Wojerecy (AK/SN). Wojerecy klětu w septembrje 26. dźaknu domchowanku Sakskeje wuhotuja. Swobodny stat zarjadowanje z 200 000 eurami a komuna Wojerecy z 5 000 eurami podpěra. Domchowanka so zhromadnje z měšćanskim swjedźenjom přewjedźe. „Njeje to jenož swjedźeń za ratarstwo, ale tež za wjesne kónčiny. To je swjedźeń za ludźi, kotřiž tu bydla. Jich angažowane, čestnohamtske dźěło ma so hódnoćić“, podšmórny jednaćel Sakskeho krajneho kuratorija Wjesny rum z. t. Marko Klimann zawčerawšim we Wojerecach. Kuratorij město při přihotach přewodźa.
Tornow (AK/SN). Zaměrowy zwjazk Łužiska jězorina Sakska chce klětu dale do moderneho techniskeho wuhotowanja a polěpšenja infrastruktury w kónčinje inwestować. Tole jednaćel zaměroweho zwjazka Daniel Just wčera na zhromadźiznje w Tornowje podšmórny. Jednohłósnje radźićeljo hospodarske wustawki a klětuši hospodarski plan wobzamknychu. Ćežišća při inwesticijach su wonkowne wuhotowanje wobłuka južnje Lejnjanskeho jězora. Zdobom dyrbja so tam tafle za motorizowany wobchad zhotowić. Dźakowano spěchowanskemu programej STARK kupuje zwjazk dalšu techniku. Za běrow zarjada su nowa technika a nowe meble trěbne. Na twarjenje z wjacorymi funkcijemi při přistawje Lejnjanskeho jězora budu fotowoltaikowa připrawu instalować. Runje tak chce zwjazk wobłuk při wotpočnišću Lejnjanskeho jězora z modernej WLAN-techniku wuhotować, štož z gmejnu Halštrowska Hola wothłosuja.
Wojerecy chcedźa z přikładom być a awtomatizowane jězdźenje přeslědźić a testować. Projekt změny strukturow „Wěstota splećeneho a awtomatizowaneho nadróžneho wobchada“ (SivaS) so za to derje hodźi. Hač do lěta 2027 nastanje na Čornochołmčanskej přemysłowej přestrjeni centrum za awtomatizowane jězdźenje (Smart Mobility Lab). Něhdźe 150 milionow eurow za to inwestuja. Dźěl kóštow přewzaja EU, Zwjazk a Swobodny stat Sakska. Iniciator a přichodny wobhospodar centruma je Drježdźanska Techniska uniwersita. Za něhdźe 40 milionow eurow planuja na samsnym městnje slědźenski institut za awtomatizowane jězdźenje. Powšitkownowužitna załožba jako korporacija zjawneho prawa ma po móžnosći přichodny nošer być. „Ličimy za wobaj projektaj cyłkownje z něhdźe 200 do 300 dźěłowymi městnami. A wězo nadźijamy so dalšich pozitiwnych wuskutkow“, nawoda projekta SivaS profesor dr. Günther Prokop wuswětli. Wón je zdobom profesor za techniku jězdźidłow na fakulće za wobchadne wědomosće „Friedrich List“.
Drježdźany (SN). Satelit Drježdźanskeje Techniskeje uniwersity je so po wuspěšnym złoženju swojich nadawkow w atmosferje spalił. Nanosatelit z mjenom SOMP2b běše wot januara 2021 w swětnišću a je wědomostne a technologiske eksperimenty přewjedł. Daty ze swětnišća su wažny zakład za slědźenje wo materialijach a atmosferje zemje.
Drježdźanski satelit, kotryž bě 20×10×10 cm3 wulki a dwaj kilogramaj ćežki, je inowatiwneho natwara dla wědomostnikow chětro přeswědčił. Team fachowcow móžeše jón jara derje posłužować. Tohorunja je so radźiło, ze satelitom dlěje dźěłać hač do toho předwidźane. Wědomostnicy Drježdźanskeje Techniskeje uniwersity dźěłachu na staciji w sakskej stolicy hromadźe. Mjez druhim běše komunikacija ze satelitom w swětnišću bytostna. Znajmjeńša dwójce wob dźeń je nastroj nad Drježdźanami lećał. Za tón čas móžachu fachowcy daty dóstać a nadawki sposrědkować. Team wědomostnikow nětko dale hromadźe dźěła a daty wuhódnoća. Jich dopóznaća maja pomhać, dalše inowatiwne satelity twarić.
Budyšin (SN). W septembru je Budyske partnerske město Jelenja Góra zahubne powodźenje nazhoniła, kotraž je dźěle města ćežko wobškodźiło. Hakle po tym, zo je woda wotběžała, je rozměr škodow jasny. Jako znamjo solidarity a zwjazanosće je Budyske měšćanske zarjadnistwo pomocnu akciju zahajiło a tak potrjechenych podpěrało. Namołwjene běchu regionalne twarske předewzaća a fachowi wikowarjo, zo bychu trěbny twarski material přewostajili. To bě chětro wuspěšne. Tak stej Schlau tzwr &. KG z Budyšina a S.O.B.I.G. twarske wiki z Habrachčic reagowałoj a wšelake produkty k dispoziciji stajiłoj.
„Wulkomyslna podpěra lokalnych předewzaćow pokazuje na wuski zwisk mjez Budyšinom a Jelenjej Góru. Naše měšćanske partnerstwo je žiwe“, Budyski wyši měšćanosta Karsten Vogt (CDU) zwurazni.
