Wuměłstwo, rjemjesło a kreatiwita zwjazuja wobdźělnikow 19. mjezynarodneje rězbarskeje dźěłarnički w Miłočanskej skale. Dwě njedźeli je dźewjeć wuměłcow z cyłeho swěta w kreatiwnej zhromadnosći dźěłało. Su swoje ideje do drjewa a wšelakich družin kamjenja přeměnili a cyle rozdźělne skulptury zhotowili.
Němsko-Serbske ludowe dźiwadło je zastupjerjam medijow wčera hrajny plan sezony 2025/2026 předstajiło. Nimo toho informowachu wo změnach nastupajo personal a připowědźichu přichodny wulki jubilej.
Wuměłstwo, rjemjesło a kreatiwita zwjazuja wobdźělnikow 19. mjezynarodneje rězbarskeje dźěłarnički w Miłočanskej skale. Dwě njedźeli je dźewjeć wuměłcow z cyłeho swěta w kreatiwnej zhromadnosći dźěłało. Su swoje ideje do drjewa a wšelakich družin kamjenja přeměnili a cyle rozdźělne skulptury stworili.
Miłoćicy (SN/lmc). Ze swojej nowej skulpturu rězbar Bernhard Männel wobhladowarjow na cyle swójske wašnje puta. Jeho najnowša twórba předstaja rybu. Ryba pak njeje jedna z mnohich, ale cyle wosebita. „Njeje to jenož jednora ryba, ale karp, kotrehož pjericy so na prěni pohlad anatomisce korektne być njezdawaja“, wuměłc wujasnja. Płuwanske a wopušowe pjericy pokazuja doprědka, přećiwo přirodnym zakonjam. Tola runje to je wotpohlad. „Ryba ma kaž pućnik skutkować“, Männel wuswětla. „Pokazuje do wěsteho směra abo na něšto postajene, na wěcku, kotruž ma sej wobhladowar wotkryć.“
W Chrósćicach su minjenje tydźenje intensiwnje tradicionalnu pasionsku hru přihotowali, kotruž tam kóžde dźesać lět předstajeja. To wopřiješe proby, natwar jewišća, kostimy – a wězo tež hudźbu. Za hudźbnu kulisu je lětsa Jan Brězan-Hejduška z Drježdźan zamołwity. Lisa-Maria Cyžec je so z hudźbnikom wo jeho dźěle za kulisami rozmołwjała – wo kompoziciji, nahrawanju a wo tym, kak móžetej hudźba a jewišćo hromadźe intensiwne emocionalne dožiwjenje za přihladowarjow stworić.
Kak sy k tomu přišoł, hudźbu a zwukowu kulisu za pasionsku hru wuhotować?
Wuměłstwo, rjemjesło a kreatiwita zwjazuja wobdźělnikow 19. mjezynarodneje rězbarskeje dźěłarnički w Miłočanskej skale. Dwaj tydźenjej dołho je dźewjeć wuměłcow z cyłeho swěta w kreatiwnej zhromadnosći dźěłało. Tam su swoje ideje do drjewa a wšelakich družin kamjenja přeměnili a cyle rozdźělne skulptury stworili.
Miłoćicy (SN/lmc). Inok Tkachiviski a Inna Tkachiviska pochadźataj z Ukrainy a wobdźělištaj so lětsa druhi raz na mjezynarodnej rězbarskej dźěłarničce při Miłočanskej skale. Njejstaj jenož swójba, ale tež wuměłcaj – wobaj staj něhdy na uniwersiće wučiłoj. Mjeztym zo Inna dale wuwučuje a připódla skulptury zhotuje, wěnuje so Inok dospołnje rězbarstwu. Inna Tkachivska dźěła lětsa z drjewom. Jeje aktualny projekt prezentuje dwě wiolinje. Při tym njejsu wuměłči statiske formy wažne: „Skulptura ma dynamisce skutkować, dokelž so hudźba pohibuje. Hudźba je wšudźe, hudźba je žiwjenje“, praji Inna. Jeje wosebity poćah z hudźbu – rejowanje a spěwanje – chce wona do swójskeho projekta sobu zapřijeć.
W Budyskej Smolerjec kniharni dźensa na cyle wosebity jubilej zhladuja. Kniharnica a nawodnica Annett Šołćic mjeztym 40 lět swoje dźěło w Ludowym nakładnistwje Domowina wukonja. „W 9. lětniku je tehdyši wotrjadnik wobłuka rozšěrjenje Beno Kučank w Pančanskej šuli za powołanja w zawodźe wabił“, wona wuswětla. Po wotzamknjenju šule je so rodźena Kašečanka tuž w nakładnistwje přizjewiła, dokelž bě so doma tež stajnje z knihami zaběrała a je w polcach rjadowała. Smolerjec kniharnja tehdy scyła hišće njeeksistowaše. „Knihi předawachmy w druhich kniharnjach“, Annett Šołćic rozprawja. Tam pak njebě dosć městna, zo móhli serbske knihi w dosahacej měrje prezentować. Poskitk nakładnistwa bě wo wjele wjetši. „Na zawodnej zhromadźiznje krótko do přewróta namjetowach swójsku kniharnju zarjadować“, wona rozłoži. Tehdy politiska změna hišće wotwidźeć njebě. Wokoło lěta 1990 njeběchu kniharnje hižo z wobrotom ze serbskimi knihami spokojom. Wulki čas tuž, zo serbske nakładnistwo swójski wobchod załoži. Na Budyskej Pchalekowej bě wotwidźeć, zo tamniša galerija wućehnje.
Lipsk (SN). W nakładnistwje Veles je přełožk swětoweho klasikarja Georgea Orwella „Animal farm abo hotowe swinstwo“ wušoł. Martin Holanski je knihu přełožił, nowe ilustracije su wot Choćebuskeje wuměłče Siggiko. Dosłowo je literarna wědomostnica Juliane Rehnolt napisała.
Animal farm abo hotowe swinstwo je mudra a napjata stawizna, kotraž pokazuje, kak móc ludźi (abo zwěrjata) přeměnja. Kniha na to dopomina, kak wažnej ciwilna kuraža a kritiske myslenje stej.
Chłóšćenku za wuši a duch je sej wčera wječor něhdźe 40 wopytowarjow Smolerjec kniharnje lubić dało. Tam předstajištaj wudawaćel dr. Friedrich Pollack a lektor Michał Nuk njedawno w Ludowym nakładnistwje Domowina wušłu knihu „Z Prahi do Palestiny“.
Budyšin (SN/WŽ). Nowostka wobsahuje wotpowědnje swojemu podtitlej „reportaže z wichorojtych časow“ serbskeho nowinarja Jurja Wićaza (1899–1974). Po tym zo bě jednaćel LND Syman Pětr Cyž puć publikacije wot ideje hač k atraktiwnje wuhotowanej knize rysował, wzaštaj wudawaćel a lektor přitomnych sobu na wotměnjawe pućowanje po stacijach Wićazoweho nowinarskeho žiwjenja.