Bernd Pittkunings z Choćebuza piše wo swojich dožiwjenjach, jako bě njedawno z awtom w Sakskej po puću:
Z praktiskich přičin njejsym přećel němskeho federalizma. Bayerska abitura je w Badensko-Württembergskej připóznata, sakska raz haj raz ně, braniborska hižo, ale mjenjehódna. Tež na serbsku rěč ma federalizm wliw. Tak dyrbja braniborscy Serbja za „E-mail“ „e-majlka“ pisać, sakscy Serbja „e-mejlka“, po zdaću, dokelž zhromadne dźěło serbskeju rěčneju komisijow ze stron Braniborskeje a Sakskeje witane njeje. Wliw federalizma na wobchad na dróhach tohorunja mały njeje.
Hanzo Wylem-Kell, delnjoserbski rěčnik iniciatiwy za Serbski sejm, so wupraja, čehodla je k wuzamknjenju delnjołužiskeho rěčnika Rady starostow dr. Hartmuta Leipnera dóšło:
Wašnje, kak knjez Leipner spyta běh podawkow ze swojim skutkowanjom w zwisku z delnjoserbskimi starostami a ze swojim samowólnym jednanjom pozdźišo wusprawnić a k tomu zjawnosć instrumentalizować, dyrbi so sporjedźeć. Započało je so to z tym, zo je wón 12. měrca jeničce z dr. Frycom Libom wothłosowanu a přećiwo měnjenju dweju dalšeju na posedźenju rady přitomneju starostow Edith Pjeńkoweje a Ignaca Wjesele nowinsku zdźělenku wozjewił. Tam wón twjerdźi, zo starosća iniciatiwu za Serbski sejm hižo njepodpěruja. Tak su to Serbske Nowiny 13. měrca wozjewili. Projektej je z toho škoda nastała.
Postupowanje knjeza Leipnera rani § 4 (1) jednanskeho porjada Rady starostow, runje tak njewotpowěduje wone zasadam bazowodemokratiskeho jednanja. Nimo toho spřećiwja so wšitkim wot njeho sobu zdźěłanym a sobu zastupowanym rozsudam a konceptam.
21. koparske swětowe mišterstwa wotměja so wot 14. junija hač do 15. julija w Ruskej. Smy so mjez ludźimi prašeli, hač sej najebać móžny politiski bojkot turněra, wosebje ze stron zapadnych krajow, hry w telewiziji přiwšěm wobhladaja.
Cyril Pjech z Berlina: Dźiwam so stajnje znowa nad politiskej hłuposću zapadnych politikarjow. Kóžda akcija přećiwo Ruskej sylni nahladnosć Wladimira Putina w jeho ludźe na jednej stronje a strach wójny na tamnej. Abo su woni tajcy hazarderojo, zo samo z wójnu liča? Wšitke hry mišterstwow sej njewobhladam, wažne pak chcu sćěhować.
Halena Jancyna z Ralbic: Kopańca njeje runje moja najwoblubowaniša sportowa družina, ale při tajkich podawkach sej tež ja tu abo tamnu partiju wobhladam. Kotre to budu, wotwisuje wot časa. Přez beamer pola susodow dam sej tajku zawěsće lubić. Budźe-li móžno, činju to pola wohnjoweje wobory. Wobžaruju, zo stej politika a sport tak wusko zwjazanej. Politiske podawki a reakcije tajki sportowy wjeršk zaćěmnjeja.
Hdźe namakaja so jědźe z tradiciju, lětstotki wróćo sahacej? Wobsteji europska jědźna tafla? Što su kulinariske wosebitosće regionow? Prašenja to, z kotrymiž zaběra so awtor telewizijneje serije „Der Geschmack Europas“ Lojze Wieser. Ideja, so filmisce rozestajeć z jědźemi w jednotliwych regionach Europy, zakorjenenymi w nazhonjenjach jeje wobydlerjow a zwěčnjenymi w literaturje a spěwach, słowjenskeho nakładnika z korutanskeho Celoveca hižo mnohe lěta zaběra.
Dźensa swjeća w Ruskej Dźeń dobyća nad hitlerskim fašizmom. Politiski poměr Němskeje k Ruskej je tuchwilu přewšo chłódny. SN su so mjez Serbami prašeli, kak na to zhladuja.
Judith Wjenkec z Budyšina: Dopominajo so na swoje zetkanja z ruskimi wobydlerjemi, hač za čas swojeho přebytka w Jaroslawje abo w Němskej, dožiwich rozdźělne wuprajenja. Negatiwne měnjenje napřećo Němskej pak so njejewješe. Hladajo do Ruskeje škoduju, zo je so poměr mjez njej a našim krajom pohubjeńšił a zo je wid na Rusku tajki negatiwny. Nadźijomnje zamołwići spóznaja, zo njejsu konfrontacije a sankcije prawy puć k měrliwemu zhromadnemu žiwjenju. Bytostnej stej dialog a wuměna – kaž w Europje, tak po cyłym swěće.
