To a tamne (20.12.21)

póndźela, 20. decembera 2021 spisane wot:

Ćeknjene domjace swinjo je policiju w porynsko-pfalcskim Bobenthalu za nós wodźiło. Po tym zo běchu skoćo bjezposrědnje při dróze widźeli, spytachu je zastojnicy wospjet podarmo popadnyć. Skónčnje skótna lěkarka z narkotiskej sykawu swinjo pohłuši. Dokelž wone na žanym statoku njepobrachuje, liča z tym, zo bě so přez francosku mjezu sem dóstało. „Hildegard“ je nětko w chlěwje Bobenthalskeho bura zaměstnjena a zbožowna.

Swětnišćowej turistaj z Japanskeje staj so ze stacije ISS zaso na zemju wróćiłoj. Kapsla, w kotrejž sedźeštaj japanski miliardar Yusaku Maezawa a toho asistent Yozo ­Hirani, je dźensa rano po planje w stepje centralnoaziskeje republiki Kazachstana přizemiła. Ruski kosmonawt Aleksander Misurkin je swětnišćoweju turistow tam a zaso wróćo na zemju přewodźał.

Zhorjelc (AK/SN). Lětsa znowa poswje­ćena Zhorjelska synagoga budźe prawje bórze wo někotre nabožne dokumenty bohatša. „Jedna so wo dźěle tory tudyšeje židowskeje wosady lěta 1938. Su to runje te dokumenty, kotrež pokazuja na wustawowe załoženje ludu Israel, a su centralne wuprajenja židowskeje wěry.“ To podšmórny 79lětny Uwe Mader, hač do lěta 2006 farar ewan­gelskeje wosady Kunnerwitz, wčera w Zhorjelskej radnicy. Tam přepoda wón zachowane tora-róle wyšemu měšćanosće Octavianej Ursu (CDU) a nawodźe radneho archiwa Siegfriedej Hoche.

Sudnistwo 2G zběhnyło

pjatk, 17. decembera 2021 spisane wot:

Hannover (dpa/SN). W zwadźe wo wobmjezowanja koronawirusa dla we wobchodach so něšto hiba: Wyše zarjadniske sudnistwo Delnjeje Sakskeje je hakle krót­ki čas płaćiwy wukaz „2G“ w tamnišich wobchodach zběhnyło. Naprawa njeje w boju přećiwo wirusej trěbna a njewotpowěduje zasadźe runoprawosće, sud­nicy rozsudźichu. Zwjazk wikowarjow to wita a namołwja druhe zwjazkowe kraje, prawidło 2G tohorunja zběhnyć.

Ličby spěšnje dosć njespaduja

Berlin (dpa/SN). Ličby natyknjenjow z koronawirusom hladajo na wućeženje intensiwnych stacijow chorownjow a rozpřestrěća noweje warianty omikron spěšnje dosć njespaduja, pisa Roberta Kochowy institut w swojej tydźenskej rozprawje. Wšitke škitne naprawy kaž wužiwanje nahubnika, redukowanje kon­taktow a dodźerženje prawidłow hy­gie­ny maja so tuž dale dodźeržeć a samo hišće přiwótřić, z instituta rěka.

W poslednim wokomiku

Fachowcy za wuhotowanje sněhakowarskich pistow su minjene dny w Drježdźanach podłu Łobja z kumštnym sněhom wubědźo­wansku čaru přihotowali. Tam přewjedu jutře a njedźelu cup najlěpšich sněhakowarjow swěta. Na zakładźe škitneho wukaza swobodneho stata koronu nastupajo budźe zarjadowanje bjez přihladowarjow. Foto: pa/Sebastian Kahnert

Wšelki wothłós na amplu

pjatk, 17. decembera 2021 spisane wot:
Berlin (dpa/SN). Zhladujo na nowe zwjazkowe knježerstwo SPD, Zelenych a FDP su měnjenja ludźi w Němskej dosć rozdźělne, kaž wuslědk. Tole je wuslědk naprašowanja slědźenskeho instituta YouGov wujewja. Po tym je 36 procentow ludźi optimistiskich, zo amplowa koalicija wužadanja přichoda zmištruje. 31 procentow ludźi porno tomu rjekny, zo nimaja w tym nastupanju žanu abo scyła žanu dowěru. 29 procentow wotmołwi ze „zdźěla/zdźěla“. Při tak mjenowanym „njedźelskim prašenju“ móže SPD swój předskok před uniju CDU/CSU wutwarić. Bychu-li zajutřišim, njedźelu, wólby zwjazkoweho sejma byli, by SPD dwaj procentaj přidobyła a 27 procentow hłosow dóstała. CDU a CSU přińdźetej zhromadnje na 23 proc., Zeleni na 16 proc. Stajnje jedyn procent přisadźiłoj byštej AfD (jědnaće proc.) a FDP (dźesać proc.). Lěwica ma dale šěsć procentow hłosow.

Hišće je nadźija

pjatk, 17. decembera 2021 spisane wot:
Drježdźany (dpa/SN). Sakska ministerka za turizm Barbara Klepsch (CDU) njeje nadźiju hišće cyle spušćiła, zo budźe sněha­kowarska sezona tola hišće móžna. „Nadźijamy so, zo móžemy ju 9. januara zahajić, byrnjež z wobmjezowanjemi a prawidłom 2G“, rjekny wona powě­sćerni dpa. Wažna je wyša kwota šćě­pjenja. Tež wućeženje chorownjow měło najprjedy raz woteběrać. Potom mamy šansu­ na sezonu, „byrnjež zapozdźenu a ze stratami“. Klepsch skedźbni tež na to, zo su w susodnej Čěskej sněhakowarske areale wotewrjene a zo ludźo z Němskeje tam jězdźa. To je za němskich hotelow­nikow a hosćencarjow „wězo hórke“.

