W hornjołužiskim regionje njeje runjewon wšědne, zo w cyrkwi wustajeńcu pokazuja. Jedna tajka wo sławnym molerju a rysowarju je nětko w Smječkečanskim Božim domje widźeć.
Smječkecy (AK/SN). Jeho najsławniša twórba je Ćah wjerchow w Drježdźanach, hdźež su widźeć sakscy regenća wot lěta 1127 hač do 1904. Stawizniski moler, rysowar a wučer prof. Wilhelm Walther (1826–1913) je w Sakskej, Čěskej a Šwicarskej hłuboke slědy zawostajił. „Wón bě jara mnohostronska, swětej wotewrjena a kreatiwna wosobina. W našej cyrkwi wisa jeho wolijowa mólba ‚Dobry pastyr‘ z lěta 1901“, praji Eberhard Zobel z Kamjenca. Wot lěta 1984 je wón čłon cyrkwinskeho předsydstwa Smječkečanskeje ewangelskeje wosady. Hač do kónca lěta skedźbnja tam wustajeńca na žiwjenje a skutk Wilhelma Walthera.
Techniskemu pomnikej při Budyskim dwórnišću hrozy njewěsty přichod. Tomu pak měšćanska rada přihladować nochce, kaž na wčerawšim posedźenju radźićelow rěkaše.
Budyšin (CK/SN). Na nju ludźo rady raz pohladnu, hdyž su při Budyskim dwórnišću. Nětko pak dyrbi stara parna lokomotiwa pódla dwórnišća preč. Dokelž wona městu njesłuša, zarjadnistwo žanu přičinu njewidźi so wo nju dale starać. Tole rjekny wyši měšćanosta Alexander Ahrens (njestronjan) wčera na posedźenju měšćanskeje rady. Inwestoraj staj dwórnišćo kupiłoj, a to z wuměnjenjom, zo je Němska železnica bjez „poćežowanjow“ přepoda. Lokomotiwu z kranom wotwjezć by 50 000 eurow płaćiło, praji Ahrens.
Přepytuja podhlad njeswěry
Bern. Skandal wo wuhotowanju swětowych koparskich mišterstwow w Němskej dale dźe. Kaž powěsćernja dpa dźensa zdźěli, přepytuje šwicarske statne rěčnistwo přećiwo Franzej Beckenbauerej podhlada njeswěry a płokanja pjenjez dla. Dotal njeje so wón k tomu bliže wuprajił.
Jara wulki zajim
Pirna. W sakskim statnym lěsnistwje zahaji přichodne dny 48 zajimcow swoje wukubłanje na lěsniskeho hospodarja, mjez nimi šěsć młodych žonow. W přichodnych třoch lětach zeznajomja so woni z najwšelakorišimi nadawkami a wobłukami lěsnistwa, informuje statne lěsnistwo. Zajim, so w statnym předewzaću wukubłać dać, je porno dalšim wukubłanskim směram přeco wulki.
Dyrbja zrěčenje podlěšić
Złyčin (AK/SN). Dźesaćlětny Gino Rössel ze Złyčina we Łazowskej gmejnje je so za lětuše šachowe swětowe mišterstwa w georgiskim Batumiju wot 17. do 31. oktobra w swojej starobnej klasy (sk) kwalifikował. Před lětomaj sta so wón w sk pod wosomlětnych z najmłódšim sakskim šachowym mištrom. Lětsa je wón najprjedy wobwodne mišterstwa w Drježdźanach dobył, po tym bu sakski mišter w Sebnitzu a po swjatkach wubědźi sej druhe městno na němskich mišterstwach. To bě za njeho jězdźenka na swětowe mišterstwa w Georgiskej.
Hižo jako šuler Wulkoždźarowskeje zakładneje šule chodźeše Gino na dźěłowu skupinu za šach. Dźensa ma jako šuler Wojerowskeho Lessingoweho gymnazija mnohich spěchowarjow, dźakowano kotrymž so wón wobstajnje dale wuwiwa. Mjez druhim je wón čłon Wojerowskeho šachoweho spěchowanskeho towarstwa ASP.
Nic njeboz, ale granata
Šunow. Spodźiwny metalowy nastroj su mějićeljo ležownosće zawčerawšim wječor w Šunowje při dźěle w zahrodce namakali. Spočatnje mějachu woni namakanku hišće za prědni dźěl stareje njebozoweje mašiny. Při blišim wobhladanju pak so wukopa, zo jedna so wo tankowu granatu. Powostanku z časa Druheje swětoweje wójny su sobudźěłaćerjo rozbuchlinu wotstronjowaceje słužby hišće samsny wječor wotwjezli a fachowje znješkódnili.
Wulka Dubrawa (CK/SN). Kónc septembra přijědźe nowe jězdźidło z připowěšakom na dwór Klukšanskeje dobrowólneje wohnjoweje wobory. Z 200 000 eurami je to lětsa najwjetša inwesticija gmejny Wulka Dubrawa. Bjez 89 000 eurow spěchowanskich srědkow wšak njemóhli sej jězdźidło scyła dowolić. Samsneje přičiny dla steji za planowanym nowotwarom gratownje w Klukšu přeco hišće tołsty prašak. „Chcemy-li za to spěchowanske srědki měć, dyrbimy najprjedy wohnjowoborny plan gmejny přiměrić“, podšmórny wjesnjanosta Lutz Mörbe (njestronjan) na wčerawšim posedźenju gmejnskeje rady. Zaměr, gratownju w lěće 2018 dotwarić, drje njedocpěja.
Zo móžachu radźićeljo wo hospodarskim planje 2016 hakle nětko rozsudźić, zaleži na wobšěrnej wotewrjenskej bilancy, kotruž dyrbjachu doppikoweho zličbowanskeho systema dla zdźěłać. Mjeztym zo planuja 5,3 miliony eurow dochodow, změja 5,8 milionow eurow wudawkow. Deficit poł miliona eurow nastanje wotpisanjow dla. Te dyrbi Wulka Dubrawa runja wšitkim druhim komunam nětko sama nadźěłać.
Na dźeń wotewrjenych duri přeproša njedźelu, 4. septembra, Błohašečanska zwěrjatownja. Tam nadźijeja so prawje wjele wopytowarjow, přetož bědźa so z napjatym połoženjom.
Błohašecy (SN/MWj). Wonkownje wuprudźa Błohašečanska zwěrjatownja při statnej dróze S 100 runjewon měrny zaćišć. Na wulkim dworje lědma někoho wuhladaš, jenož někotry psy znazdala šćowkać słyšiš. Za kulisami pak maja sobudźěłaćerjo dosć starosćow, kaž čłonka předsydstwa zwěrinoškitneho towarstwa Nicole Schmidt přeradźa. Tuchwilu staraja so tam wo něhdźe sto kóčkow, wo dźesać psow a někotre dalše skoćata. Mjeztym zo je kapacita kóčkow wućežena, móhli hač do 30 psow přiwzać. To pak wokomiknje móžno njeje, dokelž maja ze zawjedźenjom minimalneje mzdy mjenje sobudźěłaćerjow. „Smy dźě jeničce wot darow žiwi a njemóžemy sej nětko hižo telko sobudźěłaćerjow dowolić. Tež spěchowanske móžnosće su wobmjezowane“, praji Nicole Schmidt.