Zwólniwym krajam pomhać

póndźela, 12. junija 2017 spisane wot:

Berlin (dpa/SN). Němska chce afriskim krajam, kotrež su k reformam zwólniwe, přidatnje 300 milionow eurow přewo­stajić. Tole je zwjazkowy wuwićowy minister Gerd Müller (CSU) w telewiziji ARD připowědźił. Při tym dźe hłownje wo bój přećiwo korupciji, wo lěpšu trans­parencu a wo zachowanje čłowjeskich prawow. Wuprajenja Müllera steja w zwisku z dźensa zahajacej so konferencu wjacorych afriskich statnych šefow w zwjaz­kowej stolicy Berlinje.

Namołwja k njeposłušnosći

Barcelona (dpa/SN). Na wulkozarja­dowanju na dobro ludoweho wothłosowanja wo samostatnosći španiskeho regiona Kataloniskeje je koparski trenar Josep­ „Pep“ Guardiola ludźi k ciwilnej njepo­słušnosći napřećo centralnemu knježerstwu namołwjał. „Wothłosujemy 1. oktobra wo našim přichodźe, byrnjež špa­niski stat tole nochcył“, rjekny wón wčera­ něhdźe 30 000 demonstrantam w Barcelonje. Ministerski prezident Mariano­ Rajoy bě wospjet rjekł, zo budźe so wotpačenju hospodarsce najsylnišeje kónčiny kraja ze wšěmi srědkami wo­barać.

Gabriel: Hrozy wójna

W dołhich rynkach su so ludźo dźensa při Hamburgskej Połobskej filharmoniji nastupili, zo bychu lisćiki za koncerty přichodneje hrajneje doby 2017/2018 dóstali. Někotři mějachu samo campingowe stólcy sobu. Spektakularny dom běchu w januaru wotewrěli. Zarjadowanja su stajnje wupředate. Foto: dpa/Christina Sabrowsky

Macron na puću wulkeho dobyća

póndźela, 12. junija 2017 spisane wot:
Paris (dpa/K/SN). Po wuličenju wšěch hłosow je wěste: Hibanje prezidenta Emmanuela Macrona je prěnje koło parlamentnych wólbow jasnje dobyło. Ze stronu MoDem nažnja wone 32,3 procenty hłosow. Wobydlerska prawica a konserwatiwni republikanojo přińdźechu hromadźe na 21,6 procentow. Socialisća eksprezidenta Françoisa Hollandea spadnychu hłuboko na 9,5 procentow. Lěpje wotrěznyli­ su z 13,2 procentomaj prawicarscy populisća Mariny Le Pen a lěwicarska strona z 11 procentami. Wólbne wobdźělenje bě z 48,7 procentami słabe. Doskónčny wuslědk wšak budźe hakle z druhim kołom za tydźeń postajene. Powšitkownje liča z tym, zo docpěje lěhwo­ Macrona z 577 sydłow znajmjeńša 4 00 a tak absolutnu wjetšinu.

Lěwica ma program

póndźela, 12. junija 2017 spisane wot:
Hannover (dpa/K/SN). Ze žadanjom za radikalnym přerozdźělowanjom a změnu zwjazkoweje wonkowneje politiki póńdźe Lěwica do wólbneho boja. Hannoverski stronski zjězd wobzamkny wólbny program, předwidźacy za milionarow dawki 75 procentow, zakładne zawěsćenje 1 050 eurow město Hartza IV, wotstronjenje NATO a kónc ze zasadźowanjom Zwjazkoweje wobory we wukraju. „Chcemy w tymle kraju změnić zakładny směr politiki“, praji načolna kandidatka Lěwicy Sahra Wagenknecht. Wot SPD a Zelenych je so Lěwica na stronskim zjězdźe wotpohladnje wotmjezowała, durje za čerwjeno-čerwjeno-zelenu koaliciju po wólbach zwjazkoweho sejma w septembru pak njezaprasła.

Saksku wustawu zeserbšćić dać

póndźela, 12. junija 2017 spisane wot:
Drježdźany (SN/MkWj). Dosć wobšěrny program měješe Rada za serbske naležnosće Sakskeje na swojim posedźenju minjeny pjatk w krajnej stolicy zmištrować. Tak zaběrachu so mjez druhim z próstwu wjacorych wobydlerjow, kotřiž chcyli wólbne podłožki w serbskej rěči dóstać, kaž předsydka rady, zapósłan- ča CDU w zwjazkowym sejmje Marja Michałkow­a na naprašowanje SN informuje. Ze zamołwitymi financneho mi­nisterstwa wuradźowachu, po kotrym puću móhli dwurěčnym komunam přidatne wudawki za přełožowanje abo dwurěčne tafle zarunać. Nimo toho su kriterije za Myto Zejlerja rozšěrili a wobzamknyli, zo prezidenta krajneho sejma Matthiasa Rößlera proša, saksku wustawu zeserbšćić dać.

