Žadaja sej dokładne přepytowanje

Dienstag, 25. Juni 2019 geschrieben von:

Waren (dpa/SN). Wjesnjanosća kónčiny w mecklenburgskej jězorinje, hdźež je so wčera njezbožo z dwěmaj jetomaj Zwjazkoweje wobory stało, sej žadaja, zo njeměli wojerske mašiny tak nisko nad dowolowym regionom lětać. Turisća ni­maja žane zrozumjenje, čehodla lětadła runje nad jězorinu zwučuja. Hladajo na wčerawši pad je wulke zbožo, zo njeje so nichtó z nich abo wobydlerjow zranił. W kónčinje přebywaja kóžde lěto staty­sacy turistow. Tak ma so wujasnić, hač su tajke zwučowanske lěty nad kónčinu woprawdźe­ trěbne a zmysłapołne. Jedyn dźeń­ po njezbožu přepytuje wo­jerske lětarstwo jeho přičiny. Cyłkownje 300 přisłušnikow Zwjazkoweje wobory pyta za dźělemi znjezboženeju jetow a zawěsća městnosć zražki. Nanajnuznišo maja nětko zapisowak nańć, zo móhli zražku dokładnje přepytować.

Při zwučowanju stej wčera wojerskej jetaj nad mecklenburgskej jězorinu do so zrazyłoj. Jedyn pilot móžeše so wuchować. Jeho dowjezechu do chorownje. Tamny njeje njezbožo přežiwił.

Stonać njepomha

Dienstag, 25. Juni 2019 geschrieben von:
Lońšu periodu horcoty mam hišće derje w pomjatku. Składy dnowneje wody njejsu dawno hišće znowa pjelnjene, da wěšća meteorologojo za jutře snano dotal najhorcyši dźeń lěta. A wědomostnicy Lipšćanskeho Helmholtz-centruma w monitorje suchoty sewjerej a wuchodej kraja wobkrućeja, zo tam woda w pódźe pobrachuje. Tež Łužica je wot toho potrjechena. Je prašenje, hdy Čorny Halštrow blisko Złeho Komorowa wusaknje. Wobraz Łobja w Drježdźanach niłkeje wody dla runje tak znjeměrnja. Wopokaza so nadźija, běštej lońšej horcota a suchota woprawdźite wuwzaće, jako njespjelnjene přeće? Rěč je wo tym, zo móhła jutřiša srjeda junijsku rekordnu temperaturu w Němskej – 38,2 stopnjej celsija z lěta 1947 w Frankfurće nad Mohanom, a to wězo w chłódku – pře­trjechić. Škody, dokelž njeje wody dosć, móža so na ratarstwo, na lěsy, wosebje na lisćowe, ale tež na nakładne łódźnistwo bolostnje wuskutkować. Horcoty dla stonać pak ničo njepomha. Axel Arlt

Suma protestnych naprawow skutkowała

Dienstag, 25. Juni 2019 geschrieben von:

Wostrowc (dpa/SN). Sportowy swjedźeń, prominentna podpěra a piwowa iniciatiwa: Wostrowc je minjeny kónc tydźenja jasny signal přećiwo prawicarskemu zarjadowanju „Festiwal tarč a mječ“ wuprudźił. Na nje bě jasnje mjenje ludźi přišło hač wočakowane. „Mój zaćišć je, zo suma protestow ciwilneje towaršnosće skut­kuje. Neonacije widźa, zo njejsu tule witane“, zwurazni předsyda nawodnistwa załožby Mjezynarodneho zetkawanskeho centruma (IBZ) Marijiny doł Michael Schlitt.

Hišće njedźelu je policija pozitiwnu bilancu wozjewiła. Tak su zhromadźizny a zarjadowanja měrnje wotběželi. Cyłkow­nje registrowachu 32 njeskutkow. Něhdźe 500 do 600 wobdźělnikow je na festiwal přišło. Poprawom ličachu z něhdźe 2 000 neonacijemi. Policija bě z něhdźe 1 400 zastojnikami ze Sakskeje, Durinskeje, Berlina a Saksko-Anhaltskeje zasadźena.

