Pedalej zaměniła
Kamjenc. Při wuparkowanju na Njebjelčanskej dróze je předwčerawšim w Kamjencu 77lětna wodźerka VWja město spinadła na płun stupiła. Jeje awto zrazy na to do Opela a suny jón dźesać metrow dale, hdźež steješe 76lětna pěška. Wona so při tym ćežko zrani, zo dyrbjachu ju do chorownje dowjezć.
Wot awgusta 2018 počesći Budyski wokrjes angažowane wosobiny z wuznamjenjenjom „Čestnohamtski měsaca“. Na te wašnje dźakowachu so nětko we Wojerecach Gabrieli Linakowej za jeje skutkowanje na dobro serbstwa.
Wojerecy (SN). Hajenje serbskeje ludoweje kultury kaž tež zachowanje a nałožowanje serbskeje rěče je za přichodne generacije wosebity nadawk wobydlerskeho angažementa. Tutón nadawk njezdokonja drje we Wojerecach nichtó lěpje hač Gabriela Linakowa.
Jako sobuskutkowaca w předsydstwje 1997 załoženeje Serbskeje rejwanskeje skupiny Ćisk planuje wona programy towarstwa, zdobom rejuje sama sobu a moderěruje wustupy w tu- a wukraju. Na swojorazne a amizantne wašnje powěda Gabriela Linakowa publikumej anekdoty a podawa zajimawe dohlady do wuwića rejowanskeje skupiny.
Prezidentka do karanteny
Bratislava. Słowakska prezidentka Zuzana Caputova je so wčera do prewentiwneje karanteny podała. Sobudźěłaćer wot njeje bě do kontakta z pozitiwnje na koronu testowanej wosobu přišoł. Planowane zetkanje z awstriskim zwjazkowym prezidentom Alexanderom Van der Bellen chcedźa nachwatać. Bywša liberalna wobydlerska prawiznica je lěto w zastojnstwje a po naprašowanjach z wotstawkom najwoblubowaniša politikarka EU-kraja.
Třeće městno sej zdobyli
Choćebuz. W zwjazkowym wubědźowanju šulerskich firmow je sej projektowa skupina Delnjoserbskeho gymnazija w Choćebuzu ze swojej rejwanskej kofejownju „Kral“ 3. městno zdobyła. Do toho su hižo wotpowědne Braniborske wubědźowanje dobyli. Loni w awgusće je 15 jědnatkow pod nawodom wučerja Guida Kabischa ideju předewzaća wuwiło.
Pomocny paket wobkrućili
Kamjenc Mnozy wobydlerjo Wotrowa, Pančic-Kukowa a dalši so zawěsće rady na to dopominaja, zo su w 90tych lětach přewažnje serbske swójby tři tydźenje dźěći z běłoruskeho Černobyla hospodowali. Njebě drje připad, zo słyšachu někotři wobydlerjo Kamjenca nalěto 1990 w rozhłosu namołwu „Noweho foruma“ z Berlina, dźěćom z Černobylskeho regiona wočerstwjenski dowol w swójbach zmóžnić. Woni wobzamknychu pomhać a starachu so wo dalšich hóstnych staršich a pomocnikow. Hišće w samsnym lěće móžeše so 47 černobylskich dźěći w Kamjencu wočerstwić. Jako so zaso na dompuć do wot pruhow zajědojćeneje kónčiny nastajichu, bě rozžohnowanje na woběmaj bokomaj z wjele sylzami zwjazane. Kónc samsneho lěta załožichu towarstwo „Iniciatiwa dźěći z Černobyla“ a dachu je jako powšitkownowužitne zapisać.
Po tym zo bě wjelelětny předsyda Kamjenskeho towarstwa Iniciatiwa dźěći Černobyla Georg Tietzen z Kamjenca zastojnstwo złožił, je Gerswit Abt z Łutow zamołwitosć přewzała.
Łuty (SN/mwe). We Łutach běchu so Abtecy 1991 ze skutkowanjom tamnišeho lokalneho Černobylskeho towarstwa zeznajomili. Tež dźowka dźensa 58lětneje předsydki towarstwa Iniciatiwa dźěći Černobyla wě so na wony čas derje dopomnić. Wšako bě cyła swójba do přihotow a přewjedźenja pomocnych wuměnow do Běłoruskeje zapřijata.
Tójšto je so w minjenych lětach změniło, Gerswit Abt na dźensniše dźěło towarstwa zhladuje. Tak pomocne transporty z drastu wšelakich přičin hižo njeorganizuja. Pomoc a wulka kedźbnosć potrěbnym z Minska, cyłeje Běłoruskeje, pak je dale trěbna. „Nimo přećelskich zwiskow dyrbimy přeco zaso na to myslić, zo radioaktiwitu nječuješ. Při dróze w lěsu steji naprawo znamješko z napisom ,Kedźbu, radioaktiwita‘, na lěwej stronje pak je hrajkanišćo“, so ze swójbu we Łutach bydlaca starosći.
Budyšin (CS/SN). Nowa ideja, kotraž měješe swoje wuchadźišćo 2011 w Francoskej, so wot lěta 2014 tež w Němskej dźeń a bóle rozšěrja. To, štož so němsce „Marktschwärmerei“ mjenuje, so po Wojerecach a Zhorjelcu nětko tež w Budyšinje etablěruje. Producenća žiwidłow z regiona zetkawaja so na centralnym městnje wjetšeho města a přepodawaja tam kupcam žiwidła, kotrež běchu ći do toho online skazali a zapłaćili. Za to dojednachu so w Budyšinje na stajny termin štwórtk wot 17 do 19 hodź. Tele wiki trochu hinašeho razu přewjeduja w bywšim wobchodźe za kolesa při parkowanišću „Króny“.
Zarěč. W konsumowej galeriji Zarěčanskeho knježeho domu přewjedu pjatk, 26. junija, w 17 hodź. dalše zjawne zarjadowanje. Z finisažu zakónča tam wustajeńcu z wobrazami Petry Ehrlich z Kinsporka a ze skulpturami Olafa Klepziga z Rabenauwa. Lawdaciju změje Thomas Gerlach. Wo hudźbne wobrubjenje budźe postarane, rěka w přeprošenju. Wšitcy zajimcy su wutrobnje witani.
Pytaja dohlad za biblioteku
Budyšin. Budyska měšćanska biblioteka pyta čestnohamtskeho sobudźěłaćerja /čestnohamtsku sobudźěłaćerku jako dohlad za čitansku žurlu. Zasadźeny/zasadźena budźe zwjetša jónu wob tydźeń we wotewrjenskim času, za čož płaća měsačne zarunanje. Zajimcy njech přizjewja so pod telefonowym čisłom 03591/ 534 811.