Zhromadnje nimale 2 000 štomow sadźeli

Montag, 13. November 2023 geschrieben von:

Kumwałd (CS/SN). Kumwałdska gmejna wobsedźi 1 100 hektarow komunalneho lěsa. Tola kaž wšudźe na juhu Hornjeje Łužicy je skórnik swoje slědy zawostajił a škody w šmrěkowym lěsu zawinował. Přiroda sama njemóže tole hižo wurunać a čłowjek dyrbi pomhać. Předewšěm maja so ludźo wo to starać, zo njeje w lěsach hižo monokultura ze šmrěkami, ale strowy lěs ze wšelakimi družinami štomow – měšany lěs.

Lětuše žně chrěna wčera w Błótach zahajili

Donnerstag, 09. November 2023 geschrieben von:

Lubnjow (SN/at). Chrěn je za Błóta typiska zelenina, kotruž nazymu žněja. Tak kaž je zazběh žnjow hromaka zjawny termin, spožči Błótowske towarstwo ze sydłom w Lubinje chrěnej samsnu kedźbnosć. Plahowarjo chrěna wočakuja po włóžnym nalěću, suchoće w lěću a mokrej nazymje lětsa přerězne žně. Chłódneho nalěća dla su sadźenki dwě njedźeli pozdźišo do zemje přišli, bě na zazběhu lětušich žnjow chrěna wčera w Radyńcu (Klein Radden), městnym dźělu Lubnjowa zhonić. Tam plahuje zawod za plahowanje zeleniny „Błóta“ chrěn na 8,5 hektarach. „Na dwěmaj třećinomaj přestrjenje nětko žnějemy. Zbytk wostanje hač do nalěća w zemi. To je najlěpši skład“, jednaćel Marcel Mich rozłoži. Z połnej paru dźěłać pak njemóža. Rola je tuchwilu přemokra, zo móhł Mich tež wjetšu z dweju mašinow zasadźić.

Njespušći plany

Donnerstag, 09. November 2023 geschrieben von:
Grodk/Podstupim (dpa/SN). Hačrunjež njejsu krajne zarjady plany za wudobywanje kopora kołowokoło Grodka schwalili, nochce hórniske předewzaće KSL swój wotmysł spušćić. Blas Urioste, regionalny manager firmy, je wutoru powěsćerni dpa zdźělił, zo chce KSL dale cyłych 50 milionow eurow inwestować, zo by jednanja k wuspěchej wjesć móhła. Po swojich planach chce KSL podzemsce kopor we hłubokosći 800 do 1500 metrow w kónčinje mjez sewjernym Grodkom a gmejnu Slepo wudobywać. Za to chcyše we wokolinje tež připrawy za rjedźenje kopora natwarić. Po pruwowanju podłožkow pak zwěsći Krajny planowanski wotrjad Berlin-Braniborska wjacore problemy – na přikład móžne suwanje spódka jako wuskutk wudobywanja, zawodowanje z chloridom a sulfatom zanjerodźeneje jamoweje wody do Sprjewje, kaž tež wotewrjene prašenja nastupajo pitnu a wšědnu wodu. Po měnjenju pruwowarjow njejsu zapodate podłožki w tutych dypkach jasne dosć, zo bychu plan schwalić móhli. „Smy wot zarjadow ‚domjace nadawki‘ dóstali, kotrež dyrbimy nětko nanajspěšnišo spjelnić“, praji Urioste.

Mašiny prawidłownje přepruwować

Donnerstag, 09. November 2023 geschrieben von:
Runje tak kaž awta dyrbja tež wobsedźerjo mašinow kaž na přikład trawusyčakow tute nastroje dokładnje hladać. W nazymje a zymje woža je tuž ludźo přewšo rady fachowcam, kotřiž wšitko přepruwuja. Tež sobudźěłaćer Rakečanskeho předewzaća Bieberstein Michał Suchy so derje wuznawa a wě wobsedźerjow poradźować a dawa jim tež tón abo tamny pokiw. Přepruwowanje w prawidłownym rytmusu tež tomu dopomha, zo mašiny dlěje swoju słužbu wukonjeja. Foto: Feliks Haza

Črjódy wjelkow jara dynamisce po puću

Mittwoch, 08. November 2023 geschrieben von:

Po cyłej Sakskej je tuchwilu 38 wjelčich črjódow, štyrjoch wjelčich porow a dwej­u jednotliweju wjelkow zadomjenych. Tole wuchadźa z njedawno wozjewjeneho wjelčeho monitoringa.

Budyšin (SN/BŠe). Wjelki so po cyłej Sakskej dale a bóle wupřestrěwaja, wuchadźa z wuslědkow wjelčeho monitoringoweho lěta 2022/2023, kotrež je sakski zarjad za wobswět, ratarstwo a geologiju njedawno wozjewił. Ćežišćo sydlenskeho ruma wostanje kónčina na wuchodźe Sakskeje. Kaž fachowcy zdźěla, je w mjenowanym regionje wulka dynamika, při čimž so teritorije wjelčich črjódow stajnje zaso přesuwaja. Tohodla njeje hižo móžno, ličbu teritorijow dokładnje přirunać, tak kaž bě to w dotalnych lětach z wašnjom.

Nadhodźiny nadźěłaja a darja

Dienstag, 07. November 2023 geschrieben von:

Něhdźe 1,05 milionow nadhodźinow su dźěłopřijimarjo loni w Budyskim wo­krjesu wukonjeli. Wulki dźěl toho pak su ludźo takrjec „darili“, wuchadźa z „nadhodźinskeho monitoringa“, kotryž je institut Pestel wozjewił.