Wulki nawal „postcovida“ dla

pjatk, 17. decembera 2021 spisane wot:

Lipsk (dpa/SN). Naprašowanja za lěkowanjom pacientow z dołhodobnymi symp­tomami schorjenja na koronawirus přesahuje móžnosće sakskeju uniwersitneju chorownjow w Drježdźanach a Lipsku. „Kapacity dawno hižo njedosahaja, tola wjace njeje tuchwilu móžno. Bychmy sej w tym nastupanju wjace pjenježneje pod­pěry ze stron chorobnych kasow přeli“, rjekny Paul Baum wot ambulancy Lipšćanskeje uniwersitneje kliniki za zastaranje pacientow z postcovidom. Tam lěkuja ludźi, kiž tež měsacy po přetratej infekciji z koronawirusom difuznych symp­tomow kaž nuzy při dychanju, wučer­panosće abo „mły w mozach“ dla ćerpja.

W Lipsku zastaruja tež potrjechenych z druhich zwjazkowych krajow kaž z Bayerskeje, Saksko-Anhaltskeje a Du­rinskeje. Podobne je połoženje na Drježdźanskej uniwersitnej klinice, kotraž poski­ća psychosomatiske rěčne hodźiny. Tež tam maja za nuznje trěbne, kapacity rozšěrić, zo móhli lěpje pomhać.

Njemóža so dojednać

pjatk, 17. decembera 2021 spisane wot:

Na wjerškowym zetkanju EU rozdźělnje na omikron reagowali

Brüssel (dpa/SN). Hladajo na wulke starosće noweje warianty koronawirusa omikron dla su čłonske kraje Europskeje unije wčera w Brüsselu za zhromadnej liniju­ nastupajo swobodne pućowanje po EU pytali. Na prěnim wjerškowym zetkanju EU z nowym němskim kanclerom Olafom Scholzom (SPD) běchu wjacori statni a knježerstwowi šefojo hladajo na nowe winowatosće testowanja skeptiscy. Při tym su kraje kaž Italska a Irska nowe prawidła dawno přesadźili. Tak hrozy zaso raz šmjatańca postajenjow w Europje. Tuchwilny certifikat jako dopokaz šćěpjenja abo wustrowjenja, kiž bě pućowanje po Europje dotal wolóžił, móhł hižo bórze swój wuznam zhubić.

To a tamne (17.12.21)

pjatk, 17. decembera 2021 spisane wot:

Sam do ćaha skočił je šěsć měsacow sta­ry­ psyk z mjenom Baldur w Münsteru a je bjez swojeho wobsedźerja wotjěł. Poli­cija pak so z pomocu interneta wo to postara, zo běštaj wón a wobsedźer spěšnje zaso zjednoćenaj. Tak twitterowaše z fotom psa, zo za jeho wobsedźerjom pyta. Muž tweet wuhlada a so přizjewi. Swědk bě wobkedźbował, kak pos na dwórnišću do ćaha skoči, a informowaše policiju.

Składowar wačokow je sej w lětadle w in­diskim Mumbaiju wusnył, po tym zo bě kófry zapakował. Lětadło ze slepym pasažěrom wotleća na to do Abu Dhabija. Hakle po přizemjenju w Zjednoćenych arabskich emiratach sobudźěłaćerjo lětanišća muža wuhladachu. Lěkarske přepytowanje wunjese, zo je jeho ćělny staw „stabilny a normalny“. Wón móžeše w samsnej mašinje wróćo lećeć, njesmě pak najprjedy raz swoju słužbu dale wukonjeć.

Kampanju za rěč hač do lěta 2024 dale wjesć

štwórtk, 16. decembera 2021 spisane wot:

Budyšin/Drježdźany (SN). Zapósłancy wšěch frakcijow Sakskeho krajneho sejma kaž tež zastupjerjo statneho ministerstwa za kulturu a turizm wobdźě­lichu so na wčerawšim, pandemije dla, online-posedźenju Rady za serbske naležnosće w Sakskej.

Aktualny staw imageoweje kampanje „Sorbisch? Na klar.“ rozłoži Christina Flume ze statneho ministerstwa za wědomosć, kulturu a turizm. Wona skedźbni na pozitiwne wuwiće wosebje w socialnych syćach kaž tež na někotre kedźbyhódne projekty, kaž su to „serbski“ ćah a bus, wuhotowanje fasady w Budyšinje a zawodny časopis w Nadróznej Hrabowce, kotrež tyja wědomju za Serbow a serbšćinu. Ministerstwo kampanju lětsa ze 130 000 eurami spěchuje. Kaž Christina Flume připowědźi, chcedźa kampanju tež klětu a w přichodnym dwójnym etaće swobodneho stata 2023/2024 dale wjesć To wuchadźa z nowinskeje informacije serbskeje rady. Jeje čłonojo prašachu so mjez druhim za ewaluaciju kampanje a dalšimi móžnosćemi wabjenja, kaž na přikład w rozhłosowych sćelakach.

Chróšćan Šulerjo

nowostki LND