Hotuja so na wjeršk pod hołym njebjom

Donnerstag, 05. Juni 2025 geschrieben von:

Bórkowy (SN). „Wukšadnjony pókład abo kak jo kulka do Błotow pśišła“ – to je titul lětušich Błótowskich powěsćowych nocow, kotrež Serbski ludowy ansambl mjeztym 16. raz wuhotuje. Hudźbno-sceniski spektakl pod hołym njebjom wotměje so wospjet na Hrodźe (Schlossberg) při Bismarckowej wěži w Bórkowach, a to wot přichodneje soboty hač do swjatkowneje póndźele.

Originalny scenarij z pjera Choćebuskeje comic-wuměłče Siggiko je Werner Měškank do delnjoserbšćiny přełožił. Režiju wukonja Annika Nitsch a wuhotowanje ma Linda Siegismund na starosći. Nimo znatych serbskich melodijow zaklinča ekstra za inscenaciju spisane kompozicije Wolfganga Böhmera. Choreografije je baletna mišterka SLA Mia Facchinelli nadźěłała. Na jewišću skutkuja chór a balet kaž tež spěwni solisća SLA a hóstnaj hrajerjej Božena Bjaršec a Marvin George.

Wuměna w nakładnistwje wažna

Donnerstag, 05. Juni 2025 geschrieben von:
Syman Pětr Cyž je mjeztym pjeć lět jednaćel Ludoweho nakładnistwa Domowina. Wčera je wón wšitkich přistajenych na zhromadźiznu do Smolerjec kniharnje přeprosył a wo tuchwilnych wužadanjach a planach do přichoda rozprawjał. Přede­wšěm crossmedialne wuwiće nakładnistwa z digitalnej transformaciju je zaměr, kotryž ma so krok po kroku we wotrjadach zwoprawdźić. Zdobom je jara wažne, nowych młodych čitarjow zdobyć. Jednotliwe wotrjady su wčera tež składnosć wužili a swoje projekty a dźěławosć předstajili. Zeńdźenje bě dobra přiležnosć so mjez sobu wuměnjeć a jako cyłk wustupować. Foto: SN/Bojan Benić

Kuzłaja w swětle dnja

Mittwoch, 04. Juni 2025 geschrieben von:

Němsko-Serbske ludowe dźiwadło hotuje so na 29. Budyske lětne dźiwadło. Premjera musicala „Alice im Wunderland“ wotměje so jutře za tydźeń. Dohromady chcedźa jón hač do 20. julija 35 króć pod hołym njebjom na Budyskim Hrodźe předstajić.

Budyšin (SN/bn). Zakład za hru twori klasikar fantastiskeje literatury Lewisa Carrolla, kotryž staj Janet Yates Vogt a Mark Friedmann w lěće 2015 za jewišćo wobdźěłałoj. Zastupjerjam medijow předstajichu titulnu rólu alternujo sćělesnjacej Julia Leinweder a Julia Klingnerec, Měrko Brankačk jako „Wrótny kłobukar“, István Kobjela jako „Pozdatna nopawa“ kaž tež Larissa Ruppert a Leoni Mann jako dwójnikaj „Dideldum“ a „Dideldei“ předwčerawšim wurězk z inscenacije. Prěni zaćišć: Přećeljo kóždolětneho spektakla měli na swoje kóšty přińć, znawcam kiwaja wospjet tójšto popkulturnych referencow a někotražkuli pokazka na dotalne lětne produkcije NSLDź.

Stawizny serbskeje drasty znazorniła

Mittwoch, 04. Juni 2025 geschrieben von:
Z wulkim zajimom sćěhowaše něhdźe 20 wopytowarkow słowam muzeologowki Andreje Pawlikoweje, kotraž přednošowaše wčera nawječor k temje „Serbska katolska drasta w běhu časow“ w Kulowskim Jakubetzowym wustawje. Na zarjadowanje přeprosyła běše zamołwita kulturneho wobłuka projekta ZARI Sonja Hrjehorjowa. Po přednošku mějachu přitomni składnosć, sej „Komorku za serbsku drastu“ w domje wobhladać, kotruž je Kulowske serbske towarstwo Bratrowstwo załožiło. Tu předstajištej hłownej zamołwitej Kristin Belkotowa a Seraphina Pašcyna hižo nahromadźene drasty, kotrež móža sej zajimcy tež wupožčić. Foto: Sonja Hrjehorjowa

Chronika w kniharni dóšła

Dienstag, 03. Juni 2025 geschrieben von:
Nowostka w zhromadnym wudawaćelstwje Chróšćanskeje wosady swjateju japoštołow Symana a Judy Tadeja, tamnišeje gmejny a Ludoweho nakładnistwa Domowina je wčera w Smolerjec kniharni dóšła. Sobudźěłaćerka Stefanie Zänkerowa je wjesoła, zo móže chroniku bórze ludźom poskićeć. Knižna premjera so mjenujcy štwórtk, 12. junija, w 19 hodź. na Krawčikec žurli w Chrósćicach wotměje. Chronika pak hodźi so hižo předskazać. Tuchwilu dźěłaja w nakładnistwje na webstronje za knihu z přidatnymi historiskimi widejemi a dalšimi zajimawostkami wo Chrósćicach. Knihu su iniciatorojo składnostnje 800. jubileja wosady a gmejny Chrósćicy zestajili. W zběrce, kotraž wobjimuje 320 stronow, je wjace hač 300 historiskich a aktualnych fotow kaž tež 46 přinoškow wozjewjenych. Foto: SN/Bojan Benić

Slepo (AK/SN). Serbska identita móže po mnohostronskich pućach nastać a so posrědkować. Za to trjebaja wuměłcy wobstajnu wuměnu. To wopokaza so wospjet minjenu sobotu we wobłuku 27. zetkanja syće TAKATAK w Slepom.