Pomocne twory dźensa dopołdnja zastupjerjo Budyskeho měšćanskeho zarjadnistwa a Budyske wohnjoweje wobory direktnje do Jelenjeje Góry dowjezechu. Woni so nadźijeja, zo móža tak trochu w ćežkich časach pomhać.
Choćebuz (SN/BŠe). Aktualna rozmołwa ze zwjazkowym hospodarskim a energijowym ministrom Robertom Habeckom (Zeleni) a dźěłarnistwom IG BCE sewjerowuchod běše po słowach wobdźělnikow minjenu srjedu dosć pozitiwna. Spokojom je krajna nawodnica wobwoda IGBCE sewjerowuchod Stephanie Albrecht-Suliak. „Smy a budźemy stajnje zaso na to skedźbnjeć, zo je w zwisku ze zakonskim zakónčenjom wudobywanja brunicy trěbne, socialnu wěstotu za dźěłaćerjow zaručić“, wona zwurazni. Čas wšitkim zamołwitym ćěka. Předewšěm dźe wo to zarunanje za přistajenych zmóžnić. Zwjazkowe knježerstwo měło za to trěbne jednanje z Europskej komisiju wobzamknyć. Za přistajenych je wažne, zo so wšitko socialnje znjesliwje a za wšě generacije sprawnje rozrisa.
Budyšin (SN). Załoženje planowaneho slědźerskeho centruma za twarske maćizny LAB w Budyšinje so přestorči. Srědki we wobjimje 68,6 milionow eurow je etatny wuběrk zwjazkoweho sejma poprawom w juniju schwalił. Budyski wyši měšćanosta Karsten Vogt (CDU) chce so nětko pola zwjazkoweho knježerstwa za přičinami dlijenja wobhonić. Slědźerski centrum je jedyn z najwažnišich projektow w zwisku ze změnu strukturow w Sakskej. Wjace hač 1 200 dźěłowych městnow ma tam nastać. Za Budyski wokrjes měł so LAB jako swětłownja za hospodarstwo wuwić, hdźež dyrbjeli fachowcy za twarskimi maćiznami slědźić, kotrež su klimje přichilene.
Tež financowanje Sprjewineho mosta w Budyšinje je njewěste. Pjenjezy chcychu zamołwići z hornca za změnu strukturow brać. Wjace hač dwě miliardźe eurow steji Budyskemu a Zhorjelskemu wokrjesej k dispoziciji. Tola pjenjezy prawdźepodobnje za wšitke planowane projekty njedosahaja. Nětko maja zawěsćene projekty hišće raz přepruwować. Kotre projekty potrjechene su, je njejasnje.
Budyšin (SN/BŠe). Předewzaćel Steffen Roschek nastupi jako direktny kandidat CDU we wólbnym wokrjesu 155. Dźensa je so 52lětny oficialnje nowinarjam předstajił. Roschek pochadźacy z Kulowa, ma serbske korjenje a je wusko z regionom zwjazany. To wotbłyšćuje so tež w jeho wólbnym programje.
Minjenej dwě lěće je so wón zaměrnje na wjele zarjadowanjach a zetkanjach wjesnych předsydstwow CDU wobdźělił a wo ćežach a wužadanjach kónčiny zhonił. Hladajo na Łužicu widźi wón wjele strukturnych problemow, kotrež pak maja so na zwjazkowej runinje rozrisać. Jako předewzaćel je jemu wažne, zo je zapłaćomna a stabilna energija trěbna. Tež haćacu běrokratiju chce wón wottwarić. „Hač do lěta 2026 ma so dźesać procentow regulowacych zadźěwkow wotstronić“, sej wón žada. Nimo toho ma so planowanski čas za projekty pospěšić. „Němska sej tuchwilu sama noze staja.“ Łužica měła so jako metropolowy region wuwić, hdźež hospodarstwo wuspěšnje hromadźe dźěła. Zaměry chce Steffen Roschek jako direktnje woleny kandidat w zwjazkowym sejmje zastupować a mandat wólbneho wokrjesa zaso wróćo zdobyć.
Zhorjelc/Drježdźany (SN/mb). Zeleni su BSW wumjetowali, zo „so wot jasnje prawicarskich ekstremistow njedistancuje“. Tež předsydka sakskeje Lěwicy so na demonstraciji w Zhorjelcu postorkuje, na kotrejž su pod nawodom zapósłanca BSW w krajnym sejmje Jensa Hentschela-Thörichta přećiwo planam demonstrowali, w tworni Alstoma w přichodźe pancery město tramwajkow produkować (SN rozprawjachu). Na tutej manifestaciji su so tež přiwisnicy prawicarskeje strony „Swobodni Saksojo“ wobdźělili. Tohodla je tež SPD „šokowana“.
Předsydka BSW w Sakskej, Sabine Zimmermann, je mjeztym na wumjetowanja reagowała: So wě, zo BSW ze „Swobodnymi Saksami“ hromadźe njedźěła, dokelž su to nacije. Najebać to prawicarjam wažne temy, kaž politiku za měr, přewostajić nochcedźa. W Zhorjelcu je młodźina Lěwicy přećiwo demonstraciji něhdyšeho Lěwicarja Hentschela-Thörichta – wón bě prjedy jednaćel frakcije Lěwicy we wokrjenym sejmiku – demonstrowała. Lokalna nowina rozprawješe, zo je so na jeho zarjadowanju 250 ludźi wobdźěliło, na přećiwnej demonstraciji 35.