Mjenje dźěławych

Mittwoch, 22. Oktober 2025 geschrieben von:
Kamjenc (dpa/SN). Ličba dźěławych w Sakskej dale woteběra. W druhim kwartalu 2025 je něhdźe 2,048 milionow ludźi w swobodnym staće dźěło wukonjało, zdźěli Krajny zarjad za statistiku. Tole je něhdźe 15 000 ludźi mjenje hač loni, štož wotpowěduje zniženju wo 0,7 procentow. Po cyłej Němskej je ličba dźěławych samsny čas konstantna wostała. Wosebje wulki je minus w Sakskej we wobłuku předźě­łacych zawodow (minus 2,6 procentow) a produkowacych zawodow (minus 2,1 procent). Jeničce we wobłuku zjawne a tamne posłužby bě ličba ludźi, kiž dźěłaja, stupała – inkluziwnje wobłuka kubłanje a strowota z přirostom we wysokosći jednoho procenta. Sakske hospodarstwo tči dale w flawće, měni Industrijna a wikowanska komora (IHK). Wina na tym su wosebje wysoke kóšty a snadna potrjeba.

Amnestija do hód hižo njebudźe

Mittwoch, 22. Oktober 2025 geschrieben von:
Drježdźany (dpa/SN). Njeskutkow dla zajeći w Sakskej w přichodźe hižo z amnestiju k hodom ličić njetrjebaja. Swobodny stat wotstroni dočasnu móžnosć pušćenja do wysokeho swjedźenja hód. „Chłostanje njeje prašenje kalendra, ale sprawnosće. Štóž je něšto njepraweho skućił, ma za to chłostanje znjesć – njewot­wisnje wot časa, do kotrehož chłostanje padnje“, rjekny justicna ministerka Constanze Geiert (CDU) po posedźenju kabineta w Drježdźanach. Runoprawosć před zakonjemi a spušćomnosć statneho jednanja měłoj stajnje na prěnim městnje stać, wona podšmórny. Ministerka wobhladuje nowu praksu tež jako móžnosć, běrokratiju redukować. W přichodźe mjenujcy hižo naročnje pruwować njetrje­baja, koho dočasnje z jastwa pušća. „Po naročnych kontrolach je dale a mjenje jatych wot amnestije profitowało“, wona doda. Sakska bě amnestiju w lěće 2020 zawjedła. Tehdy je 62 jatych wot rjadowanja profitowało, loni jenož hišće jědnaćo.

Nimoměry němski

Mittwoch, 22. Oktober 2025 geschrieben von:
Jubilej dyrbi so hódnje woswjećić. Połstaty na kóždy pad! Poł lětstotka Abrafaxy, to je šwarna wěc. Rjenje tež, zo je Serbski ­ludowy ansambl z městnosću jubileja. Škoda je, zo ansambl swoje móžnosće ­njewužiwa, zo by Abrafaxam na jich jubileju konsekwentnje dwurěčny swjedźeń wuhotował. Tole wšak móhli sej znajmjeńša wužadać, jako Serbja, jako hosćićeljo. Abrafaxy su móhłrjec znamjo dale a bóle přiběraceho přeněmčenja ansambla. Hrajny plan doby 2025/2026 je nimoměry němski – njech je to prapremjera „Dalina“ abo nowy rejowanski kruch ­baleta wo pampuchu, kiž ryzy němsce předstaja. Wězo budźetej ptači kwas a oratorij­ „Nalěćo“ klětu serbskej wjerškaj, prjed hač potom w Bórkowach zaso nimale ryzy němske „Błótowske powěsćowe nocy“ předstaja. SLA dóstawa kóžde lěto najwjetši podźěl spěchowanskich srědkow Załožby za serbski lud. Njech je prošu tež za serbskorěčne produkcije ­wužiwa! Maximilian Gruber

Nowa garaža

Mittwoch, 22. Oktober 2025 geschrieben von:

Při hłownym dwórnišću w Choćebuzu tuchwilu z połnej paru nowe parkowanišćo za kolesa twarja. Dohromady ma tam 186 městnow nastać, hdźež móža ludźo swoje koleso wotstajić a přizamknyć. Parkowanišćo budźe při wuchodźe z dwórnišća směr nutřkowne město.

Foto: Michael Helbig

To a tamne (22.10.25)

Mittwoch, 22. Oktober 2025 geschrieben von:

W Lipsku zasadźuje wobskorženy ­Marcus K. w swojim procesu system kumštneje inteligency (KI) ChatGPT – a to wuspěšnje. Wot KI sformulowanu skóržbu přećiwo zamołwitemu sudnikej je hamtske sudnistwo akceptowało. Hižo měsacy wužiwa 41lětny Lipšćan KI za wšitke swoje juristiske pisma a za přihot procesa, dokelž sej prawiznika dowolić njemóže. W procesu wobara so wón ­přećiwo wróćopłaćenju 240 eurow bjez­dźěłneho pjenjeza.

Njemało nastróžili su so wčera na­wječor pasažěrojo powjaznicy (Schwebebahn) we Wuppertalu, jako njejapcy objekty do woknow kabiny prasnychu, tak zo so puknychu. Za dokładnymi ­pozadkami podawka tuchwilu slědźa, zdźěli rěčnik policije. Potrjecheny wóz w depoće přepytuja. Nichtó so zranił njeje.

