Tomaš Kreibich-Nawka, intendant Serbskeho ludoweho ansambla (SLA), piše k přilopkej „Nimoměry němski“ (SN z 22.10.):
Skrótšenje wěcnych wobstejnosćow resp. wopačne zwobraznjenje a wospjetowanje njereflektowanych faktow njemóža tak w rumje stejo wostać. Najprjedy k wumjetowanju přiběraceho přeněmčenja ansambla: Při produkciji „Dalina“ smy so wědomje za wužiwanje němskeje rěče rozsudźili, derje wědźo, zo njebudźe so tutón rozsud wšitkim hosćom spodobać.
W prěnim dźělu hry poskići so z „Fischerin“ (po spěwohrě Goetheho) z pjera Emilie Mayer prapremjera. Prapremjery so w originalu – tu w originalnej rěči – předstajeja. Tak wobchowachmy tež wjetšu orchestrowu wobsadku a njeschroblichmy so, twórbu našej wulkosći orchestra přiměrić. Jako kompromis poskići so přihladowarjam prěni raz profesionelne serbske nadtitulowanje.
Eliza Płocieniak-Alvarez wotmołwi na wozjewjeny list Cosimy Stracke-Nawka z 8. oktobra 2025 wo prapremjerje serije „Kito, Maja a potajna křinja“ na dźěćacym filmowym festiwalu:
Na filmowym festiwalu Schlingel w Kamjenicy njejednaše so wo serbsku prapremjeru. Ta wotmě so swjatočnje a z wulkim wopytom 22. septembra w Ralbicach. Tam pokazachu štyri epizody, serbscy rěčnicy a sobuskutkowacy Serbskeho rozhłosa su so předstajili a móžachu samo awtogramy dawać. Runje tohodla njebu němska prapremjera w Kamjenicy hišće raz medialnje přewodźana. Tuž so prašam: Hdźe měli potom scyła němsku wersiju zjawnje pokazać?
Tež serbšćina bě na festiwalu bjezdwěla prezentna: Koawtorka serije Lubina Hajduk-Veljkovićowa je so při předstajenju cyłeho teama na spočatku zarjadowanja serbsce na publikum wobroćiła a pokaza na serbsku tematiku serije. Hač njeje knjeni Stracke-Nawka to hišće na žurli była?
Christiana Piniekowa z Choćebuza: Tekst do wučby zapřijeć
Dźakuju so za wozjewjenje myslow Stanija Nawki pod nadpismom „Mosty nad bjezdnom“ w našim wječorniku 22. oktobra. Přihłosuju jemu we wšěm. To je wulkotny tekst, dokelž Nawka wobšěrnje, na bazy faktow a žiwjenju přiwobroćeny argumentuje a rěč je wuběrna. Tuž namjetuju, zo so hnydom do šulskeje wučby zapřija, na přikład w předmjetach towaršnostnowěda/prawniske kubłanje/hospodarstwo, geografija, nabožina/etika a wězo tež w serbšćinje, dokelž runje w tutych předmjetach dźe nimo posrědkowanja faktow wo to, zo zwučujetej a nawuknjetej so tekstowa interpretacija a diskusija.
Čitarka Serbskich Nowin Wórša Wićazowa z Chrósćic je nam slědowacy komentar připósłała: We wčerawšim wudaću Serbskich Nowin, dnja 22. oktobra, pod „Přilopk“ steješe mjez druhim, zo so „nowy rejowanski kruch baleta wo pampuchu ... ryzy němsce předstaja“. To je wopaki a by někotremužkuli Serbej (dźěćinje a dorostłym) z přičinu być móhło, předstajenje njewopytać. – Prawje ma rěkać, zo so balet pod prawym titulom „Mały pampuch“ w serbskej kaž tež w němskej tekstowej wersiji předstaja.
Přispomnjenje redakcije: Předstajenje budźe wotpowědnje hrajnemu planej w Budyskim domje SLA dwójce němsce (23.11. a 30.11.), w Chrósćicach 6.12. serbsce a w Choćebuzu 13.12. dwurěčnje.
Stani Nawka z Hamburga: Mosty nad bjezdnom:
Pontifex maximus – haj, to bě bamž Franciskus. Hač mjez katolskej cyrkwju a muslimami, hač mjez tradicijemi cyrkwje a žadosću za reformami, hač mjez bohatymi a chudymi – wón bě mostytwarc par excellence.
Mosćik k mojemu žiwjenju je tón, zo wopytach prěnjeho bjezdomneho w Hamburgu pod jednym mostom. Tutón čłowjek wočini mi mojej woči. To bě za mnje kluč do mojeho pozdźišeho, mjeztym tři lětdźesatki trajaceho angažementa za chudych a bjezdomnych.
W Hamburgu mamy wjace mostow hač we Venedigu, Amsterdamje a Londonje hromadźe. Je jich na 2 500! New York (wo wjele wjetša swětowa metropola) steji z tróšku wjace, mjenujcy 2 800 mostami na prěnim městnje. Dźensa je wjele Hamburgskich mostow, kaž po cyłym kraju, w chětro katastrofalnym stawje. Ale to je tež zjaw towaršnosće.
Mosty zwjazuja hajki, lěski, krajiny, města, haj samo kontinenty (Bosporus). Wone přeprěčeja hoberske doliny a zaliwy. Najdlěši (165 km) kaž tež najwyši (625 m) móst swěta stejitej w Chinje. Najdlěši móst Němskeje je w Hamburgu a je štyri kilometry dołhi.
