kuchnje su pozłoćane.

Znowa dźěćo wuchowali

wutora, 03. nowembera 2020 spisane wot:

Izmir (dpa/SN). Pomocnicy w Turkowskej su 91 hodźin po ćežkim zemjerženju dźěćo z rozwalinow wjaceposchodoweho domu wuchowali. Tole zdźěla ministerstwo za katastrofowy škit. Po prěnich informacijach jedna so wo třilětnu holčku. Hižo wčera běchu 65 hodźin po katastrofje třilětne dźěćo wućahnyli. Při zemje­rženju ze sylnosću 6,6 na wuchodźe Turkowskeje a w Grjekskej minjeny pjatk je ně­hdźe sto ludźi žiwjenje přisadźiło.

Wobmjezowanja w Awstriskej

Wien (dpa/SN). W Awstriskej płaća wot dźensnišeho, podobnje kaž w Němskej, dalše razne naprawy přećiwo rozšěrjenju koronawirusa. Tak su nimale wšitke hosćen­cy kaž tež kulturne a wólnočasne institucije zawrjene. Mjez 20 a 6 hodź. smědźa ludźo bydlenja a domy jenož hišće­ wopušćić, hdyž maja za to dobru přičinu. K tomu słuša tež přechodźo­wanje. Hinak hač při prěnim lockdownje w nalěću wostanu pak wobchody a najwjace šulow wotewrjene. Naprawy płaća najprjedy raz hač do kónc nowembra.

Žada sej pomoc za kulturu

Prezidentske wólby zahajene

wutora, 03. nowembera 2020 spisane wot:
Washington (dpa/SN). Z wothłosowanjom na małych wsach zwjazkoweho stata New Hampshire su so wopołnocy městneho časa prezidentske wólby w USA­ zahajili. Wólby, při kotrychž wola woby­dlerjo USA noweho prezidenta, běchu­ přewodźene wot dotal njesłyšaneho wólbneho boja. Republikanjan Donald Trump (74) prócuje so wo druhu wólbnu dobu. Demokrat Joe Biden (77) chce sam do Běłeho domu we Washingtonje zaćahnyć. Wólbny bój koncentruje so na zwjazkowe kraje, w kotrychž njeje zwoprědka jasne, kotry z wobeju kandidatow so přesadźi. Trump bě we wólbnym boju stajnje zaso hrozył, zo w padźe poražki wólbny wuslědk njeakceptuje, dokelž tuka­ wón na wólbne wobšudnistwo. W stolicy Washingtonje je tójšto wikowarjow swoje wukładne wokna zabarika­dowało, dokelž liča z namócnosćemi.

Štyrjo mortwi we Wienje

wutora, 03. nowembera 2020 spisane wot:

Wien (dpa/SN). Při terorowym nadpadźe we Wienje buchu po informacijach awstriskeje policije wčera wječor štyrjo ciwilisća zatřěleni. Policija je jednoho ze skućićelow zatřěliła. Rěč je zdobom wo 15 zdźěla ćežko zranjenych wosobach.

Ataka we Wienje je po informacijach awstriskeho nutřkowneho ministra Karla Nehammera skutk znajmjeńša jednoho islamistiskeho terorista. Atentatnik bě sympatizant teroroweje milicy Islamski stat. Wón bě z mašinskej třělbu w nutřkownym měsće na pěškow třělał.

Mjeztym su bydlenje skućićela přepytali. Něhdźe tysac zastojnikow je zasadźenych. „Njemóžemy tuchwilu wuzamknyć, zo je hišće dalšich skućićelow“, Nehammer rjekny. Za tule wersiju rěči, zo bu na wjacorych městnach Wienskeje stolicy třělane.

Zwjazkowy kancler Sebastian Kurz je knježerstwo na wurjadne posedźenje zwołał. W běhu dnja chcyše so wón z narěču na wobydlerjow kraja wobroćić. Wodźacy politikarjo wjacorych krajow su atentat raznje zasudźili.

Fachowcy: Nowy zakoń za wólby

wutora, 03. nowembera 2020 spisane wot:
Berlin (dpa/SN). Fachowcy zwjazkoweho sejma njewidźa žane přewulke zadźěwki nastupajo elektroniske wólby stronskich předsydow abo předsydstwow na internetnych stronskich zjězdach. Hla­da­jo na prawnisku wěstotu pak je wu­razne zakonske rjadowanje w kóždym padźe trěbne, rěka we wčerawšim posudku wědomostneje słužby zwjazkoweho sejma, kotryž powěsćerni dpa předleži. W dokumenće běchu wustawoprawniske móžnosće elektroniskeho wothłosowanja na internetnych stronskich zjězdach pře­py­towali. Aktualnje ma prašenje wosebje za CDU wulki wuznam. Strona chce srjedź januara na zjězdźe wo nowym předsydźe rozsudźić. Do prašeja přińdu po kónc­ty­dźenskim dojednanju třoch kandidatow Friedricha Merza, Armina Lascheta a Nor­berta Röttgena centralny zjězd z dele­gatami, decentralny zjězd kandidatow, kaž tež ryzy internetny zjězd z elektroniskim wothłosowanjom a kónčnym wothłosowanjom z listom. Dotal njeje tajke elektroniske wothłosowanje po zakonju móžne. Prezident zwjazkoweho sejma Wolfgang Schäuble (CDU) bě fachowcow wo wotpowědny posudk prosył.

Přećiwo naprawam demonstrowali

wutora, 03. nowembera 2020 spisane wot:
Něhdźe 350 ludźi je minjeny pjatk w Choćebuzu přećiwo nowym naprawam w boju přećiwo koronawirusej demonstrowało. Jako rěčnicy wustupowachu mjez druhim předsyda frakcije AfD w zwjazkowym sejmje Alexander Gauland, durinski frakciski předsyda AfD Björn Höcke a sobuzałožer sakskeho hibanja Pegida Siegfried Däbritz. Gauland rěčeše wo „koronadiktaturje“, w kotrejž su zakładne prawa ludźi zbě­hnje­ne. Wobmjezowanja pandemije dla su po jeho słowach nadměrne. „Tež w na­dróžnym wobchadźe ludźo při njezbožach zemrěja. Nichtó pak njepřińdźe na ideju, wobchad tohodla kompletnje zakazać“, Gauland rjekny. Foto: Michael Helbig

Chróšćan Šulerjo

nowostki LND