Krabat a Jank

Dienstag, 01. Februar 2022 geschrieben von:
Budyšin (SN). Rěčny centrum WITAJ je nowy didaktiski material wudał. Tón měri­ so na dźěło kubłarjow a kubłarkow z pěstowarskimi dźěćimi. Nowa stawizna ma titul „Kak je Krabat zmužitemu Jankej pomhał“. Napisała je powědku Jěwa-Marja Čornakec. Kolenkowa knižka, kotraž bu w zwisku z časopisom Lutki wudata, słuži spěchowanju serbskeje rěče. Čornakec wěnuje so časej, jako bě so młody Krabat z Čorneho młyna do Jitka wróćił. Wuchodźujo so zasłyši Krabat žało­sćenje. Husarjej Jankej bě liška najrjeńšu husycu pokradnyła. Čitar zhoni, na kotre wašnje Krabat husarjej pomha.

W lěće 2018 bu w Skjarbošcu (Schorbus), hdźež bě Kito Šwjela (1836–1922) wjetšinu swojeho žiwjenja skutkował, pomnik z jeho bistu, wuhotowanej wot Hansa-Georga Wagnera, poswjećeny. Předwčerawšim swjećeše tam něhdźe 20 ludźi serbsko-němsku nutrnosć składnostnje 100. posmjertnin zasłužbneho wučerja, kantora, organizatora wjesneho žiwjenja, redaktora Bramborskeho Casnika a zahorjeneho plahowarja sadowcow a róžow.

Serbski ludowy ansambl je ze swojimaj nowolětnymaj koncertomaj minjeny ­pjatk kaž tež předwčerawšim dohromady něhdźe 300 wopytowarjow do Budyskeje „Króny“­ přiwabił. Sobotne předstajenje bě wupředate. Mjez druhim zaklinčachu twórby Johanna Straussa, Jana Chlebníčeka a Kurta Karnawki. Publikum mytowaše wukon hudźbnikow, baleta a solistow z dołho trajacym přikleskom a wudoby sej tak tři přidawki. Nalěto nawróći so SLA na jewišćo tradicionalneho hrajnišća w sprje­winym měsće, a to z folklornej galu „Naša Hanka w’ wěncu steji – Kwasne parlički“, zestajanej ze štyrjoch serbskich kwasow z cyłeje Łužicy. Foto: SN/Hanka Šěnec

Lipsk/Budyšin (SN/JBo). Po tym zo je Skupina Astronawt w juliju 2020 swój prěni swójski widejo „Dwaj hrodaj“ na Youtube-kanalu „Serbska hudźba//Sorbian Music“ wozjewiła, slědowaše hač donět­ka wjac hač dźesać dalšich. Najno­wši je hakle tele dny wozjewjeny widejo hudźbneho cyłka zhromadnje ze spěwarku ­Milenu Wowčerjec „Njewjedra“. Tak maja na swojim kanalu mjeztym cyłkownje 16 widejow. Wobhladać a naposkać móža sej zajimcy tam tež dale serbske hudźbne skupiny kaž Holaski, Wusmuž, Bran­katschki a Nowa Doba.

Čitajće w nowym rozhledźe (28.01.22)

Freitag, 28. Januar 2022 geschrieben von:

Z wolijowej mólbu „Bjez šlewjerja“ Re­bekki Rauschhardt (* 1978) zahaja so februarske wudaće Rozhlada. W komen­tarje praša so Anja Pohončowa, hač su jenož­ „mužojo hódni wěčnoh wopomnjeća“, a namołwja jako předsydka Maćicy Serbskeje serbsku zjawnosć, wo móžnej změnje mjenowaneje linki serbskeje hymny rozmyslować, hdźež bychu so tež žony wotbłyšćowali. Wozjewjeny je dale in­terview z projektowym sobudźěłaćerjom Załož­by za serbski lud a zamołwitym za medijowe zarjadnišćo Michałom Cyžom wo serbskorěčnych medijowych projektach, móžnosćach njekomercielneho serbskeho radija a wuwiću serbskeho medialneho swěta. Cyž zastupuje měnjenje, zo maja poskitki „tak analogne kaž móžno a tak digitalne kaž trjeba“ być.

26. wulkeho róžka před sto lětami zemrě w Choćebuzu delnjoserbski wučer a redaktor Bramborskeho Casnika Kito Šwjela. „Chceće-li wědźeć, štó Kito (Křesćan) Šwjela bě, dyrbiće so wobhonić w jeho Bramborskim Casniku. Z tutym tydźenikom je so wón swojemu delnjoserbskemu ludej do wutroby zapisał. Mnozy so dźiwachu, zo bě jemu móžno kóždy tydźeń dlěje hač 50 lět při wšelakich druhich pismach tajku nowinu napisać a Serbam přepodać. W krótkich a dlěšich nastawkach rozwučowaše wón swój serbski lud jako jeho duchowny nawoda.“ Tak pisaše rowjenk Šwjele Wylem Nowy, farar w Choćebuskej Serbskej cyrkwi a awtor rjadu „Z božego kralejstwa“, w Bramborskim Casniku ­wo Kiće Šwjelu. 21. małeho róžka 1836 bě so Šwjela ratarskej swójbje w Zaspach pola Choćebuza narodźił. Wopytawši wu­čerski seminar w Nowej Cali bě wón pjeć lět wučer w Žergonju a dalše pjeć lět ­we Wjelikim Wóseńku (Groß Oßnig). 44 lět wučerješe w Skjarbošcu (Schorbus), doniž njepoda so na wuměnk w Choćebuzu, hdźež je na Sewjer­nym pohrjebnišću pochowany.

