Křižowka (08.10.21)

pjatk, 08. oktobera 2021 spisane wot:

Wodorunje: 3 njefachowc, 5 ani prěni ani druhi, 6 rola, 7 hornjołužiske město, 10 dźěl awta, 13 stolica Letiskeje, 14 wobydler južneje Pólskeje, 15 nic pozdźe

Padorunje: 1 wašnje twara/drasćenja, 2 přisłušnik našeho ludu, 3 městnosć z pomnikom Ćišinskeho, 4 žro, 8 zjednoćenstwo, 9 nahladnosć, 11 waha zapakowanja, 12 póda

Čitajće w nowym rozhledźe (24.09.21)

pjatk, 24. septembera 2021 spisane wot:

„Wažny je sylny diskurs wo identiće“, namołwja prof. Christian Voß w interviewje, kotryž je Julian Nyča z nim za nowy Rozhlad wjedł. Voß je profesor za južnosłowjanske rěče na Humboldtowej uniwersiće w Berlinje a zaběra so wosebje ze słowjanskimi mjeńšinami w sewjernej Grjekskej, kotrež ze stron grjekskeho stata připóznate njejsu. Ze studentami slawistiki je nimo toho wjackróć w serbskej Łu­žicy był a naprašowanja a slědźenja přewjedł.

Kak móža zastupnicy mjeńšin a małych narodow sebjewědomje wustupować, rysuje Justyna Michniuk na přikładźe Shiny Novalinga z naroda Inuit, kotraž pěstuje na platformomaj Tik Tok a Instagram tradicionelne nadkyrkowe spěwanje (Kehlkopfgesang), z čimž po wšěm swěće wulki wothłós žněje. Zdobom skedźbnja wona na aktualne połoženje Inuit a wopisuje, kak je swoju identitu zaso namakała.

Fanojo oldtimerow, kaž na přikład tohole Robura, hotuja so na 4. zetkanje historiskich jězdźidłow 2. a 3. oktobra w Čornej Pumpje. Wobrubjacy program wopřijima mjez druhim tež hišće wustajeńcu rasowych nukli, „wiki dźělčkow“ a hudźbne přinoški, kaž na přikład spěwneho duwa Two Pieces a Grodkowskeho měšćanskeho chóra. Zastup je darmotny. Foto: Jost Schmidtchen

W Delnim Wujězdźe su so lajscy wuměłcy minjeny kónc tydźenja přirodźe, architekturje a rysowanju portreta wěnowali. Pod ­nawodom Maje Nageloweje (srjedźa) nastachu tak twórby we wšelakich technikach. Projekt Spěchowanskeho kruha za serbsku ludowu kulturu je wospjet zajimcow z Łužicy a za jeje mjezami přiwabił. Foto: SN/Hanka Šěnec

Płastowka (17.09.21)

pjatk, 17. septembera 2021 spisane wot:
1 kwasna wosoba, 2 Böhmerwald serbsce, 3 zmužitosć, 4 putniske městno w sewjernej Čěskej, 5 wěrnosć, 6 dalša kwasna wosoba, 7 nabožny čłowjek po puću, 8 kralowske bydło, 9 wuwěšk

W swójskej naležnosći

pjatk, 10. septembera 2021 spisane wot:

Dźens tydźenja, 3. septembra, su w ćišćerni na Horach, hdźež Serbske Nowiny ćišća, toše z nowinami roznošowarjam wopak pakowali. Po wuprajenju ćišćernje wužiwachu lisćinu, kotraž płaći wot póndźele do štwórtka, nic pak pjatkownu. Tak njejsu mnozy abonenća swoju nowinu dypkownje dóstali. W někotrych padach ani njebě wjace móžno nowinu dodawać. Tu so LND wo narunanje postara. Prosymy wo wodaće a prócujemy so, zo njeby so tajke něšto w přichodźe wospjetowało.

Wotrjad za rozšěrjenje LND

Dźěłarnja Dźěłań dźeń, Kamjentny dom, Krječmarjec kniharnja, Wjenkec rěznistwo, hosćenc Zeleny pysk a wobchod Zeleny róžk – tele Budyske adresy su wot wčerawšeho hač do 11. nowembra z hosćićelom wustajeńcy „#Provinzliebe?“. Z přehladku prezentuja wuměłcy Brim.Borium, Henry Töpfer, Melanie Gürtler, Franziska Paniz a Dimitar Stoykow swoje mólby, miniatury, instalacije, plakaty a portrety w sprjewinym měsće, z kotrymž su na najwšelakoriše wašnje zwjazani. Foto: Irena Janiw

„Struktura za tym“ je titl tróšku njewšědneje wustajeńcy w baroknej kubłowej kapałce Rudna (Reuden, město Kalawa), w kotrejž předstaja socialny dźěłaćer, rěčewědnik a grafikar Lutz Schoenherr z pfalcskeho Edenkobena hłownje w stilowej formje hard edge­ (kruta kroma) molowane abo ćišćane twórby. Wuchadźišćo jeho wobrazow su skoro přeco geometriske zakładne formy kruh, kwadrat a třiróžk. W centrumje přehladki, kotraž je hišće hač do 12. septembra wšědnje wot 10 do 18 hodź. přistupna, steja­ twórba „Marrakesch 6“ (srjedźa před wołtarom) a wjacore serije wurězkow z njeje. Foto: Renate Uckrow

„Serbski tranzit“ je dźiwadłowy kruch interdisciplinarneho kolektiwa SINT, kotryž pokazuja wot dźensnišeho njedaloko Choće­bu­za. Z busom podawaja so wopytowarjo takrjec „do zemje Łužicy, hłuboko do žiłow serbskeje mytologije“, pišu zarjadowarjo. Premjera je dźensa w 19 hodź., dalše předstajenja su 28. a 29. awgusta kaž tež 4. a 5. septembra, stajnje w 19 hodź. Foto: Robert Engel

Čitajće w nowym rozhledźe (27.08.21)

pjatk, 27. awgusta 2021 spisane wot:

Foto Hórnikecy (wjeršk točidła z ćernjowku) Jürgena Maćija debi titul aktualneho wudaća. Z nim dokumentuje wón industrijowe powostanki. Dlěje hač 40 lět wěnuje so Maćij Łužicy we wšěch jeje fasetach. Wuběr jeho fotow je lětsa pod titulom „Tief im Osten – Die Lausitz im Wandel 1976–2020“ wušoł. Eva Gaeding je so z publikaciju zaběrała a ju čitarjam na wutrobu kładźe. Dalša recensija je wot Cosimy Stracke-Nawka, kiž je sej mytowany film „Jaja“ Nory Wendt a Helle Stolecki wobhladała a spytała jeho wobrazowu rěč dodnić. Jeli chceće sej wo filmje swój­ski zaćišć stworić, składnostnje Nysoweho filmoweho festi­wala pokazaja jón 19. septembra w Budyskim Kamjentnym domje.

Evelyn Fiebiger je so składnostnje 250. narodnin organista, komponista a hudźbneho pedagogi při Krajnostawskim wučerskim seminarje z Augustom Bergtom rozestajała, rysuje jeho žiwjenjoběh a jeho spomóžne skutkowanje.

nowostki LND