Z wudaća: štwórtk, 10 septembera 2020

štwórtk, 10 septembera 2020 14:00

To a tamne (10.09.20)

Dospołnje wopiłoj stej so dwě starušce w spěšniku ICE z Berlina, zo skónčnje na chódbje ležeštej. Sanitetarjo a policisća wzachu jeju w Hannoveru z ćaha. Test wunjese pola 72lětneje Mnichowčanki štyri promile, jeje 75lětna přewodnica z Gütersloha měješe přeco hišće tři. Dokelž nochcyštej na žadyn pad do chorownje, dyrbještej do dweju celow policaj­skeje straže. Po šěsć hodźinach spara je so jimaj zaso widźomnje lěpje šło. Přičina žlokańcy njeje přiwšěm znata.

Ćelo z kupanskeho basenka wuswobodźili su wohnjowi wobornicy w městačku Tann njedaloko hessenskeho Fulda. Skoćo bě zakryće poola za krutu podłohu měło a so přełamało. Wobydlerjo domu słyšachu njezwučene zwuki a alarmowachu wohnjowych wobornikow. Tući wulki dźěl wody wuklumpachu a ćelo wućahnychu, kotrež bě z pastwy ćeknyło.

wozjewjene w: To a tamne
štwórtk, 10 septembera 2020 14:00

Njemało so dźiwał

W dwaceći přinoškach w běhu dźesać tydźenjow předstajichmy wam, lubi čitarjo našeho wječornika, w seriji „Naše towarstwa“ rjad serbskich cyłkow, kotrež hewak tak w zjawnosći njesteja. Přiwšěm wšitke z nich zaměrnje, wuspěšnje a předewšěm njesebičnje hižo njeličomne lěta, haj samo lětdźesatki dźěłaja, na dobro serbskosće a našeho ludu. Čitajo kóždy dźěl serije z wulkim zajimom sym so někotry raz njemało dźiwał, kelko elana a angažementa na wsach kaž tež w městach našeje Łužicy knježi. Sym dźakowny, zo móžach sej tónle swět wotkryć a něštožkuli ze stawi­znow towarstwow kaž tež tójšto noweho a dotal njeznateho zhonić. Akteram w jednotliwych towarstwach so dźakuju, zo so tak za dalewobstaće našeho ludu zasadźeja, zo swój puć kroča bjez­toho zo bychu w zjawnosći „wulki wětřik“ činili. To njepohonja jenož nas nowi­narjow do dalšeho dźěła, ale wšitkich, ­kotřiž na někajkežkuli wašnje za serbskosć skutkuja. Janek Wowčer

wozjewjene w: Łužica
štwórtk, 10 septembera 2020 14:00

„Wusud je rana, kiž sćežka zažije“

Bratislava (SŽ/K/SN). Jako předsydka specialneho sudnistwa w naležnosći zamordowanja nowinarja Jána Kuciaka a jeho njewjesty Martiny Kušniroveje lětsa 31. julija wozjewi, zo wozjewjenje wusuda z 5. awgusta na 3. september přesunu, su ludźo nastupajo pochłostanje zbywacych třoch wobskorženych wšo móžne wočakowali. Wosebje razniše pokuty, běchu dźě pječa nowe dopokazy jich winy nadešli. Bjez dźiwa tuž, zo nětko wozjewjeny rozsud z wuwinowanjom dweju sobu najbóle poćeženeju akterow – předewzaćela Mariana Kočnera a jeho pomocnicy Aleny Zsuzsoveje – zawostaja njezrozumjenje a wjele prašenjow. Najbóle zludani su starši woporow njeskutka. Nan zatřěleneho nowinarja Jozef Kuciak rjekny, zo je wuwinowanje Kočnera jeho zmotało. Mać njewjesty nowinarja Zlatica Kušnirová zludana jěrje přispomni: „Našej dźěsći stej w rowje, a Kočner so směje.“

