Nowotwar Čornochołmčanskeho dźěćaceho dnjoweho přebywanišća „Krabat“, kotrež je w nošerstwje Dźěłaćerskeho dobroćelstwa (AWO), nětko po zymskej přestawce dale postupuje.
Čorny Chołmc (AK/SN). Klětu w januaru maja dźěći a personal z tuchwilneho stejnišća w Domje Davida Traugotta do noweho domicila při cyrkwi přećahnyć. To je Mirko Pink, měšćanosta za šule, dźěćace dnjowe přebywanišća a socialne naležnosće města Wojerec wčera na zběhance za projekt wobkrućił. Načasny płony twar ma bjez barjerow być. Aktualna kapacita leži pola dohromady 43 městnow, 20 we žłobiku a 23 w pěstowarni. Ličba dźěći w zarjadnišću, w kotrymž tež serbšćinu posrědkuja, bě minjene lěta dosć stabilna. Wo serbsku skupinu dwu- do štyrilětnych staratej so kubłarce Silvia Stephan a Daniela Stockfisch.
Budyšin (CS/SN). Budyscy měšćanscy radźićeljo dyrbjachu njedawno rozsudźić, za čo hižo planowane pjenjezy na kóncu wudadźa. Předwidźane dotal bě, připrawić škit před słóncom na južnym boku Budyskeje sukelnicy, zachować areal za padłych sowjetskich wojakow a přerjadować Rathenauwowe naměsto.
CDU pak bě próstwu stajiła, wužiwać pjenjezy za Caritu a Diakoniju jako přiražku. Wyši měšćanosta Alexander Ahrens (SPD) žadanju znapřećiwi. Wón rjekny, zo so běrowy komornistwa při słóncu tak wohrěwaja, zo horcota hižo znjesliwa njeje. Při tym runje tam dźěłacy etat zestajeja, kotryž sej wjetšina chwali. Tež srědki za sowjetske pohrjebnišćo skrótšić je wopačne znamjo.
Ruscy partnerojo kładu wulku wažnosć na tajke wopomnišća. Ahrens by so hańbował, dyrbjał-li ruskej delegaciji zanjechane pohrjebnišćo pokazać, a potwjerdźi: „Ruska njeje naš njepřećel!“
Pytaja paducha bleški limonady
Budyšin. Na tankowni při Budyskej Róžowej bě muž sobotu wječor wokoło sedmich blešku limonady spakosćił. Policija so z padom zaběra a prosy swědkow so pod tel. čo. 03591 / 356 0 přizjewić. Škoda wučinja 2,15 eurow. Za čas padustwa běchu wjacore wosoby w tankowni. Paduch bě markantny kabat z kapucu woblečeny.
4. meje 1981, potajkim dokładnje dźensa před 40 lětami, je Chróšćanska wjesna młodźina Sportowu jednotku Chrósćicy (SJC) załožiła. Poprawom wšak mamy rjec, znowa załožiła, dokelž běchu w serbskej wsy hižo před dobrym lětstotkom sport hajili, tak wot lěta 1924 ćěłozwučowanje w Sokołskej jednotce. Prěnje koparske towarstwo załožichu tam 1931 pod mjenom „Segelflugverein“. Tehdy hrajachu na pěskojtych polach pod Šibjeńcu a na łukach při Satkuli.
1934 dowolichu Chróšćanam, małe sportnišćo při šuli natwarić. Tam hrajachu domjacy tři lěta pod mjenom DJK (Deutsche Jugendkraft) hač do zakaza 1937 přez nacionalsocialistow. Nowozapočatk po Druhej swětowej wójnje bě ćežki. Krok po kroku pak je dale šło, tež w Chrósćicach, byrnjež sportowanje politiskich a towaršnostnych podawkow dla přeco zaso přetorhnjene było – w sportowej chronice SJC su jednotliwe wotrězki nadrobnje wopisane.
K štyrcetej róčnicy załoženja