Prašenja kubłanja rozjimali

Dienstag, 21. Oktober 2025 geschrieben von:

Kubłanje steješe w srjedźišću zjězda Budyskeho­ wokrjesneho zwjazka CDU sobotu w „Knježim hosćencu“ w Njeswačidle. W tutym zwisku su wobdźělnicy jednohłósnje pozicisku papjeru wobzamknyli.

Njeswačidło (SN/MiP). Hladajo na ćežišćo schadźowanja bě sej wokrjesne předsydstwo CDU swojeho stronjana, sakskeho kultusoweho ministra Conrada Clemensa přeprosyło. Z přednoškom wo aktualnej kubłansko-politiskej situaciji w kraju wón diskusiju wo temje zahaji. W swojich wuwjedźenjach minister podšmórny, zo je wažne, zo aktualnu kubłansku infrastrukturu a jeje decentralne stejnišća zachowamy – předewšěm we wjesnych kónčinach. Wysoka šula Žitawa/Zhorjelc, hdźež poskićuja mjez druhim studij wučerstwa zwonka wulkich sakskich městow, je dobry přikład za to, zo „smy na dobrym puću“.

Přihotuja zetkanje prezidentow

Dienstag, 21. Oktober 2025 geschrieben von:

Washington (dpa/SN). USA a Ruska hotuja so na dalše zetkanje prezidentow Donalda Trumpa a Wladimira Putina nastupajo wójnu w Ukrainje. Wonkowny minister USA Marco Rubio bě ze swojim ruskim kolegu Sergejom Lawrowom telefonował, zo by zetkanje w Budapesće přihotował. Madźarski wonkowny minister Péter Szijjártó připowědźi, zo je wón na wopyt do Washingtona přeprošeny. Tež tam chcedźa zetkanje přihotować.

Němska prezentniša

Reykjavik (dpa/SN). Wohroženja ze stron Ruskeje dla chce Němska swoju prezencu w Islandskej zesylnić. Zakitowanski minister Boris Pistorius (SPD) je na swojim wopyće na kupje w dalokim sewjeru wotpowědny dokument podpisał, kotryž ma zakład za dalše zhromadne dźěło być. Islandska, kiž je w NATO partnerka Němskeje, je swojeho geografiskeho połoženja dla wažny strategiski dypk: Je móst do USA a Kanady a twori zdobom wrota do Arktiki.

Sarkozy do jastwa

Woclowa industrija w Sakskej tči – runje tak kaž druhdźe – w krizy. Tohodla sej zastupjerjo zawodow wot ­sakskeho hospodarskeho ministra Dirka Pantera (SPD) mjez druhim niše płaćizny za energiju žadaja. Na mjeztym štwórtym ­wjerškowym zetkanju wocloweje industrije Sakskeje su wčera w Freitalu wo tym wuradźowali. Foto: pa/dpa/Sebastian Kahnert

Scheel nastupi

Dienstag, 21. Oktober 2025 geschrieben von:
Drježdźany (dpa/SN). Něhdyši politikar Lěwicy Sebastian Scheel (49) budźe nowy statny sekretar w sakskim hospodarskim ministerstwje. Wón naslěduje Thomasa Kralinskeho (SPD), kotryž bě funkciju wot lěta 2022 wukonjał, zdźěli ministerstwo. Hospodarski minister Dirk Panter (SPD) bě ministerskeho prezidenta Michaela Kretschmera (CDU) wo to prosył, wosobu na tutym dźěłowym městnje wuměnić. Scheel je sakskim politikarjam derje znaty. Po studiju w Lipsku bě wón zapósłanc krajneho sejma a tam mjez druhim parlamentariski jednaćel. W Berlinje bě wón wot 2017 do 2020 statny sekretar a wot lěta 2021 senator zarjadnistwa za wuwiće města a bydlenja. 2024 bě swoje čłonstwo w Lěwicy cofnył. Kralinskeho bě Martin Dulig, předchadnik Pantera, do zastojnstwa powołał.

Přeslědźa zašłosć

Dienstag, 21. Oktober 2025 geschrieben von:
Berlin (dpa/SN). Ewangelska cyrkej ­Berlin-Braniborska-šleska Hornja Łužica (EKBO) chce w nowym projekće móžny NS-pozadk něhdyšich nawodow cyrkwje wuslědźić. Konkretnje chcedźa žiwjenje pjećoch prezidentow konsistorija a jich zastupjerjow w lětach 1933–1945 pře­pytować, krajna cyrkej zdźěli. Konsistorij bě swój čas nawjedowacy słužbny zarjad cyrkwinskeje prowincy Marka Brani­borska. Z pomocu přepytowanja chce EKBO wuslědźić, na kotre wašnje běchu prezidenća do njeprawa nacionalsocia­lizma zapřijeći, wšako tole dotal hišće wobswětlili njejsu, rjekny nětčiša pre­zidentka konsistorija Viola Vogel. Tole nětko konsekwentnje nachwataja. Z pomocu přepytowanja chcedźa demokra­tiske hódnoty wobkrućić, wona dale ­rjekny.

Chróšćan Šulerjo

Neuheiten LND