Wosebje wuznamny měznik je 8. wulki róžk za sewjerny dźěl nětčišeho Budyskeho wokrjesa wokoło městow Wojerec a Kulowa. Na přikaz pruskeho krala Bjedricha Wylema III. (1770-1840) bě so na tutym dnju před 200 lětami, potajkim 1825, Wojerowski wokrjes wutworił. Dokelž bě so sakske kralestwo na stronje francoskeho kejžora Napoleona Bonaparte I. na wuswobodźenskej wójnje Němskeje 1813 přećiwo pruskim a ruskim zwjazkarjam wobdźěliła a z Napoleonom wulku poražku poćerpiła, zhubi wone po wobzamknjenju Wienskeho kongresa (1. nazymnika 1814 hač do 19. smažnika 1815) połojcu swojeho teritorija. Južny a sewjerny dźěl Hornjeje Łužicy přizamkny so pruskemu kralestwu. Pozdźiše hornjołužiske wokrjesy Rózbork, Zhorjelc, Lubań a Wojerecy stachu so 10. smažnika 1815 z pruskim wobsydstwom.
Budyšin (SN/bn). „Sym wjesoły, zo dožiwimy wulkotny wuslědk spontaneje ideje we wobłuku projekta, na kotrymž hižo dołho dźěłamy. Dźensniša premjera je takrjec zazběh zwoprawdźenja sona. Prěni raz kooperuja mjeńšinowe dźiwadła, wuměnjejo so wo problemach, nazhonjenjach a šansach a wuwiwajo zhromadne inscenacije. Mjezynarodne postupowanje, kajkež je mjez kulturnymi ćělesami w Europje dawno z wašnjom, dosćehnje nětko tež tych, kotřiž to najbóle trjebaja, mjenujcy jewišća, na kotrychž so mjeńše a małe rěče pěstuja a tak tež šěrja.“ Z tymile słowami postrowi předwčerawšim intendant Němsko-Serbskeho ludoweho dźiwadła Lutz Hillmann wopytowarjow prěnjeho předstajenja hry „Lémbrame! Gedenke mein! Spominaj na mnje!“ na wupředatej wulkej žurli Budyskeho Dźiwadła na hrodźe.
Budyšin (CS/SN). Přednošk wo wosobinje z dawnych časow njetrjeba suchi a wostudły być. To dopokaza měšćanski wodźer Wolfgang Mendow předwčerawšim w Budyskej měšćanskej bibliotece. W swojim přednošku předstaji na połnje wobsadźenej žurli serbskeho uniwersalneho wučenca Caspara Peucera.
Peucer narodźi so před 500 lětami w Budyšinje. Tam chodźeše na radnu šulu, prjedy hač jeho wulkeje nadarjenosće dla na renoměrowanu łaćonsku šulu w Goldbergu (dźensa Zlotorya w Pólskej) pósłachu. Tamniši nawoda kubłanišća poruči jeho Philippej Melanchthonej, a tak sta so 15lětny Peucer we Wittenbergu z asistentom wuznamneho teologa a reformatora. Po Schmalkaldiskej wójnje ćěkaše Melanchthon do Nordhausena, Peucer nastupi na to studij mediciny w Frankobrodźe nad Wódru. W lěće 1550 zmandźeli so z Magdalenu, najmłódšej dźowku Melanchthona.
Druhi raz je huslerka Franziska Pietsch festiwal „Klasika w zymje“ na žurli Budyskeho Serbskeho muzeja wuhotowała, a wospjet je so jej poradźiło, publikum putać, pohnuć a zahorić. Tónraz bě třidnjowski program jako wuměłstwowe pućowanje po Via regiji koncipowała a wotpowědnje francoskich, němskich, serbskich, pólskich a ukrainskich komponistow kaž tež basnikow zapřijała.