W lěće 2018 bu w Skjarbošcu (Schorbus), hdźež bě Kito Šwjela (1836–1922) wjetšinu swojeho žiwjenja skutkował, pomnik z jeho bistu, wuhotowanej wot Hansa-Georga Wagnera, poswjećeny. Předwčerawšim swjećeše tam něhdźe 20 ludźi serbsko-němsku nutrnosć składnostnje 100. posmjertnin zasłužbneho wučerja, kantora, organizatora wjesneho žiwjenja, redaktora Bramborskeho Casnika a zahorjeneho plahowarja sadowcow a róžow.
Lipsk/Budyšin (SN/JBo). Po tym zo je Skupina Astronawt w juliju 2020 swój prěni swójski widejo „Dwaj hrodaj“ na Youtube-kanalu „Serbska hudźba//Sorbian Music“ wozjewiła, slědowaše hač donětka wjac hač dźesać dalšich. Najnowši je hakle tele dny wozjewjeny widejo hudźbneho cyłka zhromadnje ze spěwarku Milenu Wowčerjec „Njewjedra“. Tak maja na swojim kanalu mjeztym cyłkownje 16 widejow. Wobhladać a naposkać móža sej zajimcy tam tež dale serbske hudźbne skupiny kaž Holaski, Wusmuž, Brankatschki a Nowa Doba.
Z wolijowej mólbu „Bjez šlewjerja“ Rebekki Rauschhardt (* 1978) zahaja so februarske wudaće Rozhlada. W komentarje praša so Anja Pohončowa, hač su jenož „mužojo hódni wěčnoh wopomnjeća“, a namołwja jako předsydka Maćicy Serbskeje serbsku zjawnosć, wo móžnej změnje mjenowaneje linki serbskeje hymny rozmyslować, hdźež bychu so tež žony wotbłyšćowali. Wozjewjeny je dale interview z projektowym sobudźěłaćerjom Załožby za serbski lud a zamołwitym za medijowe zarjadnišćo Michałom Cyžom wo serbskorěčnych medijowych projektach, móžnosćach njekomercielneho serbskeho radija a wuwiću serbskeho medialneho swěta. Cyž zastupuje měnjenje, zo maja poskitki „tak analogne kaž móžno a tak digitalne kaž trjeba“ być.
26. wulkeho róžka před sto lětami zemrě w Choćebuzu delnjoserbski wučer a redaktor Bramborskeho Casnika Kito Šwjela. „Chceće-li wědźeć, štó Kito (Křesćan) Šwjela bě, dyrbiće so wobhonić w jeho Bramborskim Casniku. Z tutym tydźenikom je so wón swojemu delnjoserbskemu ludej do wutroby zapisał. Mnozy so dźiwachu, zo bě jemu móžno kóždy tydźeń dlěje hač 50 lět při wšelakich druhich pismach tajku nowinu napisać a Serbam přepodać. W krótkich a dlěšich nastawkach rozwučowaše wón swój serbski lud jako jeho duchowny nawoda.“ Tak pisaše rowjenk Šwjele Wylem Nowy, farar w Choćebuskej Serbskej cyrkwi a awtor rjadu „Z božego kralejstwa“, w Bramborskim Casniku wo Kiće Šwjelu. 21. małeho róžka 1836 bě so Šwjela ratarskej swójbje w Zaspach pola Choćebuza narodźił. Wopytawši wučerski seminar w Nowej Cali bě wón pjeć lět wučer w Žergonju a dalše pjeć lět we Wjelikim Wóseńku (Groß Oßnig). 44 lět wučerješe w Skjarbošcu (Schorbus), doniž njepoda so na wuměnk w Choćebuzu, hdźež je na Sewjernym pohrjebnišću pochowany.
„Jedna gesta, jedyn dych, jedyn kosmos“ rěkaše hesło koncerta, z kotrymž je ansambl United Berlin před ani třomi lětami Jura Mětška składnostnje jeho 65. narodnin počesćił.
Słódke pječwo w formje ptačka njesmě wokoło 25. wulkeho róžka w Serbach pobrachować. Runje tak rady popřewamy sej tež kulturnu chłóšćenku k ptačemu kwasej. A to lětsa hišće radšo, po tym zo dyrbješe Serbski ludowy ansambl loni swój program wotprajić.
Lětuša premjera spěwohry „Njewěsta njewjesta“ bě minjeny pjatk w Chróšćanskej „Jednoće“, kotruž je něhdźe 150 přihladowarjow dožiwiło.
Prjedy hač so poprawny program započa, wuži intendant ansambla Tomas Kreibich-Nawka składnosć, so wšitkim sobudźěłaćerjam za a před jewišćom za wulkotne zhromadne dźěło dźakować. Pokaza na ćeže při planowanju a nazwučowanju programa. Zdobom předstaji publikumej noweho chóroweho nawodu Tvrtka Karlovića a noweho hudźbneho nawodu SLA Petera WesenAuera, kotryž publikum samo w serbskej rěči postrowi a jemu z tej abo tamnej sadu posměwk do wobliča skuzła. Tak bě dobra nalada hižo do předstajenja zaručena.
Slepo (SN/at). Wjeršk jubilejneho lěta składnostnje 750. róčnicy prěnjeho naspomnjenja Slepoho ma festiwal dudakow wot 17. hač do 19. junija być. Kaž čłonka přihotowanskeho wuběrka Stephanie Bierholdtec na kromje zazběhoweho zarjadowanja minjeny pjatk informowaše, su přihoty za podawk derje zaběželi. Wona je optimistiska a so nadźija, zo móža wurjadny swjatk najebać dale trajacu koronapandemiju bjez ćežow přewjesć. Organizatorojo wočakuja ludowych wuměłcow-dudakow z Estiskeje, Pólskeje a Čěskeje w Slepom. „Smy pak festiwal lětsa po wobsahu wotewrěli a podźěl folklory rozšěrili. Tak wočakujemy tež skupiny z Panamy, Makedonskeje a z kupy Mallorca“, čłonka organizaciskeho cyłka rozłoži. Tuchwilu z toho wuchadźeja, zo so potom přibližnje 150 wobdźělnikow wo wotměnjawy festiwalny program postara. A w towarstwach rozmysluja hižo wo swojich přinoškach za swjedźenski ćah.
Dalši poskitk we wobłuku jubilejneho lěta su prawidłowne wuchodźowanja po wsy. „Wone so kóždej dwaj měsacej jednu sobotu wotměwaja“, Stephanie Bierholdtec doda.