„Hvala, Juliske Alpy; hvala, Słowjenska; hvala, Triglavje!“. Hvala rěka słowjensce „dźakuju so“ a bě posledni tydźeń julija za pjeć Serbow najčasćišo wužiwane słowjenske słowo. To mjenujcy poradźi so jim dyrdomdej, kotryž měješe swój wjeršk na wjeršku najwyšeje hory Słowjenskeje Triglav.
Druhi pospyt
Před 19 lětami běštaj dwaj čłonaj lětušeje skupiny zhromadnje z dalšim přećelom hižo raz spytałoj so na wjeršk 2 864 metrow wysokeho Triglava dóstać. Tehdy pak běchu Juliske Alpy njesmilne a pósłachu na wysokosći 2 000 metrow njewjedro z błyskami. A tajke njewjedra w horinach su chětro strašne. Nimo toho so na lětušej turje wukopa, zo njebě trójka w lěće 2001 dosć derje přihotowana.
Stare pohladnicy powědaja wo dawnych časach, swědča wo podawkach a ludźoch. Alfons Handrik wotkrywa nam swět, na kotryž smy w minjenych lětach nimale pozabyli.
Před 130 lětami bu železniska čara wot Kamjenca do Halštrowa dotwarjena. Dwanaće lět bě tam stacija z dwórnišćom. Železnisku čaru běchu hižo kónc 19. lětstotka planowali. Jako kónčna stacija hač do lěta 1902 kaž tež po tym zo nawjazachu čaru hač do Biskopic, měješe jeničce Halštrowske dwórnišćo masiwny twar. Kóšty wučinjachu swój čas 20 083 hriwnow.
Cyle prawje zrozumić Siegfried Zahrodnik hač do dźensnišeho njemóže, zo je tehdy tak spěšnje šło z wotwiwanjom jeho tehdyšeho zawoda, z Margarećinej hětu we Wulkej Dubrawje. Najwjetši dźěl swojeho powołanskeho žiwjenja – cyłe 33 lět – bě wón w zawodźe za zhotowjenje elektropórclina skutkował, naposledk jako skupinski nawoda w konstrukciji dźěłowych srědkow. A potom bu tež wón wot jednoho dnja na druhi na krótkodźěło nul sadźeny.
Tola wšitko nimo było
Hakle njedawno čitachmy w kónctydźenskej přiłoze SN Předźenaku zajimawy nastawk wo wuwiću kobłarnje we Wudworju kaž tež wo rozsudnej róli kublerja Alfonsa Poraka při tym. Runje tak je tam na kromje naspomnjene, zo běše Porak po lěće 1933 čłon NSDAP. Zo mějachu znajmjeńša někotři Serbja hižo dobry lětdźesatk do toho swoje ćeže z Wudworskim kublerjom, pak nastawk njepřeradźa.
Mjeztym zo bě nan Alfonsa Poraka, w 1870tych lětach z Čech do Łužicy přićehnjeny wobsedźer fabriki w Hajnicach pola Budestec, zamołwity za załoženje tamnišeje katolskeje wosady, w kotrejž skutkowaše angažowany serbski farar Jan Cyž-Hajničanski, njeměješe jeho syn – znajmjeńša po tehdyšich serbskich žórłach – žadyn zajim za serbskosć, skerje nawopak. Tematizowane bu skutkowanje Poraka we Wudworju w serbskich medijach předewšěm w zwisku z poswjećenjom tamnišeho wojerskeho pomnika za padłych Prěnjeje swětoweje wójny w septembrje 1921.
Lara Kralisch bě wuměnjenska šulerka a so nětko sama w powšitkownowužitnej organizaciji za wuměnu šulerjow „Youth for Understanding (YfU)“ angažuje, zo by zajimowanych šulerjow poradźowała. Silke Richter je so z 18lětnej wo nazhonjenjach we wukraju rozmołwjała. Nimo toho je jej Brětnjanka dalše zaměry rozłožiła, kotrež nochce tež w času korony z wočow zhubić.
Čehodla sy so rozsudźiła z wuměnjenskej šulerku so stać?
L. Kralisch: Moji swójbni běchu wina. Dokelž smy jako hóstna swójba šulerki z wukraja witali, mějach z nimi wězo wjele kontakta, a tak chcych so tuž raz sama na puć podać. Mějachmy dwě holcy z Mexika na tři tydźenje pola nas doma, pozdźišo hišće dalšu na poł lěta. Mějach hižo přeco wulki zajim na cuzych rěčach a kulturach. Sym so za Chile rozsudźiła, dokelž je mje španišćina fascinowała a dokelž njebě to typiski kraj za wuměnu, kaž na přikład USA.
Fabian Bejma, pochadźacy z Ralbic, bydli dźensa ze swójbu w Drježdźanach. Wot nowembra 2019 do februara 2020 pak njebě w domiznje docpějomny, ale je z mandźelskej a dźěsćom po Aziji pućował. W prěnim a druhim dźělu rozprawješe młody Serb wo Indiskej a Malajziji. Dale dźěše za młodu swójbu do Indoneskeje. Što tam dožiwichu, čitaće w dźensnišim wudaću njewšědneje tury.
Młodostni, kotřiž su lětsa šulu wuchodźili, běchu sej wotchad zawěsće hinak předstajili. Na zbožo móžachu swoju wotchadničku wšudźe pod wěstymi wuměnjenjemi swjećić. Hinak hač hewak pak swjedźenje na kóždy pad běchu. Někotre wobrazy lětušich 10tkow ze Slepoho a Worklec kaž tež maturantow Serbskeho gymnazija Budyšin smy za was zapopadnyli.
Jurij Bjeńš
Šulerjo ze Slepoho
foto: Jan hrjehor
Z wěstotu w syći je so 14 šulerkow a šulerjow z Worklec a 16 šulerkow a šulerjow ze Slepoho w starobje 13 do 15 lět zaběrało. Po tym zo bě syć z pomocu SAEK Budyšin stabilna a rumnosći wobeju šulow z webcam a mikrofonom wuhotowanej, powita moderator Michał Cyž šulerjow, zamołwitych wučerjow a dweju referentow policije. W nimale dwuhodźinskim webinarje (internetnym seminarje) wonaj młodostnym rozkładowaštaj a zwobrazništaj, na čo měli w syći kedźbować a kak so škitać. Putace krótkofilmy a zapřijeće wobdźělnikow přez kolaboratiwne graty wolóžichu zrozumjenje a zmóžnichu jim interaktiwne sobuskutkowanje.