Třeći zwjazk Kita Lorenca wušoł

Donnerstag, 27. Januar 2022 geschrieben von:
Budyšin (SN). Po zwjazkomaj „Im Filter des Gedichts – přez křidu basnje“ (2013) a „Der zweiseitige Beitrag – wěsty dwustronski přinošk“ (2015) je w LND pod titulom „Gedicht-Geschichten – wólny wjerš a formy ryma“ třeći němsko-serbski zwjazk ze spisami Kita Lorenca wušoł. Krótko do smjerće bě awtor hišće wobšěrny wuběr swojich zdźěla njewozjewjenych literarnokritiskich studijow zestajał. Wudawaćelej Franc Šěn a Christian Prunitsch staj manuskript přihotowałoj a přispomnjenja dodałoj.

Serbskej hudźbje přichod wotewrěł

Mittwoch, 26. Januar 2022 geschrieben von:
Juro Mětšk narodźi so 1. meje 1954 w Budyšinje. Jako syn serbskeho spisowaćela a publicista Frida Mětška studowaše wón hač do 1976 na Wysokej šuli za hudźbu Hanns Eisler w Berlinje. Wot 1976 do 1980 bě wučer na hudźbnej šuli. W lětach 1980 do 1983 złoži wón mišterski studij na Akademiji wědomosćow NDR. Wot 1983 do 1986 bě hudźbny dramaturg Budy­skeho NSLDź a wot 1986 swobodnje skutkowacy komponist. W lěće 2017 bu za jeho­ hudźbne a wědomostne skutkowanje z Mytom Ćišinskeho počesćeny.

„Jedna gesta, jedyn dych, jedyn kosmos“ rěkaše hesło koncerta, z kotrymž je ansambl­ United Berlin před ani třomi lětami­ Jura Mětška składnostnje jeho 65. narodnin počesćił.

„Njewěsta njewjesta“ je wěsće zahoriła

Mittwoch, 26. Januar 2022 geschrieben von:

Publikum sej kulturnu chłóšćenku Serbskeho ludoweho ansambla k ptačemu kwasej lubić dał

Słódke pječwo w formje ptačka njesmě wokoło 25. wulkeho róžka w Serbach pobrachować. Runje tak rady popřewamy sej tež kulturnu chłóšćenku k ptačemu kwasej. A to lětsa hišće radšo, po tym zo dyrbješe Serbski ludowy ansambl loni swój program wotprajić.

Lětuša premjera spěwohry „Njewěsta njewjesta“ bě minjeny pjatk w Chró­šćan­skej „Jednoće“, kotruž je něhdźe 150 přihladowarjow dožiwiło.

Prjedy hač so poprawny program započa, wuži intendant ansambla Tomas Kreibich-Nawka składnosć, so wšitkim sobudźěłaćerjam za a před jewišćom za wulkotne zhromadne dźěło dźakować. Pokaza na ćeže při planowanju a nazwučowanju programa. Zdobom předstaji publikumej noweho chóroweho nawodu Tvrtka Karlovića a noweho hudźbneho nawodu SLA Petera WesenAuera, kotryž publikum samo w serbskej rěči postrowi a jemu z tej abo tamnej sadu posměwk do wobliča skuzła. Tak bě dobra nalada hižo do předstajenja zaručena.

Festiwal dudakow budźe wjeršk

Mittwoch, 26. Januar 2022 geschrieben von:

Slepo (SN/at). Wjeršk jubilejneho lěta składnostnje 750. róčnicy prěnjeho naspomnjenja Slepoho ma festiwal dudakow wot 17. hač do 19. junija być. Kaž čłonka přihotowanskeho wuběrka Ste­phanie Bierholdtec na kromje zazběho­weho zarjadowanja minjeny pjatk informowaše, su přihoty za podawk derje zaběželi. Wona je optimistiska a so nadźija, zo móža wurjadny swjatk najebać dale trajacu koronapandemiju bjez ćežow přewjesć. Organizatorojo wočakuja ludowych wuměłcow-dudakow z Estiskeje, Pólskeje a Čěskeje w Slepom. „Smy pak festiwal ­lětsa po wobsahu wotewrěli a podźěl folklory rozšěrili. Tak wočakujemy tež skupiny z Panamy, Makedonskeje a z kupy Mallorca“, čłonka organizaciskeho cyłka rozłoži. Tuchwilu z toho wuchadźeja, zo so potom přibližnje 150 wobdźělnikow wo wotměnjawy festiwalny program postara. A w towarstwach rozmysluja hižo wo swojich přinoškach za swjedźenski ćah.

Dalši poskitk we wobłuku jubilejneho lěta su prawidłowne wuchodźowanja po wsy. „Wone so kóždej dwaj měsacej jednu sobotu wotměwaja“, Stephanie Bierholdtec doda.

Chróšćan Šulerjo

Neuheiten LND