wozjewjene w: Słowjanski wukraj
štwórtk, 10 septembera 2020 14:00

Měšćanosta nowu nawodnicu witał

Złokomorowski měšćanosta Andreas Fredrich (SPD) wita tule nowu nawodnicu turistiskeju informacijow w Złym Komorowje a we Wojerecach Danu Kersten, kotraž wot 1. septembra w zastojnstwje skutkuje. Do toho dźěłaše wona předewšěm ­digitalnje a poradźowaše ludźi na serwisowych stronach Check24 abo Arvato. Z jeje nazhonjenjow matej turistiskej informaciji přichodnje čerpać. Jednaćelka turisti­skeho zwjazka Łužiska jězorina Kathrin Winkler nadźija so synergijowych efektow. Kersten so nětko ze strukturami na městnje zeznajomja a nawjazuje zwiski k turistikarjam, hosćencarjam a přenajerjam. Foto: Łužiska jězorina/Katja Wersch

wozjewjene w: Hospodarstwo
štwórtk, 10 septembera 2020 14:00

Plahuja třista pčolacych ludow

Nimo wulkich nadregionalnych a w medijach prezentnych serbskich­ towarstwow mamy w dwurěčnej kónčinje njeličomne mjeńše a małe towarstwa, kotrež runje tak pilne­ dźěło wukonjeja, wo nich pak přewjele njezhoniš. W swojej lětnjej seriji­ lětsa tajke aktiwne cyłki před­stajamy, dźensa Serbsku pčólnicu (20/kónc).

Hižo naši prjedownicy běchu so pčołarjenju wěnowali. W 19. lětstotku zetkawachu so serbscy pčołarjo z Chrósćic, Wotrowa, Róžanta, Poršic a Slepoho w małych kruhach. Wot lěta 1905 schadźowachu so serbscy pčołarjo w tehdyšim Hórnikec hosćencu w Chrósćicach a rozmyslowachu wo zhromadnym towar­stwje, k čemuž lěto pozdźišo tež dóńdźe. Za prěnjeho předsydu Serbskeje pčólnicy bu Jakub Kmjeć wuzwoleny. Na swojich zhromadźiznach w Chrósćicach, Ralbicach, Wotrowje, Radworju a druhdźe zaběrachu so z prašenjemi, kak matki plahować, kołće twarić, wunoški powjetšić a nowe dopóznaća pčołarstwa nałožować. Čłonojo pčólnicy mějachu dohromady něhdźe 1 000 ludow, jeničce w Chrósćicach 120.

wozjewjene w: Łužica
Wosebity podawk budźe njedźelu, 13. septembra, w 15 hodź. w Koslowje. Tón dźeń poswjeća tam nowy pomnik, dopominacy na zničenje wsy kónc Druheje swětoweje wójny kaž tež na padłych a zhubjenych wjesnjanow. Hotowy budźe potom na fasadźe towarstwoweho domu nowy wobraz žorawja, kotryž tam Kerstin Roscher z Budyšina moluje. Foto: Feliks Haza

wozjewjene w: Łužica
štwórtk, 10 septembera 2020 14:00

Dyrbja bórze reagować

Přesydlenja Miłoraza dla gmejna Trjebin tójšto wobydlerjow zhubi

Trjebin (AK/SN). Za lěće 2021 a 2022 planuje gmejna Trjebin dwójny etat. To zdźěli komornica Carmen Petrick na zašłym posedźenju gmejnskeje rady. Přesydlenja wjetšiny Miłoražanow do Slepjanskeje gmejny dla Trjebinska tójšto wobydlerjow zhubi. Wjesnjanosta Waldemar Locke (CDU) z toho wuchadźa, zo změja na kóncu jenož hišće 600 woby­dlerjow. Potom njewoteběraja jenož klučowe připokazanja, ale tež srědki z dochodoweho dawka, kotrež su za fungowacu gmejnu sobu najwažniše.

