WOBCHADNE NJEZBOŽA žadachu sej loni w susodnej Čěskej 560 smjertnych woporow. Tole wupokazuje nachwilna statistika přisłušneho zarjada policije, wozjewjena spočatk noweho lěta. Dyrbjała-li spomnjena ličba naposledk doskónčna być, by to woznamjenjało, zo je 2016 najmjenje ludźi wot lěta 1961 na dróhach zahinyło. Dotal bě 2013 z 583 mortwymi po nadróžnych hawarijach było lěto z najmjenje woporami. Předloni bě 660 ludźi na dróhach žiwjenje přisadźiło.
Waršawa (dpa/SN). W mjeztym tři tydźenje trajacej krizy pólskeho parlamenta je so narodnokonserwatiwne knježerstwo prěnjemu žadanju opozicije podwoliło. Tak wone, kaž připowědźi, dotalne plany, dźěło žurnalistow we Waršawskim parlamenće wobmjezować, cofnje. „Dotal płaćiwe dźěłowe wuměnjenja za žurnalistow njezměnimy“, rjekny maršal sejma Stanisław Karczewski medijam.
Praha (ČŽ/K). Na městnje, na kotrymž běchu w Praze před 40 lětami zajeli disidentow Václava Havela, Ludvíka Vaculíka a Pavela Landovskeho, ćěkacych z wozjewjenjom Charty 77 před statnej wěstotu, su wčera prowizoriski pomnik wotkryli. Wón ma podobu póstoweho kašćika, zo móhli sej ludźo z njeho wobalki z tekstom Charty 77 wućahnyć.
Waršawa. Opozicija w pólskim sejmje ma plenarnu žurlu parlamenta dale wobsadźenu. Něhdźe 80 zapósłancow liberalneje Wobydlerskeje platformy, socialdemokratije a dalšich stron tam mjeztym dwaj tydźenjej bjez přestawki protestuje, najebać ćmu a hasnjene tepjenje. Tež přez hody tam wutrachu, wobradźenje bě tuž skerje prowizoriske. Zapósłancy protestuja přećiwo po jich měnjenju njedemokratiskemu postupowanju knježaceje narodnokonserwatiwneje strony Prawo a sprawnosć (PiS), kotraž bě etat kraja před tydźenjomaj po tumultach w pódlanskej žurli takrjec separatnje schwaliła, bjez opozicije a bjez medijow. Nimo toho sej parlamentownicy ze swojej akciju w sejmje žadaja, planowane wobmjezowanje dźěła žurnalistow w domje zaso cofnyć. Chcedźa z akciju hač do 11. januara pokročować, hdyž so sejm přichodny raz prawidłownje zeńdźe.
Praha (ČŽ/K). Nětčiša hłowa Čěskeje republiki Miloš Zeman je scyła prěni direktnje wuzwoleny prezident kraja. Po nastupje zastojnstwa w měrcu 2013 bě wšelkich jeho jednanjow dla wjele diskusijow, předewšěm mjez politikarjemi, hač njeměł prezidenta tola radšo zaso parlament powołać, kaž bě to tradicionelnje w Čěskosłowakskej a tohorunja w młodej Čěskej republice po lěće 1990 z wašnjom było. Ludnosć pak je mjeztym z přemóžacej wjetšinu za to, hłowu stata njeposrědnje wuzwolić, za čož wupraja so nic mjenje hač 84 procentow. Tole wujewja woprašowanje, kotrež je agentura Median w nadawku Čěskeho rozhłosa přewjedła. „Nětkole zwěsćena ličba je wo tójšto wjetša hač ta w lěće 2015, hdyž běchmy respondentam samsne prašenje podali“, rjekny rozhłosej sobudźěłaćer Mediana Daniel Prokop.
Wólby prezidenta ma pak jeno 17 procentow wobydlerjow za najwažniše ze wšěch. Porno tomu 44 procentow z nich to wólbam sejma přicpěwa. 36 procentow ma jedne kaž druhe za jenak wažne. Přichodne prezidentske wólby budu w Čěskej republice spočatk lěta 2018.
Silwester njerozžohnuje so jeno stare lěto, tón dźeń kónči so tež słowakski nawod Europskeje unije, štož je kraj prěni raz wukonjał. Přewzał bě zamołwity nadawk w chětro ćežkej chwili, mjenujcy njeposrědnje po rozsudźe britiskeje ludnosće za brexit, štož dźě je njemałe njewěstosće wuskutkowało. A do 1. julija bě w Brüsselu dosć diplomatow, kotřiž so z wobmyslenjemi nastupajo kmanosć Słowakskeje za tónle nadawk jeje wotpokazanja kwoty za ćěkancow dla njejsu tajili. Na rozžohnowanje z předsydstwa dósta knježerstwo chwalobne pohódnoćenje wot šefa Europskeje rady Donalda Tuska kaž tež wot předsydy Europskeje komisije Jeana-Claudea Junckera. Słowakska je migracisku agendu derje zmištrowała. Njeje swoje narodne pozicije wuzběhowała, ale předpołoži za to koncept fleksibelneje, efektiwneje solidarity po zasadźe, zo k rozrisanju krizy jednotliwe kraje přinošuja, dobrowólnje po swojich móžnosćach.
BOŽÍ DAR, hórniske miniměstačko z njecyłymi 400 wobydlerjemi w čěskich Rudnych horinach, je lětsa znowa rekordnje wjele póstoweho dźěła wobstarać dyrbjało. 84 200 posyłkow měješe w tamnišim informaciskim centrumje tónkróć specialny hodowny kołk dóstać, štož je 2 000 wjac hač loni a dohromady 382 kg. Z kołkowanjom běchu 1. decembra započeli, a mějachu z tym činić hač do sameje patoržicy. Najdalše puće běchu dopisy a pohladnicy měli do Mexika, Brazilskeje, Kazachstana, Kanady, Nowoseelandskeje a Chiny. Myslička, městačko Boží Dar z pomocu swojeho unikatneho mjena hodownje wuzběhnyć, bě so lěta 1994 zrodźiła a so zrazom jako přewšo wuspěšna wopokazała. Wot toho časa maja dźě tam lěto wob lěto wjace hodowneje póšty rozesłać. Ludźo móža swoje dopisy abo pohladnicy cyłe lěto słać we wobalce na adresu „Vánoční pošta Boží Dar 1, 362 62“. Frankěrowane dóstanu je potom na podatu adresu wróćene. Lětuši specialny hodowny kołk je wuměłča Irena Vyčítalová naćisnyła, a tón zwobraznja stilizowanu hodownu wozdobu kaž tež napis Boží Dar.