„Serbske filmowe krajiny“ rěka lětsa w rjedźe spisow Załožby DEFA wušła kniha, zjimaca stawizny serbskeho filmowstwa wot spočatka 20. lětstotka do časa krótko po přewróće 1989. Pod hesłom „Serbske filmowe krajiny (2024) – A kak dale?“ je so na zakładźe publikacije wčera zjawna diskusija w Smolerjec kniharni wjedła.
Budyšin (CRM/SN). Nachilace so lětuše Budyske pišćelowe lěćo w cyrkwi swj. Pětra je dale zajimawe a překwapjace. Program koncerta minjenu srjedu so jako „highlight“ připowědźi. Prof. Martin Strohsäcker, skutkowacy nimale 30 lět na Wysokej šuli za cyrkwinsku hudźbu w Drježdźanach, předstaješe z orchestrom Serbskeho ludoweho ansambla pod nawodom cyrkwinskohudźbneho direktora Michaela Vettera dwě modernej twórbje wulkeje hudźbneje formy, štož wopokaza so jako něšto njewšědneho.
Budyšin (SN/bn). Pod hesłom „Najdlěši tydźeń lěća“ wuhotuje towarstwo Dźěłań dźeń kóždu druhu sobotu kulturne zarjadowanje w swojej „dobrej jstwě“ na Sukelnskej w Budyšinje. Před třomi dnjemi dožiwi něhdźe 30 zajimcow njewšědnu kombinaciju dwójneho koncerta a wernisaže wustajeńcy.
Gitarist Farid Ben Miles předstaji so jako „Francoza z algeriskimi korjenjemi“. Dźěl swojich instrumentalnje předstajenych, polyrytmiskich spěwow je „měšeńca wobeju kulturow“, štož wotbłyšćuje so w titulach kaž na přikład „Traditions“ abo „Tradivan“. Nimo toho zahra wirtuoznje adapcije mjezynarodnych hitow mjez druhim Manuwa Chaowa a Johnnyja Nasha.
Smochćicy (SN/bn). We wobłuku rjadu Smochčanske jewišćo su wčera skupina Trio & kumple a spěwarka Helena Hejduškec beneficny koncert w kubłanišću swj. Bena wuhotowali. Připowědźi Symana Hejduški (bijadło, klawěr, druhi hłós) wotpowědujo předstajichu „sep spěwow z pjera Hejduškec a wubrane titule serbskich komponistow kaž tež někotružkuli jendźelsku štučku“. Mjenowanymaj hudźbnikomaj poboku běštaj pianist Jan Brězan a Klemens Mark na basgitarje. Mjez druhim zahrachu w měnjacej so zestawje swingowu wersiju hita „Kak dyrbju dale hić“, adapciju „noweje interpretacije stareho ludoweho spěwa“ band Jankahanka „Pod Kulowm we holi“ a „Do pedalow stupamoj“ Měrćina Weclicha. Mjezynarodny dźěl programa wopřijimaše na přikład znaty spěw „Lemon tree“ skupiny Fool‘s Garden a zhromadnje z publikumom zanjeseny klasikar „Hey Jude“ kwarteta The Beatles.
Zhorjelc (SN/bn). Sakska filmowa akademija w Zhorjelcu je wotnětka z towaršnosću z wobmjezowanym rukowanjom. Towaršnicy su Alianca němskich producentow, Wysoka šula Zhorjelc-Žitawa a twzr Europske město GörlitzZgorzelec.
Grodk (JoS/SN). Na kóždolětnym Grodkowskim domizniskim swjedźenju jewi so stajnje a zaso prašenje, z kotreje přičiny je tam jenož mało serbskeho? Starši wobydlerjo so na to dopominaja, zo běchu akterojo před lětami hišće za tajke swjedźenje po oficialnym zahajenju na hłownym jewišću torhošća wulki serbski kulturny program přihotowali. To bě stajnje 800 do 900 wopytowarjow přićahowało. Swój čas su so wo to w prěnjej měrje Grodkowski Serbski kwasny ćah, Grodkowscy holanscy muzikanća a serbske hóstne towarstwa z regiona starali. Kwasny ćah nažel hižo njeje, štož so lětsa w zymje wozjewi. Tuž stajachu sej zamołwići po lětušim swjedźenju, zašły tydźeń, woprawnjene prašenje: Kak dale?
Budyske turistiske towarstwo organizuje lětsa šesty raz staroměšćanski festiwal Woda – Wuměłstwo – Swětło. Kónc awgusta wuhotuje dohromady něhdźe 450 sobuskutkowacych wotměnjawy program na 30 hrajnišćach w najstaršej štwórći sprjewineho města.