To a tamne (25.06.19)

Dienstag, 25. Juni 2019 geschrieben von:

Zhromadnje z třilětnej holčku nastaji so policist w Germersheimje pola Landauwa njedźelu popołdnju na puć, zo by za domom pytał, w kotrymž wona bydli. Kedźbliwi pasanća běchu ju mjenujcy samolutku našli a zastojnikej přewostajili. Holčka twjerdźeše, zo puć domoj namaka a tak je z policistom prawdźepodobnje po měsće błudźiła. Znata staršeju tři­lětnu skónčnje spózna a wědźeše, dokal słuša. Kaž so wukopa, bě holčka z bydlenja twochnyła, jako starši bratr wokomik na nju njekedźbowaše.

Sudnik dźěćaceho koparskeho turněra w Ludwigshafenje je njedźelu ze strachom policiju alarmował, dokelž běchu so starši pozdatnje wopačneho rozsuda dla do włosow dóstali. Hakle přiwołanymaj zastojnikomaj so poradźi rozhorjenych staršich skludźić.

Schorlemmer za koncil

Montag, 24. Juni 2019 geschrieben von:

Oberursel (B/SN). Ewangelski teologa a wojowar wo staćanske prawa Friedrich Schorlemmer wupraja so za swětowy koncil křesćanskich cyrkwjow. „Třiceći lět po zakónčenju ekumeniskeje zhromadźizny za sprawnosć, měr a zachowanje Božeje stwórby w NDR trjebamy nimo kreatiwneho angažementa njeličomnych młodostnych a dorosćenych, za kotrychž steji Greta Thunberg kaž z přikładom, wulki zawěrno ekumeniski koncil wšitkich mocow dobreje wole.“ To rjekny Schorlemmer w Oberurselu wuchadźacemu časopisej Public Forum. „Koncil měł so w Assisiju wotměć, zo by jasne było, zo njejedna so tu wo někajki duchowny imperializm, ale wo zasa­dźenje za sprawny a dobry swět, nic jeno za čłowjekow“, wón podšmórny.

UNO zastaruje miliony ludźi

Genf (B/SN). Swětowy zežiwjenski program Zjednoćenych narodow WFP je w měrcu nimale jědnaće milionow ludźi w Jemenje ze žiwidłami zastarał. Ženje do toho njebě organizacija UNO telko ludźom­ we wójnskim kraju pomhała.

Trump Iranej znowa hrozył

Montag, 24. Juni 2019 geschrieben von:

Washington (dpa/SN). Po přiwótřenju konflikta z Iranom chce prezident USA Donald Trump přećiwo knježerstwu w Teheranje dźensa nowe sankcije wozjewić. To připowědźi wón kónc tydźenja na internetnej platformje Twitter. Wčera w interviewje z telewizijnym sćelakom NBC Trump zwurazni, zo je za rozmołwy z Iranom zwólniwy. „Nochcu žanu wójnu“, wón podšmórny. By-li pak k tomu dóšło, by zničenje tak wulke było kaž hišće nihdy do toho.

Wšitcy smědźa sobu wolić

Berlin (dpa/SN). Politikar SPD a wiceprezident zwjazkoweho sejma Thomas Oppermann je za to, zo měli při wólbach kandidata a nawodnistwa SPD tež ludźo wothłosować směć, kotřiž stronje njepřisłušeja. Zajimowani wobydlerjo měli so z pjeć eurami na wólbach wobdźělić. To by zmužity rozsud był, zdźěli Oppermann dźensa medijowej skupinje Funke. Wo wobsahach wólbnych programow rozsudźić pak měli socialdemokraća. Nawodnistwo SPD jedna dźensa nastupajo nowowólby šefa strony.

Žane zhromadne dźěło z AfD

Opozicija wólby dobyła

Montag, 24. Juni 2019 geschrieben von:

Istanbul (dpa/SN). Poměrnje jasnje je kandidat opozicije Ekrem İmamoğlu wólby Istanbulskeho měšćanosty dobył a tak turkowskemu prezidentej Recepej Tayyipej Erdoğanej a jeho stronje AKP bolostnu poražku wobradźił. Po informacijach statneje powěsćernje Anadolu dósta İmamoğlu 54,03 procenty hłosow wolerjow, jeho přećiwnik Binali Yıldırım 45,09 procentow. Tamnaj kandidataj bě­štaj wobaj 0,88 proc. hłosow docpěłoj.

