Budyšin (SN/bn). „Móžeš so jeno dźiwać, kak aktualna tale fabula nadal je“, zahaji wudawaćelka Lubina Hajduk-Veljkovićowa wčerawšu knižnu premjeru serbskeho přełožka klasikarja Georgea Orwella „Animal farm abo hotowe swinstwo“ w połnje wobsadźenej Smolerjec kniharni. Do poprawneho předstajenja publikacije, wušłeje w Lipšćanskim nakładnistwje Veles, gratulowaše wona přepodawši kwěćel nawjednicy předawanišća Annett Šołćic, kotraž mjeztym „40 lět literaturu posrědkuje“. Dale dźakowaše so Martinej Holanskemu za zeserbšćenje fabule a Isy Bryccynej za wuhotowanje, wuměłči Siggiko za ilustracije, Boženje Braumanowej za lektorizowanje kaž tež Julianje Rehnolt za dosłowo noweje knihi. Nimo toho wuzběhny spěchowanje ze stron Załožby za serbski lud, kotremuž běchu so někotři čłonojo pjenjezy přizwolaceho gremija dosć wutrajnje spjećowali. Přiwšěm njeje wěsta njewola, kontrowersny, originalnje w lěće 1945 wozjewjeny roman wudawać resp. spřistupnjeć, nowa.
Strjažow – w tutej wsy njedaloko Choćebuza wuhotowa kantor Mato Rizo 1891 prěni serbski wjesny swjedźeń a z tym prěni serbski koncert w Delnjej Łužicy. Wjes předstaji so w nowej Pratyji z tójšto přinoškami. Delnjoserbska knižna protyka spomina so wě tež na jubileje 2026 kaž na 50 lět Němsko-serbskeho ansambla w Žylowje abo 75 lět delnjoserbskeho programa w rozhłosu. 26 awtorkow a awtorow je pisało za Pratyju, kotruž wobohaćeja dalše teksty z delnjoserbskeho pismowstwa – mjez nimi wot Strjažowskeho wučerja Riza ze stajnje aktualnej radu: Lěpše suche zjednanje dyžli tučne skorženje.
Malešecy (SN/bn). Knižna premjera w Ludowym nakładnistwje Domowina wudateje publikacije „W Malešecach před 200 lětami – Malschwitz vor 200 Jahren“ je wčera telko zajimcow přiwabiła, zo njewotmě so kaž předwidźane w stwičce, ale na žurli „Wódneho muža“ w Malešecach. W mjenje wjesnjanosty postrowi gmejnski radźićel Hagen Jurack a w mjenje župy „Jan Arnošt Smoler“ županka Leńka Thomasowa něhdźe sto wopytowarjow. Jednaćel LND Syman Pětr Cyž dźakowaše so wudawaćelce Trudli Malinkowej kaž tež wšitkim, kotřiž su na zwoprawdźenju knihi, wušłeje we wobłuku 800. jubileja wsy, sobu skutkowali. Malinkowa přizna, zo so jej hladajo na połnu žurlu „jazyk haći“, předstaji pak publikumej přiwšěm skrótka žiwjenski skutk Jana Awgusta Sykory (1835-1921), kotrehož dopomnjenki na dźěćatstwo žro dwurěčneje zběrki tworja. Dotal njewozjewjeny němski manuskript bě wona po dohromady nimale poł lětstotka trajacej zaběrje ze Sykoru pola prawnučki bywšeho fararja a wusahowaceho serbskeho ludoweho spisowaćela w Lipsku našła.
Bjez diskusije: Štož su akterki a akterojo po měsacy trajacych přihotach přewažnje čestnohamtsce zwoprawdźili, je wšeje česće hódne. Hač hrajerjo abo spěwarki, rejowarjo abo mustwje zwukoweje a wobswětlenskeje techniki, kopica simultanje přełožowacych abo nimale njeličomni njewidźomni pomocnicy za kulisami – pasionska hra „Sćěhuj mje!“ spjelnja wšě wočakowanja přihladowarstwa a trójna sława po premjerje bě bjezdwěla zasłužena. Předewšěm choreografije (Kornel Kolembus, Julia Kasyan) wědźa zahorjeć. Wušikne dźěło ze swěcu da wopytowarjej častodosć zabyć, zo inscenacija z jeničkim jewišćowym wobrazom (Mila Dźisławkec) wuńdźe. Krjudowanja předstajeja sobuskutkowacy dosć brutalnje, detaile přewostajeja přiwšěm fantaziji publikuma. Skutkownosći hry polěkuje hudźba, za kotruž su resp. běchu Jan Brězan-Hejduška, Jadwiga Kaulfürstowa, Helena Brězan-Hejdušcyna a Michał Cyž (tež wideja) zamołwići.
Wuměłstwo, rjemjesło a kreatiwita zwjazuja wobdźělnikow 19. mjezynarodneje rězbarskeje dźěłarnički w Miłočanskej skale. Dwě njedźeli je dźewjeć wuměłcow z cyłeho swěta w kreatiwnej zhromadnosći dźěłało. Su swoje ideje do drjewa a wšelakich družin kamjenja přeměnili a cyle rozdźělne skulptury zhotowili.
Němsko-Serbske ludowe dźiwadło je zastupjerjam medijow wčera hrajny plan sezony 2025/2026 předstajiło. Nimo toho informowachu wo změnach nastupajo personal a připowědźichu přichodny wulki jubilej.
Wuměłstwo, rjemjesło a kreatiwita zwjazuja wobdźělnikow 19. mjezynarodneje rězbarskeje dźěłarnički w Miłočanskej skale. Dwě njedźeli je dźewjeć wuměłcow z cyłeho swěta w kreatiwnej zhromadnosći dźěłało. Su swoje ideje do drjewa a wšelakich družin kamjenja přeměnili a cyle rozdźělne skulptury stworili.
Miłoćicy (SN/lmc). Ze swojej nowej skulpturu rězbar Bernhard Männel wobhladowarjow na cyle swójske wašnje puta. Jeho najnowša twórba předstaja rybu. Ryba pak njeje jedna z mnohich, ale cyle wosebita. „Njeje to jenož jednora ryba, ale karp, kotrehož pjericy so na prěni pohlad anatomisce korektne być njezdawaja“, wuměłc wujasnja. Płuwanske a wopušowe pjericy pokazuja doprědka, přećiwo přirodnym zakonjam. Tola runje to je wotpohlad. „Ryba ma kaž pućnik skutkować“, Männel wuswětla. „Pokazuje do wěsteho směra abo na něšto postajene, na wěcku, kotruž ma sej wobhladowar wotkryć.“