Na swjatoh Mikławša překwapi Serbski ludowy ansambl najmłódšich přihladowarjow ze stawiznu „Překlepana liška“ z pjera Jěwy­-Marje Čornakec w serbskej rěči. Liška bě lochkomyslna a sčini sej ze žorćikom wjelka, mjedwjedźa a dźiwje swinjo za njepřećelow. Nětk ma kopicu dyrdomdejow přetrać. Kak to wuńdźe? Předstajeni budźetej 5. decembra w 16.30 hodź. w Radworskej „Meji“ a 6. decembra w 16 hodź. we Worklečanskim hosćencu „Ke kupowemu hatej“. Foto: SLA/Sandra Stirner

Na adwentne na dohodowne wiki

pjatk, 27. nowembera 2015 spisane wot:

Po tym zo su so hižo dźensa dopołdnja 632. Wjacławske wiki w Budyšinje zahajili, přeprošeja prěni adwentny kónc tydźenja hnydom na wjacore adwentne wiki­ w blišej a dalše wokolinje. Njedźelu w 14 hodź. wotměja so wone w Njebjelčicach na wjesnym parkowanišću. Po programje pěstowarskich dźěći móža holcy a hólcy rumpodichej swoje přeća přeradźić. Wo ćělne derjeměće postaraja so čłonojo domizniskeho towarstwa.

Hižo jutře, sobotu, wot 10 hodź. budu dohodowne wiki w Njeswačidle. W tym času wotewru wosebitu wustajeńcu historiskich hrajkow w domizniskim muzeju. W rumnosćach zwjazka seniorow móža dźěći poprjančki pjec, w 14 hodź. předstaja zakładni šulerjo swój program na žurli hosćenca. W 15 hodź. chce wjesnjanosta wulki wosušk nakrać. Po wulosowanju hodowneje tombole zaklinči dujerska hudźba.

W susodnym Holešowje přewjedu samsny dźeń wot 9 do 17 hodź. tohorunja małe adwentne wiki, a to w Pěčkec zahrodnistwje. Tam smědźa so wopytowarjo na wosebite poskitki wjeselić. Wawrikec catering změje horce wino, kołbaski a něštožkuli dalše přihotowane.

W měrcu dožiwi publikum w NSLDź serbskorěčnu premjeru krucha „Mój wuměrjeny kraj“ Jurja Kocha, dźensa wječor pak maja přihladowarjo składnosć, sej klasikarja z lěta 1977 wo wuhlowej problematice w Budyskim dźiwadle w němskej rěči wobhladać. Inscenacija intendanta Lutza Hillmanna bě w nalěću diskusiju wubudźiła. Foto: SN/Maćij Bulank

„Pućowanja – přeměna – identita“ rěka wustajeńca, kotruž su wčera w Choćebuskim Serbskim domje wotewrěli. Moler Wilfried Schulze z Drjenowa předstaja swoje aktualne twórby tež ze serbskimi motiwami. Přehladka je hač do 5. februara přistupna. Foto: Michael Helbig

Korutanski wuměłc Karl Vouk je wčera nawodnicy Budyskeho Serbskeho muzeja Christinje Boguszowej w přitomnosći direktora Załožby za serbski lud Marka Sucheho (wotprawa) štyri tafle swojeho wobrazoweho cykla „Satkula abo (s)twor(jen)a krajina“ přepodał. Załožba bě twórby kupiła a přewostaji je muzejej jako stajnu požčonku, kaž Serbski muzej zdźěli. Foto: SN/M. Bulank

We wobłuku projekta „Wuměłstwo a justica“ statneho ministerstwa justicy su předwčerawšim w Sakskim wyšim zarjadniskim sudnistwje na Budyskim hrodźe wustajeńcu S(CH)ICHTUNGEN wotewrěli. Borbora Wiesnerec předstaja w njej drjewjane skulptury a mólby we wosebje wulkich formatach. Mnozy wužichu składnosć, so ze serbskej wuměłču wo přehladce rozmołwjeć. Wustajeńca je hač do 29. januara 2016 we wotewrjenskich časach sudnistwa přistupna. Foto: Helena Palmanowa

Z bajku „Dźěd Mróz – dyrdomdeje w kuzłarskim lěsu“ měri so Němsko-Serbske ludowe dźiwadło wosebje na młody publikum. Premjera budźe njedźelu w 17 hodź. Foto: M. Nowotny

Njedźelu w nocy časniki přestajić

pjatk, 23. oktobera 2015 spisane wot:

Budyšin (SN). Posledni oktoberski kónc tydźenja wočakuje nas kóžde lěto sam­sny ritual: W nocy na njedźelu přeńdźemy wot lěćneho časa na zymski. Lětsa je to w nocy na 25. oktobra. Njedźelu změjemy hodźinu wjace, wonu, kotruž smy w měrcu ze zahajenjom lěćneho časa wotedali. Oficialnje so časniki rano w třoch na druhu hodźinu wróćo stajeja.

Wot njedźele je wječor wo hodźinu prjedy ćma a rano hišće tróšku swětlišo. Mnohim ludźom je tele přestajenje časa napinace, wšako dyrbi so ćěło hakle na to zwučić.

W minjenej hrajnej dobje w Delnjej Łužicy wuspěšna inscenacija „Nic so smjeć!“ dožiwi jutře, sobotu, swoju hornjoserbsku premjeru­ w Budyskim Dźiwadle na hrodźe. Komedija z pjera znateho chorwatskeho awtora Mira Gavrana lubi tež w přełožku Lubiny Hajduk­-Veljkovićoweje publikumej razantny, amizantny a překwapjacy dźiwadłowy wječor. Foto: Mirosław Nowotny

Wočakuja jubilejny wopyt

pjatk, 16. oktobera 2015 spisane wot:

Raduš (SN). Wosebita wustajeńca „Silberrausch und Berggeschrey – Archäologie des mittelalterlichen Bergbaus in Sachsen und Böhmen“ na Radušanskim słowjanskim hrodźišću je chětro wuspěšna. To zdźěla towarstwo Słowjanske hrodźi­šćo Raduš. W meji wotewrjena přehladka pokazuje mnohe originalne, předewšěm drjewjane namakanki, pochadźace ze srjedźowěkowskich podkopkow pola Dippoldiswaldy a Niederpöbela w Rudnych horinach. Nětko, w nazymskich prózdninach, kotrež budu wot póndźele tež w Braniborskej, wočakuja tam 30 000. wopytowarja.

„Jara wuspěšna je wustajeńca awdioguida dla, hdźež namakanki z mnohimi filmami a animacijemi rozłožeja“, wujasnja Anja Bodschwinna, „přehladka so tuž za swójby z dźěćimi derje hodźi.“ Hač do kónca měsaca hišće je prezentacija wšědnje wot 10 do 18 hodź. přistupna.

nowostki LND