Drjeworězbar a hosćićel Thomas Schwarz je zetkanje zhromadnje ze Zwjazkom serbskich wuměłcow, z towarstwom Kreatiwna Łužica a z projektom strukturneje změny „regeneracija – reprodukcija – inowacija“ wuhotował. Něhdźe 20 zajimcow je so na nim wobdźěliło, mjez druhim Jan Lorenc z projekta „drasta digital“, tworjacy wuměłc Jörg Tausch a hudźbnik Jacke Schwarz.

Wjelorake wjerški po cyłej Łužicy

Freitag, 30. Mai 2025 geschrieben von:

Choćebuz (AK/SN). W najstaršej briketowni Europy, ­dźensnišim techniskim pomniku „Louise“ w Domsdorfje (wo­krjes Łobjo-Halštrow), zahaja 24. awgusta z hudźbno-literarnym dźiwadłowym kruchom „Sonettfabrik“ lětuši Łužiski festiwal. Hač do 31. septembra wabi 20 produkcijow kulturnje zajimowanych na dohromady 31 zarjadowanjow w Hornjej a Delnjej Łužicy, kaž intendant Łužiskeho festiwala Daniel Kühnel minjenu wu­toru na předstajenju programa w Choćebuzu zdźěli. Festiwalowe hesło „sebje-wědomi“ zwjazuje poetisku rěč z rěču wšědneho dnja, wón wuzběhny a doda: „Njech pohnuwa wone wopytowarjow k rozmy­slowanju“.

Program wopřijima a dźiwadłowe, wuměłske a literarne předsta­jenja kaž tež koncerty, sceniske čitanja a rjad filozofiskich rozmołwow pod ti­tulom „Łužica ­labor“. Tři miliony eurow festiwalneho budgeta financuje organi­zaciski team mjez druhim z pomocu srědkow fondsa za změnu strukturow, kulturneho spěchowanja krajow Braniborskeje a Sakskeje kaž tež dochodow z předanje zastupnych lisćikow.

Schuster politiki dla wotstupi

Mittwoch, 28. Mai 2025 geschrieben von:

Njeswačidło (SN/mb). Wobydlerjo Njeswačidła su nětko w gmejnskim łopjenje zhonili, čehodla wjesnjanosta Gerd Schuster (CDU) po 24 lětach w zastojnstwje dočasnje wotstupi. Jeho štwórta wólbna perioda by so hakle 2029 skónčiła. Tola Schuster je, kaž piše, „krajneho radu prosył, mje 1. septembra do wuměnka pušćić.“ Tohodla maja ludźo 7. septembra naslědnika wolić.

Jako wjesnjanosta dyrbiš zakonje stata wukonjeć, štož pak Schuster hižo zamołwić njemóže. Financna kriza Njeswačidła njeje wuslědk njeporadźeneho wobchadźenja z financami, ale „změnjenych normow a standardow a dale a wjac socialnych a druhich wudawkow. Tute kraj a Zwjazk njenarunatej, byrnjež to zakonsce předwidźane było.“ Tomu so kritiske hospodarske połoženje přidruža – dochody z přemysłoweho dawka spaduja. To mała gmejna hižo njeznjese. Zo dyrbja nětko na přikład skromnu podpěru čestnohamtskim šmórnyć, njeje z wida Schustera akceptabelne. Wšako to wopačny zaćišć posrědkuje, mjenujcy, zo su fenki za wjesne žiwjenje na krizy gmejnskich financow wina.

Redakciski system zeznali

Mittwoch, 28. Mai 2025 geschrieben von:
Redakcija Serbskich Nowin chce ze swojimi poskitkami nowym narokam digitalneho medijoweho swěta wotpowědować. Za to měješe wot póndźele hač do dźensnišeho fachowcow předewzaća za medijowe systemy z Hessenskeje na wopyće. Wonaj předstajištaj jedyn z móžnych nowych redakciskich systemow. Mjez druhim maja redaktorki a redaktorojo z nim šansu, swój artikl spěšnje a jednorje tež wšelakorym digitalnym medijowym kanalam, kaž Facebook abo Instagram, přiměrić. Na foće rozłožuje projektowy manager Michael­ Herget layouterkomaj Kathrin Spiesec a Bettinje Młynkowej (wotlěwa) nowe funkcije programa. Foto: SN/Bojan Benić

Štwórty koncert, štyri wjerški

Dienstag, 27. Mai 2025 geschrieben von:

Budyšin (CRM/SN). Na mjeztym štwórty sinfoniski koncert sezony přeprosy Serbski ludowy ansambl předwčerawšim do swojeho domu. Žurla běše bohužel jenož snadnje wobsadźena. Program wšak běše wšo druhe hač skromny. Dobry zawod do njeho poskić w fojeru do zahajenja Syman Hejduška. A štyri jara wšelakore a zawěrno derje wubrane sinfoniske kompozicije nańdźechu tak skedźbliwy a zajimowany publikum.

Štó chowa so za mjenom Élisabeth Jacquet de La Guerre? Jako drje prěnja žona spisa wona před něhdźe 300 lětami w Parisu barokowu operu „Cephale et Procris“. Z njeje zahra orchester SLA pod nawodom Kathariny Dickopf uwertiru, spisanu we wozdobnym francoskim stilu. Hudźba dopomina na frapěrowace wašnje na elegancu Jeana-Baptista Lullyja.

Chróšćan Šulerjo

Neuheiten LND