Za zhromadny management

póndźela, 12. junija 2017 spisane wot:

Nutřkowni ministrojo krajow a Zwjazka so schadźuja

Drježdźany (dpa/SN). Bój přećiwo terorizmej je centralna tema dźensa za­hajeneje konferency nutřkownych mi­nistrow zwjazkowych krajow a Zwjazka w Drježdźanach. Wuradźowanja nawjeduje sakski nutřkowny minister Markus Ulbig (CDU). Wón bě sej hižo do zahajenja žadał, zo měli kraje a Zwjazk zhromadne dźěło zesylnić. To płaći na přikład tež při wobchadźenju z ćěkancami, kotřiž so we wšelakich zwjazkowych krajach ze wšelakimi identitami wudawaja. Tomu hodźało so zadźěwać, bychu-li so kraje a zwjazkowy zarjad za migraciju a ćěkancow mjezsobnje informowali.

Dalša wažna tema je wobchadźenje z tak mjenowanymi reichsbürgerami, kotřiž Němsku jako stat njepřipóznawaja a jeje zakonje ignoruja.

Radikalne strony wuspěšne

póndźela, 12. junija 2017 spisane wot:
Priština (dpa/K/SN). W dočasnych wólbach wčera w Kosowje su prawdźepo­dobnje radikalne strony wuspěšne byli. Woprašowanja wolerjow přez sćelak Klan Kosovo TV wujewjeja, zo docpě zwjazk stronow něhdyšich komanderow albanskich rebelow 40 procentow a nacionalistiske hibanje za samostatnosć 30 procentow. Konserwatiwna LDK dotalneho premiera Isy Mustafy přińdźe na třeće městno. Sylne pozicije radikalnych stron poćeža po měnjenju politologow jednanje ze Serbiskej, na čimž Europskej uniji zaleži. Běłohród chcył swoju prjedawšu prowincu, kotraž je wot lěta 2008 samostatna, zaso wróćo měć.

To a tamne (12.06.17)

póndźela, 12. junija 2017 spisane wot:

Protestujo přećiwo awtam přichilenym městam su sta kolesowarjow zdźěla abo samo cyle bjez drasty po Londonje jěli. World Naked Bike Ride wotměwa so kóžde­ lěto w mnohich městach, w Londonje je tale demo tradicionalnje najwjetša. Z nahim protestom pokazuja wobdźělnicy tež na strachi, kotrymž su kolesowarjo w městach wustajeni, hdźež po jich słowach přemało na dobro tohole wobswět škitaceho wobchadneho srědka činja.

Z awtom nana je třilětny w Bremenje do parkowaceju awtow zrazył. Hólčk bě wčera dopołdnja z klučikom awta w ruce swojej maćeri twochnył. Z dalokoposłužowakom wón awto wočini, zalěze do njeho a startowaše motor. Wóz na to zaskoči, prasny pak do pódla so parkowaceju awtow. Tak zražka jězbu třilětneho zdobom skónči. Na zbožo so nichtó nje­zrani, kaž w policajskim reporće steji.

Merkel w Mexiku

pjatk, 09. junija 2017 spisane wot:

Mexiko-city (dpa/SN). Zwjazkowa kanclerka Angela Merkel (CDU) je so dźensa we wobłuku swojeho tři dny trajaceho wopyta we Łaćonskej Americe do Mexika podała. Tam chce ze zamołwitymi w prěnim rjedźe wo wikowanskej politice prezidenta USA Donalda Trumpa rěčeć, kaž medije rozprawjeja. Wječor wočakuje němsku kanclerku prezident Enrique Peña Nieto. Wčera bě Merkel w argentinskej stolicy Buenosu Airesu.

UNO za diplomatiske srědki

New York (dpa/SN). Generalny sekretar UNO António Guterres je wšitkich wobdźělenych namołwjał, krizu w zwisku z Katarom diplomatisce rozrisać. Guterres sćěhuje połoženje w statach wokoło Persiskeho zaliwa „z wulkimi starosćemi“, zdźěli jeho rěčnik Stéphane Dujarric w New Yorku. Guterres wšitke kraje regiona namołwja, napjatosćam zadźěwać a „diplomatiske srědki“ zasadźić, zo bychu njedorozumjenja přewinyli.

Žada sej rozrisanje

Jedyn kaž druhi pječa łži

pjatk, 09. junija 2017 spisane wot:
Washington (dpa/K/SN). W aferje Ruskeje dla sej prezident USA Donald Trump a něhdyši šef FBI James Comey wzajomnje zełharstwo wumjetujetaj. Comey je wčera před přisłušnym wuběrkom kongresa wuprajał. Dźěše při tym wo łoskoćiwe prašenje, hač je prezident swój čas spytał zadźěwać přepytowanja přećiwo swojemu prjedawšemu poradźowarjej za wěstotu Michaelej Flynnej, kiž je pječa kontakty z Ruskej měł. Comey je to jasnje wobkrućił. Prawiznik Trumpa Marc Kasowitz měješe porno tomu w mjenje prezidenta přednjesć, zo prezident njeje rjekł, zo dyrbi FBI z přepytowanjemi přećiwo Flynnej přestać. A Trump tohorunja njeje nihdy rjekł, zo wočakuje wón wot Comeyja loyalnosć.

Chróšćan Šulerjo

nowostki LND