Rasistiske krawale dale traja

Donnerstag, 11. Juni 2026 geschrieben von:

Belfast (dpa/SN). Po wulce rasistiskich wukročowanjach w Sewjernej Irskej je policija po swójskich wuprajenjach z wodomjetakami přećiwo demonstrantam postupowała. Wona namołwješe pasantow a šoferow jězdźidłow, do předměsta Newtonabbey njejěć, dokelž běchu demonstranća tam pječa cyhele, bleše a kamjenje na zastojnikow mjetali. Hižo wot wutory wječora bědźa so w Belfasće z rasistiskimi krawalemi. Pozadk je nadpad z nožom, kotryž wumjetuja mužej ze Sudana.

Přeliw pječa zaso zawrjeny

Teheran (dpa/SN). USA a Iran staj so druhu nóc za sobu intensiwnje atakowałoj. Tohodla so konflikt zaso sylnje přiwótřa, hačrunjež poprawom hižo dwaj měsacaj dołho přiměr knježił. Wójsko Irana reagowaše na to z dospołnym zawrěćom Hormuskeho přeliwa. Tež w Bahrainje a Kuwaiće běchu na někotre cile třěleli. Wójsko USA na druhim boku dementuje, zo je Hormuski přeliw zawrjeny.

Lěpje před horcotu so škitać

Wěžu Jězu Chrysta, najwyšu wěžu baziliki Sagrada Familia w Barcelonje, je bamž Leo XIV. wčera poswjećił. Sagrada Familia je z tym najwyša cyrkej swěta. Dotal bě to katedrala w němskim Ulmje. Bamž přebywa tuchwilu w Španiskej a je po poswjećenju wěže z něhdźe 4000 prošenymi hosćimi Božu mšu swjećił. Foto: pa/abaca

Zjawny list Woidkemu

Donnerstag, 11. Juni 2026 geschrieben von:
Podstupim (dpa/SN). Do spočatka šulskeho lěta su starši šulskich dźěći w Braniborskej ministerskemu prezidentej Dietmarej Woidkemu (SPD) zjawny list napisali. „Dźensa hižo je wotwidźeć, zo po lěćnych prózdninach wšě wučbne hodźiny njebudu“, rěka w lisće krajneje ­staršiskeje rady. Ličba pobrachowacych wučerjow je tajka wysoka, zo so mnozy starši starosća, a tež šansy kubłanja za mnohe dźěći su wohrožene. Dokelž telko wučerjow pobrachuje, móhli ličbu hodźinow přiměrić. Samo najwažniše předmjety njemóža pječa we wšěch šulach wuwučować, rjekny kubłanski minister Gordon Hoffmann (CDU). Zo bychu problem pomjeńšili, chce knježerstwo 250 nowych městnow wupisać.

Regiony měli same rozsudźić

Donnerstag, 11. Juni 2026 geschrieben von:
Drježdźany (dpa/SN). Zhromadnje ze swojimi pendantami w Belgiskej, Awstriskej a Pólskej su němske zwjazkowe kraje komisiju EU před tym warnowali, zo regiony hižo dosć mocy njezměja. W lisće prezidentce komisije Ursuli von der Leyen wone zwuraznja, zo njeměła komisija swoju regionalnu politiku w spěchowanskej dobje wot 2028 do 2034 do prašenja stajić. Pozadk su rozmyslowanja wo tym, hač njeměli kraje na na­rodnej runinje sylnišo wo tym rozsudźić, što dokładnje­ spěchuja. Zwjazkowe kraje so nětko starosća, wšako móhli mnoho spěchowanskich­ pjenjez a móžnosćow za rozsudy zhubić. Sakskej hrozy na přikład­ redukcija pjenjez wo něhdźe 50 procentow.

Wurjadna konferenca na lětanišću

Donnerstag, 11. Juni 2026 geschrieben von:
Schönefeld (dpa/SN). Ministerscy prezidenća zwjazkowych krajow na wuchodźe Němskeje chcedźa přiběrajcy do wěstoty a zakitowanja inwestować. Na wurjadnej konferency na lětanišću BER w Berlinje-Schönefeldźe wuradźuja dźensa wo zesylnjenju industrije lětarstwa po njebju a w swětnišću, wo wutwarje technologije trutow, wo lěpšich železniskich zwiskach do wuchoda a wo wjace dalokolětach z lětanišća BER. Po tym chcedźa zhromadnje mjezynarodnu wustajeńcu lětarstwa ILA Berlin wopytać. Swoje temy chcedźa w běhu wuradźowanjow tež ze zastupjerjemi Zwjazka rozjimać, tuž wočakuja zwjazkoweho ministra za wobchad Patricka Schniedera (CDU) a społnomócnjenu za wuchodnu Němsku Elisabeth Kaiser. Braniborska a Sakska stej na zahajenju ILA zhromadnje z europskim slědźerskim programom Clean Aviation kooperaciske zrěčenje podpisałoj. Z nim chcedźa technologije lětarstwa podpěrować, kiž mjenje emisijow wustorkuja, rěka z braniborskeho hospo­darskeho ministerstwa.

