Policija (25.06.20)

štwórtk, 25. junija 2020 spisane wot:

Pedalej zaměniła

Kamjenc. Při wuparkowanju na Njebjelčanskej dróze je předwčerawšim w Kamjencu 77lětna wodźerka VWja město spinadła na płun stupiła. Jeje awto zrazy na to do Opela a suny jón dźesać metrow dale, hdźež steješe 76lětna pěška. Wona so při tym ćežko zrani, zo dyrbjachu ju do chorownje dowjezć.

Angažuje so za kulturu a tradicije

štwórtk, 25. junija 2020 spisane wot:

Wot awgusta 2018 počesći Budyski wokrjes angažowane wosobiny z wu­znamjenjenjom „Čestnohamtski měsaca“. Na te wašnje dźakowachu so nětko we Wojerecach Gabrieli Linakowej za jeje skutkowanje na dobro serbstwa.

Wojerecy (SN). Hajenje serbskeje ludoweje kultury kaž tež zachowanje a nałožowanje serbskeje rěče je za přichodne generacije wosebity nadawk wobydlerskeho angažementa. Tutón nadawk nje­zdokonja drje we Wojerecach nichtó lěpje hač Gabriela Linakowa.

Jako sobuskutkowaca w předsydstwje 1997 załoženeje Serbskeje rejwanskeje skupiny Ćisk planuje wona programy ­towarstwa, zdobom rejuje sama sobu a moderěruje wustupy w tu- a wukraju. Na swojorazne a amizantne wašnje powěda Gabriela Linakowa publikumej anekdoty a podawa zajimawe dohlady do wuwića rejowanskeje skupiny.

Wo originelne twarjenje, zwjazane z wjele dopomnjenkami, budu Smječkecy we Worklečanskej gmejnje bórze chudše. Tam ­torhaja nětko bywši hosćenc, kotryž bě jenož pod mjenom „Bücke dich“ znaty. Bohužel je wón dospołnje dodźeržany, tak zo so hižo wužiwać njehodźi, kaž fachowcy zwěsćichu. Swójba, kotrejž twarjenje słuša, chce sej na samsnym městnje nowy bydlenski dom natwarić. Njewšědne mjeno pak so přiwšěm ze wsy njezhubi. Mjeztym mjenujcy towarstwowy dom wosrjedź Smječkec runje tak mjenuja. Foto: Feliks Haza

Wenusowa hrjadka Rogeńskeho parka Wjercha Pücklera ma znowa nastać. Na trawniku mjez hrodom a pergolu je městnosć, hdźež maja so figury grjekskeho bójstwa kaž Poseidon, Amphitrite abo Triton zarjadować. Wčera stej załožba Wjercha Pückleroweho muzeja a tamniše spěchowanske towarstwo projekt zjawnje předstajiłoj. Foto: Michael Helbig

Krótkopowěsće (25.06.20)

štwórtk, 25. junija 2020 spisane wot:

Prezidentka do karanteny

Bratislava. Słowakska prezidentka Zuzana Caputova je so wčera do prewen­tiwneje karanteny podała. Sobudźěłaćer wot njeje bě do kontakta z pozitiwnje na ko­ronu testowanej wosobu přišoł. Planowane zetkanje z awstriskim zwjazkowym prezidentom Alexanderom Van der Bellen chcedźa nachwatać. Bywša libe­ralna wobydlerska prawiznica je lěto w zastojnstwje a po naprašowanjach z wotstawkom najwoblubowaniša politikarka EU-kraja.

Třeće městno sej zdobyli

Choćebuz. W zwjazkowym wubědźowanju šulerskich firmow je sej projektowa skupina Delnjoserbskeho gymnazija w Choćebuzu ze swojej rejwanskej kofejownju „Kral“ 3. městno zdobyła. Do toho su hižo wotpowědne Braniborske wubědźowanje dobyli. Loni w awgusće je 15 jědnatkow pod nawodom wučerja Guida Kabischa ideju předewzaća wuwiło.

Pomocny paket wobkrućili

Dźěćacu akciju lětsa wotprajili

srjeda, 24. junija 2020 spisane wot:

Kamjenske Černobylske towarstwo swjeći 30. róčnicu wobstaća

Kamjenc Mnozy wobydlerjo Wotrowa, Pančic-Kukowa a dalši so zawěsće rady na to dopominaja, zo su w 90tych lětach přewažnje serbske swójby tři tydźenje dźěći z běłoruskeho Černobyla hospodowali. Njebě drje připad, zo słyšachu ně­kotři wobydlerjo Kamjenca nalěto 1990 w rozhłosu namołwu „Noweho foruma“ z Berlina, dźěćom z Černobylskeho regiona wočerstwjenski dowol w swójbach zmóžnić. Woni wobzam­knychu pomhać a starachu so wo dalšich hóstnych staršich a pomocnikow. Hišće w samsnym lěće móžeše so 47 černobylskich dźěći w Kamjencu wočerstwić. Jako so zaso na dom­puć do wot pruhow zajědojće­neje kónčiny nastajichu, bě rozžohno­wanje na woběmaj bokomaj z wjele sylza­mi zwjazane. Kónc samsneho lěta załožichu towarstwo „Iniciatiwa dźěći z Černobyla“ a dachu je jako powšitkownowužitne zapisać.

