Njech so ludźo w přichodźe tak za rěč zajimuja kaž tuchwilu za drastu – to přeje sej Katalin Porackojc. 41lětna je wot najnowšeho takrjec oficielnje nowa šefredaktorka Noweho Casnika, funkciju je hižo wot lońšeho komisarisce wukonjała. Zo by so intensiwnišo lubowanej delnjoserbšćinje wěnowała, běše dźowce Martiny Golašojc najsylniši motiw, do redakcije NC zastupić. Žurnalistisce je runja maćeri hižo wjacore lěta za serbski program RBB dźěłała. Běžnje serbowała je pak hakle jako sobudźěłaćerka w běrowje Domowiny w Choćebuzu, čehoždla je tehdomnišemu zastupowacemu jednaćelej třěšneho zwjazka Haraldej Kóńcakej dźakowna, zo wón ze wšěmi konsekwentnje serbowaše.
Budyšin (SN/MiP). „Na wulki zjězd chórow“ běchu organizatorojo rjadu póndźelnišich zarjadowanjow „Happy Monday – wjesoła póndźela“ zajimowanych na wčerawše wudaće prosyli. Hačrunjež pochmurjene wjedro a temperatura ze 16 stopjenkami přewšo přićahliwej njebyłoj – něhdźe 300 ludźi běše najebać to na wosme, předposlednje zarjadowanje na Žitne wiki přichwatało.
„Chceš-li zhromadnje spěwać, dyrbiš druheho słyšeć a wědomje wobkedźbować, zo by spěw derje zaklinčał. Kajki to překrasny přikład za zhromadne žiwjenje w našim měsće, w našej towaršnosći“. Z tymle słowami powita Christian Tiede, farar Budyskeje ewangelskeje wosady swj. Pětra, zajimcow a přeprosy jich na zhromadne spěwanje z chórami. Za to běše spěwanska brošurka wupołožena abo digitalnje z pomocu z QR-koda na šmóratku přistupna. W serbskej rěči postrowi publikum w mjenje Rěčneho centruma WITAJ (RCW) kaž tež Domowiny Beata Brězanowa, wjednica RCW.
Němsko-Serbske ludowe dźiwadło zahaji lětušu sezonu předstajenjow pod hołym njebjom. Hač do 14. julija je dohromady 56 zarjadowanjow na „Dźiwadłowej zahrodźe“ resp. na Budyskim Hrodźe planowanych.
Budyšin (SN/bn). Zazběh twori předstajenje inscenacije Ivany Sajević „Schrebergartenblues – Trügerische Idylle“ dźensa na zahrodźe při wulkim domje NSLDź. Tam chcedźa klankarjo kruch za dorosćenych wjacekróć zahrać. Dźěćom poskićuja mjez druhim hru Astrid Lindgren „Im Land der Dämmerung“ a bajku „Kasper Petruschka“ po ruskich ludowych motiwach.