Aktualne połoženje na serbskim polu w Delnjej Łužicy bě dalše ćežišćo wuradźowanja Zwjazkoweho předsydstwa Domowiny minjeny pjatk w Choćebuzu. Nimo dźěławosće Rady za naležnosće Serbow bě ewaluacija serbskeje wučby wažna tema.
Choćebuz (HA/SN). Nawoda Choćebuskeje wotnožki Rěčneho centrum WITAJ dr. Viktor Zakar informowaše wo ewaluaciji serbskeje wučby, kotruž běchu w nadawku braniborskeho kubłanskeho ministerstwa a w zamołwitosći Lipšćanskeho Instituta za sorabistiku wot lěta 2015 do 2017 na wjace hač dwaceći zakładnych šulach w Delnjej Łužicy přewjedli. Do naprašowanja a přepytowanjow njejsu jeno serbšćinarki, serbšćinarjow a Witaj-šulerjow zapřijeli, ale runje tak staršich, wučerki a wučerjow.
Wotrow (jwo/SN). 16 młodostnych zetka so sobotu popołdnju we Wotrowskim młodźinskim klubje, mjez nimi zastupjerjo Njebjelčanskeho, Serbskopazličanskeho kaž tež Radworskeho młodźinskeho kluba. Tež studenća z Lipska a čłonojo Zwjazka serbskich studowacych běchu přijěli, zo bychu sej zhromadnje terminy za lěto 2019 wotrěčeli. Na zhromadźiznu přeprosyło bě Serbske młodźinske towarstwo Pawk. Wosebje za młodźinske kluby je dlěšodobne planowanje wažne, wšako chcedźa dwojenju terminow zadźěwać.
Budyšin/Choćebuz (SN/at). Naležnosće Delnjeje Łužicy steja sobu w srjedźišću přichodneho posedźenja Zwjazkoweho předsydstwa Domowiny pjatk w Choćebuzu. Tak ma gremij zastupjerja zjednoćenstwow Serbow do Rozhłosoweje rady Rozhłosa Berlin-Braniborska delegować, štož je po paragrafje 4a braniborskeho Serbskeho zakonja postajene. Župa Delnja Łužica je Marcusa Końcarja namjetowała. Zastupowacy jednaćel Domowiny měł zastojnstwo we wólbnej periodźe 2019–2023 wukonjeć a by načolnicu Dešnjanskeho domizniskeho muzeja Babetu Zenkerowu naslědował.
K dotalnej dźěławosći Rady za naležnosće Serbow Braniborskeje w nachilacej so wólbnej periodźe porěči jeje předsyda Torsten Mak. Wot njeho wočakuja zdobom wuhlad na předstejace nowowólby rady za dobu 2019–2024. Nawoda delnjoserbskeje wotnožki Rěčneho centruma WITAJ dr. Viktor Zakar informuje wo aktualnych kubłansko-politiskich prašenjach w Braniborskej.
Wot lěta 2016 je wón předsyda Domowinskeje skupiny Pančicy-Kukow, do toho skutkowaše hižo pjeć lět w předsydstwje skupiny. Rěč je wo wučerju na wuměnku Pětrje Korjeńku z Pančic-Kukowa. Za jeho čestnohamtski angažement spožči jemu třěšny zwjazk lětsa Čestne znamješko Domowiny.
Chrósćicy (SN/bn). Zwjazk serbskich wuměłcow je na swojej lětušej hłownej zhromadźiznje jednohłósnje wobzam-knył, spožčić Janej Bukej čestne čłonstwo. Minjeny pjatk přepodachu předsyda ZSW Jan Bělk, jeho naměstnik Bosćan Nawka a wjelelětny sobustaw předchadźaceho předsydstwa Alfons Wićaz wuznamnemu tworjacemu wuměłcej w Chrósćicach wopismo, lawdaciski spis a wulki, pisany kwěćel.
