To a tamne (27.02.19)

srjeda, 27. februara 2019 spisane wot:

Wosrjedź awtodróhi A 3 porodźiła je žona swoje dźěćko njedaloko bayerskeho Regensburga. Mandźelskaj běštaj po puću do porodoweje chorownje, jako so hro­na započachu. Muž při awtodróhowym twarnišću zasta a zawoła nuzoweho lěkarja. Jako tón dojědźe, bě so hólčk z mjenom Karl hižo narodźił. Policisća běchu jemu na swět pomhali. Dalše daty wo młodej swójbje woni njetrjebachu, z wida policije dźě njebě pad relewantny.

Golf hrajacy prezident Donald Trump budźe jedna z atrakcijow lětušeho karnewala róžowu póndźelu w Kölnje. To su wčera hižo raz připowědźili, předstajejo někotre wozy wulkeho póstniskeho ćaha. Tež zwjazkowa kanclerka Angela Merkel (CDU) a francoski prezident Emmanuel Macron budźetaj sej kritiku lubić dać dyrbjeć. Woprawdźe łoskoćiwe temowe wozy wšak hakle póndźelu wuhladamy.

Z ćahom a awtom na wjeršk

wutora, 26. februara 2019 spisane wot:

Hanoi (dpa/SN). Sewjerokorejski mócnar Kim Jong Un je na wjerškowe zetkanje z prezidentom USA Donaldom Trumpom do Vietnama dojěł. Wosebity ćah, z kotrymž bě Kim 4 500 kilometrow dołhu čaru zmištrował, docpě dźensa rano město Dong Dang na chinskej mjezy. Wottam je z awtom do vietnamskeje stolicy­ Hanoija dale jěł. Tam wotměje so jutře wojerškowe zetkanje z Trumpom, kotrehož wočakuja dźensa wječor.

Wonkowny minister wotstupił

Teheran (dpa/SN). Iranski wonkowny minister Mohamed Dshawad Sarif je swój wotstup připowědźił. „Zamołwjam so za wšitke njedostatki w času zastojnstwa“, piše Sarif w internetnym portalu Instagram. Prezidialny zarjad je wotstup ministra mjeztym wobkrućił. Zdobom pak zdźěla, zo prezident Hassan Ruhani wotstup njeakceptuje. Sarif bě mjezy­narodne atomowe zrěčenje Irana z druhimi krajemi sobu wujednał. Po tym zo su USA zrěčenje wupowědźili, je nutřkopolitiski ćišć na njeho přiběrał.

Kardinal zasudźeny

Wulkowoheń je wčera popołdnju w Zhorjelcu porjedźernju awtow zničił. Po dotal předležacych informacijach njeje so nichtó zranił. Kaž policija zdźěla, běchu so na dworje porjedźernje wotstajene awta z njeznateje přičiny zapalili. Płomjenja rozpře­strěchu so na twarjenje, w kotrymž běštej awtowa škleńčernja a lakěrarnja zaměstnjenej. Foto: Matthias Wehnert

Drježdźany (SN). Sakski zapósłanc FDP w zwjazkowym sejmje Torsten Herbst je wobzamknjenje němskeho parlamenta nastupajo zapisanje wjelka do zwjazkoweho hońtwjerskeho zakonja kritizował. Zwjazkowy sejm bě z hłosami wulkeje koalicije minjeny tydźeń wot­pokazał wjelka do němskeho hońtwjerskeho zakonja zapisać.

Torsten Herbst nětko w nowinskej zdźělence informuje:­ „Wotpokazowace nastajenje unije a SPD k zapisanju wjelka do zwjazko­weho hońtwjerskeho zakonja je strašna forma zapowědźenja wo­prawdźitosće. Bohužel su tež sakscy zapó­słancy CDU a SPD w zwjazkowym sejmje z ‚ně‘ hło­sowali. Bjezdwěla je zadomjenje wjelka wulki wuspěch za škit přirody a druž­in zwěrjatow w Němskej. Runje tak jasne pak tež je, zo trjeba spěšnje rozmnožaca so družina rubježnych zwěrjatow bjez přirodnych njepřećelow přichodnje rjadowanje přez hońtwjerske prawo. Hižo nětko je ličba wjelkow w dźělach Sakskeje a Braniborskeje sobu najwjetša po wšej Europje.“

Tola hišće raz wothłosować?

wutora, 26. februara 2019 spisane wot:
London (dpa/SN). Nimale měsac do wustupa Wulkeje Britaniskeje z Europskeje unije chce premierministerka Theresa May dźensa wječor zapósłancow parlamenta wo swojich najnowšich planach informować. Jutře změja parlamentownicy składnosć, wo dalšim postupowanju wothłosować. Při tym ćišć na May dale přiběra, po tym zo bě opoziciska strona Labour wčera připowědźiła, zo wotnětka žadanja za nowym ludowym wothłosowanjom wo brexiće podpěruje. Předsyda strony Jeremy Corbyn, kiž bě dotal raznje přećiwo dalšemu referendumej, změnu swojeho měnjenja tak wopodstatni, zo chcył „škódnemu brexitej“ zadźěwać. Dalša móžnosć móhła być, brexit přestorčić. Po słowach wobkedźbowarjow móhła May to sama namje­tować, dyrbjała-li ze swojimi namjetami w parlamenće znowa zwrěšćić. Wčera je prezident Rady EU Donald Tusk mysl, brexit přestorčić, podpěrał. Hladajo na krótki čas, kotryž hač k wustupej 29. měrca zbywa, by přestorčenje „rozumne rozrisanje“ było, Tusk w Brüsselu rjekny.

