W e wobłuku dweju dźěłarničkow pod nawodom designerki Saryh Gwiszcz
a wuměłče Andreje Tiebel-Quast su młodostni z Budyšina a wokoliny
swójske drastowe kolekcije zdźěłali a na modowej přehladce „Hip.Fancy.Art“ w Budyskim Kamjentnym domje předstajili. Njewšědne, na dlěšu skutkownosć wusměrjene materialije stejachu za nich runje tak w srjedźišću kaž za hižo etablěrowane labele, kotrež tam swoje produkty prezentowachu. Mjez nimi běchu na přikład delnjołužiscy zhotowjerjo Wurlawy, SerbskiKonsum kaž tež Muslibymusli z Pólskeje. Wosebitosć přehladki bě, zo su ju band Malty Rogackeho a hosćo hudźbnje wobru- bili.
najwyša pyramida Yucatána
Nohoch Mul
městnosć Mayow
„Ek Balam“
fota: julia młynkeclaguna
na pobrjohu
Karibiskeho morja
fijałkowy jězor Rio Lagartosprózdnjeńca
Zazil Tunich
25. decembra w 7.15 hodź., zymne štyri stopnje Celsiusa, dešć a tołsty nachribjetnik – tak stejachmy na Berlinskim lětanišću
a wjeselachmy so, zo so dyrdomdej skónčnje započina! Podachmy so zhromadnje na puć, zo bychmy sebi žiwjenje, kulturu, ludźi a hodowny čas w Mexiku zbližili.
Po dołhim lěće přez Atlantiski ocean docpěchmy skónčnje na wuchodnym pobrjohu Mexika ležace město Cancún, hdźež swoju dwutydźensku jězbu po połkupje Yucatán zahajichmy. Hižo w Němskej běchmy sej awta knihowali, z kotrymiž nastajichmy so wot Cancúna přez Valladolid, Mérida, Cobá a Tulum dale do Playa del Carmen.
Blisko Valladolida leži městnosć Mayow „Ek Balam“ – přełožene čorny jaguar. Hłowny twar tam słuša k najwjetšim dodźeržanym na Yucatánje a je wot lěta 1997 doskónčnje wuhrjebany.
Wroblik Frido a jeho přećeljo su zaso po puću. A to w nowej jutrownej stawiznje spisowaćelki Jěwy-Marje Čornakec. „Kak su wroblik Frido a jeho přećeljo jutry zaječki překwapili“ rěka najnowša kniha z LND, kotraž snano k jutram, lube dźěći, za was w hněžku leži.
A to je wobsah stawizny: Přećeljo su sej, na přeće zajaca Wuchača, wosebitu překwapjenku za małe zaječki wumyslili. Zaječki su staršimaj w dojutrownym času pilnje pomhali jeja pomolować. Tuž chwataja jutrońčku wćipne na zelenu łuku k wroblikej, myšce, žabce a jěžikej. Wroblik Frido, myška Pip-pip, žabka Šlapka kaž tež jěžik Kałačik staja jedyn po druhim zaječkam nadawk. Hnydom so wulke pytanje za jutrownymi jejemi započnje. Tola što to? Pytanje so dlije a dlije. Hdźe nož wostanu zaječki? Po dołhej chwili so skónčnje nawróća. Ale što dźerži kóždy zaječk w packomaj? Kak so stawizna kónči, zhoniće w zajimawej knižce. Wjele wjesela při čitanju přeje wam Dźěćiznak!Njeličomne stawiznički wě Łazowske stare dwórnišćo powědać. Nastało bě wone do lěta 1900. Tehdy zastawaše ćah hišće wosrjedź wsy. „Samo hosćenc tam mějachu. Pozdźišo zaměstnichu tam žłobik. Wot lěta 1996 je mebletwarc twarjenje wužiwał. Naposledk bě w nim tattoo-studijo“, powěda Maik Herzog. Wón je wot 2011 wotnajer a šefkuchar hosćenca „K běłemu konjej“ na torhošću. W oktobrje 2018 bě wón stare dwórnišćo kupił. Wot toho časa wón imobiliju přetwarja, a to na hosćenc z pensiju. Tak ma we łužiskej jězorinje dołhodobna atrakcija nastać.
Tuchwilny póstny dojutrowny čas je mnohim z přičinu so posćić. Serbsku žurnalistku Dianu Fryčec-Grimmigowu je rozmołwa z wobdźělnikami posćenskeho seminara w klóštrje Marijinej hwězdźe w Pančicach-Kukowje před něšto lětami samu k posćenju pohnuło. Wo swojich nazhonjenjach z hojenskim posćenjom wona tule rozprawja.
„Znowazjednoćenje Němskeje – són a woprawdźitosć“ rěka kapsna kniha z pjera Waltera Leonharda. Rodźeny Durinčan je 40 lět we Wětrowskej šamotowni dźěłał. Serbske Nowiny wozjewjeja jeho trochu wudospołnjene, wot Arnda Zoby a Friedharda Krawca z přećelnej dowolnosću nakładnistwa DeBehr zeserbšćene dopomnjenki.
W lěće 1979 stach so z produkciskim nawodu za wšě twornje Wětrowa, zamołwitym za přihot produkcije a za dokumentaciju zhotowjenych jednotliwych wudźěłkow; lěta 1982 dowěrichu mi funkciju direktora za nakup, rozšěrjenje a bilancowanje. W tej dźěławosći běch za čas přewróta rozsudnje sobu zamołwity za to, přetworić Wětrowsku šamotownju na towaršnosć z wobmjezowanym rukowanjom (tzwr).
W horće Malešanskeje Witaj-přebywarnje „K wódnemu mužej“ smy po hodźoch zhromadnje přemyslowali, što w zymskich prózdninach činić. Na kóždy pad dyrbi dźeń hrajkanja być, sej prajachmy. A warić tež chcemy. Zaběru w sněze smy tohorunja planowali. Ale to běše lětsa bjez zmysła.