Křesćan Krawc z Hrubjelčic poćahuje so na temu přinoška „Na slědach ludoweho basnika“ na dźensnišej 4. stronje SN:
Swjatočne zahajenje pomjatneje šćežki Pětra Młónka po Hodźiju a wokolnych wsach bě za naju překwapjenje. Njejsmoj wočakowałoj telko zajima za serbskeho ludoweho basnika. Hodźijska wulka cyrkej běše połnje wobsadźena. Poswjećenje so zahaji z nutrnosću. Na nju je witał Hodźijski farar a serbski superintendent Krystof Rummel. Z přewodom Měrćina Krawcowych dujerjow smy serbske spěwy spěwali, tež „Rjana Łužica“. Po tym busowa ekskursija po Młónkowych pućach a skutkowanišćach z wujasnjenjemi dr. Gerata Krawca z Hornjeho Wunjowa je była wobsahowje konkretna a derje zrozumić. Na kóncu smy so zetkali při kofeju a přewšo bohatej swačinje. Kelko přihotowanja za cyłe tute popołdnjo je trěbne było, za naju kaž kulturny festiwal. Za to so dźakujetaj Krawcec z Hrubjelčic.
„Serbska“ prapremjera we wobłuku lětušeho filmoweho festiwala Schlingel w Kamjenicy bě Cosimje Stracke-Nawka z přičinu, so kritisce pjera jimać:
Lukaš Novosad z Prahi reaguje na wutoru wozjewjeny čitarski list Tima Meškanka z Lipska:
„Nazyma započina so 22. septembra“, pisa w swojim teksće Timo Meškank. Hdyž na kalender hladamy nic astronomisce, ale meteorologisce, započina so nazyma 1. septembra a cyły požnjenc tohodla ličimy kaž nazymski měsac, štož kóždy najpozdźišo wot pěstowarnje wě.
Na podobne wašnje móžemy nimale kóždu sadu knjeza Meškanka problematizować. Kelko medialnych wustupow trjebamy, zo bychmy kajkužkuli temu jako derje wopisanu deklarować móhli a wědźeli, zo je ju towaršnosć woprawdźe zapřijała? Su nadawki politikarjow woprawdźe jenož technisce „so starać wo zakonske wuměnjenja“, abo wočakujemy wot politiki tež moralisku dimensiju? Wažny pak je wjeršk mojeje arogancy, kiž knjez Meškank zwjazuje z moju sadu: „Nimamy zajim, srjedźnu a wuchodnu Europu zrozumić“, najskerje dokelž je wón lětsa dowol na Balkanje spožiwał.
Timo Meškank z Lipska je nam sćěhowacy čitarski dopis sposrědkował:
Rozwažujo wo tym, hač měł přinošk Lukaša Novosada w SN 12. 9. komentować, sym dóšoł k wusudej, zo móhło to być wužitne. Njepostorkuju so na wobsahowych wuwjedźenjach awtora, ale na wašnju předstajenja maćizny. „Čehodla to nětko w nazymje pisam,“ praša so L. N. nimale na kóncu swojeho teksta. A wotmołwi chroble: „Dokelž su to za was zawěsće nowe informacije.“ Ně, njejsu to za nas žane nowe informacije, znapřećiwju jemu skrótka a zesłódka. A dodam připódla: Nazyma započina so 22. 9.
Ale wróćo k tekstej: Wšitcy Serbja wobknježa dźensa nimo swojeje maćeršćiny tež němčinu. Wo koncerće chorwatskeho spěwarja Thomsona su mj. dr. nadregionalne nowiny FAZ 6.7. a NZZ 7.7. wobšěrnje pisali. Někotři Serbja staršeho semestra wobknježa nimo toho tež čěšćinu. Wo róčnicy masakra w Srebrenicy je mjez druhim časopis Respekt 4. julija nadrobnje rozprawjał. Serbja njejsu hłupi wjesnjenjo, kotřiž su potrěbni rozswětlenja kajkehožkuli mudrowačka.
Měrćin Krawc, čłon Serbskeho sejma, piše pod napismom: Žiwe znamjo serbskeje wěry a žiwjenja
Njedźelu wječor mějach česć, poslednje předstajenje pasionskich hrow 2025 w Chrósćicach dožiwić – a sym přeco hišće hłuboko hnuty. Štož su tam na jewišću pokazali, bě wo wjele wjac hač činohra: Bě to awtentiske, skutkowne swědčenje žiweje wěry a žiweho serbstwa.
Dźiwadźelnicy a hrajerjo – nimale wšitcy wobydlerjo Chróšćanskeje wosady – su z wulkej zahoritosću a nutřkownym přeswědčenjom hrali. Přihladowar je zdźěla dospołnje zabył, zo bě to „jenož“ dźiwadło. Woni su w swojich rólach rozkćěli a je ze žiwjenjom napjelnili. Bě hnujace dožiwić, kak tu z wěry wony zhromadny skutk nasta, kotryž njeje jenož wuměłsce přeswědčił, ale tež hłuboke spirituelne a kulturne poselstwo sposrědkował.
Za mnje a druhich zapósłancow Serbskeho sejma, z kotrymiž sym so wuměnił je jasne: Tutón projekt njebě jenož jednotliwy wusahowacy podawk jedneje wsy, ale tež přikład druhim wosadam w serbskim sydlenskim rumje – katolskim runje tak kaž ewangelskim.