Měrja so na rozsudne reformy

Donnerstag, 11. Juni 2026 geschrieben von:

Knježerstwo ze zastupjerjemi hospodarstwa a dźěłarnistwow so zešło

Berlin (dpa/SN). Měrjo so na wulke re­formy, kiž maja słabemu hospodarstwu w Němskej wotpomhać, pyta čorno-čerwjena koalicija konsens z dźěłodawa­rjemi a dźěłarnistwami. Po zetkanju w kanclerskim zarjedźe wčera, srjedu, rjekny rěčnik knježerstwa Stefan Kornelius: „Zastupjerjo knježerstwoweje koalicije so wjesela, zo chcedźa zastupjerjo hospodarstwa a dźěłarnistwow proces reformow konstruktiwnje podpěrować.“ Unija a SPD chcetej so mjenujcy hač do lěćneje přestawki srjedź julija na puć rubace reformy dojednać. Kancler Friedrich Merz (CDU) bě tuž wšěch wažnych za­stupjerjow knježerstwa a hospodarstwa do kanclerskeho zarjada přeprosył, mjez nimi prezidenta zwjazka dźěłodawarjow Rainera Dulgera a předsydku zwjazka dźěłarnistwow (DGB) Yasmin Fahimi. Wuradźowali su po wuprajenjach Korneliusa wo situaciji na dźěłowych wikach, wo stabiliće a socialnym zawěsćenju, wo wottwarje běrokratije a wo dawkowej politice.

Podstupim (ŁU/SN/bn). Intersonancy mjenuje Braniborske towarstwo za nowu hudźbu swój festiwal, z kotrymž skići mjeztym hižo 26 lět načasnym kompozicijam a jich tworićel(k)am stajnje nalěto wosebity forum. Lětuše zarjadowanje wotmě so wot minjeneho štwórtka hač do njedźele w Podstupimje a Ebers­waldźe. Wubrane wjerš­ki programa pre­zentuja přidatnje zajutřišim, sobotu,­ we wobłuku „Mostoweho koncerta“ w stolicy Braniborskeje kaž tež w nowembrje we wobłuku lětušeje Choćebuskeje hudźbneje nazymy.

To a tamne (11.06.26)

Donnerstag, 11. Juni 2026 geschrieben von:

Konop steji tež tele dny zaso w srjedźišću wosebitych wikow w Berlinje. Dźesaty raz zarjaduja tam lětsa mjenujcy wiki pod mjenom Mary Jane. Zarjadowarjo wočakuja hač do njedźele něhdźe 75 000 wopytowarjow. W halach samych wopytowarjo konop konsumować njesmědźa, jenož zwonka nich. Nimo toho je alkohol za čas wikow kruće zakazany, wšako je moto wikow „Cannabis first“. Na wiki pušća­ ludźi hakle nad 18 lětami. Mało­lětni nimaja přistup, byrnjež dorosćeni pódla byli.

W Sewjerorynsko-Westfalskej je policija wjacore domske přepytała. Tam přepy­tuja mjenujcy wjacore pady jebanstwa, w kotrychž běchu so ludźo jako policisća abo sobudźěłaćerjo bankow wudawali. Dohromady su ludźi pječa wo něhdźe 500 000 eurow zjebali. Wjacorych podhladnych su hižo zajeli.

Wojerske zwučowanje přewjedli

Mittwoch, 10. Juni 2026 geschrieben von:

Pabrade (dpa/SN). Nowa němska tankowa brigada w Litawskej je wčera blisko městačka Pabrade, bjezposrědnje při běłoruskej mjezy, wulke wojerske zwučowanje přewjedła. Wobdźělenych bě něhdźe 2 900 wojakow, mjez nimi 2 300 wojakow Zwjazkoweje wobory, z dohromady 800 tankami. Zwjazkowa wobora je nimo toho wjace hač 300 trutow zasadźiła. Hač do lěta 2027 chcedźa zamołwići němsku brigadu w Litawskej na dohromady 4 800 wojakow powjetšić.

Sudnik WM njesmě zapućować

Miami (dpa/SN). Za swětowe mišterstwo w kopańcy nominowany somaliski sudnik Omar Artan njesmě najebać wizum wěstotnych přičin dla do USA zapućować. Powołanje na swětowe mišterstwo běše za njeho wulki són, kotryž je so zrazom skónčił, rjekny wón nowinje New York Times.­ Afriska koparska konfederacija (CAF) bě Artana loni jako najlěpšeho sudnika lěta wuznamjeniła.

Awtobomba muža moriła

Ze swojej žonu Elke Büdenbender přebywa zwjazkowy prezident Frank-Walter Steinmeier (prědku wotlěwa) tuchwilu na tři­dnjowskim wopyće w Nižozemskej. Wčera běše we hłownym měsće Amsterdamje na statny banket w kralowskim palasće přeprošeny­. Tam zetka mjez druhim nižozemsku kralownu Maksimu a krala Willema-Alexandera (prědku wotprawa) kaž tež princa Constantijna a princesnu Catharinu-Amaliju (zady wotlěwa). Posledni wopyt němskeho zwjazkoweho prezidenta w Nižozemskej­ běše před 19 lětami. Foto: dpa/Bernd von Jutrczenka

Chróšćan Šulerjo

Neuheiten LND

Nowinkar 2025

Midas Logo

纸飞机下载tg官网tg下载纸飞机官网