Krabat tež w jendźelšćinje
Budyšin. Kompjuterowa hra „Krabat a potajnstwo serbskeho krala“ ma přichodnje w jendźelšćinje wuńć. Originalna software bě w lěće 2015 w serbšćinomaj a němčinje wušła. Nětko dźěła projektowa skupina Rapaki w nadawku Załožby za serbski lud na wersiji, kotruž chcedźa wot kónca februara na internetnej stronje Rapaki.de kaž tež we wjacorych digitalnych předawanišćach poskićeć.
Před wosypicami so škitać
Zhorjelc. Aktualny pad, zo je 23lětny muž ćežko na wosypicy (Masern) schorjeł, je Zhorjelskemu strowotniskemu zarjadej z přiležnosću, skedźbnjeć ludźi na dodźerženje šćěpjenskeje winowatosće. Wosypicy imunowy system čłowjeka jara słabja. Tak móža dalše chorosće wudyrić, pola młodostnych a dorosćenych samo zahorjenje mozoweje kóžki (Hirnhautentzündung).
Jónu wob lěto „kultowa jědź“
Tež w zymje woblubowane
Zły Komorow. Hotele a prózdninske domicile w Braniborskej su tež přez hody a silwester požadane. Swójbny park při Złokomorowskim jězorje je tele dny kompletnje wuknihowany, zdźěli zaměrowy zwjazk Łužiska jězorina Braniborskeje. Kónčina njewabi wopytowarjow jenož w lěću, ale je mjeztym mnohim tež w zymje dowolowy cil.
Za angažement počesćeni
Drježdźany. Sakska socialna ministerka Barbara Klepsch (SPD) a prezident krajneho sejma dr. Matthias Rößler staj něhdźe połsta čestnohamtsce angažowanych Saksow wuznamjeniłoj. Mjez tymi, kotrychž su zańdźeny pjatk na žurli krajneho sejma počesćili, bě nimo Petera Rössela ze Złyčina a Edmunda Wojtasa z Budyšina dalšich wosom angažowanych wosobow z Łužicy.
Najdlěši tunl přepodaty
Manipulacijow so njebojeć
Drježdźany. Klienća bankow w Sakskej nimaja so wulce wo manipulowane pjenježne awtomaty starosćić. Ani jenički pad njebu minjene jědnaće měsacow w swobodnym staće registrowany, zdźěleja dźensa fachowcy w Frankfurće nad Mohanom. Po cyłej Němskej to skerje hinak wupada. Dotal 428 padow su lětsa zličili. Loni bě jich dohromady 499, šěsć z toho w Sakskej.
Chce so znowa požadać
Zhorjelc. Město Zhorjelc chce so znowa za přiwzaće do lisćiny swětoweho kulturneho herbstwa požadać. Srjedźišćo tworić měli tónkróć stawizny byrgarskich domow, kotrež wjele zajimaweho wo bywšim wikowanskim systemje po-srědkuja, kaž město wčera zdźěli. Z wědomostnym přepytowanjom aktow wjelelětneho archiwara Richarda Jechta nadźija so Zhorjelc nětko lěpšich šansow.
Češa a knižna produkcija
Nowa CD Serbskeho rozhłosa
Budyšin. „Hej, Łužica“ rěka nowa CD z popularnymi serbskimi pěsnjemi. Projekt je Serbski rozhłós MDR z podpěru Załožby za serbski lud zwoprawdźił a dźensa wudał. Słyšeć móžeće tam mjez druhim Theju Čórlichec, Gabriela Mommera a Danielu Hazec. Cejdejka je w Serbskej kulturnej informaciji a w Smolerjec kniharni na předań. Spočatk noweho lěta ma tohorunja w syći přistupna być.
Podpěra tež łužiskim ratarjam
Drježdźany. Zarunansku přiražku 15,7 milionow eurow płaća tele dny něhdźe 2 900 ratarskim zawodam we wróćostajenych kónčinach Sakskeje, mjez druhim w Hornjołužiskej krajinje hole a hatow. Pjenjezy su z europskeho ratarskeho fondsa k wuwiću wjesneho ruma, zhromadneho nadawka „polěpšenje agrarneje struktury a škita přibrjohow“ a z dawkow, kaž přisłušne ministerstwo zdźěla.
Kosmetika z kawiara
Historiski dom předaty
Radwor. Sobu najstarše twarjenje Radworja je předate. Gmejnscy radźićeljo su wčera jednohłósnje tomu přihłosowali, zo „torož“ na nawsy Radworskemu předewzaćelej předadźa. Historiski dom z wobłukowymi wrotami słušeše nižozemskemu namrěwstwowemu zjednoćenstwu. Za čas NDR běštej w nim gmejnski zarjad a běrow prodrustwa.
Přihotuja klětuše wólby
Budyšin. Za komunalne wólby 26. meje 2019 wutworja w Budyskim wokrjesu znowa 14 wólbnych wokrjesow. Wólbny wuběrk nawjeduje Andrea Peter. Anja Marx ju zastupuje. Přisydnicy gremija su Elisabeth Nieft, Sandro Fiebig, Rüdiger Thürling a Carola Schmidt. Jich zastupuja Albrecht Bockisch, Michael Häring, Wolf Schönberg a Angelika Eckstein. Tomu je wokrjesny sejmik přihłosował.
Wuheń za krosnowarjow?
