Maja nowu pěstowarku
Choćebuz. Pěstowarnja „Villa Kunterbunt“ w Choćebuzu ma nowu kubłarku. Kaž Delnjoserbski rozhłós zdźěla, dźěła tam nětko Melanie Nickelojc ze Žylowa, kotraž bě w juniju wukubłanje wuspěšnje zakónčiła. 21lětna je horda na to, zo smě we Witaj-kubłanišću skutkować. Wšako je nowa pěstowarka sama wot prěnjeho žiwjenskeho lěta Witaj-dźěćo.
Namołwjeja ke kedźbnosći
Budyšin. 21 lěsnych wohenjow je lětsa hižo wjac hač dwaj hektaraj lěsa w Budyskim wokrjesu zničiło. Dźensa rano je statny zawod Sakske lěstnistwo za wokrjes warnowanske schodźenki 2 do 4 postajił. Wokoło Wojerec płaći schodźenk 2, w srjedźnym wokrjesu 4 a za južny dźěl schodźenk 3. Fachowcy wěšća, zo so połoženje hišće přiwótři, a namołwjeja ke kedźbnosći.
Wulke plany čěskeje armeje
To hižo započa ze žadnostku: z přeprošenjom na spěwanje do Hodźija! Přeprošenje po telefonje rěkaše: Jutře budźe Serbska bjesada spěwać, na farskej zahrodźe. Na wopyt přińdźe Serbska bjesada z Rakec. Chcemy jenož spěwać a so kusk zawjeselić. Mój Božo, wotmołwich, njemóžeće to prjedy rjec? Nimam terminowu protyku při sebi. Ale přińdu – połsta-, ně jedynapołstaprocentnje! Myslach wšak na sensačny podawk w stawiznach němskeho naroda, na hru Němska – Južna Koreja. Hłós ze słuchatka: To je rozsudźene, što chcedźa Korejčenjo přećiwo Němskej wučinić. Ja: Tak jasne to njeje. Korejčenjo su hibićiwši a bojowniši. Přeprošowar: Pójće nož! Ja: Haj wšak, porěču ze žonu.
Podhladneho lepili
Kulow. Zastojnicy Wojerowskeho policajskeho rewěra su zawčerawšim w rańšich hodźinach podhladneho paducha awta zajeli. Wobsedźer Audija A6 bě do toho pytnył, zo bě so na Bebelowej něchtó do jeho jězdźidła zadobył a wokna dele pušćił. Jako policisća přijědźechu, jim Kulowčan zdźěli, zo bě někoho podhladneho widźał. Pytajo w bliskosći lepichu zastojnicy 32lětneho muža, kiž so chowaše. Pola njeho namakachu někotre wěcy, kotrež bě z Audija spakosćił. Podhladneho dowjezechu na policajski rewěr. Nětko kriminalna policija přepytuje, hač steji tónle pospyt padustwa w zwisku z dalšimi jězdźidłowymi deliktami minjene dny w Kulowje.
Chrósćicy/Pančicy-Kukow (MG/SN). Dnja 6. julija 2003 bu Ekumeniski putniski puć wot městow Zhorjelca do Vacha swjatočnje poswjećeny. Składnostnje 15lětneho jubileja su na 460 kilometrow dołhej čarje kóžde 15 kilometrow kolik do zemje zbili a na nim woprawdźitu mušlu přičinili, na kotrejž steji ličba 15. Při tutych kolikach zetkaja so jutře, pjatk, we 18 hodź. małe skupinki k wječornej nutrnosći. Su to hospodowarjo, putnicy a aktiwni pućowarjo. Ale tež wšitcy zajimcy su přeprošeni. W Budyskim wokrjesu stejitej kolikaj, hdźež so tajki nyšpor wotměje, w Hornim Wunjowje před Opitzec hospodu a pola klóštra Marijineje hwězdy při zachodźe do Lipja.
W druhej połojcy 19. lětstotka za čas industrializacije twarjachu tež w Hornjej Łužicy železniske čary. Runočasnje nastachu dwórnišća, stražniske chěžki a wuhibkarnje. W lětnjej seriji so rozhladujemy, kak trěbne wone něhdy běchu a što je so z nimi stało. (4)
Wo stykach Miny Witkojc
Berlin. Zwiski Delnich Serbow do Juhosłowjanskeje běchu jedne ćežišćo wědomostneje konferency wo kulturnych stykach srjedźneje Europy a Balkana w prěnjej połojcy 20. lětstotka w Berlinje. Dr. Viktor Zakar je tam wčera wo temje na přikładźe listowanja basnicy Miny Witkojc přednošował. Wuhotowałoj stej konferencu Makedonska akademija wědomosćow a Leibnizowe zhromadźenstwo za wědomosće Berlin.
Łužiscy studenća w Londonje
Choćebuz. Mustwo studentow Lausitz Dynamics Braniborskeje techniskeje uniwersity wubědźuje so wot dźensnišeho sobu na europskim Shell-Eco-marathonje w Londonje. Wotmysł mjezynarodneho wurisanja je konstruować jězdźidło, kotrež energiju tak eficientnje kaž móžno přetrjebuje. Łužičenjo wuwichu za to projekt MAMMUT po technologiji paliwoweje bańki.
Kolektu z kartu płaćić
Z alkoholom a bjez dowolnosće
Biskopicy. Wobsadce policajskeho awta napadny wčera rano w Biskopicach na Budyskej dróze Opel Astra, kotryž bě tam přespěšnje po puću. Zastojnicy jězdźidło zadźeržachu a kontrolowachu jeho wodźerja. Při tym so wukopa, zo bě 35lětny šofer do toho alkohol pił. Wotpowědny test pola njeho 1,12 promilow wunjese. Nimo toho policisća zwěsćichu, zo muž scyła žanu płaćiwu jězbnu dowolnosć njewobsedźi. Za wobaj deliktaj změje so wón nětko před sudnistwom zamołwić.
Budyšin (SN). Po Hłownym torhošću a po Bohatej hasy w Budyšinje je nětko móžno kolesować. Kaž měšćanske zarjadnistwo zdźěli, wotpowěduja tak přeću mnohich wobydlerjow, zo móhli wobchody spěšnišo docpěć. Přichodne tydźenje chcedźa w pospyće zwěsćić, hač je móžno, zo pěšcy a kolesowarjo měrliwje mjez sobu wuńdu. Test ma hač do 23. nowembra trać. Hač do nalěća chcedźa jón wuhódnoćić a potom wobzamknyć, hač smědźa kolesowarjo dale po Bohatej a po torhošću jězdźić. W pospyće za nich płaći, zo činja to jenož pomału a zo maja pěšcy stajnje „předjězbu“. Nazhonjenja wobydlerjow budu při wuhódnoćenju sobu wobkedźbować.
Bórze započnu twarić