Do spožčenja mandata hodźa so hišće znapřećiwjenja zapodać. Proces znapřećiwjenja je po komunalnych wólbach wjacore tydźenje trał, dokelž bě jeno 14 000 hłosow rozdźěla. Tež tam je AKP prezidenta Erdoğana snadnje zwrěšćiła. Při wčerawšich wospjetnych wólbach pak bě 780 000 hłosow rozdźěla.

Hišće wječor gratulowaše Erdoğan tuchwilnemu­ dobyćerjej İmamoğluwej. Tón zwurazni, zo njeje to jenož dobyće, ale nowy spočatk. Politikarjo z wukraja maja wólby za jasny signal demokratije a prawniskeho stata. Istanbul, motor Turkowskeje, słuša nětko opoziciji.

Pjenjezy tyja wuwiću

Montag, 24. Juni 2019 geschrieben von:
Sakske knježerstwo inwestuje runje nětko do wólbow pjenjezy do regionow, kotrež su wot strukturneje změny, zakónčenja wudobywanja brunicy w Němskej hač do lěta 2038, potrjechene. Prašam so, hač je to wopak? Wšako mamy so z tym angažować, zo so žiwjenje we Łužicy přichodne lěta změni. Čim prjedy ze stron knježerstwa na to reaguja, ćim lěpje. Mam tuž za dobre, zo su dobyćerjow wubědźowanja Sakskeho fonda „Čiń sobu“ 2019 nětko myto­wali. Runje tak dobre je, zo stej so Sakska a Braniborska za wuhotowanje kraje a sparty přesahowacy wuměłski festiwal we Łužicy wuprajiłoj. A kabinet je Druhi plan naprawow k po­zbudźowanju a wožiwjenju serbskeje rěče schwaliła. Rozumju kritikarjow, kotřiž praja, zo maja so naprawy spěšnje přewjesć, dokelž pjenjezy zbywaja. Ale što wo to? Wěmy, zo pjenjezy wuwiću tyja. Nětko su kreatiwne hłójčki trěbne, zo bychu je na dobro wšěch wužiwali. Milenka Rječcyna

Mzdy stupali

Montag, 24. Juni 2019 geschrieben von:
Wiesbaden (dpa/SN). Dźěłopřijimarjo mějachu lětsa w prěnim kwartalu pod smužku wjace pjenjez k dispoziciji hač loni­ w tym času. Tak su realne mzdy přerěznje wo 1,2 procentaj stupali, kaž Zwjaz­kowy statistiski zarjad we Wiesbadenje zdźěla. Poprawom wuličichu statistikarjo přirost 2,5 procentow, štož pak njeje so inflacije­ dla poradźiło.

To a tamne (24.06.19)

Montag, 24. Juni 2019 geschrieben von:

Cyłkownje 10 000 eurow na nuzniku zabył je 83lětny muž na wotpočnišću při awtodróze pola Oldenburga. Na zbožo staj mandźelskaj z Wittmunda móšnju našłoj a ju policiji přepodałoj. Dwaj dnjej pozdźišo je tam starušk swoje pjenjezy wotewzał. Nětko móže sej són wo swójskim čołmje zwoprawdźić a sej jón kupić. Sprawnaj mandźelskaj staj sej na kóždy pad sobujězbu zasłužiłoj.

Dźewjećlětny hólčec je na parkowanišću w Ludwigshafenje awto wodźił. Pódla njeho sedźeše 40lětny nan, kiž bě jemu to dowolił. Zo móhł scyła přez prědnje wokno hladać, sedźeše pachoł na swojim dźěćacym sydle. Pedalej za borzdźidło a płun pak je přiwšěm docpěł. Policija jeju wulět po parkowanišću zakónči. Za njezamołwite zadźerženje ma nan nětko z chłostanjom ličić.

Neuheiten LND