Mjezsobna dźakownosć jara wulka

srjeda, 24. junija 2020 spisane wot:

Po tym zo bě wjelelětny předsyda Kamjenskeho towarstwa Iniciatiwa dźěći Černobyla Georg Tietzen z Kamjenca zastojnstwo złožił, je Gerswit Abt z Łutow­ zamołwitosć přewzała.

Łuty (SN/mwe). We Łutach běchu so Abte­cy 1991 ze skutkowanjom tamnišeho lokalneho Černobylskeho towarstwa zeznajomili. Tež dźowka dźensa 58lětneje předsydki towarstwa Iniciatiwa dźěći Černobyla wě so na wony čas derje dopomnić. Wšako bě cyła swójba do přihotow a přewjedźenja pomocnych wuměnow do Běłoruskeje zapřijata.

Tójšto je so w minjenych lětach změ­ni­ło, Gerswit Abt na dźensniše dźěło towarstwa zhladuje. Tak pomocne transporty z drastu wšelakich přičin hižo njeor­ganizuja. Pomoc a wulka kedźbnosć potrěbnym z Minska, cyłeje Běłoruskeje, pak je dale trěbna. „Nimo přećelskich zwiskow dyrbimy přeco zaso na to myslić, zo radioaktiwitu nječuješ. Při dróze w lěsu steji naprawo znamješko z na­pisom ,Kedźbu, radioaktiwita‘, na lěwej stronje pak je hrajkanišćo“, so ze swójbu we Łutach bydlaca starosći.

Młode pustawy na cyrkwinej wěži

srjeda, 24. junija 2020 spisane wot:
Wěže Božich domow su najwšelakorišim mjeńšim a wjetšim ptakam rjany domicil, dokelž je tam njepřećeljo lědma dosahnu. Druhe jenož na tajkich wyšich městnach hnězdźa. Na wěži Njebjelčanskeje cyrkwje maja hižo něšto lět z drjewa zhotowjeny kašćik, w kotrymž pustawy (Turmfalken) hnězdźa. Lětsa je so tam šěsć młodźatow wudypało. Jedne z nich bohužel na wobraz nochcyše. Foto: Jurij Čornak

Budyšin (CS/SN). Nowa ideja, kotraž měje­še swoje wuchadźišćo 2011 w Francoskej, so wot lěta 2014 tež w Němskej dźeń a bóle rozšěrja. To, štož so němsce „Marktschwärmerei“ mjenuje, so po Wojerecach a Zhorjelcu nětko tež w Budy­šinje etablěruje. Producenća žiwidłow z regiona zetkawaja so na centralnym městnje wjetšeho města a přepodawaja tam kupcam žiwidła, kotrež běchu ći do to­ho online skazali a zapłaćili. Za to dojednachu so w Budyšinje na stajny termin­ štwórtk wot 17 do 19 hodź. Tele wiki trochu hinašeho razu přewjeduja w bywšim wobchodźe za kolesa při parkowanišću „Króny“.

Zakónča wustajeńcu

srjeda, 24. junija 2020 spisane wot:

Zarěč. W konsumowej galeriji Zarěčanskeho knježeho domu přewjedu pjatk, 26. junija, w 17 hodź. dalše zjawne zarjadowanje. Z finisažu zakónča tam wustajeńcu z wobrazami Petry Ehrlich z Kinsporka a ze skulpturami Olafa Klepziga z Rabenauwa. Lawdaciju změje Thomas Gerlach. Wo hudźbne wobrubjenje budźe postarane, rěka w přeprošenju. Wšitcy zajimcy su wutrobnje witani.

Pytaja dohlad za biblioteku

Budyšin. Budyska měšćanska biblioteka pyta čestnohamtskeho sobudźěłaćerja /čestnohamtsku sobudźěłaćerku jako dohlad za čitansku žurlu. Zasadźeny/zasadźena budźe zwjetša jónu wob tydźeń we wotewrjenskim času, za čož płaća ­měsačne zarunanje. Zajimcy njech přizjewja so pod telefonowym čisłom 03591/ 534 811.

Serbska debata

nowostki LND