Kandidatow namjetować
Budyšin. Zwjazkowe předsydstwo Domowiny namołwja sakske župy, towarstwa a zwjazki, zapodać kandidatne namjety za wólby Rady za serbske naležnosće Sakskeje na dobu 2019–2024. Namjety maja hač do 15. awgusta do Domowinskeho zarjeda dóńć. Dalše informacije su wozjewjene na internetnej stronje www.domowina.de/hsb/aktualnosce.
Komolka ministerce Ernst pisała
Choćebuz. Kathleen Komolka ze staršiskeje iniciatiwy za wučbu serbšćiny je braniborsku ministerku za kubłanje, młodźinu a sport Brittu Ernst (SPD) wo wosobinsku rozmołwu do wólbow prosyła. Komolka chce ministerce rozłožić staw peticije wo zachowanju wučby a jej přepodać lisćiny podpismow a komentary. Dalša tema ma być perspektiwa serbskeho šulskeho postajenja.
Nowy šef centruma DEBAG
Film Vouka wuznamjenjeny
Kolkata. Krótkofilm Nature_Nature, kotryž je tuchwilu we wobłuku wustajeńcy „PŘECHOD 03 – WOBRAZY KRAJINY“ w Budyskim Serbskim muzeju widźeć, bě na 8. mjezynarodnym krótkofilmowym festiwalu w indiskim Kolkata (bywše Kalkutta) z mytom za najlěpši třih wuznamjenjeny. Hač do 25. awgusta je film hišće w Budyšinje widźeć, potom w Słowjenskej, Awstriskej a w Choćebuzu.
VVO winu wotpokazuje
Drježdźany. Na železniskimaj čaromaj Kamjenc–Drježdźany a Kinspork–Drježdźany jězdźa město ćahow tuchwilu busy. Čarje wobhospodarjace předewzaće Sakska měšćanska železnica bě zwiski minjeny štwórtk financnych ćežow dla njejapcy zastajiła. Wobchadny zwjazk VVO kóždužkuli zamołwitosć wotpokazuje.
Na kursaj čěšćiny
Najwyši warnowanski stopjeń
Drježdźany. Statny zawod Sakski lěs je za sewjerny Budyski wokrjes nastupajo strach lěsnych wohenjow najwyši warnowanski schodźenk 5 postajił. Potrjechene su wokoliny Wojerec, Hamora a Běłeje Wody. W zbytnym wokrjesu płaći dale stopjeń 4. Zawčerawšim je so blisko Čorneho Chołmca něhdźe 400 kwadratnych metrow lěsa paliło.
Ochranowske hesła wušli
Ochranow. Kniha „Wšědne hesła Ochranowskeje bratrowskeje wosady na lěto 2020“ je wot nětka na předań. Nimo němskeho wudaća předleži zběrka tež hižo w francoskej a španiskej rěči. Wot lěta 2001 wuńdu hesła w Ludowym nakładnistwje Domowina tež hornjoserbsce, druhi raz lětsa tež w delnjoserbšćinje.
Starosće po rozbuchnjenju
Drježdźany/Žitawa. Po eksploziji rozbuchliny při domje Žitawskeje politikarki Ramony Gehring (Lěwica) wutoru wječor pytaja dale za pozadkom. Žitawski wyši měšćanosta Thomas Zenker (njestronjan) starosći so mjeztym wo politisku klimu w měsće. „Hrozy strach za žiwjenje mnohich, hdyž sej ludźo mysla, zo měli so na tele wašnje ze sobu rozestajeć“, praji wón medijam.
ZVON zwyši płaćizny
Budyšin. Wot 1. awgusta maja ludźi wjace pjenjez za busowy abo ćahowy tiket na terenje Zaměroweho wobchadneho zwjazka Hornja Łužica-Delnja Šleska ZVON zapłaćić. To bě ZVON hižo w decembrje wyšich kóštow za sprit, personal a narunadłow dla wobzamknył. Tak stupa płaćizna za dnjowy tiket w terenje ZVON wot dotal 12 na 13,50 eurow.
Chcedźa dialog wuwabić
Choćebuz. „Ći tamni smy my – wobrazy disonantneje towaršnosće“ rěka fotowa wustajeńca, z kotrejž wěnuje so Braniborski krajny muzej za moderne wuměłstwo aktualnym towaršnostnym konfliktam. Chcedźa tak dialog mjez „Zmištrujemy to“ a „My smy lud“ wuwabić. Wustajeńcu wotewru 16. awgusta w Choćebuskim muzeju Dieselkrafwerk.
Murja z nowym mjezwočom
Twarske dźěła so dlija
Pančicy-Kukow. Hinak hač spočatnje planowane njebudźe pjekarnja w klóštrje Marijinej hwězdźe w Pančicach-Kukowje hač do kónca awgusta hotowa. Kaž zdźěli dźěłarnja za zbrašenych, ke kotrejž pjekarnja słuša, so twarske dźěła dlija. Tuchwilu njemóža hišće rjec, kak dołho dźěła w pjekarni hišće traja. To samsne přitrjechi za kofejownju a přechod do klóšterskeje zahrody.
We warjenskej bitwje
Mainz. We warjenskej show ZDF „Die Küchenschlacht“ je tón tydźeń Lubina Ješkec mjez mjezy-finalistami. Póndźelu přeswědči wona ze serbskej kwasnej poliwku a twarohowymi kulkami, wčera z aprikozowym tykancom a waflu. Najpozdźišo pjatk budźe jasne, hač zaćehnje z Chelna pochadźaca Serbowka a w Mnichowje skutkowaca kosmetikarka do finala najlěpšich šěsć hobbyjowych kucharjow.