Budyšin (SN/BŠe). W Budyskim wokrjesu dźěłopřijimarjo wjele nadhodźinow nadźěłaja a je ze swobodnym časom njewurunaja. Přičina toho su předewšěm pobrachowacy fachowcy. „Jeničce w hotelach a hosćencach wukonjachu sobudźěłaćerjo w Budyskim wokrjesu loni 49 000 nadhodźinow. Za něhdźe 17 000 hodźinow toho njejsu woni žanu mzdu dóstali a je dźěłodawarjam darili“, institut Pestel zdźěli. Zo móhli wědomostnicy instituta informacije wuslědźić, wuhódnoćichu woni daty mikrocensusa.

Start za solarny park Hamor

Mittwoch, 25. Oktober 2023 geschrieben von:
Hamor (SN). „LEAG je swoje přihotowanske dźěła za twar planowaneho solarneho parka Hamor w gmejnskim dźělu Wochozy zahajiła“ – tak pisa energijowy koncern w swojej najnowšej nowinskej zdźělence. Pod dohladom firmy EP New Energies nastanu tu w nadawku LEAG solarne připrawy z wočakowanej cyłkownej kapacitu 26 000 megawattowych hodźin wob lěto. Technisku realizaciju připrawow přewjedźe BELECTRIC tzwr, předewzaće ma 22lětnu ekspertizu w natwarje solarnych připrawow po cyłej Europje. Zazběh twarskich dźěłow je klětu za prěni kwartal, start produkcije miliny za druhi kwartal planowany. Solarny park Hamor je dalši element připowědźeneje wulkeje naprawy LEAG, tak mjenowaneje zeleneje GigawattFactory. Hač do lěta 2030 chce najwjetši energijowy koncern Němskeje tu 10 miliardow eurow inwestować a dohromady 7 gigawattow wobnowjomneje energije produkować. Hač do lěta 2040 chce z pomocu dalšich techniskich naprawow, kaž energijowych składowanišćow abo wodźikowych milinarnjow, mnóstwo produkcije samo na 14 gigawattow stopnjować.

Respekt za fachowcow w turizmje trěbny

Mittwoch, 18. Oktober 2023 geschrieben von:

Zły Komorow (AK/SN). „Dyrbimy po nowych kreatiwnych pućach kročić, zo bychmy fachowcow za wobłuk turizm namakali a dźeržeć móhli. Za to trjebamy wuměnu nazhonjenjow a dobre mjezsobne syće.“ To podšmórny Kathrin Winkler, jednaćelka mjezy překročaceho turistiskeho zwjazka Łužiska jězorina wutoru na turistiskim dnju w Złym Komorowje. Wjace hač 50 zastupjerjow wšelakich turistiskich branšow kaž tež komunow běše do domu wobydlerstwa tamnišeje Serbskeje cyrkwje přichwatało. „Hladajo na wulku potrjebu fachowcow je wulki cil turistiskich předewzaćow, swojich sobudźěłaćerjow dołhodobnje dźeržeć a na so wjazać“, Kathrin Winkler dale wuwjedźe. W tutym zwisku rozsudny aspekt njeje financielneho razu, wjetšu hódnotu ma dobry mjezsobny wobchad, połneho respekta. Wažne tež je, zo sobudźěłaćerjow kmanosćam wotpowědujo zasadźuja.

Tak pola MAJA nětko dale póńdźe

Dienstag, 17. Oktober 2023 geschrieben von:

Spočatk awgusta je jednaćelstwo mebloweho zawoda MAJA tzwr w Kulowje dźěławych a zjawnosć wo tym informowało, zo produkciju 31. decembra 2023 zastaji (SN rozprawjachu). Nětko předleži rozsud wujednarnje, jednaćelstwo a zawodna rada dźensa zdźělitej.

Kulow (SN/at). Postajenja su za nimale 450 sobudźěłaćerkow a sobudźěłaćerjow zawjazowace. Z tym, tak pisatej jednaćelstwo a zawodna rada, budźe rjadowane zawrjenje zawoda zaručene. Rozsud wujednarnje wopřijima tři dypki.

Wupowědźenja, kotrež wurostuja ze zawrjenja twornje, dźěłodawar hač do kónca nowembra wupraja. Hač do kónca decembra w zawodźe dale dźěłaja. Wot 1. januara 2024 móža dźěławi nowe dźěłowe městna nastupić. Za wupowědźenje płaći indiwidualna doba. Dočasnu změnu po 1. januarje 2024 nastupajo buchu tak „sprinterowe premije“ postajene.

Sprinterowa premija je dojednanje mjez dźěłodawarjom a dźěłopřijimarjom, z kotrymž móže dźěłopřijimar dźěłowy poměr jednostronsce dočasa zakónčić. Wón dóstanje wotnamakanje, kotrež dźěłodawar z lutowaneje mzdy dočasneho kónca dźěła dla financuje.

Park za swójby dźěćom paradiz

Freitag, 13. Oktober 2023 geschrieben von:

Rüdigerecom z Drježdźan je kóždy wokomik dowola při Złokomorowskim jězorje spomóžny

1. junija 1973 běchu prěni wotrězk přibrjoha Złokomorowskeho jězora za kupanje oficialnje wotewrěli. Połsta lět pozdźišo nětko na jubilej spominamy a předstajamy čitarjam wosoby, kotrež su z jězorom na swoje wašnje zwjazane.

Serbska debata

Neuheiten LND