W swojej lawdaciji wuzběhny Bosćan Nawka wurjadnu rólu lawreata mjez druhim Myta Ćišinskeho, Myta Domowiny a Myta Europskeje unije za tworjace wuměłstwo kaž tež dotal jeničkeho serbskeho čestneho wobydlerja Budyšina za serbske tworjace wuměłstwo, jeho wliw na nje z wonym Jana Rawpa na serbsku wuměłsku hudźbu přirunujo: „Wón bě nowotar, pućrubar a nestor a je sej kaž lědma druha žiwa wosobina tele připó- znaće zasłužił.“ Jan Bělk dopomni so na swoje nazhonjenja jako šuler Jana Buka a zwěsći, zo „bě wón runje tak woblubowany kaž kompetentny wučer“.
Hišće hač do njedźele su čłonojo wšitkich serbskich towarstwow a zwjazkow namołwjeni wupjelnić naprašnik Domowiny. Hač do 9. oktobra bě jón 450 ludźi wupjelniło, kaž z internetneje strony narodneje organizacije Serbow wuchadźa.
Budyšin (SN/MiR). Předsydka lobbyjoweho wuběrka Domowiny Marka Cyžowa je na internetnej stronje www.Domowina.de wozjewiła, zo je „z dotal něhdźe 250 digitalnje dospołnje wupjelnjenych naprašnikow 36 procentow w němskej rěči, 57 hornjoserbsce a sydom delnjoserbsce wotmołwjenych“. Starobne skupiny su po něhdźe połojcy pod a nad 40 lětami, tež podźěl muži a žonow je wurunany. Wo anonymne wuhódnoćenje stara so Lipšćanska agentura za wične slědźenje dr. Judith Jahn.
Při najkrasnišim słónčnym wjedrje smy so my seniorojo Serbskeho šulskeho towarstwa kónc septembra z busom Poldrackec wozydłownistwa na swoju lětušu dnjowu wuprawu podali.
Naš zaměr běše Liberecski kraj a Čěski raj. Naš přewodnik Gunnar Buchwald, kiž běše hižo wospjet z nami po puću, je nam na tón dźeń wjele noweho, njeznateho a wobhladnjahódneho pokazał.
Prěni impozantny twar, kotryž wuhladachmy, bě w 13. lětstotku natwarjeny hród Frýdlant. Tón přeńdźe spočatk 17. lětstotka do wobsydstwa hrabje Albrechta von Wallensteina, sławneho wjednika wójska w Třicećilětnej wójnje (1618–1648).
Radwor (SN/MkWj). Něhdźe dwaceći zajimcow sćěhowaše wčera wječor přeprošenje předsydy Domowiny Dawida Statnika na „serbski wječor“, kotryž wotmě so w Radworskim hosćencu „Zelena hałžka“ při sportnišću. Z nowej formu zjawnostneho dźěła chce třěšny zwjazk ludźom rozłožić, kak gremije kaž załožbowa rada, Domowina a Radźe za serbske naležnosće Sakskeje a Braniborskeje dźěłaja. Při tym bě wčera spěšnje spóznajomne, zo je pobrachowacy dorost zamołwitym jedyn z hłownych problemow. Gmejnski radźićel Pětr Kliman namjetowaše, z wodźacymi ludźimi zaměrnje dźěłać a wjace młodych Serbow zdobyć. W tym zwisku rěčachu tež wo serbskim narodnym kubłanju w šuli. Bywši předsyda Domowiny Jan Nuk wospjetowaše swoje žadanje, předmjet „ludowědu“ zawjesć, zo by so narodne sebjewědomje młodych ludźi skrućiło.
Chcyjo nochcyjo zaběrachu so tež z bórzomnymi wólbami Serbskeho sejma. Dawid Statnik argumentowaše, zo njeby tajki sejm ničo na tuchwilnym połoženju Serbow změnić móhł, chibazo k dalšemu pačenju našeho ludu přinošuje.