Mjenje dźěći

Donnerstag, 23. Oktober 2025 geschrieben von:
Kamjenc (dpa/SN). Ličba dźěćacych dnjowych přebywanišćow je loni w Sakskej woteběrała. Krajny zarjad za statistiku wo tym informuje, zo bě jich 1. měrca dohromady 2 069 zarjadnišćow, to je 43 mjenje hač lěto do toho, štož wotpo­wěduje spadej wo dwaj procentaj. Samsny čas je tež ličba přistajenych w zarjadnišćach wo 2,2 procentaj woteběrała. 1. měrca je potajkim 39 117 ludźi w dnjowych přebywanišćach dźěłało. Połojca z nich dźěłaše mjez 32 a 38,5 hodźinami. Tydźenski dźěłowy čas dalšich 30 procentow běše mjez 21 a 32 hodźinami. Ličba městnow za hladanje dźěći je samsny čas wo 742 stupała. Tak mějachu dohromady 378 159 městnow. 96,5 proc. wšěch dźěći mjez třomi a šěsć lětami ­wopytuje po informacijach zarjada dnjowe přebywanišćo.

Merz swoje wuprajenja skonkretizował

Donnerstag, 23. Oktober 2025 geschrieben von:

London/Berlin (dpa/SN). Zwjazkowy kancler Friedrich Merz (CDU) je po njepřestajnej kritice swoje młowojte wuprajenje w zwisku z migrantami skonkretizował. Na wčerawšim wopyće w Londonje wón wuzběhny, „zo trjebamy tež w přichodźe do Němskeje přichadźacych migrantow – a to wosebje za dźě­łowe wiki“. „Wšojedne zwotkal přińdu, kotru barbu kože maja a w kotrej ­generaciji su pola nas žiwi – jich nje­móžemy parować“, wón rjekny.

Merz pak tež wopisa, što jeho „w zjawnym měšćanskim wobrazu“ ­myli. Su to migranća bjez dowolnosće za přebywanje respektiwnje dźěło, kotřiž so po tudyšich zakonjach a před­pisach nimaja. „Jich dla so mnozy wobydlerjo w Němskej, ale tež w druhich krajach EU prosće boja, so w zjawnym rumje – na dwórnišćach abo w mě­šćanskich parkach – pohibować“, wón podšmórny a doda: „To su zdźěla cyłe měšćanske štwórće, w kotrychž su zastojnicy policije hladajo na wěstotu jara wužadani.“

Měrowe jednanja z blida?

Donnerstag, 23. Oktober 2025 geschrieben von:

Kreml dalši zajim za zeńdźenje signalizował – Trump je w nocy wotprajił

Moskwa/Washington (dpa/SN). Hinak hač mjezynarodne medije twjerdźa, ruske knježerstwo ze swojimi přihotami za zeńdźenje mjez ruskim prezidentom Wladimirom Putinom a US-ameriskim prezidentom Donaldom Trumpom pokročuje. „Dobre přihoty su wažne, wšako nochce nichtó swój čas brojić, ani Trump ani Putin“, tak cituja ruske powěsćernje nowinskeho rěčnika Krjemla Dmitrija Peskowa. „Zo smy zeńdźenje wotprajili, je prosće njewěrnosć“, wón wuzběhny.

Maćeršćina pomha

Donnerstag, 23. Oktober 2025 geschrieben von:
Často rozprawjamy tež w Serbskich Nowinach wo tym, zo je něhdźe něchtó na staršeho čłowjeka zazwonił, so jako wnučk XY w nuzy wudawał, wo pjenjezy prosył a w mnohich padach nic runjewon snadnu sumu dóstał. Před tajkim telefonatom je lědma štó škitany. Wopytowarjo wčerawšeho zarjadowanja Domowinskeje skupiny Pančicy-Kukow pak nětko wědźa, kak móža so derje wobarać, mjenujcy z maćeršćinu. Serbscy dźědojo a serbske wowki dźě ze swojimi wnučkami nadźijomnje serbsce rěča. A hdyž potom nadobo němski „wnučk“ zazwoni, žno dyrbjało to podhladne być a wšitke alarmowe ­zwony zwonić dać. W tym nastupanju bě wčerawši skupinski wječor ze serbskimaj wobydlerskimaj policistomaj runje tak ­zabawny kaž powučny. Tak mjenowany wnučkowy trik znajmjeńša tule hižo fungować njesměł, wšako maja starši ludźo ze swojej maćeršćinu dobry srědk wobaranja přećiwo kriminelnym njedočinkam. Marian Wjeńka

To a tamne (23.10.25)

Donnerstag, 23. Oktober 2025 geschrieben von:

Britiski kral Charles III. a kralowna Camilla přebywataj tuchwilu w Romje, zo byštaj dźensa bamža Leja XIV. we Vati­kanje zetkałoj. Statny wopyt steji w znamjenju zbliženja mjez katolskej a jendźelskej cyrkwju. Bamž chce mjez druhim Charlesej III. titul kralowskeho konfratera spožčić. Konfrater je cyrkwinske zapři­jeće za sobubratra. Spožčenje titula je wuraz spiritualneje zwjazanosće mjez cyrkwjomaj.

Přećiwo Tilmanej Kubanej, zapósłancej CDU w zwjazkowym sejmje, su juristiske přepytowanje zahajili a w tutym zwisku jeho parlamentarisku imunitu zběhnyli. Bywši šef Młodeje unije so sam k tomu wuprajić nochcyše. W internej mejlce běše pisał, zo je so před něšto měsacami ze žonu rozešoł a zo „wumjetuja mi w tutym zwisku wěcy, kotrež wehementnje wot­pokazuju“.

