Budyšin (SN/MkWj). Zapósłanc CDU w Sakskim kranym sejmje Marko Šiman wukonja dale ćišć, zo bychu awtodróhu A 4 mjez Drježdźanami a Zhorjelcom na šěsć jězdnych čarow wutwarili a železnisku čaru mjez Drježdźanami a Zhorjelcom skónčnje elektrifikowali. Zo by swoje žadanje potwjerdźił, je sej wón zastupnikow medijow předwčerawšim, wutoru, na awtodróhowy móst nad A 4 njedaloko Krakec přeprosył.
Předewšěm dale a bóle přiběracy wobchad nakładnych awtow Šimana starosći. Mjeztym wužiwa čaru wšědnje 16 000 nakładnych wozydłow, štož je třećina wšeho wobchada. Wot lěta 2013 je wobchad nakładnych awtow wo dźesać procentow rozrostł. Połoženje drje so přichodnje hišće přiwótři, dokelž so hospodarstwo w Pólskej derje wuwiwa. Tuž tež eksport tworow wottam, přewažnje do zapadnych krajow, dale rozrosće.
Podstupim (SN/MkWj). Wobchadźenje Braniborskeho krajneho sejma z iniciatiwu Minority SafePack (MSPI) na dobro mjeńšin bě wusahowaca tema posedźenja serbskeje rady předwčerawšim, wutoru. Zeńdźenja so koronakrizy dla wirtuelnje wotměwaja, a su přez livestream zjawnje přistupne, kaž předsydka rady Kathrin Šwjelina našemu wječornikej zdźěli. Braniborski krajny sejm bě 24. měrca z wjetšinu namjet Lěwicy a Swobodnych wolerjow wotpokazał MSPI podpěrać. Do toho bě Kathrin Šwjelina zapósłancow hišće raz wo podpěru prosyła. Wona kritizuje, zo njeje so sejm frakcije přesahujo na dobro hibanja wuprajił, ale zo su so zapósłancy po frakciskej disciplinje měli. Podobnje widźeše to generalna sekretarka FUEN Éva Pénzes, kotraž bě posedźenju rady přišaltowana. Wona skedźbni na rozsud Europskeho parlamenta na dobro iniciatiwy.
Dalše temy posedźenja běchu namjety serbskeje rady w zwisku ze strukturnej změnu. Rada kritizowaše, zo Sakska a Braniborska kóžda sama za so dźěłatej.
Berlin (SN). Zwjazkowu kanclerku Angelu Merkel (CDU) wuznamjenichu wčera z Europskim mytom wobydlerskich prawow Sintow a Romow. Je to mjeztym sedmy króć, zo su Sintojo a Romojo myto spožčili. Zwjazkowa kanclerka bu počesćena, dokelž je so po nastupje zastojnstwa w lěće 2005 wurjadnje za to zasadźała, zo po złóstnistwje holocausta na 500 000 Sintach a Romach na prawa tuteje mjeńšiny w jeje wjace hač 600lětnych stawiznach w Němskej a Europje zaso bóle dźiwaja. Tak rěka w zdźělence Centralneje rady němskich Sintow a Romow. Myto přepodał je předsyda rady Romani Rose zhromadnje z iniciatorom myta dr. Manfredom Lautenschlägerom.
Lawdaciju na zwjazkowu kanclerku měješe lawreat z lěta 2019, bywši słowakski prezident Andrej Kiska. Koronapandemije dla wotmě so spožčenje myta lětsa bjez hosći přez livestream.
Bratislava (dpa/SN). Jako sćěh po wšěm swěće pobrachowacych mikroelektroniskich dźělow dyrbja tež w słowakskej tworni awtotwarca Volkswagen produkciju wobmjezować. Wot dźensnišeho chce Volkswagen Slovakia w Bratislavskej tworni produkciju přezpólnych modelow SUV hač do pjatka, 7. meje, přetorhnyć. Małe awta chcedźa pak dale zhotowjeć, rěčnica předewzaća Lucia Kovarovič Makayová wčera medijam zdźěli. Hižo před tydźenjemi bě wona potwjerdźiła, zo njehodźi so wobmjezowanju produkcije zadźěwać, njedyrbjało-li so połoženje polěpšić. Tehdy pak njemóžeše wona hišće rjec, kotre modele su potrjechene a kak dołho móhło přetorhnjenje trać.