Skóržba wotpokazana
Łužiska alianca skorži
Wětošow. Přećiwo rozsudej nawody braniborskeje krajneje wólbneje komisije, zo njesmě Łužiska alianca (ŁA) k wólbam braniborskeho krajneho sejma nastupić, je serbska strona Krajnemu wustawowemu sudnistwu skóržbu zapodała. Nimo krajneje lisćiny su tež wšitkich šěsć direktnych kandidatow aliancy za tři wólbne wokrjesy wotpokazali. ŁA njebě pozdatnje trěbnu ličbu podpěrowanskich podpismow docpěła.
Hry lěta wozjewjene
Konstanz. Towarstwo Hra lěta je lětušich dobyćerjow po nim pomjenowaneho wuznamjenjenja wozjewiło. Titul „Hra lěta“ přiznachu hódanskej hrě „Just One“, kotraž je „genialnje jednore zabłysknjenje dycha a garant komunikatiwneho wjesela“, kaž we wobkrućenju rěka. „Hra lěta za znawcow“ je deskowa hra „Machot křidłow“, najkmańša za dźěći rěka „Doł Wikingow“.
Křižowy puć na nowe wašnje
Kóń we wohenju zahinył
Kamjenc. Woheń w Brunjowskim konjencu je škodu něhdźe 200 000 eurow wuskutkował. Wohnjowa wobora zamó jón drje zhašeć a pjeć konjow wuchować, jedne zwěrjo pak w płomjenjach zahiny. Přičina wčera wječor wudyrjeneho wohenja dotal jasna njeje. Policija pad přepytuje, powěsćernja dpa zdźěla.
Indiska měri so na měsačk
Bangalore. Indiski zarjad za wuslědźenje swětnišća ISRO je dźensa sondu Chandrayaan-2 startował. Wona ma spočatk septembra měsačk docpěć a blisko južneho čopa zemskeho trabanta Rover mjenowane jězdźidło wusadźić. Mjez druhim su geologiske eksperimenty planowane. Šlachći-li so předewzaće, by so Indiska po Sowjetskim Zwjazku, USA a Chinje ze štwórtym krajom stała, kotremuž so tajka misija poradźi.
Hladanje po nowym modelu
Serbski přinošk w Pólskej
Wolimierz. Duwo Hara Crash zakónči jutře z wustupom na festiwalu Anarcho Folk Fest mału turneju po Pólskej. Předstaja tam swoju EP „Halfway Reveries“, kotraž nazymu tež jako winylowa tačel wuńdźe. Hudźbnikaj cyłka, kotryž hodźi so žanrej indietronica přirjadować, staj dotal mjez druhim w skupinomaj stoned hajtzer a Berlinska Dróha skutkowałoj.
Přećiwo hidźe w syći
Berlin. Składnostnje mjezynarodneho akciskeho dnja za potrjechenych kriminality z hidy póndźelu namołwitej narodny komitej hibanja No Hate Speech a Zwjazk žurnalistow Němskeje (DJV), w interneće „digitalnu ciwilnu kuražu“ pokazać a „preč njehladać, ale aktiwni a solidarni być. Mjeztym so tak hani, rani a hrozy, zo wěcowna diskusija často wjace móžna njeje“, w zdźělence DJV rěka.
Próstwy wo spěchowanje stajić
Přehladka wo mjeńšinach
Drježdźany. Pućowanska wustajeńca „Narod a mjeńšina w Europje“ je wotnětka w Sakskim statnym ministerstwje za nutřkowne přistupna. Wona wobswětluje wuznam awtochtonych ludow w dobje historiskeho nacionalizma a z tuteje nastatych narodnych krajow. Wuhotowarka přehladki je towarstwo „Spominanje a zetkanje“, zastupowace zajimy něhdy wuhnatych Němcow.
Žane chłostanki w Sakskej
Drježdźany. Wobdźělenja na demonstracijach Fridays for Future dla njeje hižo žana swójba w Sakskej dźělenku wo pokutnych pjenjezach dóstała. W Mannheimje (Badensko-Württembergska) su štyri swójby dźělenku wo pokutnych pjenjezach we wysokosći 88,50 eurow dóstali.
Potomnikow wotkryli
Łužiske jězory nimale połne
Rań. Wjetšina bywšich brunicowych jamow we Łužicy je k 88 procentam z wodu pjelnjena. To rjekny jednaćel Łužiskeje a srjedźoněmskeje towaršnosće hórnistwoweho zarjadnistwa Klaus Zschiedrich na kromje wopyta wobswětoweje ministerki Svenje Schulze (SPD) minjeny tydźeń w Ranju (Großräschen). Pławjenje chcedźa za tři lěta wotzamknjene měć. Zahajili běchu je před 23 lětami.
Městnje wupisanej
Zły Komorow/Lubin. Wokrjesaj Hornje Błóta-Łužica a Dubje-Błóta stej městnje zamołwiteju za serbske naležnosće na swojich internetnych stronach wupisałoj. Nadawk zamołwiteho je we wšěch naležnosćach komuny zajimy Serbow zastupować. Požadać móža so zajimcy w Złym Komorowje (Senftenberg) hač do 8. awgusta, w Lubinje (Lübben) hač do 10. awgusta.
Sydlišćo na jězorje dźesać lět