Woheń w zwisku z CSD?

Mittwoch, 22. Oktober 2025 geschrieben von:

Choćebuz (dpa/SN). Před kulturnym centrumom „Tučelowy kombinat“ w Choćebuzu je so kontejner palił. Policija nětko pruwuje, hač wobsteji zwisk ke Christopher Street Day (CSD), kotryž so kónc tydźenja w měsće wotměje. Tež statny škit pozadki přepytuje. Policija dale wujasni, zo je jej wědome, zo ma so woheń před tutym objektom runje w tydźenju do CSD rozjasnić.

Iniciatiwy w delnjołužiskim měsće rěča wo zapalerskim nadpadźe na zetkawanišćo queernych ludźi. Póndźelu popoł­dnju bě so kontejner palił, při čimž so susodna fasada wobškodźi. Zranił so na zbožo nichtó njeje. Wohnjowa wobora je woheń po něhdźe 15 mjeńšinach zhašała. Fachowcy kriminalneje policije pytachu za slědami a zahajichu přepytowanje za přičinu wohenja.

Njedźelu budźe policija CSD pod hesłom „W měrje a mnohotnosći zjednoćeni“ a dalšej přizjewjenej zhromadźiznje w Choćebuzu wobkedźbować a zawěsćić. Prawicarskoekstremna skupina „Němska młodźina doprědka“ je w socialnych medijach připowědźiła, zo chce so na protestach přećiwo CSD wobdźělić.

Wobraz dźeń a špatniši

Mittwoch, 22. Oktober 2025 geschrieben von:

Berlin (dpa/SN). Wjetšina wobydlerjow Němskeje ma dźeń a špatniši wobraz wo USA, wosebje po spočatku druheje periody knježerstwa Donalda Trumpa. Při reprezentatiwnym naprašowanju instituta Forsa w nadawku časopisa „Mjezynarodna politika“ je 65 procentow – to je nimale dwě třećinje – woprašowanych podało, zo je so jich generelne měnjenje w poslednim času pohubjeńšiło. Jenož wosom procentow su napřećiwneho měnjena.

Prěnja žona w zastojnstwje

Tokio (dpa/SN). Něhdyša nutřkowna ­ministerka Japanskeje Sanae Takaichi je nawodnica knježerstwa swojeho kraja. Znata nationalnokonserwatiwna politikarka naslěduje poměrnje liberalneho Shigera Ishabu. 64lětna politikarka Liberalno­demokratiskeje strony (LDP) bu jako premierministerka wuzwolena, dokelž LDP nětko z konserwatiwno-neo­liberalnej stronu Ishin kooperuje.

Žorawje wosebje potrjechene

Prezident USA Donald Trump chce na wuchodnym dźělu Běłeho domu nowu balowu žurlu natwarić dać. Za to nětko dźěle ­historiskeho twarjenja wottorhaja. Tole njeje prěnja twarska naprawa prezidenta při domje. Tež róžowu zahrodu je wón hižo wotstronić dał. Město zeleneje je tam nětko plestrowana přestrjeń. Foto: pa/AP/Jacquelyn Martin

Kritika wostanje

Mittwoch, 22. Oktober 2025 geschrieben von:
Berlin (dpa/SN). Zwjazkoweho kanclera Friedricha Merza (CDU) jeho wuprajenjow wo „wobrazu města“ a migraciji dla dale ze wšěch stron šwikaja. SPD jemu wumjetuje, zo z tym socialny njeměr ­zawinuje. Lěwica a Zeleni atestowaštej šefej CDU rasizm a retoriku, kotraž AfD wotpowěduje. Ze swójskeje strony dó­stawa Merz mnoho sympatije, přiwšěm pak je tež kritiskich hłosow. Wčera, wutoru, wječor su tysacy ludźi před centralu strony w Berlinje protestowali. Zašły tydźeń bě so Merz na nowinarskej konferency w Podstupimje zwadnje wuprajił (SN rozprawjachu). Póndźelu wón swoju poziciju wobkrući: „Woprašejće so swojich dźowkow, što bych z tym měnić móhł. ­Myslu sej, zo dóstanjeće jasnu wotmołwu. Nimam žane ze swojich wuprajenjow cofnyć.“

Mjenje dźěławych

Mittwoch, 22. Oktober 2025 geschrieben von:
Kamjenc (dpa/SN). Ličba dźěławych w Sakskej dale woteběra. W druhim kwartalu 2025 je něhdźe 2,048 milionow ludźi w swobodnym staće dźěło wukonjało, zdźěli Krajny zarjad za statistiku. Tole je něhdźe 15 000 ludźi mjenje hač loni, štož wotpowěduje zniženju wo 0,7 procentow. Po cyłej Němskej je ličba dźěławych samsny čas konstantna wostała. Wosebje wulki je minus w Sakskej we wobłuku předźě­łacych zawodow (minus 2,6 procentow) a produkowacych zawodow (minus 2,1 procent). Jeničce we wobłuku zjawne a tamne posłužby bě ličba ludźi, kiž dźěłaja, stupała – inkluziwnje wobłuka kubłanje a strowota z přirostom we wysokosći jednoho procenta. Sakske hospodarstwo tči dale w flawće, měni Industrijna a wikowanska komora (IHK). Wina na tym su wosebje wysoke kóšty a snadna potrjeba.

Chróšćan Šulerjo

Neuheiten LND