Bratislavska twornja zaběra we wobłuku koncerna Volkswagen cyle wosebite městno, dokelž zhotowjeja tam awta cyłkownje pjeć wšelakich markow. Zawod je nimo toho kmany, je-li trjeba, produkciju druhich mjezynarodnych městnosćow přewzać. Tuchwilu twari 12 000 sobudźěłaćerjow Volkswagen Slovakia w Bratislavje mjez druhim jězdźidła VW Touareg, Porsche Cayenne kaž tež Audi Q7 a Q8 a wjacore mjeńše modele.
Budyšin (SN/CoR). Zazběh projekta Budyskeho Kamjentneho domu za spěchowanje medijoweje kompetency we wokrjesu je minjeny pjatk něhdźe 20 ludźi online dožiwiło. Wot lońšeho januara hač do nowembra zwoprawdźi sociokulturny centrum předewzaće „Dialogi – wuměnjenja za poradźene diskursy na realnym a digitalnym swěće“, kotrež spěchuje Sakski krajny medijowy wustaw we wobłuku programa „Digitalizacija a demokratija“. Po witanju jednaćela Kamjentneho domu Torstena Wiegela předstaji Iryna Yaniv projekt, wusměrjacy so hłownje na wjesnych wobydlerjow. Po tym rozmołwješe so Manja Gruhnowa na podijowej diskusiji z Budyskim ewangelskim fararjom Christianom Tiedu, z nawodnicu projekta „Krizy – dialog – přichod“ na Drježdźanskej Techniskej uniwersiće dr. Cathleen Bochmann a ze sociologu Benjaminom Winklerom z Amadeuwa Antonijoweje załožby.
Kamjenc (UM/SN). „800 idejow za 800lětny Kamjenc“ – pod tutym hesłom steji kónc 2020 iniciěrowane wubědźowanje k wuhotowanju jubileja. W lěće 2025 chce město swoje prěnje naspomnjenje swjećić. Dotalny wothłós je zarjadnistwo Lessingoweho města zmužiło, podaty 31. měrc jako kónčny termin zapodaća idejow wo tři měsacy na 30. junij přesunyć. „Połsta namjetow je mjeztym dóšło, štož mamy za jara dobry rezultat“, informuje rěčnik měšćanskeho zarjadnistwa Thomas Käppler. Wobdźělili su so jednotliwe wosoby a towarstwa, ale tež wjesni předstejićerjo a institucije. Ze zarjadnistwa samoho, předewšěm z wobłuka měšćanskeho marketinga, maja tohorunja někotre přinoški.
Albrechtowki dla dyrbja so partnerojo mjez sobu dorozumić
Delnja Kina (CS/SN). Dokelž móhła Albrechtowka přichodnje w Delnjej Kinje při wulkej wodźe přez brjóh stupić, planuja tam škitne připrawy. Hižo loni je Budyska wobdźělenska a wobhospodarjenska towaršnosć (BBB) błóto z rěčnišća zrumowała. Lětsa su dalše naprawy předwidźane, mjez druhim wottwar zawěry. Mějićeljo su tomu přihłosowali, tuchwilu prócuja so wo wodoprawniske přizwolenje. W meji chcedźa próstwu wo spěchowanje zapodać a potom nadawk wupisać. Dale dyrbja do směra na Wuricy dnowny próh twarić. Wot planowanskeho běrowa namjetowanemu zapołoženju nasypa pak njejsu ani wobsedźerjo ležownosćow ani wjesni radźićeljo přihłosowali. Njedóńdźe-li k dojednanju, ma so procedura zawěsćenja twarskeho plana přewjesć, štož by projekt wo dwě do tři lěta přestorčiło.