W druhej połojcy 19. lětstotka za čas industrializacije twarjachu tež w Hornjej Łužicy železniske čary. Runočasnje nastachu dwórnišća, stražniske chěžki a wuhibkarnje. W lětnjej seriji so rozhladujemy, kak trěbne wone něhdy běchu a što je so z nimi stało. (4)
Wo stykach Miny Witkojc
Berlin. Zwiski Delnich Serbow do Juhosłowjanskeje běchu jedne ćežišćo wědomostneje konferency wo kulturnych stykach srjedźneje Europy a Balkana w prěnjej połojcy 20. lětstotka w Berlinje. Dr. Viktor Zakar je tam wčera wo temje na přikładźe listowanja basnicy Miny Witkojc přednošował. Wuhotowałoj stej konferencu Makedonska akademija wědomosćow a Leibnizowe zhromadźenstwo za wědomosće Berlin.
Łužiscy studenća w Londonje
Choćebuz. Mustwo studentow Lausitz Dynamics Braniborskeje techniskeje uniwersity wubědźuje so wot dźensnišeho sobu na europskim Shell-Eco-marathonje w Londonje. Wotmysł mjezynarodneho wurisanja je konstruować jězdźidło, kotrež energiju tak eficientnje kaž móžno přetrjebuje. Łužičenjo wuwichu za to projekt MAMMUT po technologiji paliwoweje bańki.
Kolektu z kartu płaćić
Z alkoholom a bjez dowolnosće
Biskopicy. Wobsadce policajskeho awta napadny wčera rano w Biskopicach na Budyskej dróze Opel Astra, kotryž bě tam přespěšnje po puću. Zastojnicy jězdźidło zadźeržachu a kontrolowachu jeho wodźerja. Při tym so wukopa, zo bě 35lětny šofer do toho alkohol pił. Wotpowědny test pola njeho 1,12 promilow wunjese. Nimo toho policisća zwěsćichu, zo muž scyła žanu płaćiwu jězbnu dowolnosć njewobsedźi. Za wobaj deliktaj změje so wón nětko před sudnistwom zamołwić.
Budyšin (SN). Po Hłownym torhošću a po Bohatej hasy w Budyšinje je nětko móžno kolesować. Kaž měšćanske zarjadnistwo zdźěli, wotpowěduja tak přeću mnohich wobydlerjow, zo móhli wobchody spěšnišo docpěć. Přichodne tydźenje chcedźa w pospyće zwěsćić, hač je móžno, zo pěšcy a kolesowarjo měrliwje mjez sobu wuńdu. Test ma hač do 23. nowembra trać. Hač do nalěća chcedźa jón wuhódnoćić a potom wobzamknyć, hač smědźa kolesowarjo dale po Bohatej a po torhošću jězdźić. W pospyće za nich płaći, zo činja to jenož pomału a zo maja pěšcy stajnje „předjězbu“. Nazhonjenja wobydlerjow budu při wuhódnoćenju sobu wobkedźbować.
Bórze započnu twarić
Koćina (aha/SN). Wopytowarjow w połnje wobsadźenym wulkim stanje a mnohich dalšich hosći zwonka njeho witaše minjenu njedźelu Volkmar Korch we wobłuku Koćinskeho wjesneho swjedźenja na mjeztym 21. kotoł pisaneho. Jako je wjesny klub loni pod nawodom Marje Latoweje tajki program 20. raz přewjedł, měješe to poprawom posledni być. Po 15 lětach bě wona zamołwitosć za njón z rukow dała. Jeje naslědnik André Szczepanski pak je dobreho wothłosa dla z dalšimi čłonami wjesneje rady rozsudźił tradiciju dale wjesć.
Budyšin (CK/SN). W juniju bě w Hornjej Łužicy 18 831 žonow a muži jako bjezdźěłnych registrowanych. To je 469 mjenje hač w meji a samo 1 674 mjenje hač w samsnym času loni. Dale woteběrała je bjezdźěłnosć w Hornjej Łužicy dobreje hospodarskeje konjunktury dla, ale tež sezonalnych přičin. „Wuwiće minjenych dźesać lět pokazuje, zo je so ličba bjezdźěłnych wo wjace hač społojčiła“, rjekny operatiwna jednaćelka Budyskeje agentury za dźěło Ilona Winge-Paul, jako wona aktualne ličby z dźěłowych wikow předstaji. Před dźesać lětami bě we wuchodnej Sakskej 45 224 ludźi bjez dźěła.
„Dokelž su knihi předewzaćelow połne nadawkow, je jich zwólniwosć wulka nowych sobudźěłaćerjow přistajić“, Ilona Winge-Paul rozłoži. Jeje sobudźěłaćerjo móža tuchwilu 4 561 swobodnych dźěłowych městnow sposrědkować. We wobłuku podźělneho dźěłoweho časa maja 1 078 městnow, w předźěłacym přemysle 895, a na polu strowotnistwa a hladanja starych ludźi 430. Runja zašłym měsacam pytaja w tychle branšach najwjace nowych přistajenych.
Slepo (AK/SN). Wobydlerjo Miłoraza měli so na areal sewjernje Slepoho přesydlić. Kaž čłonojo Slepjanskeje gmejnskeje rady na wčerawšim wurjadnym posedźenju wobzamknychu, ma so za to twarski plan zdźěłać. Wudawki za njón zapłaći energijowy koncern LEAG, rjekny wčera zastupowacy wjesnjanosta Jörg Funda.
Plan zdźěłać traje něhdźe lěto. Hižo klětu chcedźa teren wotkryć, tak zo móža 2020 twarić započeć. Planowane mjez druhim je, Slepjanske pohrjebnišćo powjetšić a tam Miłoraske pohrjebnišćo sobu zapřijeć. Při Lěšćanskim puću ma nimo toho Miłoraska kupjel znowa nastać. Dotal njejasny je přichod tamnišeho sportnišća.
Bórkhamor (JoS/SN). Składnostnje wjesneho swjedźenja w Bórkhamoru k 120lětnemu wobstaću tamnišeje wohnjoweje wobory su kameradam minjeny kónc tydźenja nowy čołm z powětrowym zawkom typa Hovercraft přepodali. „Wuchowanski čołm je předwidźany za zasadźenja na Jantarowym, Šibojskim a na Sprjewinodołskim jězoru“, rjekny tam wjesnjanosta Manfred Heine (njestronjan). „W nuznym padźe hodźi so wón wězo tež po cyłej łužiskej jězorinje wužiwać.“
Z powětrowym zawkom wuhotowany čołm so takrjec na wodźe a na lodźe znošuje. Wón steji na připowěšaku, tak zo móža jón w nuznym padźe wšudźe transportować, hdźež je trěbny. Hovercraft skići pjeć wobornikam městno a jědźe po wodźe hač do 50 km/h spěšnje, po lodźe samo 70 km/h. 110 PS sylny motor čołm ćěri. Financowała je jón gmejna Sprjewiny Doł ze swójskimi srědkami a ze spěchowanjom Swobodneho stata Sakskeje.