MENS lěto 2018 wuhódnoćiła
Wien. Organizacija Młodźiny europskich narodnych mjeńšin (MENS) je na poslednim zetkanju lěta 2018 minjeny kónc tydźenja we Wienje swoje aktiwity wuhódnoćiła. Mjez druhim su čłonojo štyri seminary z dohromady wjace hač 200 wobdźělnikami wuhotowali. Nimo toho planowachu klětuše zarjadowanja, kotrež zjimaja pod hesłom „MYnority – My say“, MENS online zdźěla.
Zajim za serbšćinu na Taiwanje
Taipeh. Na statnej uniwersiće taiwanskeje stolicy Taipeh wotměje so přichodny kónc tydźenja mjezynarodna konferenca wo wozrodźenju rěčow narodnych mjeńšin. Łužicu zastupuje předsydka Serbskeho šulskeho towarstwa Ludmila Budarjowa. Na Taiwanje prócuja so wo to, wožiwić a rozšěrić tamnišej mjeńšinowej rěči hakka a mandarin.
Nacistisku fabriku wotkryli
Bukowski dobyćer „Łužicy 2019“
Budyšin. Choćebuski dramatikar Oliver Bukowski je ze swojej dźiwadłowej hru „Syn“ wubědźowanje Budyskeho Němsko-Serbskeho ludoweho dźiwadła, Statneho dźiwadła Choćebuz a Noweho jewišća Zły Komorow „Łužicy 2019“ dobył. Nimo pjenježneho myta 10 000 eurow wopřijima wuznamjenjenje prapremjernu inscenaciju lěta 2020 w Złym Komorowje.
Zamołwja naležnosće Serbow
Zły Komorow. Anja Schmiedgen zamołwja wot 1. decembra serbske naležnosće w Złym Komorowje. Wona bu na zašłej měšćanskej radźe z wjetšinu hłosow – jeno štyrjo ze 37 běchu přećiwo tomu – do zastojnstwa powołana. Za serbske dźěło ma Schmiedgen tydźensce dwě hodźinje. Powołać zamołwitu za serbske naležnosće bě trjeba, dokelž přisłuša město wot lońšeho zaso serbskemu sydlenskemu rumej w Braniborskej.
Migraciski pakt UNO schwaleny
Hišće lětsa prěni wokolnik
Budyšin. Serbski institut budźe z wjacerěčnym wokolnikom wo slědźenjach a projektach w domje, wo wubranych zarjadowanjach a publikacijach kaž tež wo zajimawostkach z biblioteki a archiwa informować. Wokolnik ma dwójce, trójce wob lěto wuchadźeć, prěni hišće nětko w decembrje. Archiw spřistupnja wokolnik pod www.serbski-institut.de, tam njech so zajimcy tež přizjewja.
Nowy zešiwk hakle w februarje
Wojerecy. Nowe, 21. wudaće rjadu „Nowe Wojerowske zešiwki stawiznow“ njebudźe kaž zwučene w decembrje, ale hakle klětu w februarje. Na to skedźbnja měšćanske zarjadnistwo. Nowa brošura wo stawiznach města ma tróšku wobšěrniša a pisaniša być hač dotalne, w srjedźišću steja 750lětne stawizny Wojerec.
Studnje wusakuja suchoty dla
Komuny měli financy skrućić
Drježdźany. Sakski zličbowanski zarjad je komuny namołwjał, zo bychu swoje financy dale skrućili. Mnohe z nich dołh swojich jadrowych budgetow hižo wjacore lěta pomjeńšeja, je pak trjeba tónle kurs dale wjesć, rjekny šef zarjada Karl-Heinz Binus dźensa w Drježdźanach. Dokładny přehlad wo komunalnym dołhu pak zličbowanski zarjad nima.
Branšowy dźeń w Budyšinje
Budyšin. Předewzaća tekstilneje branše zepěraja so na sobudźěłaćerjow z wukraja, wuchadźa z wčerawšeho zarjadowanja tekstilneje a drastoweje branše w Budyskim załožerskim a technologiskim centrumje. Žadaja sej tuž spěchowanske programy za integraciju ludźi kaž tež dalše zawjazowanje němskich zarjadow. Na wuchodźe Němskeje je w branši něhdźe 16 000 ludźi přistajenych.
Towarstwam a iniciatiwam
Nasypnišćowa je póda lěta 2019
Berlin. Nasypnišćowu pódu su dźensa we wobłuku swětoweho dnja pódy na swjatočnosći w Berlinje jako „pódu lěta 2019“ wuwołali. Kaž sakske ministerstwo za wobswět a ratarstwo jako patron zdźěli, je po słowach ministra Thomasa Schmidta „nasypnišćowa póda w Sakskej a srjedźnej Němskej wuznamneho wudobywanja brunicy dla jara rozšěrjena“. Za tajku pódu je wosebity škit trěbny, zahajacy so hižo z rekultiwaciju.
Nowaj rjadaj Thespis-centruma
Budyšin. Transkulturny socio-dźiwadłowy Thespis-centrum je nowej rjadaj předstajił. Wotnětka wuhotuja kóždy prěni pjatk měsaca koncertny wječor „Bistro“. Zazběh twori zajutřišim program z mjezynarodnym ćělesom Musighistan. Wot januara poskića stajnje njedźelu pod hesłom „Za kachlemi so rjenje bachta“ bajki a powěsće w rozdźělnych rěčach.
Warnuja před paduchami