Pólska opozicija zhromadnje

wutora, 26. februara 2019 spisane wot:

Wjacore strony wólbny zwjazk přećiwo PiS załožili

Waršawa (dpa/SN). Wjacore pólske opo­zici­ske strony su zawčerawšim, njedźelu, proeuropske wólbne zjednoćenstwo z mjenom Europska koalicija załožili. Kaž telewizijny sćelak TVN24 rozprawja, chce spočatnje šěsć stron k wólbam Europskeho parlamenta w meji runje tak na­stupić kaž ke klětušim wólbam pólskeho sejma a prezidenta. Při tym chcedźa w prěnim rjedźe tuchwilnu dominancu knježaceje narodnokonserwatiwneje stro­ny Prawo a sprawnosć (PiS) přewinyć.

Njewitany namjet

wutora, 26. februara 2019 spisane wot:
To drje změje prezident Rady EU Donald Tusk hišće mjerzanje, po tym zo bě wčera namjet podpěrał, wustup Wulkeje Brita­niskeje z EU přestorčić. Přesylna je w Brüsselu frakcija tych, kotřiž jednaja po hesle: Wy tam we Wulkej Britaniskej sće brexit chcyli, nětko maće tu wobradu! Nimo toho mam zaćišć, zo nimaja zamołwići EU ničo přećiwo tomu, by-li so brexit w chaosu skónčił. Tak móhli tamnym 27 krajam signalizować: Hlejće, takle so kóždemu zeńdźe, kiž chcył EU wopušćić. Zo je Tusk za přestorčenje wustupa, maja tuž mnozy w Brüsselu za kontraproduktiwne. No­chcu sej tež předstajić, što by so stało, by­chu­-li so Wulkobritaničenjo w nowym ludowym wothłosowanju za to wuprajili, zo kraj w Europskej uniji wostanje. Přewulka je škoda, kotruž su populisća ze swojimi parolemi přećiwo EU hižo načinili. Přejara je kraj w tymle prašenju hižo pačeny. Nowy referendum wo brexiće njeby na tym ničo změnił. Marko Wjeńka

To a tamne (26.02.19)

wutora, 26. februara 2019 spisane wot:

Chětro přesłapjena zhladuje dotalna „miss Germany“, 24lětna Anahita Rehbein ze Stuttgarta, na swoje lěto jako najrjeń­ša rjanolinka Němskeje. „Nichtó će njespěchuje, jako model scyła nic“, rjekny wona nowinarjam. Město přilubjenych terminow za fotoshooting steješe wona zwjetša jako hostess na kwasnych wikach. Swojej njedźelu wuzwo­lenej naslědnicy Nadine Berneis wona radźi, so w „zwjeršnym swěće jako miss Germany wšemu njepodwolić“.

Wulku myš z gullyja wuswobodźili su w hessenskim Bernheimje. Přetołste zwěrjo bě so pod gullyjom zatłusnyło. Wohnjowi wobornicy jón wuzběhnychu a pušćichu myš na swobodu. Kritiku, zo su škódnikej pomhali, woni wotpokazuja: „Tež wulka myš sej respekt zasłuža.“

Kak so na wotpočink podać

póndźela, 25. februara 2019 spisane wot:

Jawornik (B/SN) Pod hesłom „Witajće na wot­počink“ móža najnowši rentnarjo a ći, kotřiž to bórze budu, zhromadny kónc tydźenja wot pjatka, 29., hač do njedźe­le, 31. měrca, w Jaworničanskim Domje­ swj. Wjacława přežiwić. „Što to rěka,­ dźěłowy žiwjenski čas za sobu wo­stajić? Što na mnje čaka? Kak to wupada, zo će nětko wjace njetrjebaja? A kak je to z tym derjeměćom?“, pisa refe­rent­ka Gabriele Kretschmer, nawod­nica „za­jimaweho kónca tydźenja“. Přizjewjenja pod www.bistum-goerlitz.de

Wuznamny misionar sewjera

Tež młódši pódla

póndźela, 25. februara 2019 spisane wot:

Worklecy (SN). K wólbam Worklečanskeje gmejnskeje rady 26. meje nastupi tamniše Swobodne serbske wolerske zjednoćenstwo (SSWZ) z dwanaće kandidatami. Woni pochadźeja z nimale wšěch wjesnych dźělow. Poboku hižo nazhonitych wosobow kandiduja młódši wjesnjenjo. Za prěnje městna lisćiny su na nominowanskej zhromadźiznje minjeny štwórtk w Nowej Wjesce wuzwolili Antje Bobcynu z Worklec, Jana Klimana z Wudworja, Měrka Šmita z Worklec, Stefana Hicku a Francisku Hellnerowu z Noweje Wjeski kaž tež Marcela Hozu z Worklec. Nimo toho kandiduja René Zynda, Christina Handrikowa, Jadwiga Ošikowa, Aleksander Šmit, Chrystof Dubaw a Marko Njek.

Chróšćan Šulerjo

nowostki LND