„Jeničce z přeličenjom zakładneho kapitala so gmejnje Trjebin radźi hospodarski plan wurunać“, Waldemar Locke praji, rěčo wo jasnje woteběracej substancy. Hladajo na to ma wón za trěbne a njewotwobarajomne swoju gmejnu do Slepjanskeje zagmejnować. Wjesnjanosta gmejnskich radźićelow prošeše, wo tymle kroku dokładnje rozmyslować. Na kóncu, tak wón podšmórny, změja potom wobydlerjo rozsudźić.

wozjewjene w: Łužica
štwórtk, 10 septembera 2020 14:00

Do kina (10.09.20)

10.9.–16.9.2020

Budyski filmowy palast:

Break the Silence – The Movie: štw 20:00 | so 17:00 | nj 14:30 Hello Again – Ein Tag für immer: srj 19:45 New Mutants: wšědnje 17:30 a 19:45 | so a nj 15:00 Die Rückkehr der Wölfe: nj 14:00 Love Sarah – Liebe ist die wichtigste Zutat: wšědnje 17:00 a 20:00 972 Breakdowns – Auf dem Landweg nach New York: srj 19:30 Faking Bull­shit: wšědnje 17:30 a 19:45 After Truth: wšědnje 16:30, 17:15 a 20:00 | so 14:30 Tenet: wšědnje 16:30, 19:00 (nimo štw) a 19:30 Follow Me: wšědnje 19:45 (nimo srj) Doe Boonies – Eine bärenstarke Zeitreise: wšědnje 16:45 (nimo so) | so a nj 14:15 Max und die Wilde 7: so a nj 14:15 I Still Believe: wšědnje 20:00 (nimo srj) | štw, so, pó a srj 17:00 Into the Beat – Dein Herz tanzt: nj 14:45 The Climb: pj, nj a wu 17:00 Onward: Keine halben Sachen: so 14:45 Lassie – Eine abenteuerliche Reise: so a nj 14:30 ­Takeover – Voll Vertauscht: so 14.30

Wojerowski CineMotion:

wozjewjene w: Do kina
štwórtk, 10 septembera 2020 14:00

Dopominaja na njeskutki

Wojerecy. „Zabyte wopory NS-eutanazije“ rěka nowa wosebita wustajeńca, kotraž je tuchwilu we Wojerowskim měšćanskim muzeju na hrodźe widźeć. Pućowanska přehladka wopomnišća Pirna-Sonnenschein dopomina na 21 němsko- a pólskorěčnych taflach na wosudy wjace hač 2 500 ludźi, kotřiž stachu so w lětach 1940 do 1945 z woporom nacionalsocialistow. Zbrašenja abo psychiskeje chorosće dla płaćachu woni tehdy jako „žiwjenjanjehódni“. Jeničce w Pirnje su wjace hač 1 500 ludźi systematisce zamordo­wali. Wustajeńca wěnuje so tohorunja njekonsekwentnemu juristiskemu přesćěhanju mjenowanych złóstnistwow po Druhej swětowej wójnje.

Serenada w zelenym

wozjewjene w: Z městow a wsow
štwórtk, 10 septembera 2020 14:00

Hłownje přirodne motiwy widźeć

„Wo Bohu a cyłym swěće“ rěka hesło wustajeńcy, kotruž wotewru jutře we 18 hodź. we Łazowskim Domje Zejlerja a Smolerja. Tam pokazaja 25 mólbow Manfreda Richtera z Wóslinka. 82lětny je stajnje hižo rady molował, najprjedy pak bě zahrodnistwo wuknył a pozdźišo w tym wobłuku studował. Wot 1970tych lět skutkowaše jako wučer za hudźbu a wuměłstwo. Wjele lět zaběraše so z wobrazami swjatych a z ikonami, kotrež je molował. We Łazu wustajene wobrazy nastachu mjez druhim po pućowanjach we Łužicy a po lońšim dowolu w Pólskej. Hłownje widźeć su přirodne motiwy, z kotrychž wuchadźa, zo je čłowjek dźěl přirody. Foto: Andreas Kirschke

wozjewjene w: Łužica

Serbska debata

nowostki LND