Nětko dóšłe februarske čisło časopisa Česko-lužický věstník ma na titulnej stronje baseń „Serbske fible“ („Lužické slabikáře“). K tomu poda so najprjedy tele wujasnjenje: „We łužiskich Chrósćicach w februaru 1938 Kamjenski šulski inspektor Otto a jeho pomocnicy serbske fible a čitanki roztorhachu a do wohenja ćisnychu.“ Baseń bu 18. junija 1938 w nowinje „Naše hlasy“ wozjewjena. Awtor twórby z dźesać štučkami je Karel Sedláček. (Přispomnjenje: Karel Sedláček [1875–1939], přełožowaše basnje Ćišinskeho a druhich serbskich basnikow, bě čłon towarstwa Adolf Černý – M.K.). Najprjedy je w teksće rěč wo tym, zo so wučer nad swojimi rjenje serbsce rěčacymi šulerjemi wjeseleše. Po žadanjach knježerstwa pak dyrbješe so „młody serbski dorost hnydom do němskeho změnić“. Serbskemu wučerjej boli wutroba, jako inspektor do rjadownje zastupiwši widźi, zo maja „serbske dźěći njeněmsce pisane knižki“. Hnydom pokaza swoju móc, wolu, hrabny jednu, ju na połojcy roztorha, na zemju ćisny, na jej teptaše.“ Na kóncu basnje awtor Bohu prašenje staja: „Čehodla twój lud, twoji Serbja, dyrbja to wšitko wutrać, sami hinyć, dźěći zhubić?“
Jurij Łušćanski z Budyšina ma přispomnjenje k přinoškej pod nadpismom „Dźěłaja na ekskluziwnym časopisu“ wozjewjenym w Serbskich Nowinach póndźelu, 23. apryla:
W artiklu čitarstwo na prěnjej stronje zhoni, zo dźěłaja „w Chorwatskej a Słowjenskej tuchwilu na časopisu wo Krabaće ...“ A zo „dźěła so z wulkim entuziazmom na nowym časopisu z mjenom Krabat Svet – Krabatowy swět ... Časopis ma w štyrjoch rěčach – w chorwatšćinje, słowjenšćinje, němčinje a jendźelšćinje – w třiměsačnym rytmusu wuchadźeć. Wězo běše tež serbšćina tema, Monika Bračika wuswětli. Tola za přełožk su pjenjezy trěbne, kotrež tuchwilu lědma dosahaja.“ Tak daloko citaty z nastawka, kotrymž so jara dźiwam. To rěka, zo serbšćina njeje ekskluziwna dosć za ekskluziwny časopis wo Krabaće, wo wosobje, kotraž je we Łužicy a w Serbach tak abo hinak skutkowała a zwotkelž so dźeń a bóle legenda wo nim do swěta nosy. A dale w SN zhonimy, zo „w přichodnym wudaću měł to potom hosćenc z Łužicy być“, potomnica Jana Šadowica rozkładuje. Prima, to nas wšitkich wjeseli, znajmjeńša to. Ale bohužel nic po serbsku.
Jan Nuk z Radworja:
Ze zajimom čitach rozprawu w Serbskich Nowinach ze 16. apryla wo posedźenju Njeswačanskeje gmejnskeje rady, na kotrejž so mjez druhim wšelake žadanja Koslowčanow wobjednachu. Wosebje mje zwjesela, zo ma so pódla němskeho napisa „Rathaus“ na fasadźe gmejnskeho domu při něhdyšim dwórnišću nětko připrawić serbski napis „Radnica“. Kóždy raz, hdyž přez Njeswačidło jědu, so přez tule diskriminaciju Serbow w Njeswačanskej gmejnje mjerzam.
Drježdźany (ML/SN). „Při wětřikojtym a zymnym wjedrje wobdźiwachu dźesaćitysacy přihladowarjow zaso křižerjow, kotřiž běchu we Łužicy po puću. Suknju woblečeni a z cylindrom na hłowje su mužojo njedźelu na konjach jutrowne poselstwo spěwajo wozjewjeli. Po zdźělenju Zhorjelskeje policije zličichu při dźewjeć procesionach 30 700 přihladowarjow.“ Tak rozprawješe dźenik Dresdner Neueste Nachrichten wutoru wobšěrnje wo serbskim nałožku. „Dohromady bě něhdźe 1 500 křižerjow po puću. Tež bywši ministerski prezident Stanisław Tilich a mandźelska Weronika běštaj w Pančicach-Kukowje mjez přihladowarjemi.“ Čitar zhoni tež wo lěta 1830 prěni króć naspomnjenym jejkakulenju na Budyskim Hrodźišku, wo jutrownych jěcharjach w Cerkwicy (město Lubnjow) a wo stawiznach křižerskich procesionow.
Drježdźany (ML/SN). „Što bychu jutry w Sakskej bjez mnohostronskich pisanych tradicijow Serbow w Hornjej Łužicy byli? Do najstaršich z nich słuša dlěje hač 450 lět jěchanje křižerjow mjez Budyšinom a Kulowom. Na postajenych pućach woni jutrowničku w dźewjeć procesionach wjesołe poselstwo zrowastanjenja Jězusa Chrystusa wozjewjeja.“ Tak čitamy w nalětnim wudaću nadregionalneho časopisa „Meine Sachsen Zeit“ wo jutrach we łužiskim regionje, kotrež derje křižerski procesion wopisuje. Dale skedźbnja wone na jejkakulenje na Budyskim Hrodźišku. W dalšich krótkich přinoškach je tež wabiło za wopyt 21. serbskich jutrownojejkowych wikow w Slepom, na pyšenje jejkow jutry w Budyšinje a pokaza na jutrowne nałožki w Slepjanskej wosadźe kaž tež na poskitki tamnišeho Serbskeho kulturneho centruma. K tomu doda pisane fota wo nałožkach.
Křižerjo a dalše nałožki